Sortiment

Vyznáte se v pojistkách zavíracích nožů?

31.01.2017 | Poradna
Sdílet článek

Nože se liší mnoha věcmi. Může to být materiál střenek, zda je čepel černěná či nikoliv, různými typy ocele, tím, zda je čepel fixní či nikoliv a pochopitelně, také je velmi důležité, jakou má vámi uvažovaný nůž pojistku. A to ideálně co nejbezpečnější pro vás i vaše okolí. Jak se v nich všech ovšem vyznat?

Typy pojistek u zavíracích nožů

 Zavírací nože jsou populární volbou pro stále větší objem moderních lidí, jelikož jsou rozumným kompromisem mez noži s pevnou čepelí a těmi skutečně nejdrobnějšími (všelijaké speciály na kůže, ústřice, jednopalcové survivalové mini-čepele, ...).

Představení základních typů zavíracích pojistek

Zavírací/Otevírací pojistka, to není otázka jen a výhradně vzhledová, jak by si snad někdo mohl chybně myslet, ale také konstrukční a funkční. A to proč? Jelikož jedině díky ní se čepel rychle otevře a zůstane v dané poloze. A to se pochopitelně netýká výhradně nože otevřeného, jelikož absolutně totéž platí i pro fixaci nože po „uzavření“. Na každý pád a v obou případech by nefunkční pojistka zajistila, že by nůž nebyl fixován (taková ta boční vůle) a hrozilo by akutní poranění vašich prstů a ruky.

Je proto zcela nezbytné nejen pečlivě vybrat takový zavírací nůž, jenž vám dokonale sedí do ruky, cenou, materiálem ocele, ostřením a dalšími věcmi, ale nesmírně podstatné je i to, aby řezal po velkém přítlaku na fixovanou čepel na straně jedné a když jej zavřete, ani se nehnul, na straně druhé.

Motýlek (bali-song)

Známý nůž pro „drsňáky“ a rádoby-drsňáky vnikl již okolo 8. století na Filipínách a má čepel vyvedenou na dvě půlky, jenž jsou snýtovány s čepelí. Když se čepel vysune, dá se zafixovat spojkou a tím vnikne skoro-pevný nůž. Dá se při trošce tréninku otevírat jednou rukou. Tomuto typu se ale dnes již určitě vyhněte (a speciálně v nejlevnější „stánkařské“ variantě), jsou tu dnes jistě i lepší a spolehlivější konstrukce. No Name Bali-song se totiž po čase rád „vychodí“ a nedrží na místě.

Sevřený nůž (též známé jako „Clasp knife“)

Požívá je třeba firma Opinel. Zavírací nůž bez pružiny v zadní části. Občas mu někdo říká i „kluzné spojení“, protože mu chybí zámek a drží se v otevřené nebo zavřené poloze.

Hřbetní zámek (anglický originál: „Lockback, Monolock, Backlock“)

Typická je pro něj odpružená závěrka vybavená výstupkem na konci. Ten poté přesně zapadá do vybrání na čepeli a fixován na něm je pak tlakem pružiny. Uvolnění najdete na hřbetu rukojeti. Jedná se o již mechanismus, pro který vám jediná ruka bude často málo. Zámek je to typicky bezproblémový a u výrobců poměrně oblíbený (není složitý na konstrukci, rozuměj, je levný).

Vložkový/Přímý systém (Linerlock, Walkerlock, …)

Jak naznačuje již jeho jméno, je pod tímto typem podepsán nožíř Michel Walker. Mechanismus je ukryt v rukojeti nože, během otevírání se napíná jeho „vložka“ (kovový list v rukojeti) a na konec své cesty se zapře do čepele, kterou tím pochopitelně zafixuje. Stačí pak kdykoliv palcem vložku posunout do boku a čepel je opět volná.

Rámová pojistka (též v originálu „Framelock“)

Jedna z pod-variant vložkového/listového zámku. Namísto vložky je zde ovšem součástí celého jejího fixačního procesu jakýsi doraz (součást konstrukce). Proti variantě vysloveně Vložkové/Přímé jde určitě o bezpečnější pod-variantu (čepel je nyní jištěna vlastní a celou konstrukcí rukojeti).

Rotační zámek (též k vidění jako „Roll-lock“)

Patentová konstrukce firmy Benchmade (mimochodem, celým jménem „Rolling Lock“), jenž používá k fixaci malé kladičky (či přesněji, její rotace). Právě v tomto případě je samotné upevnění čepele prováděné přímo poměrně velkým kolíkem s vybráním. Naopak uvolnění je proces taktéž snadný – zkrátka si na pravé straně rukojeti uvolníte palcem onu příslušnou pojistku. Považuje se za jeden z nejbezpečnějších systémů dneška vůbec, setkáte se s ním tedy u výrobců jako jsou Benchmade, SOG, Camillus, …

Integrální pojistka (anglicky „Reeve’s lock“)

Tento zase pro změnu funguje takto: v noži/jeho vložce je stále napnutá pružina/pojistka, jenž se okamžitě po otevření čepele uvolní a přesně zapadne do hřbetu čepele (je to pojistný kolík, či přesněji, jeho hrana). No a když hrana tohoto kolíku dosedne na zadní stranu čepele, ta je tímto fixována na místě. Jak je zvykem, její uvolnění pak probíhá přesně naopak – uživatel pojistku odtlačí zpět a nůž uvolní. Tento typ se vyrábí jak ve verzi pro leváky, tak i pro praváky. A navíc, po troše tréninku se dá opět zvládnout jedinou rukou.

Typy pojistek u zavíracích nožů

 Pojistka nože je naoko velmi drobnou součástí, kterou často jeden doslova přehlédne, přesto však jde o jednou z nejdůležitějších věcí, pro jaké se u něj musíte rozhodnout.

Osový systém (původně „AXIS lock“)

Jednoznačně tím největším trumfem tohoto typu nožové pojistky je to, že je nesmírně pevná. A rozhodně jí ocení i osoby, či spíše jeho majitelé, levorucí, protože pojistka je univerzální a přesto nijak neomezující (o prstech okolo čepele ani nemluvě). Konstrukce AXISu je rovněž unikátní v tom, že neobsahuje běžné o sebe se otírající prvky, takže minimálně toto jí zajišťuje hladší chod. Opět jde o patent ze stáje Benchmade.

Kroužkový uzávěr (anglicky „Ringlock“)

Typ vyvinutý již v roce 1890 panem Josephem Opinelem a najdete jej výhradně u nožů Opinel. Ty mimochodem postrádají zadní pružinu + ozub a čepel zde fixuje otočení speciálního ocelového děleného kroužku.

Sáhl po ní kupodivu i výrobce Cold Steel u vysloveně moderního modelu Twistmaster z roku 1990.

Blokový uzávěr (též lze najít i jako „Blocklock“)

Na čepu (středovém) je zde zajištěn pružinou blok a při fixaci se přesouvá do zadního čela čepele.

Výkyvný systém (též „Swinglock“)

Za tímto dílem stojí pro změnu Francis Boyd a jde opět o jednu z nejpevnějších konstrukcí, s jakou kdy nějaký člověk přišel. Za tyto své skvělé vlastnosti vděčí pouze jednomu otočnému čepu, dlouhému zadnímu čelu čepele a pojistnému kolíku.

Woodův zámek (k vidění i jako „Wood’s lock“)

Poprvé jej zkonstruoval Barry Wood a odtud i jeho jméno. Zajímavé na něm je, že na středovém čepu spočívá jak čepel, tak i rukojeť nezávisle. Uchycení na místě se pak provede za pomoci čepu druhého (ukotven pevně v rukojeti a po přesunu do vybrání u zadního čela čepele slouží jako zámek).

Sebenzův zámek (taktéž k dohledání jako „Sebenz’s lock“)

Tato konstrukce je velmi podobná známé Liner Lock. Kdybychom si taktéž měli popsat v kostce její funkci, tak vybrání nalézající se ve vnější části střenky spolehlivě zapadne do příslušné pozice v rukojeti a tím fixuje čepel.

Levitator

Opět jeden z patentů firmy Benchmade. Působí podobně jako páka – vložka v rukojeti je schválně zhotovena takovým způsobem, aby dala vzniknout systému pro manipulaci s čepelí. Ten se pak využije k působení na ozub/vrub nalézající se v zadní části čepele daného nože.

Pro jakou pojistku se rozhodnout?

U otevíracích/fixačních/zavíracích pojistek se dá zohlednit také mnoho hledisek, ovšem na tom jednoznačně nejvyšším by pro vás měla pochopitelně být absolutní bezpečnost daného zavíracího nože. Nůž je mimořádně ostrý nástroj a jakákoliv rezignace na pozornost je u něj (a je jedno v jaké z forem) žádankou o pořezání se (a to se bavíme ještě o tom „nejlepším“ případě), jelikož v tom horším to bude i pár stehů a místo výletu trávení dovolené na lůžku a „radování se“, že jste si u této laciné čínské náhrady „vyhazováku“ nepoškodili i nervy na ruce… Nůž vyžaduje jistě velký respekt, avšak nikoliv strach.

Typy pojistek u zavíracích nožů

 Není moc věcí, jenž byste s tradičním nožem na přežití Švýcarské armády v přírodě nedokázali... Pokud má někdo stále pochybnosti, může se samozřejmě klidně rozhodnout pro některou z jeho vybavenějších variant. Ale pozor – ani zde to raději moc nepřehánějte. Padesát dalších opičinek se dozajista velmi výrazně projeví na jeho váze (a na 100 % i na ceně)! Tak či onak, survivalový standard v tom nejlepším duchu a ani není (v základní verzi) nijak přehnaně drahý. Délka úchopu u jeho nejmenších verzí (a z ní i pramenící pohodlnost dlouhodobého řezání) na tom ale bohužel není úplně nejlépe...

Osobní (a tedy nutně zkreslený) názor autora

Nezapomínejme, že oproti noži tradičnímu s čepelí fixní, zde se z podobných mechanických systémů (zdánlivě se samými výhodami – namátkou, vleze se díky nim „zavírák“ do kapsy, takže zabírá cca půlku z původní délky, ...) stávají v očích autora článku slabá místa vybavená často až přespříliš zbytečně složitou konstrukcí, pomalu, jakou najdete v průměrném spoušťovém ústrojí na zbraních. Zavírací nůž rozumné kvality a spolehlivosti = minimálně jedna pružina/pohyblivý mechanismus, co fixuje ostří na místě = nutná občasná rozborka, čištění a údržba se šroubovákem/imbus-klíčem a olejničkou v ruce.

Problémem pro něj je i to, že člověk má tendenci dělat po čase určité věci automaticky, což zrovna v kombinaci se setmělým lesem a tunami rozdílných typů pojistek na nožích nepokládá za ideální. Stačí nahradit nůž, jaký roky používáte, jiným, který má o trochu jinak těžiště, jinou pojistku, zvuk „zacvaknutí “ je jindy a v jiné poloze apod. No a když provedete tuto sérii pohybů ve stresu nebo nějakém úleku „postaru“, obvykle je zaděláno na malér (nebo aspoň vypadnutí nože v noci z ruky, popř. nedokončení žádané akce tehdy, když nůž nejvíce potřebujete). Na zavírací nože si zkrátka musíte více „zvykat“ a více s nimi drilovat, abyste je „dostali do ruky“. No a když pak musíte danou věc vytáhnout někde rychle a ve stresu (nemusí po vás jít zrovna vlčák se vzteklinou, klidně stačí obyčejná průtrž mračen, když se chystáte večer stavět přístřeší). Pak hledá váš mozek i ruce oblíbený nůž stejně (a operuje s ním), jako na něj reagoval již tisíckrát před tím, jenomže teď to bude věc jiných vlastností, obsluhy a těžiště, jenž se za určitých mezních situací bude chovat výrazně jinak. O automatickém, naučeném „zavíracím“ pohybu bez dívání se ani nemluvě…

Tímto se plynule dostáváme ještě k bodu dalšímu – autor nemá moc rád ani nože v ruce nevyvážené. Zkuste si někdy sami potěžkat, podržet v ruce a zahýbat si s ním (pěkně do všech extrémních poloh) tradiční „survivalový nůž“ typu „Bowie“ či „Rambo“ a náhodný otevřený moderní zavírací nůž (pozor, nebavíme se tu nyní o podvědomé maskulinní touze po větším noži, ale o vyváženějším noži!) a řekněte sami sobě pak upřímně: „Jaký mi sedí lépe v dlani a se kterým se mi lépe manipuluje – jaký je přirozeným prodloužením mé ruky?“.

Typy pojistek u zavíracích nožů

 Trappeři, lovci a obecně všichni dobyvatelé „Divokého západu“ měli u pasu některý z klonů nože typu Bowie (jinými slovy, „Rambo, model 1880“). Ve vteřině, kdy se nějaký dostane do rukou i vám, jistě hned zjistíte, odkud pramení jejich dodnes nehynoucí obliba mezi příznivci přírody doslova po celém světě, i proč se ještě stále produkují a prodávají.

Z tohoto (i jiných důvodů), autor článku sám používá (po mnoha letech ladění a laborování) na jakékoliv survivalové hrátky/delší výpravy do lesa kombinaci malá sekerka (celokovová) u pasu + „Švýcarák“ v kapse a bere řečené za (samozřejmě pro něj) přijatelný kompromis. A vy si ten svůj také najděte – ať už s nožem fixním či zavíracím…!

zavírací nože nože

Sleva 100 Kč pro Vás

Slevový kód v hodnotě 100 Kč Vám zašleme na e-mail a lze jej uplatnit při objednávce nad 1 000 Kč. Platí pro nové maloobchodní zákazníky (e-mail nesmí být již registrovaný).

Odeslím formuláře souhlasíte se zasíláním obchodních sdělení a se zpracováním osobních údajů.