Vaření je vášní, povinností, řemeslem, nebo nahodilou činností. Kam ale zařadit vaření v přírodě? Pro každého to znamení něco jiného, někdo vaří rád na ohni, jiní si k tomu pořizují pomůcky. Způsobů a možností se naskýtá opravdu mnoho, ale co když takové možnosti dojdou? V tu chvíli je dobré u sebe mít vařič. Ne jen pro jídlo, ale hlavně pro úpravu vody, která je opravdu velmi důležitá. Vařič je prakticky zařízení, které pomocí hoření paliva poskytne tepelnou energii pro úpravu jídla, nebo vody. Turistický vařič musí být zároveň malý a skladný, aby se dobře přenášel. Pro ty z nás, kteří se nechceme spoléhat na přírodu, je tato sekce jako stvořená.
Líh a plyn, jako dva konkurenti
Vařičů je opravdu spousta. Rozdělit bychom je měli především podle používaného paliva. V tomto ohledu máme vařiče na tekutý líh, na tuhý líh a na plyn. Lihové vařiče jsou spíše pro nahodilé vaření nebo patří mezi věci pro přežití. Pokud je palivem tekutý líh, jedná se opravdu spíše o recesi. Představa, že s sebou musíme nosit dostatek tekutého lihu, abychom si mohli spolehlivě uvařit, je dosti nepředstavitelná. Proti tomu stojí vařiče na pevný líh. Tato forma paliva je velmi výhodná, můžeme ji použít jak na vaření, tak na podpal ohně. Ačkoli nenabízí takovou výhřevnost, abychom na tom uvařili jídlo o třech chodech, bezpečně poskytne dostatek tepla na nouzové převaření vody a tak dále. Velkou výhodou je skladnost a ostatní vlastnosti paliva. Jako poslední se zde objevují vařiče na plyn. Ty jsou zřejmě nejlepší možností, pokud opravdu cíleně chceme jet na několikadenní výšlap a vařit si během něj. Bez podrobnějších informací bychom však nakupovat neměli, proto si je zde poskytneme.
Líh nejen k pití
Lihové vařiče budou nejspíše jedny z nejstarších. Zatímco někdo by mohl schovávat obličej v dlaních, při představě plýtvání dobrým lihem, my ostatní se jen usmíváme. Tento líh, pokud se bavíme o jeho kapalné formě, je technický, proto je levný a jako palivo přijatelný. Vařiče na tento způsob jsou vybaveny nádržkou, která se naplní lihem a přiklápěcí vrchní částí pro umisťování hrnců a hrnečků. Je vybavena víčkem pro zhasnutí vařiče. Stačí jen nalít líh, zapálit a hned můžeme vařit. Jako druhá varianta jsou vařiče na pevný líh. Vypadají jako malé krabičky. Jejich víko se odklopením rozloží na dvě části, které slouží jako nožičky a zároveň prostor pro odložení nádobí. Doprostřed vzniklé mističky se umisťují kousky pevného lihu. Jako rezervní možnosti jsou tyto vařiče dobré. Jsou skladné, lehké a v případě pevného lihu nepředstavuje palivo ani žádné ohrožení. Ba naopak, můžeme s ním podpalovat oheň v ohništi a podobně. To se nám s plynem z vařiče moc nepovede.
Plyn už syčí…
Nejmodernějším a zároveň nejpoužívanějším způsobem vaření v divočině jsou bezesporu plynové vařiče. Jejich neodmyslitelnou součástí je plynová bomba a hořák s nástavbou na umístění nádobí. Bomba? To jako vážně? Nemusíme mít strach. Jedná se malou o nádobku, která je dobře promyšlena, aby vydržela i tvrdší pád. Máme dva typy těchto vařičů, buď šroubujeme hořák přímo na plynovou nádržku, nebo na ni připojíme hadičku, která vede k hořáku. Těžko říct, který způsob je lepší, spíše se jedná o osobní volbu. Ačkoli musíme podotknout, že verze s hadičkou je přívětivější na vaření a také se k ní dá připojit i větší bomba. Což nám dává dost informací k případnému výběru. Na hořáku je ventil, který se dá regulovat. Funguje to prakticky jako u nás doma v kuchyni. Nutno dodat, že se na tom i téměř stejně dobře vaří.