Maskáčový vzor vz.95 - proč je tak populární?

Během let se v naší vojenské historii vystřídalo několik velmi významných maskáčových motivů. Jeden z nich je ale stále i dnes neuvěřitelně populární a vypadá to, že s námi ještě pěkných pár let pobude. Ano, řeč je o maskáčovém vzoru vz.95. Proč je stále na scéně a jeho náhrada v nedohlednu?

Kamufláže se dnes dají rozdělit na zhruba dvě stejně rozsáhlé oblasti – ty pro lovce, turisty, trampy a milovníky přírody na straně jedné, no a pro armády na té druhé.

I když nám to dnes připadá směšné a neuvěřitelné, ještě před dvěma sty lety se maskáče vůbec neřešily, ale každá armáda si zakládala naopak na tom, aby její členové byli dokonale vidět – proto tehdy narazíme na uniformy zářivě červené i modré. Tehdy si ještě nikdo plně neuvědomoval, jakou taktickou výhodu představuje splynutí s okolním prostředím.

Časem došlo k nahrazení uniforem barev řvavých za modely v barvě zelené či šedé (vyrobeno obvykle z česané příze). V dobách I. Světové války již takto byli polo-maskováni všichni kromě Francie (stále modrá + červená). Takže docházelo k tomu, že se vojáci a koně svépomocí často „domaskovávali“, když moc zářili.

Co opravdu týče používání maskování v podobě maskovacích vzorů, tak, jak je známe dnes, to se objevilo po roce 1918 u Reichswehru (ozbrojené síly dosud ještě meziválečné Německé republiky). I tady to ale pořád nebyl vojenský stejnokroj, ale spíše bunda. Německo si opravdu patrně jako jedno z prvních uvědomilo, že voják vyžaduje nejenom slušnou výzbroj, ale i výstroj. Paradoxně i u nás byl ještě do této doby názor, že vojáka není nutné maskovat v běžné zákopové válce (vojáci neměli ani oblečení zimní, takže se museli všelijak balit do novin).

Kde to ovšem již opravdu nabralo velmi velké obrátky, tak ve 2. Světové válce. SS měli jako elitní armáda Německa celo-uniformní maskáče v dnešní formě. Navíc šlo o věc dynamickou, u níž se dalo využít až 15 variant potisku. O jejich kvalitě a nadčasovosti svědčí i to, že je německý Bundeswehr používá dodnes!

Vidět a nebýt viděn

Co se týče naší malé zemičky, tak zde se po deseti letech po válce začaly nosit maskáče přezdívané „mlok“ (1960-1966) a ty poté nahradil typ „jehličí“. Mlok byl vnímán jako příliš podobný buržoazním západním odpadlíkům, proto byl nahrazen. Typ jehličí si patrně proto i velmi dobře pamatuje lecjaký dnešní třicátník a čtyřicátník ze všelijakých armádních dní, cvičení apod.

Typ „jehličí“ se u nás používal celých 30 let (do roku 1993, kdy se 1. ledna 1993 oficiálně rozdělily naše oba státy). Maskování „jehličí“, ale nebylo českým vynálezem, ale variace na maskování německé z 2. Světové války, jenž začalo používat NDR a Polsko. A tehdy jsem byl potichu přinuceni převzít tento typ i my. Jak se ukázalo, byla to dost nešťastná volba. Předně, nebylo možno rozlišit jednotlivé vojáky Varšavské smlouvy a časem klesalo na kvalitě vše, co mohlo – látka, zmizely různé barevné skvrny (základ pro moderní maskování!), … Vše skončilo u střední zelené + jehličí.

Maskáčový vzor vz.95 a nikdy jinak!

Jak šel čas, postupně o „jehličí“ ztrácelo zájem stále více států VS: první odešlo Polsko, jenž brzy následovali další státy. Všem zúčastněným vojákům z VS bylo jasné, že prostě nemá budoucnost, navíc, USA, Anglie i SSSR začala tehdy zavádět zcela nové typy kamufláže, jenž měli všechny stejnou filozofii – rozbít siluetu vojáka a maskovat v daném prostředí.

Zajímavé je i to, že paradoxně jako vůbec první uvedli digitální vzor Sověti v Afghánistánu, ale dnes jej používají spíše v USA. Díkybohu se poučila i naše vlast, protože výzkumné ústavy ve Slavičíně, Vyškově a Brně se cca v polovině 80. let pochlubili se vzorem, jenž naši vojáci používají dodnes (kombinace khaki, tmavě, světle a černozelených skvrn). Objevilo se dokonce několik verzí + letní verze pro síly sloužící po 1989 již jakoby pod OSN a pak i do Zálivu.

Je to další zajímavý paradox – naši vojáci používají dodnes maskovací stejnokroj v béžové (pouštní) a standardní (tedy zelené) verzi vzor 95, který vznikl v půlce 80. let a soudě podle jejich slov a reportů jsou s ním stále jakž-takž spokojeni. Jejich USA kolegové mají problém úplně opačný nežli my: příliš předběhli dobu. Síly USA totiž po roce 2004 zavedly vlastní bojový stejnokroj vybavený digitální kamufláží vzoru ACUPAT (různé prvky šedé barvy), který je dokonalý ve městech, ovšem jinde (a speciálně zalesněný a otevřený terén ) to až taková sláva není. I proto asi nakonec začala brzy nato USA armáda v Afghánistánu používat typ MultiCam.

Honba za univerzálním maskáčem je tedy stále v plném běhu, což je jen pochopitelné, nakonec mění se bojiště, taktiky, zbraně, počty jednotek (+ toto vše i u „nepřátel“) a podobné věci, takže je to jen přirozený vývoj. Jak to ale tak vypadá, Vzor vz.95 je natolik slušný, že zatím slouží více než uspokojivě, takže proč jej měnit?  Dokonalý a univerzální kus nalezen nebude nikdy, protože se neustále mění i roční období. Snad časem s vynálezem tkanin, co mění barvy podle teploty, rozptylují světlo z radarů apod.