Sortiment

Jak rozdělat oheň s vlhkým dřevem?

25. 7. 2018 | Praktické tipy
Sdílet článek

Veškerý survival je hlavně o tom, být připravený na vše, co vaším směrem život, příroda a náhoda vrhne. Asi každému jsou survivalové základy dobře známy, ale určitě nic nepokazíme tím, když si je zopakujeme: měli byste mít nějakou ochranu proti živlům ve všech formách a také proti zvířatům a veškerým mikro-záškodníkům typu malárie a borelioza (anebo se aspoň maximálně chránit prevencí). Neměly by však ani ve vaší výbavě chybět ani nástroje na zbudování nějakého toho přístřeší nebo nějaké instantní obydlí samotné (dnes asi nejspíše stan).

Velký oheň v přírodě

 Rozdělávání ohně a veškeré operace okolo (tj. vlastní zažehnutí ohně, udržení ohně, přenášení ohně, …) to je jedna z nejdůležitějších dovedností, jaké kdy člověk ovládl. Je proto pro jakéhokoliv turistu, skauta, trempa a příznivce survivalu i bushcraftu zcela klíčové, aby tak dokázal i zrovna on.

Vybavení je ale jen jedna část věci, také byste měli mít slušné znalosti v oblastech lovení, kladení pastí a rybaření (v místech, kde je to legální!). A samozřejmě také v řadě dalších prvků bezpodmínečně nutných pro udržení vašeho života v přírodě. Pokud patříte k osobám, co survivalem žijí, zcela určitě máte i oblečení do všech sezón a rozumně je střídáte pole potřeby. Dnes ale budeme mluvit o dovednosti zcela jiné a přesto neméně důležité, ba zcela klíčové pro přežití prakticky vždy a všude – rozdělání ohně!

Rozdělávání ohně je jedna z bushcraftových dovedností,  které nemůže chybět ve výbavě opravdu nikoho, jelikož vytvořit zdroj tepla během ledového počasí a všeho, co to zahrnuje (led, sníh, mlha, kroupy, …) může být jediné, co stojí mezi vaším přežitím sněhové bouře a zmrznutím. Většina lidí umí rozdělat oheň tehdy, když je dřevo suché a snadno k zapálení (na pouštích je to standard, uznáváme…). Jsou ale místa a časy, kdy dřevo tak suché nebude, ba naopak! Bude z něj kapat voda a sníh. Určitě to proto bude kapánek větší výzva.

Nezapomínejme ani na to, že ochota být připravený na tyto události naznačuje plánování dopředu z vaší strany, ochotu naučit se nové dovednosti a použít je v poli. Ale pozor – to i tehdy, když budete pod velkým tlakem, což přežívání v lesích zhusta bývá. Když ale budete následovat další kroky, ani zapálení ohně s mokrým dřevem by neměl být problém.

Oheň v hrnci v přírodě

 Je otázka, zda při vaření na své nádobí používat spíše kamení z okolí anebo vlastní kovové podložky / vzpruhy / rošty. Dřevo má tendenci přepálit se v ten nejméně vhodný okamžik a vy se tak rázem ocitnete nejenom bez chutného osvěžujícího teplého jídla / nápoje, ale i bez ohně, což může být občas opravdu o zdraví!

Jak si připravit batoh na rozdělání ohně vždy a všude?

Jedna z těch nejvíce důležitých věcí, co můžete udělat pro přípravu své osoby na všechny případné scénáře, je mít promyšleně a dobře vybavený batoh. Ten by měl v první řadě obsahovat oblečení pro teplé období, zimní oblečení, boty / sandály, věci na spaní, vaření, …

Jedny z věcí, na které mnozí lidé věnující se survivalu pohříchu dosti zapomínají, jsou nicméně ty, jenž se prostě vždy musí připravit jedině a jednoznačně dopředu ještě před tím, nežli se zabalí. Toto obvykle zahrnuje čerstvé baterie, náhradu paliva ve vařiči a materiály potřebné pro zažehnutí ohně (troud). Právě podporovače a urychlovače ohně ve všech formách jsou věc, na kterou většina lidí zapomíná. Nebuďte proto jedním z nich!

I když se často používá univerzální pojem „troud“ pro vše, co jde snadno zažehnout, není to jen o troudu ze starého dřeva, ale poslouží skvěle i suché větvičky, mech, tráva, kůra z břízy (hoří totiž i mokrá), … Dělat troud z mokrých věcí a vysušovat jej někde za chůze po cestě sice jde, ale je to příliš náročné (jde to jakž-takž přímo na vašem těle) a zbytečné – je jednodušší si prostě vzít něco doma nebo suchého na jiném stromu (překvapivě suché haluze jsou i pod jehličnatými stromy pokrytými sněhem – smrk a spol.).

Kdo chce něco z domu, dají se použít i všelijaké kousky vaty nebo kartonových krabic pokapané voskem, kousky dřeva taktéž pokapané (vosk jednak chrání před vlhkem a za druhé, je velmi hořlavý). Cokoliv, co dobře doutná, hoří a udrží oheň + je malé, vyhovuje.

Dalším prvkem, jenž je dobré nepodcenit vedle (optimálně) suchého troudu je mít u sebe i co nejvíce nástrojů, cest a postupů k zapálení ohně, takže můžete využít vždy ten, jenž je optimální. Vaše sada na rozdělávání ohně by proto tudíž ze stejného důvodu měla zahrnovat minimálně tyto nástroje: pár běžných plynových zapalovačů, benzínový zapalovač typu Zippo, křesadla, sirky, podpalovače a akcelerátory ohně (smolné dřevo, magnézium, líh, ...), ale super je i lupa (tu stejně potřebujete na klíšťata).

V poslední řadě bude potřeba ještě něco nástrojů k nasekání dřeva, popřípadě napilování dřeva (sekera, mačeta, pila skládací, …), a případně i k vytvoření dřevěných hoblinek (nůž, …) a musíte mít i nějaký kousek kovu k naškrábání hořčíkového podpalovače apod.

Žhavé dřevo v ohni

 Dřevěné uhlí a popel po ohni jsou další dva cenné zdroje, jenž vám pomohou při následujícím přežití. Popel se dá použít jako náhrada mýdla (s vodou tvoří stejnou žíravinu, takže je ideální třeba na nádobí nebo mastné ruce – ale nezapomeňte ho pořádně propláchnout). To pro změnu dřevěné uhlí má dalších využití taktéž nespočet: filtrace, zlepšení pocuchaného trávení + tmavé zuhelnatělé dřevo je možné opět relativně snadno zažehnout křesadlem nebo jiným uhlíkem (podobně jako zuhelnatělý šátek = známý „charcloth“), …

Jak najít dobré místo pro rozdělání ohně?

Místo, kde svůj oheň budete rozdělávat, bude mít obrovský vliv na to, jak snadno a rychle to půjde. Na dobrém místě také oheň vydrží déle a snáze se zažehne. Naneštěstí ale, pro lidi pohybující se ve skutečně extrémně ledových podmínkách, najít skutečně zcela suché místo je takřka nemožné. I zažehnutí ohně v naprostém vlhku se dá ale řádově zjednodušit, když člověk následuje následujících pár rad a triků.

V první řadě: měli byste mít ve svém batohu nějakou polní lopatku, nebo malý rýč nebo tak něco. Dá se jistě použít i klacek, ale bavíme se tu o zmrzlé zemi přece jen, proti které má železo zcela určitě nejlepší šance. Ať už nicméně zvolíte nástroj jaký chcete, kopejte s ním tak dlouho a odsunujte jím mokrou hlínu, dokud z vlhké země neodstraníte to nejhorší. Tímto poskytnete svému ohni jakýsi „bazének“, ve kterém bude moci hořet déle a nekouřit tolik.

Není špatný nápad ani umístit dva velké vlhké kmeny tak půl metru od sebe a poté mezi ně nasypat vlhké jehličí a podobné zbytky stromů. Jde i o to, aby oheň nebyl nikdy přímo na sněhu, ale jednoznačně a vždy na zemi nebo na této plošince, kde je od okolí oddělené vše mokrým dřevem a nasypanou drtí. Dělat oheň přímo na sněhu je ztráta času – roztaje sníh, propadne do sněhu a uhasne.

Zrychlená (a pracovně rozhodně méně náročná volba) je dát na zem zhruba do šíře plánovaného ohně kousky vlhkých větví / dřeva a pak na něm zapálit dřevo suché. Výsledek je tentýž – suché dřevo chytí a vlhké pod ním bude udržovat strukturu.

Pakliže najdete místo, kde nad vámi bude nějaký přirozený přírodní kryt (skalní převis, ústí jeskyně, větve obřích stromů, ale super je i kousek vašeho přístřeší, co jste si právě zbudovali, …), tím lépe. Jakýkoliv malý bonus, co vám při zažehnutí ohně pomůže, je jednoznačné plus – šetří to vaši námahu i palivo a veškeré zapalovací nástroje (standardně s omezeným počtem použití – kromě lupy, že ano… Slunce je jak známo obnovitelný zdroj ještě po nějakých dalších pár miliard let).

Jestliže ale hodláte spát venku a nechat oheň bez dozoru, nedoporučuje se ho nechávat příliš blízko jiných kmenů stromů / jakýchkoliv plastových věcí. Pod zemí může prohořet k jinému stromu, což je nebezpečné přibližně z padesáti důvodů (i v zimě může zasněžený les chytit mocným požárem, CO  (oxid uhelantý) z doutnání dřeva vás může zadusit, spadne na vás kus hořícího stromu, chytne na vás batoh z umělých vláken, …).

Jestliže máte sílu, sekeru, čas a velká dřeva, pak naprosto vynikající věc je rozštípat ona polena a udělat oheň na nich. Paradoxně, i ta nejvíce mokrá polena, ze kterých kape sníh mívají obvykle velmi suché vnitřní části, takže když jim pomůžete podélným rozštípnutím a odhalením, dočkáte se perfektního suchého podkladu pro svůj oheň.

Kde najít slušné materiály na oheň?

Předchozí body sice byly důležité, ale ten aktuální je jednoznačně nejdůležitější: bez aspoň trochu rozumného dřevěného paliva si oheň opravdu nerozděláte. Musíte si být jisti, že udrží oheň a že jsou hořlavé, jinak je troud rozhodně nezažehne. Problém samozřejmě není najít je, když je perfektní počasí a dokonalá viditelnost. Hlavní zádrhel je v tom, že vše často hledáte v nepříliš špičkové kondici (první příznaky zimy) a viditelnosti (mlha, déšť, …).

Ta nejlepší plocha pro nalezení stále suchého místa (a potažmo i hořlavých materiálů zde) je absolutně stejná jako v případě výše řečeného troudu – pod stále zelenými stromy, respektive pod jehličnany všech forem. Zde jsou vždy k nalezení (typicky co nejblíže u kmenu, protože tam je shora nejlepší ochrana před deštěm) relativně suché větve. Větve jsou tam většinou mrtvé a suché natolik, že když je zkusíte ulomit, krásně prasknou, což naznačuje, že máte suché dřevo. Všechny větve ale spojuje jedno – vždy jsou vysoko nad zemí a tím pádem i daleko od sněhu a té největší sloty na zemi.

Pakliže jste neměl štěstí, ale našli jste něco, co by se dalo označit slovem „polosuché“, tak z této haluze oloupejte svrchní mokrou vrstvu a ponechte z ní výhradně aspoň ono trošku více suché jádro.

Některé mrtvé stromy již samovolně spadly (nebo jim pomohl vítr a sníh) a je proto snazší z nich získat nějaké ty hořlavé materiály. Zde se vyplatí spíše se držet u horní části, protože spodní bývá většinou nejvíce vlhká. Cokoliv projde vaším kritickým okem z podobných spadlých suchých mrtvých stromů, to z něj dostaňte svými nástroji – suchá kůra, vnitřní vrstvy dřeva, suché jehličí, to vše bude skvělé na troud.

Za oné konstelace, že se právě nalézáte poblíž stromů, co mají šišky, tak připomínáme, že i ty hoří luxusním stylem. Nemluvě o tom, že jsou v nich jedlá semínka. Vše, co se vám bude zkrátka líbit na stromech jako věc podporující hoření již položených velkých polen, berte prostě…

Když nicméně očekáváte od ohně více, než jen uvaření jídla a ohřání svojí osoby před spánkem ve spacáku, je nezbytné mít nachystaný i příslušný objem paliva na noc, co ho udrží (čím větší polena, tím méně často do něj budete muset přikládat) sálat, jak dlouho je nutné.

Menší oheň ze dřeva

 Jelikož dnes asi máte ve vaší výbavě většinu z vašich věcí (na sobě, poblíž, v batohu, …) plastových, nezapomínejte, že plast má sice četné výhody, ale také řadu nevýhod. A jedna z nich je i ta, že na přímém ohni chytá, taví se a praská. Velmi nepříjemné je to i v případě plastových spacích pytlů a odletujících uhlíků / větviček, popřípadě roztaveného plastového zipu kdekoliv.

Jak připravit spolehlivý oheň?

Existuje zcela bez přehánění nejméně stovka způsobů, jakým uspořádat oheň. Na každý pád ale u všech typů v mrazivém zimním počasí je potřeba následovat veškeré triky, jenž mu pomohou hořet déle a lépe. Tak v prvním případě je to, držet veškerý troud co nejdéle u sebe, ať má šanci zapálit vše okolo a to co nejvíce rovnoměrným stylem.

Velmi dobrým typem pro sníh a zimu je typ zvaný „pagoda“ v jehož rámci se dřeva poskládají do tvaru srubu a jeho vnitřek se vyplní troudem a tím nejsušším, na co jste narazili. Je to uspořádání ohně pěkně provzdušněné a proto s dostatkem kyslíku pro případnou podporu hoření.

Jak oheň spolehlivě zažehnout?

I když je každý člověk niterně nastavený a magicky přitahovaný ku hraní si s ohněm (máme ho přece jen po těch stovkách tisíc let v krvi) a již se nemůže dočkat, až ho zapálí a bude se o oheň starat, neuškodí si před jeho zapálením ještě promyslet některé poslední drobnosti:

  • Oheň by se měl obecně zapalovat z návětrné strany, jelikož i plamen (a horko jím generované) poté směřuje taktéž tímto směrem – ke většině troudu.
  • Zapalujte oheň vždy co nejníže, jelikož teplo stoupá vzhůru a je zbytečné se o něj v rámci kritické fáze zapalování připravovat.

Jak zapálený oheň udržet při životě?

Když už vám dalo nalezení nejlepšího místa pro oheň, příprava místa i troudu, sehnání dřeva pro oheň a zažehnutí ohně, jistě vás asi nebudeme muset přesvědčovat, že ho musíte také pravidelně živit, aby se mu dařilo.

Ideální by samozřejmě bylo používat na oheň jen dřevo suché, ale příroda má při bushcraftu a survivalu k ideální podobě jen málokdy.

Když už máte slušný oheň, dá se do něj hodit i dřevo trochu mokré (popřípadě v jeho okolí dosušit na rozumnější formu) nebo mokré zcela. Tím se dá také zredukovat, když se oheň rozhoří moc: musí opět ohřát zmrzlé dřevo atd. atd.

Každopádně nikdy nedělejte oheň zbytečně větší, nežli je nezbytné, zbytečně se pak totiž připravujete o palivo na noc. Problém s mokrým dřevem je ale i ten, že člověk málokdy odhadne, jestli ho oheň skutečně důkladně vysuší a může se stát i to, že příliš mokré dřevo prostě nevydává prakticky žádné teplo a jen doutná, pak ho zkuste dosušit někde na okraji ohně. Ale opatrně, ať o oheň nepřijdete!

Musíte počítat i s tím, že když máte suché dřevo na suchém sněhu, vše je v pořádku zdánlivě, stačí ale jen trocha tepla z ohně a je také mokré, protože se rozpustil sníh okolo a na něm. Tomu se dá zabránit, když ho umístíte buď dostatečně daleko, anebo vysoko nad sněhem (když neprší / nesněží předpokládáme nyní). Ale je pravdou i to, že ohni, o nějž se staráte, nevadí ani mírný sníh anebo déšť, když už to tedy není vyslovené tornádo…

Jestliže máte s sebou na cestách více než jednu osobu, tak není co řešit, vždy bude jeden hlídat oheň a další spát. Když jste ovšem sám a chcete oheň udržet naživu s přikládáním aspoň co hodinu, připravte se i na to, že se moc nevyspíte a podle potřeby přiložte.