Podle statistik zahyne ročně na následky sněhových lavin až několik set osob. Největší riziko obecně hrozí lyžařům, skialpinistům a horolezcům, kteří se pochopitelně nacházejí hned u zdroje. Připravili jsme si pro vás proto přehled nejdůležitějších informací, které je dobré vědět předtím, než vyrazíte do hor. Jak je to u nás s lavinovým nebezpečím? Co si přibalit, když jdete do rizikové oblasti? A jaké nejčastější mýty okolo lavin panují? Čtěte dál...
Co je lavina?
Lavina je rychlý a náhlý sesuv velkého množství sněhu po svahu, který má potenciál zasypat, zranit nebo zabít člověka. Nejčastěji se jedná o posun sněhu po dráze v délce cca 100 metrů, ale i zde platí, že laviny mohou mít různý dosah a rozdílnou sílu.
Co mají ale laviny vesměs stejné je jejich postup krajinou. Pohyb laviny dělíme na tři části, jedná se o: odlučnou zónu, lavinovou dráhu a akumulační zónu.
- Začínáme samozřejmě úplně na vršku, kde se lavina odděluje a kde se dává masa sněhu do pohybu. Této oblasti se říká odlučná zóna, nebo také pásmo odtrhu.
- Uvolněný sníh a led si postupně razí svou cestu do údolí a zdolává při tom řádově několik desítek až stovek metrů. Tuto část cesty laviny nazýváme lavinovou dráhou či transportním pásmem.
- Nakonec tu máme místo, kde lavina zakončí svou cestu, jedná se o tzv. akumulační zónu (pásmo nánosu). Zde jsou dopady laviny nejpatrnější.
Laviny dělíme podle způsobu vzniku na laviny z volného sněhu, kdy se ze svahu uvolňuje jen menší množství sněhu a deskové laviny, kde dochází k uvolnění celé sněhové desky. Existuje ale spousta dalších dělení, například podle velikosti.
V České republice se výskyt lavin týká našich nejvyšších pohoří, tedy Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku. Ojediněle se ale vyskytují i jinde.
Jak vzniká lavina?
Ke vzniku lavin přispívá velká řada činitelů. Mezi ty největší patří:
- vítr - přenáší sněhové částice a ukládá je na jiná místa,
- srážky - čím víc sněhu, tím větší je pochopitelně nebezpečí,
- teplota vzduchu - extrémní teploty a teplotní výkyvy zvyšují riziko laviny,
- sluneční záření - zvýšená teplota může narušit soudržnost sněhových vrstev,
- vlhkost vzduchu - při současném působení větru se mohou tvořit deskové laviny.
Situace se zvýšeným rizikem laviny
Nejčastěji se při vzniku lavin setkáváme s 5 podmínkami, které vzniku laviny nahrávají. Jedná se o zvýšené srážky a s tím související velkou masu nového sněhu, velké množství navátého sněhu, nesourodou vrstvu starého a nového sněhu, mokrý sníh a klouzavý sníh, kdy sněhová pokrývka klouže po hladkém povrchu. Ve všech 5 případech hrozí zvýšené riziko vzniku lavin.
Lavinové nebezpečí a jeho stupně
V České republice se výskyt lavin týká našich nejvyšších pohoří, tedy Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku. Ojediněle se ale vyskytly i v Beskydech nebo v Krušných horách. Nejčastěji se můžete setkat s mírným (2) a značným (3) stupněm lavinového nebezpečí. Ať už vyrazíte kamkoliv, je dobré mít na paměti stupnici lavinového nebezpečí a informovat se o aktuální situaci na horách.
Stupeň 1
První stupeň představuje nízké nebezpečí. Sněhová pokrývka je v tomto stupni stabilní a dobře zpevněná. Laviny zde obvykle nevznikají, výjimkou je extrémně strmý terén a vysoké zatížení.
Stupeň 2
Druhý stupeň charakterizuje mírné nebezpečí. Strmé svahy jsou obvykle středně stabilní. Stejně jako u prvního stupně, i zde je možný vznik lavin pouze na strmých svazích a při velkém dodatečném zatížení.
Stupeň 3
Stupeň 3 se nese ve znamení značného rizika vzniku laviny. Strmé svahy jsou středně až slabě zpevněné, což s sebou přináší vyšší riziko. Hrozí sesuv středně velkých lavin. Na strmých svazích stačí malé dodatečné zatížení, aby se dala masa sněhu a ledu do pohybu.
Stupeň 4
Čtvrtý stupeň ohlašuje vysoké riziko, kdy je na strmých svazích sněhová pokrývka slabě zpevněná. Na těchto svazích hrozí laviny již při malém dodatečném zatížení. Dochází k samovolným sesuvům středních a velkých lavin.
Stupeň 5
Pátý stupeň se nese v duchu velmi vysokého rizika vzniku lavin. Sněhová pokrývka je všeobecně slabě zpevněná a je vysoce nestabilní. Velké i velmi velké laviny se samovolně sesouvají.
Pokud se chystáte do rizikové oblasti, mějte u sebe vždy lavinové vybavení.
Co dělat v případě, že se dá masa sněhu do pohybu?
Někdy se to ale i přes veškerou snahu a opatrnost zkrátka přihodí. Pokud se právě stanete součástí laviny, je dobré mít na paměti několik doporučení díky kterým budete mít lepší šanci z celé šlamastiky vyváznout se zdravou kůží.
- Sníh se dal do pohybu, co teď? Pokuste se zachovat chladnou hlavu a za žádnou cenu neuvolňujte vázání lyži či snowboardu. Cílem k úspěchu je lavině ujet.
- Jsem součástí laviny, co mám dělat? Pokuste se dostat z hlavního proudy laviny na její okraj. Pokud jste se dostali na okraj, můžete uvolnit vázání a utíkat z místa nehody. Zahoďte vše, co není nezbytně důležité.
- Není úniku! Pokud se z proudu nedokážete dostat, chraňte si rukama hlavu a stočte se do klubíčka. Před zastavením laviny se pořádně nadechněte, vzduch bude nedostatkové zboží.
Po zastavení laviny máte v prvních 18 minutách nejlepší šanci na záchranu. Můžete zkusit vytvořit okolo úst malou dutinku a odplivnout si, abyste se zorientovali. Pokud vám plivanec přistane na obličeji, zkuste prohrabat ruku sněhem směrem vzhůru. Odborníci ovšem radí zachovat si co nejvíce sil a zbytečně se nevyčerpávat kopáním. Pomoc už je pravděpodobně na cestě.
Viděli jste, jak lavina zavalila člověka. Co teď?
Nejdůležitější je samozřejmě nepanikařit. To se ale snáze řekne, než udělá. Zkuste si alespoň vybavit základní poučku, která zní: nejdříve zavolejte pomoc, až potom se vydejte k zavalenému člověku. Aplikace záchranka vám v takovém případě může ušetřit spoustu práce s popisem polohy záchranářům. Můžete využít i pohotovostní číslo horské služby + 420 1210.
Záchranáři či horská služba s vámi pravděpodobně budou na telefonu celou dobu. Řiďte se jejich instrukcemi. Pokud máte s sebou speciální vybavení, jako je například lavinová sonda, můžete ho využít k hledání. V případě, že pod lavinou pohřbeného člověka najdete dříve, než na místo dorazí záchranáři, pokuste se o prokopání tunelu k jeho obličeji, abyste mu zajistili dostatečný přísun kyslíku.
Co si přibalit pro případ laviny?
Lavinovou lopatu, lavinovou sondu, airbagový batoh a lokátor.
Lavinová lopata
Ruční vyhrabávání člověka uvězněného pod lavinou je fyzicky náročné. Po krátké chvíli hrabání vám začnou omrzat prsty a boj s větší masou sněhu je pak mnohem složitější. Díky lopatě se k zavalenému dostanete rychleji a efektivněji.
Trojdílná rozkládací lopata Mil-Tec® s pouzdrem
579 Kč | Není skladem
Lavinová sonda
Šikovná pomůcka, která vám pomůže s lokalizací. Sonda by měla být z lehkého materiálu, nejčastěji se jedná o hliník nebo karbon. Při výběru se zaměřte i na délku sondy, která by měla přesáhnout 2 metry.
Airbagový batoh
Airbagové batohy jsou důležité v případě, že se sami ocitnete v zajetí laviny. V případě krize stačí zatáhnout za lanko. Airbag se nafoukne kolem vaší hlavy a zad, takže vás chrání před nárazy a poskytuje vám dodatečný prostor v případě zavalení. Některé typy airbagových batohů vystřelují nouzové balónky, díky kterým vám záchranáři rychleji najdou.
Lokátor
Jednoduše zaznamenává vaši polohu a vysílá signál, díky kterému vás záchranáři rychleji najdou.
Nejčastější lavinové mýty
Na závěr jsme si pro vás připravili několik mýtů, které mezi lyžaři, skialpinisty a horolezci kolují dodnes.
Les mě před lavinou ochrání.
Neochrání. Všude tam, kde projete vy, projede i lavina.
Tady už někdo projel, takže je to bezpečné.
Bohužel se na to nelze spoléhat. Možná jste to právě vy, kdo svahu zasadil poslední kapku.
Je tu spousta skal a kamení, díky tomu je svah stabilní.
Skály narušují stabilitu sněhu a její soudržnost. Sníh v jejich blízkosti rychleji taje.
Dneska je hezky, laviny padají jen za špatného počasí.
Tenhle mýtus snad ani nemůže být dále od pravdy. Modrá obloha není zárukou bezpečí.
Je málo sněhu, nic nehrozí.
Menší množství sněhu je předzvěstí tenké nestabilní pokrývky. Nestabilita je předpokladem pro vznik laviny.
Laviny přece padají samy od sebe.
Z 90 % jsou laviny způsobené lyžaři, snowboardisty, horolezci a skialpinisty. Zkrátka lidským faktorem.
Dneska je velký mráz, v tom laviny nepadají.
Při dlouhodobých nízkých teplotách se sněhové vrstvy nespojují, což vede ke zvýšení rizika laviny.
Pod prknem mi to pěkně skřípe, takže se sníh stabilizuje.
Vůbec ne. Tyto zvuky vás důrazně varují před nestabilitou a vysokým rizikem uvolnění masy sněhu.
- Radek Mládek
- Radek je student psychologie, vojenský nadšenec a v neposlední řadě také člen klubu vojenské historie Faust. Military tématice se věnuje již od mala, s nadsázkou říká, že ho doprovází po celý život. Mezi jeho další záliby patří sport, bushcraft a airsoft.
Přejít do magazínu