Ferrata: Vyberte si tu správnou podle označování náročnosti

Zdolávání ferrat vyžaduje dobrou koncentraci i určité znalosti a dovednosti. V článku se dočtete, co byste měli zohlednit v jejich výběru, kde ferraty různých obtížností nejen v České republice, ale i jiných evropských státech najdete. Dozvíte se i to, jaké vybavení vám nesmí chybět.

Co je ferrata?

Ferrata nebo také česky zajištěná cesta je cesta v nepřístupném, obvykle horském terénu. Jejím účelem je pomoc turistům bez horolezeckých zkušeností s výstupy. Díky instalaci jistících ocelových lan nebo dalších pomůcek je pro ně cesta snadnější. A jak poznat tu správnou pro vás? Jedním z ukazatelů je právě klasifikace ferrat, která prozradí, co vás na vybrané čeká.

Označování náročnosti ferrat

Ferraty se hodnotí podle vlastních stupnic a kritérií hodnocení obtížnosti, které jsou od těch lezeckých odlišné. Zohledňuje se:

• technická a celková obtížnost z horolezeckého hlediska,
• celkový charakter túry,
• délka výstupu,
• nadmořská výška,
• náročnost nástupu i sestupu,
• možnost sněžení,
• pravděpodobnost padajícího kamení,
• stav nainstalovaných pomůcek,
• stupeň nebezpečí v případě rychlé změny počasí i možné únikové cesty.

Pokud se chystáte provozovat horskou turistiku, přečtěte si, jak jsou v následujících zemích ferraty značeny.

Česká republika

V České republice se ferraty označují pomocí písmen (A, B, C, D, E, F), kdy A znamená nejlehčí obtížnost a F nejtěžší obtížnost. K nejznámějším patří zajištěná cesta Pastýřská stěna v Děčíně, která nabízí celkem 16 různě obtížných výstupových cest.

Itálie

V Itálii (Dolomity, Gardské hory, Julské Alpy) se setkáte s hodnocením zajištěných cest v 5 stupních:

• F (facile) – lehké,
• MD (media difficolta) – středně obtížné,
• D (difficile) – obtížné,
• MD (molto difficile) – velmi obtížné,
• ED (estrema dificolta) – extrémně obtížné.

Rakousko, Švýcarsko, Německo

Německy mluvící země jako je Rakousko nebo SRN používají následující stupnici:

• A nebo (KS 1) – jednoduché,
• B nebo (KS 2) – mírně obtížné,
• C nebo (KS 3-4) – obtížné,
• D nebo (KS 5) – velmi obtížné,
• E (KS 6) – extrémně obtížné.

V Rakousku najdete ferraty v těchto horách:

• Gutensteinské Alpy,
• Gailtalské Alpy,
• Hornorakouské předhůří,
• Steinberge,
• Totes Gebirge,
• Wetterstein,
• Kaisergebirge.

V Německu se nacházejí v Berchtesgadenských Alpách.

Ve Švýcarsku je stupnice značena takto:

• T1 – pěší turistika,
• T2 – horská turistika,
• T3 – náročná horská turistika,
• T4 – skalnaté, exponované úseky alpského terénu,
• T5 – obtížný alpský terén, často bez cest s občasným lehkým lezením do II. stupně UIAA,
• T6 – velmi obtížný alpský terén, často bez cest, lezení po ledovci, pouze pro velmi zkušené turisty.

Místní ferraty můžete vyzkoušet v Urnských Alpách.

Pro lepší představu lze lehké cesty (A-B, F, KS1-2) přirovnat k modré, střední ferraty (C, KS3, PD) k červené a obtížné k (D-E, KS4-6) k černé lyžařské sjezdovce.

Další kritéria výběru správné ferraty

Abyste si vybrali tu správnou cestu pro vás a nepřecenili své síly, kromě klasifikace se zajímejte také o:

• délku ferraty,
• dobu a náročnost přístupu/sestupu,
• její odlehlost,
• nadmořskou výšku,
• počasí,
• jednoduchý nákres cesty, ze kterého zjistíte, jaký typ skály vás čeká,
• vyrovnanost cesty.

Jak se správně na výstup připravit?

Pokud se zdoláváním ferrat teprve začínáte, měli byste vědět, jak se správně na výstup připravit. V první řadě si musíte sehnat potřebné bezpečnostní vybavení:

• jistící set se dvěma dlaňovými karabinami s automatickou pojistkou a párací brzdou, která slouží k pohlcení části pádové energie a zmírní dopad lezce,
• lezecký úvazek,
• horolezecká přilba musí splňovat normu pro lezení,
• speciální kožené rukavice prodávané nejčastěji s otevřenými konečky prstů.

Kromě vybavení byste měli získat také potřebnou praxi. Můžete se přihlásit na zážitkový kurz, kde vás naučí vše důležité a to ať už jste úplní začátečníci, nebo již nějaké zkušenosti máte. Patříte-li do první skupiny, budou pro vás vhodné ferraty v Sasku, v Děčíně a Lužických horách. Pro mírně pokročilé jsou určeny ty v Semilech, pro nejzkušenější pak cesty na Slánské hoře. 

Poté už vám nezbyde nic jiného než začít lézt a své dovednosti procvičovat a zdokonalovat. Ze začátku si vybírejte lehčí a kratší ferraty a postupujte k těžším a delším.