Před půl rokem jsem zakoupil kanady Adidas GSG-9.2 a níže bych se rád podělil o své dosavadní zkušenosti s nimi.
Již více než 11 let pracuji u PČR. Při nástupu jsem byl vybaven služebními kancelářskými mokasíny. Jsou vcelku pohodlné, jedná se však o boty na parády, přehlídky, do kanceláře či plesu, rozhodně ne však na ven do zákroku nebo neslunečného počasí. Navíc nemají vypolstrovaný opatek, což je pro mě neakceptovatelné.
Při nástupu jsem byl též vybaven služebními kanadami letními a zimními v tabulkové ceně něco přes 1.000,- Kč a dle toho se v nich také chodilo. Zimní jsem nemohl vzít na nohu vůbec, protože v místech, kde má chodidlo výstupky (pata a polštářky prstů), tam je měly i ty boty. Na podobném principu byla ve středověku založena i Španělská bota, účinný toť mučící nástroj. Stačilo 30 minut v této obuvi a bolela mě celá noha až ke kyčli a z obchůzky jsem se musel nechat odvézt.
Letní kanady bylo možno nosit o trochu déle, tedy asi 3 měsíce, kdy se svršek v místě ohybu mezi prsty a nártem zdeformoval (zlomil dovnitř) natolik, že při každém kroku tlačil na šlachy na horní straně prstů a vykoledoval jsem si tak nepříjemné zdravotní problémy. Uvedené boty byly též promokavé, a to do té míry, že bez újmy nebylo možné projít ani ranní rosou. Po 200 metrech byly durch. Cenné rady ze strany vedení, že stačí boty nastříkat nějakým přípravkem a bude po problému, byly mimo mísu. Takové ošetření vydrží pár minut. Jediné co trochu fungovalo, bylo nahřát botu fénem, vetřít do ní nějaký ukrutně mastný krém na boty a poté znovu nahřát fénem a nechat vsáknout. Ani tento postup ale z obyčejných bot neudělá nepromokavé.
U policie lze též nafasovat kanady s GoreTexovou membránou, ale na to mají nárok pouze členové pořádkové jednotky. Ti si je pak chválí. Co jsem se doslechl, tak pořizovací cena těch bot je asi 4 násobná oproti tomu, co fasuje obyčejný pěšák, který se rozhodně nedostává do situací, kdy by mohl potřebovat něco, v čem bude mít při 12 nebo 24 hodinové službě sucho a pohodlí.
Když jsem se při vhodné příležitosti dotázal nejvyššího vedení kraje, proč nemůže obvoďák nafasovat ty lepší kanady, když mu ve skladě nabíhají body stejně jako pořádkářům, bylo mi vysvětleno, že policie má určitý budget peněz třeba konkrétně na boty a když za ně nakoupí 4x dražší, bude jich logicky 4x méně, což nebude sto pokrýt požadavky na objem obměny bot pro daný rok. Proti tomu těžko něco namítat.
Kdo z obyčejných pěšáků chce mít ve službě nohu v suchu, pohodlí a nechce si vyrobit zdravotní komplikace, tomu nezbývá, než aby do služební obuvi zainvestoval ze svého, což je tedy můj případ. Jsem zvyklý nosit výhradně sportovní obuv, a to výhradně s hodně polstrovaným opatkem kvůli problému s Achillovou šlachou v oblasti kde se upíná na patní kost (tzv. ostruha). Kdo nezažil, může být jen rád – již rok před operací nebylo možno sportovat, pak 3 měsíční pracovní neschopnost, další 3 měsíce rehabilitace a ještě nějakých 9 měsíců po operaci to nebylo ono.
Před asi třemi lety jsem si tedy zakoupil dosud nejdražší boty svého života, jednalo se o kanady renomované značky a byl jsem maximálně spokojen. Většinu času jsem v nich samozřejmě strávil za počítačem nebo při řízení auta, ale venku také sakra něco zkusily, včetně hodinového brodění potokem v zimě. I tak v nich bylo sucho, dokud mi tam nenateklo vrchem. Po asi 2,5 letech už byly dost unavené, podrážka ochozená do hladka, při chůzi v potoce již začaly trochu protékat a díky výstupku, který mám na pravé patní kosti, byl v pravé botě prodřený opatek. Právě díky poslednímu jmenovanému problému vyhazuji veškeré boty nejdéle tak do půl roku.
Poohlédl jsem se tedy po nových botách. Šel jsem si do Top-ArmyShop.cz pro své staré, osvědčené, ale nepochodil jsem, přestali je odebírat. Dost mě to vyvedlo z míry a byl jsem nucen začít zkoušet všechno možné. U všech se opakovaly či kombinovaly tři problémy:
- Bota měla extrémně tvrdou podrážku, takže chůze v ní připomínala chůzi v lyžařských botách, což při mém zvyku nošení sportovní obuvi bylo neakceptovatelné.
- Bota měla velmi tvrdou vložku, která se netvarovala dle chodidla.
- Bota mě škrtila v oblasti lýtka.
S prvním problémem se setkávají moji kolegové, kteří měli to štěstí, že mají nárok na lepší boty, ale vzhledem k tomu, že je mají zadarmo, tak se s tím smiřují a navíc takto tvrdá podrážka dost možná chrání před propíchnutím ostrým předmětem. Druhý problém asi souvisí se zvykem nošení sportovní obuvi a je asi do značné míry subjektivní. Třetí problém je zejména můj osobní, protože mám dost objemná lýtka. Kdo má tenké hůlčičky, ten se s tímto problémem asi nesetká a má jednodušší výběr. Po vyzkoušení zhruba deseti druhů kanad v ceně až 10.000,- jsem byl nucen vydat, pro mě děsivou, částku 4.500,- za kanady Adidas SGS 9.2.
Zkušenosti s Adidas SGS 9.2
Za mě vynikající boty. Jen při koupi jsme si s prodavačem nebyli jistí, zda jsou nebo nejsou vodě odolné, což pro mě bylo velmi důležité. Pokud by nebyly, mohl bych si z Číny za tisícovku objednat zdařilou napodobeninu mých dosavadních bot. Ani na stránkách Adidasu nebylo jasné, co přesně máme čekat od zaklínadla „Pohodlný svršek z lícové usně, svršek CLIMAPROOF® s membránou se zalepenými švy pro vodovzdornost a prodyšnost.“ A tak jsem milé nové boty šel na 10 minut vyzkoušet do potoka (bez jakéhokoliv ošetření svršku nějakou chemií) a mohu s jistotou říci, že výše uvedené zaklínadlo znamená, že jsou opravdu nepromokavé.
Uvedené boty mám v současnosti téměř ¾ roku. Jsem obvoďák, tudíž drtivou většinu času v práci píši nebo řídím služební vozidlo. Nějaké extrémní události z hlediska nošení bot příliš často nezažívám, přesto za uvedené období botky absolvovaly pár procházek po lesích za různého počasí (u nás jsou zásadně lesy s kopci o sklonu nejméně 45° proložené čedičovými skalami), nějaká malá „horolezčení“ v kopcích, nějaké to přelézání plotu, procházení shořelé chalupy (brodění se v mokrém horkém popelu při hledání majitele).
Za uvedenou dobu boty nedoznaly žádné vzhledové ani funkční újmy. Jediné „ošetření“, kterého se jim dostalo, bylo namazání černým krémem kvůli kontrolám ze strany nadřízených.
CO MI NA SGS 9.2 VYHOVUJE
Pohodlí
Je do značné míry subjektivní pocit. Jak jsem uvedl výše, jsem zvyklý na nošení sportovní obuvi, z čehokoliv jiného jsem nešťastný, takže tvrdá podrážka respektive celá bota připomínající mi pobyt v bruslích či lyžařských botách mě dovádí k šílenství.
Ohebná podrážka - majitele něco stojí, a sice více cítí to, po čem chodí. V SGS 9.2 je to v pohodě, ale nezkoušel jsem 20 km tůru po horách, to bych třeba mluvil jinak. Oproti tomu jsem zkusil celodenní houbaření s absolutní spokojeností. Pro běžnou policejní práci je vše v ok, i pátračky jsou v pohodě.
Polstrovaný došlap – jak jsem zvyklý ze sportovních bot, vložka je měkká a vytvaruje se dle tvaru chodidla. U mnoha jiných zkoušených kanad jsem tuto vymoženost postrádal nebo byla příliš tvrdá, takže nebylo ani poznat, že v botě vůbec je, což u tak drahých bot zvláštní.
Měkký „límec“ na zadní straně (na Achylovce) – dá se dobře řídit auto, je možno stoupnout si na špičky, tedy udělat normální krok. V celkově tvrdých botách, bez tohoto změkčeného límce nebo bez snížené zadní strany člověk chodí jako robot a tlačí to do lýtka.
Funkčnost
- Nepromokavost
- Podrážka drží v terénu
Vzhled
Jsou fešácké.
Jediný zápor, který jsem na těchto botkách dosud našel, je cena, ale nelituji, mohu vřele doporučit.
Přejít do magazínu