Sortiment
Košík0
Registrovat / Přihlásit
CZ
0
Košík
0 Kč
Zboží bylo přidáno do košíku

Jak se vyznat ve všech těch pojmech a jednotkách okolo paropropustnosti a prodyšnosti?

18. 2. 2019 | Poradna
Sdílet článek

Na trhu je aktuálně v této věci docela nepořádek. Každý používá své jednotky a  metody, takže není často zřejmé, jakou má nějaká bunda paropropustnost a prodyšnost. Jak se v tom všem tedy zorientovat?

Pohled na oblohu a kapky deště

 Vyrazit do přírody na krátkou procházku bez vybavení se dá jistě přežít v případě deště, ale cokoliv delšího a již značně riskujete bez příslušného vybavení. A to platí tím spíše, čím hlouběji se teploty pohybují. Přitom nemusí jít ani o vyslovený mráz, člověk prochladne velmi rychle i za větru a i když je okolo 5-10 °C.“

Jak se dá paropropustnost a prodyšnost měřit?

Jsou dvě metody, jak paropropustnost a prodyšnost bundy měřit

  • MVTR – velmi oblíbená metoda, jenž měří paropropustnost. V kostce řečeno, vyjadřuje to hmotnost vodních par, jakou dokáže určitý materiál propustit skrze (udává se vždy jakoby za 24 hodin a na 1 m2 materiálu – třeba 20 000 g / m2 / 24 h). Platí zde přímá úměra – čím vyšší je paropropustnost, tak tím je i vyšší hodnota. Jde o metodu měření, jenž je snazší a levnější, ale její výsledky mohou být ovlivněny negativně okolím, respektive teplotou tekutin a vzduchu. Když totiž změníte nějaké vstupní hodnoty, rázem dostanete i radikálně velmi odlišný výsledek. Nejčastěji je proto k vidění hlavně u levnějších značek.
  • Metoda Ret – je metodou, co jde na věc z opačné strany. Naopak vyjadřuje odpor, jaký klade materiál jakémukoliv případnému průchodu veškerých vodních par. Zde naopak platí, že čím je toto číslo menší, tak tím lepší má materiál paropropustnost (kupř. Ret < 3,00 m2.Pa.W-1). Musíme hned zdůraznit i ten fakt, že měření Ret je objektivnější a přesnější styl měření paropropustnosti materiálů. Ret prostě reálněji vypovídá o předpokládaném / zamýšleném nasazení. A ke kladům metody Ret nutno připočíst i to, že se jednotlivé vrstvy dají sčítat, takže se dá určit paropropustnost pro celé oblečení.

Co udávají u materiálů pojmy „prodyšnost“ a „paropropustnost“ a jaké je vhodné pro outdoor zvolit?

Asi každému milovníkovi přírody je jasné, že když přijde na dlouhodobé pobyty v přírodě, tak mu nebude časem stačit jen oděv označený jako „vodě-odolný“. Vaše jakékoliv oblečení pro venkovní oblasti musí být i do určité míry paropropustné, jinak by došlo k tomu, že by se váš organismus přehříval a vaše oblečení by zvlhlo potem.

Slušný outdoorový oblek poznáte snadno – je přitom i dostatečně propustný pro veškeré vaše páry, takže tělesné výpary prochází hladce skrze něj a vy neprochladnete, v důsledku čehož je vám teplo. To vše je důležité mít ve vyvážené podobě, abyste v něm mohli provozovat svoji oblíbenou outdoorovou činnost a nemuseli se bát prochladnutí. Řada materiálů na dnešním trhu je zároveň vodě-odolná i paropropustná. Dnes je každému proto zřejmé, že ty nejlepší výkony v této věci podávají výhradně membránové materiály (BlocVent®, Gelanots® XP, Goretex®, Dermizax®, … ). Ale dají se sehnat i materiály tzv. zátěrové, jenž nejsou tak špičkové.

Stejně jako v případě vodovzdornosti se i pro dosažení co nejvyšší paropropustnosti využívá zase starý dobrý porézní hydrofobní Goretex® nebo neporézní hydrofilní membrány jako je BlocVent®, Gelanots® XP, Dermizax®, … I když pracují neporézní a porézní membrány na jiných principech, z hlediska jejich majitele a výkonu je to vcelku jedno. Vše výše řečené je na nejvyšší úrovni dneška a jejich majitelé a výrobci je neustále zkvalitňují co do výkonu novými technologiemi. Neporézní membrány mají hydrofilní povahu, takže velmi lehce přenáší i zkondenzovanou vlhkost.

Co se pak týče vlastního dýchání materiálu, tedy převádění páry do vnějšího prostředí, tak to je právě paropropustnost. A jak již víme specifikuje se v g/m2/24 hodin, anebo jak moc vlhkosti v gramech propustí 1m2 materiálu za den. Další údaj vyjadřující schopnost dýchat je i prodyšnost, jenž je zase odolnost daného materiálu proti odpařování vlhkosti. Zde je zase jednotkou Ret (Pa.m2/W). A opět připomínáme, že zde nižší hodnoty značí vyšší výkon.

Jaká je klasifikace prodyšnosti v těchto látkách?

Jde o tyto sumy zhruba

  • RET < 6 je velmi dobré (nad 16 000 g/m2 za 24 hod)
  • RET mezi 6 - 13 je dobré (6 000 - 15 000 g/m2 za 24 hod)
  • RET mezi 13 - 20 je uspokojivé (4 000 - 5 000 g/m2 za 24 hod)
  • RET > 20 je neuspokojivé (pod 4 000 g/m2 za 24 hod)

Kolik tělesných výparů produkuje ta či ona činnost?

Základní věci jsou řádově v tomto rozmezí

  • chůze – 5 000/10 000 g/m2 za 24 hod
  • běh – 20 000-28 000 g/m2 za 24 hod
  • extrémní aktivity – přes 35 000 g/m2 za 24 hod

Jak vidíte, když se člověk zcela potí (maximálně 1,7 litru za hodinu zvládne tělo, ale i když absolutně nic neděláte, stále se potíte asi tak 50 ml za hodinku), tak vypotí i okolo 40 000 g/m2 za 24 hod, což neodvede žádný nám zatím známý moderní a zároveň i nepromokavý materiál.

Vše výše řečené dost ovlivňují i externí faktory jako je teplota, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, … A je tu i problém v tom, že materiál nedokáže vždy odvést vše i na úrovni lidského těla, zde je zase vše ovlivněno počasím, intenzitou zátěže i stylem oblékání.

Všechny moderní materiály syntetické báze využívají procesu difuze, takže nejsou vždy na 100 % propustné jen jedním jediným směrem a to výhradně z oděvu ven! I to je důvod, proč někdy máte u vaší umělé bundy pocit, že je akorát a funguje dokonale a jindy zase máte pocit zapaření pod oděvem. Jako vždy platí, oblékat se s co nejvíce vrstvami a odkládat či přidávat dle potřeby (do extrémní aktivity stačí jít s pocitem mírné zimy) – výrazně to totiž usnadňuje odpařování. Pak je ale nutné, aby všechny části vašeho oděvu byly tzv. funkční oblečení a pot nikde neuvázl.

Podobné články

Přihlaste se do newsletteru

A mějte jako první informace o slevách, akcích a novinkách
Přihlásit