Sortiment
Košík0
Registrovat / Přihlásit
CZ
0
Košík
0 Kč
Zboží bylo přidáno do košíku

Praky, luky, kuše

Od mýtických soubojů až po moderní dobu. Křižovaly epické bitvy, dnes se užívají pro sport, lov a zábavu. Co byste měli vědět o pracích, kuších, nebo lucích? To je otázka na delší odpověď. Více

Zobrazit filtr produktů:
Cena
1
Doprava zdarma od 2500Kč
97% zboží skladem
Garance vrácení peněz
Kamenná prodejna

Praky, luky, kuše

Když se použije výraz ,,střelná zbraň“, mnoho z vás napadne například Glock, S&W, obecně zkrátka pušky, pistole a mnoho dalších. Napadlo by vás, že mezi střelné zbraně toho patří mnohem více? Nemluvím zde o větrovkách, mluvím zde o mnohem starších zbraních, které provází lidskou historii po stovky, tisíce, ne-li desetitisíce let. Ať už je to mýtický prak, nebo anglický longbow. Pojďte se mnou nahlédnou pod sukénku těmto střelným zbraním. Pojďte se dozvědět něco z historie, ale i současnosti. Co nám vlastně trh nabízí a co předcházelo současným verzím?

To asi Goliáš nečekal!

Pakliže se chceme bavit o střelných zbraních, musíme se dostat k opravdovým základům. Antická historie byla zlatou érou na první pohled neškodné zbraně. Věřte, že ale umí být smrtící. Mluvím o pracích. Jedná se sice o levná a velmi jednoduchá zařízení, to však přispívá jejich funkčnosti a genialitě. Praky byly po dlouhá staletí zbraněmi armád, ale i chudinských čtvrtí. Na meč zkrátka jen tak někdo neměl.

Praky si můžeme rozdělit na dvě skupiny podle toho, jaký princip síly využívají. Jedni jsou postaveny na základu odstředivé síly, druhé využívají nahromaděnou sílu v pružných částech (vidlicové praky). Prvními byly samozřejmě praky odstředivé.

Můžeme vidět v biblickém souboji Davida a Goliáše, u nás jistě každý zná husitská práčata. Originálně prak pochází u období Mladého paleolitu cca 40-10tis let př.nl.

Dlouhý provázek postačí

Nejjednodušší zařízení je odstředivý prak. Ve středověkých armádách jej tvořil provaz s kapsou uprostřed. Do této kapsy se vložil projektil, například kámen. Střelec pak roztočil prak, třeba nad hlavou (ikonické) a po chvilce jeden z konců pustil. Tím byl projektil vystřelen odstředivou silou. Jak to píši, uvědomuju si, že to asi nebyla žádná legrace. Střelba vyžadovala spoustu cviku a nutnou dávku šikovnosti. Krom kamenů se užívaly také olověné projektily.

Dosah praku byl až 300m. Avšak smrtící byl maximálně na 200m. No i tak – čekal bych méně. Takový projektil mohl letět rychlostí až 200 km za hodinu.

Klacík a guma

Trochu nadneseně jsem pojal druhý typ praku, tedy vidlicový. Jako malý kluk jsem strávil spoustu času hledáním ideální větve s perfektní vidlicí, do které bych napnul leteckou gumu. Zlaté časy. Jak jsem tedy už prozradil, vidlicový prak se skládá z vidlice a gumy, která je natažená mezi oběma konci vidlice. Tento druh je sice méně účinný, hůře se skladuje, ale zato je jeho užití podstatně jednodušší. Bohužel, vzhledem k nízké účinnosti se stal vidlicový prak maximálně tak symbolickou zbraní klukovských válek, nebo zábavou ve volném čase, kdy sestřelujeme plechovky z lavice na zahradě. I tak, stále je to super zábava. Trochu jsem to odlehčil. Vidlicový prak může být nebezpečnou zbraní, avšak proti odstředivému praku je méně účinný.

Může se vidlicový prak hodit do batohu jako část KPZ? Na drobná zvířata v případě nouze postačí. Takže – ANO.

Bratr z paleolitu

Podobně jako prak, byl i luk vynalezený někdy v období paleolitu (40-10tis let př.nl.). V období, kdy začaly vznikat první nástroje se tak zrodila zbraň, která po dlouhá staletí měnila průběh vále. Podobně, jako později střelné zbraně. Spolu s ní vznikl ve stejném období například dobře známý vrhač kopí. Vynález luku je spolu s řečí, používáním ohně, nebo kolem, považován za nejdůležitější v naší historii.

Attila, Bič Boží (395 – 453) si díky luku a šípům málem podmanil celý tehdy známý svět

Pokud se na luk podíváme z faktického hlediska, skládá se z pružného lučiště, které bylo původně dřevěné, a nepružné tětivy. Lukem jsou stříleny šípy díky nahromadění energie v pružném lučišti. Projektily jsou šípy, původně vyráběné ze dřeva, nebo bambusu. Na jednom konci jsou tak zvané letky, nebo kormidla, které umožňují požadovaný let. Druhý konec je opatřený hrotem. Původně se hrot vytvrzoval v ohni, později se nahrazovala tato technika pazourkem, nebo obsidiánem. Bohužel se podobné hroty používaly i na lehká kopí, proto není snadné odhadnout přesné vynalezení luku.

Původním lovcům luk poskytoval obrovskou výhodu v podobě překonání únikové hranice zvěře. Šípy zpravidla zvíře neusmrtily, ale poskytly výhodu, díky které se tehdejší lidé mohli v klidu najíst a někde v jeskyni u ohně pokecat o tom, jaká asi bude zima.

Zima a rozšířený led byl důvodem, proč se do Ameriky dostaly první lidé. Ti přešly suchou nohou přes Beringův průliv cca před 40 000 lety. To je důvod, proč byl v Americe luk vynalezen až cca 1 000 let př.nl.

Postupem času se luk vyvíjel, zlepšoval a čím dál tím více používal. Jeho užití při konfliktech bylo nevyhnutelné. Měděné, později bronzové hroty vystřídaly hroty železné, a tak se ocitáme v moderní době. Jak to bývá, luků je hned několik typů, které bychom měli rozeznat.

V jednoduchosti je krása

Nejzákladnějším modelem, nebo typem chcete-li, je jednoduchý luk. Skládá se z prostého kusu dřeva, které je po napnutí tětivy obloukovitě zahnuté. Původními materiály byl například bambus, rohovina, dnes je nahradil laminát, nebo plasty. Takto vypadal původní luk.

Smrtící zbraň Angličanů

Někteří už poznali, že dalším typem je dlouhý luk neboli longbow. Někteří jej chybně přisuzují jen anglickým vojskům. Obecně se takto nazývá luk, který je dlouhý jako lidská postava, nebo delší. Tradičně jej užívali Angličané. Jelikož tětiva po natažení nesvírá tak velký úhel, lučiště je méně namáháno, déle vydrží, luk je přesnější a pro jeho natažení není třeba tolik síly. Dá se tedy považovat za lepší verzi původního, jednoduchého luku. Vznik byl podřazený potřebě. Bylo totiž potřeba vyrábět luky, které byly smrtící, spolehlivé, odolné a zároveň je natáhl takřka každý.

Hunská specialitka

Dalším typem je tak zvaný Recurve bow. V češtině pro něj bohužel nemám přesný výraz. Někteří jej milně označují, jako reflexni. Recurve má konce lučiště točené směrem k cíli. Díky tomu dosahuje vyšší rychlosti při výstřelu. Luk se tak mohl celý zmenšit. Typ Recurve uvidíte jen u malých luků. U velkých postrádá význam. Abych vysvětlil – reflexní luk se pozná až po sejmutí tětivy, kdy má celý tendenci přepínat se na reverzní stranu, tedy reflektuje. Recurve má tento efekt pouze na koncích. Tento typ luků využívali především Hunové, Mongolové a další.

Moderní odpověď

Moderní verzí paleolitického vynálezu je kladkový luk. Používá se při moderní lukostřelbě, ale i lovu zvířat. Luk využívá funkci kladkostroje, kde kladky jsou umístěné na obou koncích lučiště. Díky tomu je rozdělena napínací síla nerovnoměrně. Na začátku je silná, na konci slabá. To umožňuje jednoduché napínání i pro slabší jedince. Zlepšuje se také míření, tím i přesnost střelby. Tělo luku je zpravidla vyrobeno z duralu, nebo plastu. Ramena pak z plastu či karbonových materiálů.

Při nákupu luky byste měli zkusit luk 11x za sebou natáhnout. V napětí vydržte 7 vteřin, dopřejte si dvou vteřinovou pauzu mezi nátahy. Pokud zvládnete, zkuste silnější, pokud ne, slabší.

Bez šípů to nejde

Kromě luku budete potřebovat i šípy. Původní verze byly dřevěné, nebo bambusové. Dnes se šípy vyrábí z uhlíkových, nebo duralových dutinek. Hroty jsou ocelové, někdy titanové. Záleží na co střílíte.

Poslední z tria

Poslední z této kategorie, kterou je potřeba zmínit je kuše. Ze všech tří je nejmladší, proto jsem si ji nechal na konec. Vynalezení kuše se datuje do 5. století před naším letopočtem, a to dokonce na dvou místech, které nemohli být ovlivněny – Řecko a Čína. Zatím co Řekové v ní neviděli potenciál, kuše byla pomalá a těžká, Čína (ostatně jako vždy) ji začala masově vyrábět.

Kuše je střelná zbraň využívající podobný princip jako luk. Má silnou pletenou tětivu, podstatně kratší a pevnější konstrukci. Na té se nalézá lučiště, spouštěcí mechanismus a mechanismus pro natažení kuše. Některé kuše využívaly kličky pro natažení jiné se napínaly ručně.

Nejzajímavější alternativou je čínská rychlopalná kuše, která byla umístěn pro ochranu Velké čínské zdi. Dokázala vystřelit až 15 šipek na 20 vteřin.

Ačkoli se tato zbraň může zdát jako lepší alternativa luku, není tomu tak. Kuše se začala masově užívat až v období středověku. Dokázala totiž spolehlivě zneškodnit rytíře v plné zbroji. Oproti luku byla těžší a mnohem pomalejší. Florentský kronikář zaznamenal, že je kušník 3x pomalejší než lučištník.

Projektily kuše jsou podobně jako u luku šípy. V tomto případě jejich kratší verze, někdy označovaná jako šipky.
Podobně jako u luků a praků, i kuší máme několik druhů.

Pistolová kuše

Tato verze se podobá pistolím. Má stejnou konstrukci, které je ovládána jednou rukou.

Reflexe vede

Reflexní, také původní konstrukce, je tradiční verzí. Má velké lučiště, spolehlivou konstrukci a prakticky se od původní verze moc nezměnila. Poskytuje dostatek kinetické energie, aby zasáhla cíl ve vyšší vzdálenosti.

Moderní verze

Stejně jako u luku, i zde se kuše odkazuje na využití kladek v lučišti. Díky tomu se usnadnila manipulace, přeprava, ale i snížil nátahový odpor.

Kuše se do podvědomí vrátily teprve nedávno. Díky moderním materiálům jsou mnohem užitečnější vzhledem ke snížené hmotnosti.

Tak která to bude?

Snažil jsem se držet faktů, abychom nezacházeli do zbytečných detailů. I tak je ale vidět, že vybrat si z těchto střelných zbraní je na déle, než si leckdo myslel. Tak co, která to bude? Zvolíte mýtický prak a zkusíte si, jak asi bylo Davidovi? Nebo půjdete cestou jednoho z nejvýznamnějších vynálezů a zkusíte si lukostřelbu? Nezapomeňte na kuši, které se v období Křížových výprav bál celý blízký východ. Tak jako tak věřím, že výsledek bude stát za to. Osobně jsem zastáncem kladkových luků, ale trocha nostalgie taky nikoho nezabila, že?