Jak zabránit srážce se zvěří?

Zvěř a zvíře není to samé!

Přestože se může zdát, že jde o pouhé slovíčkaření, tak vězte, že zvěř a zvíře není to samé. Naopak. V případě zvířete není vůbec důležité, jestli máte havarijní pojištění, což si mnohdy neuvědomuje spousty řidičů.

Mezi zvěř počítáme všechny divoce žijící zvířata. Například zajíce, srny, divočáky jeleny a podobně.

Jiný případ nastává u zvířete. Do tohoto schématu se počítají všechna domácí zvířata. Nemusí nutně jít pouze o psa, což je jeden z nejčastějších střetů vozidla s domácím zvířetem.

Do této kategorie se počítá například ovce, koza, kráva, kůň a další, tedy i zvířata hospodářská. V tomto případě nemusíte mít havarijní pojištění. Veškeré škody vám musí uhradit majitel, protože jeho povinností bylo zajištění svých zvířat tak, aby nedošlo k havárii. Proto není potřeba se dvakrát rozmýšlet a váhat. Dopravní nehodu řádně zdokumentujte a nebojte se vymáhat jakékoli způsobené škody!

Statistiky stoupají

Na základě zjištěných statistik pojišťoven dochází v každém započítaném roce o vyšší nárust dopravních nehod způsobené srážkou se zvěří. Podle konkrétní statistiky pojišťovny Generali ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu bylo zaevidováno od října 2019 do března 2020 téměř sedm tisíc dopravních nehod (6980), což může znamenat nehodu na každých 7 kilometrů našich silnic. Vysoce alarmující je i fakt, že za posledních deset let se počet nehod téměř zdvojnásobil, přičemž nesprávným manévrem řidiče došlo i k usmrcení několika osob.

Sedmitisícové číslo není v žádném případě konečné, jelikož musíme brát v úvahu, že mnoho nehod řidiči prostě nenahlásí!

Za vysoké číslo mohou především dvě věci. Rapidní nárust automobilového provozu a přemnožení lesní zvěře. Z toho tedy vychází, že k nejčastějším kolizím dochází se zvěří srnčí, zajíci a divočáky. Vzácnější, ale o to mnohem horší nehody vznikají například s daňky, případně jeleny…

Vysoké škody

Průměrná škoda na automobilech činí 40 000 korun, nicméně záleží na tom, jak drahé vozidlo bylo poškozeno. I nepatrný „ťukanec“ s dražším autem může znamenat desetitisícové škody, přičemž průměrnou škodnou událost může vysoce převyšovat.

K nejčastějším škodám dochází na světlech automobilu, především na mlhovkách a na nárazníku. K méně častým, ale z hlediska škody velmi závažným, je proražení chladiče, případně i poškození čelního skla.

Střet se zvěři nelze předem vyloučit

K vážným střetům nejčastěji dochází v jarních a podzimních měsících. Riziková je dvaadvacátá hodina a hodiny těsně před rozedněním. Nelze předem zaručit bezpečné místo, kde si řidič může dovolit jet vyšší rychlostí a zcela vypustit myšlenku, že mu kdykoli může vběhnout zvíře pod kola. Ani v zástavbě nemusí být zcela bezpečno, jak se přesvědčil sám autor, který v nočních hodinách vprostřed obce srazil srnu, která byla od nejbližšího lesa vzdálená více, jak půl kilometru, přičemž cesta do lesa vedla přes hustou síť domů a oplocených zahrad!

Z pohledu řidiče může k nežádoucí aktivitě lesní zvěře docházet při polních pracích, jako je sečení, orání a jiné způsoby obdělávání půdy. Především divoká prasata ráda například kukuřici, ječmen nebo žito. Pokud je v okolí vyvíjena jakákoli zemědělská činnost, pravděpodobně bude následovat vzdálení této zvěře a tím spojený větší pohyb. Tím samozřejmě vzniká vyšší riziko střetu.

Za zvlášť nebezpečná místa můžeme považovat i okraje menších obcí, nebo místa, kde silnice protíná lesy. Přecházení zvěře z jedné části lesa do druhé je pro lesní zvěř naprostou samozřejmostí a zcela jistě nás nemůže překvapit, že nejrychlejší způsob přechodu je právě přes silnici.

Pozor na řepku!

Zvláštní opatrnost vyžadují i místa, kde se vyskytuje řepka. V současné době je řepka pěstována přibližně na 20 % veškeré zemědělské půdy v Česku, což je skutečně vysoké číslo. Konzumace řepky má především pro srnčí zvěř vážné následky. Pakliže především v jarních měsících srnčí zvěř konzumuje samotnou řepku a nekombinuje ji s jiným druhem rostlinné potravy, dochází k oslabování jejich organizmu, přičemž postihuje játra, srdce, plíce a nezanedbatelnou měrou působí na nervovou soustavu.

V takové fázi ztrácí srnčí zvěř svoji plachost. Nezřídka můžeme vidět stojící srnu uprostřed silnice a před blížícím se vozidlem nemusí vůbec uhnout.

Když už střetu nelze zabránit

Zabránit střetu s lesní nebo i domácí zvěři může být velice těžké. Pakliže je jisté, že takovému střetu se nelze vyhnout, snažte se o čelní náraz. Není dobré uhýbat, objíždět nebo rovnou strhávat řízení. Při prudkém uhnutí existuje velmi reálné riziko, že v protisměru se nakonec střetnete s protijedoucím vozidlem a takový střet může mít fatální následky především v ohledu na zdraví cestujících  obou vozidel.

I prudké stržení volantu může způsobit nežádoucí kolizi s protijedoucím vozidlem, případně sražení jiného účastníka silničního provozu. Navíc riskujeme vážné poškození vozidla, protože „poslat“ vozidlo do příkopu, či mimo silnici může vyjít mnohem dráž, nežli čelní střet se zvěří!

Vše samozřejmě záleží na zkušenostech řidiče a způsobu, jak celou situaci vyhodnotí. Všeobecně platí, že čelní náraz je v takovém případě nejlepším východiskem.

Je třeba počítat s tím, že vozidlo nezastaví ihned. Při padesátikilometrové rychlosti je brzdná dráha přibližně 28 metrů. Při mokré, namrzlé, nebo zasněžené silnici je délka brzdění mnohem vyšší, přičemž hrozí reálné nebezpečí smyku auta. Velký vliv na brzdnou dráhu má i velikost dezénu pneumatik.

Dálková světla

Upozornit, že se blížíme ke zvěři, nás mohou záblesky jejich očí. Světlo se od nich odráží a můžeme tedy pozorovat dvě „světýlka,“ jež se mohou i hýbat. V takovém případě řidič udělá nejlépe, pokud sníží rychlost a vypne dálková světla. Lesní zvěř se v tomto ohledu neodlišuje od lidí, a proto prudké svícení do očí jim může velmi vadit. Dálková světla přispívají k jejich zmatenosti. Velmi často se stává, že vyplašená zvěř čeká do poslední chvíle a vyskočí až v bezprostřední blízkosti blížícího se vozidla.

Co dělat po srážce zvěří?

Řidič udělá nejlépe, jestliže na místo přivolá policii. Asistence policie, zadokumentování nehody a vyplněný protokol poslouží v případě pojistného plnění. Jestliže pojistka vašeho vozidla neobsahuje pojištění se srážkou s lesní zvěří, nikdo vám škodu neuhradí. Nelze ji vymáhat ani na mysliveckém sdružení, na jehož honebních pozemcích se nehoda stala.

Nicméně i tak je nutná asistence policie, jež uvědomí myslivce, že v okolí se nachází zraněná nebo zabitá zvěř. Do příjezdu policie je nutné zabezpečit místo nehody výstražným trojúhelníkem a spuštěním výstražných světel.

V žádném případě z „milosti“ neusmrcujte poraženou zvěř. Právo usmrcovat náleží pouze řádným členů mysliveckého sdružení. V opačném případě může být takové jednání kvalifikován jako trestný čin.

Zároveň si nesmíte poraženou zvěř přivlastňovat. Pokud se takového činu skutečně dopustíte a bude vám dokázán, obvinění z trestného činu pytláctví se pravděpodobně nevyhnete.

V žádném případě se nepřibližujte k poraněné zvěři! Z minulých článků víme, že poraněná zvěř může být velice nebezpečná. To se týká především černé zvěře (divočáků), ale velice nebezpečným se může stát i srnec, který parožím může způsobit vážná zranění. V extrémním případě i smrt! U větších zvířat, jako například daněk nebo jelen není o jejich nebezpečnosti potřeba vést dlouhých debat.

V kostce řečeno

• Ze všeho nejdůležitější je prevence. S divokou zvěří nebo domácím zvířetem se můžete setkat i v zástavbě. U divoké zvěře jsou vysoce exponovaná místa, kdy silnice protíná les, okraje obcí nebo dlouhé lány polí.
• Mějme na paměti, že divoká zvěř především v chladných měsících roku má tendenci se sdružovat. Proto přeběhnutí jednoho kusu přes silnici nemusí být konečné. Naopak. Je vysoce pravděpodobné, že poblíž budou další kusy, které mohou následovat svého předchůdce.
• K největšímu počtu střetů dochází v jarních a podzimních měsících.
• Nejrizikovější je doba po setmění a těsně před rozedněním. V žádném případě nelze očekávat, že v hluboké noci nebo přes den neexistuje nebezpečí.
• Buďte obezřetní a dívejte se. Jestliže v okolí probíhají zemědělské nebo lesnické práce, může taková činnost vést k větší aktivitě zvěře, která jinak v klidu odpočívá v dostatečné vzdálenosti od silnice.
• Zvláštní opatrnost věnujte v místech, kde roste řepka. U srnčí zvěře dochází pojídáním řepky k poruchám činnosti nervové soustavy – ztrácejí plachost a přirozenou obezřetnost!
• Jestliže v dálce uvidíte odraz očí zvěře, vypněte dálková světla a snižte rychlost vozidla tak, aby bylo možné vždy bezpečně zastavit.
• Nejbezpečnější je čelní střet. Strhávat řízení nebo objíždění může mít fatální následky jak pro vozidlo, tak i pro celou posádku, včetně ostatních účastníků silničního provozu.
• Po přímém střetu zavolejte policii a trvejte na zadokumentování nehody. Před příjezdem policie zabezpečte místo výstražným trojúhelníkem a spusťte výstražná světla. Policie následně uvědomí myslivecké sdružení, že se v okolí nachází poraněná nebo mrtvá zvěř.
• Nepřibližujte se k poraněné zvěři – může být velmi nebezpečná. Z vlastní vůle ji ani neusmrcujte. Tímto právem disponují vybraní členové mysliveckého sdružení. V žádném případě si sraženou zvěř neodvážejte. V opačném případě můžete být obviněny z trestného činu pytláctví.

Závěr

Problematika střetu s divokou zvěří, potažmo zvířetem je v poslední době více než aktuální. Nahlášených nehod a pojistných událostí nadále dalo by se říci nekontrolovatelně stoupá. Pokud si vezmete k srdci pár výše nadepsaných pravidel, šance, že se něco stane vám, vozidlu nebo vašim blízkým, je o něco menší. A minimalizovat rizika je v případě náhodných střetů na silnici důležitým vybavením každého zkušeného řidiče…