Dá se založit farma na půlce hektaru?

Zvažujete nebo si dokonce toužebně přejete vydat se směrem k větší samostatnosti? Ale má to háček – můžete si dovolit jen půlhektarový pozemek? Inu, nasaďte si gumáky a rukavice, je na čase proměnit tento sen v realitu!

 „Před tím, nežli určíte, kolik místa na plodiny budete mít a uděláte ploty, tak bude třeba určit velikost domácnosti, jakou zde postavíte (když kupujete prázdné pole). Domov bude ten největší blokátor místa zde na farmě, ale má to i své klady: dá se použít k vertikálním zahradám a k zasazení věcí již za zimy právě doma a jeho sklep i druhé patro je o to větší.“

Jistě, čím více země vlastníte, tím více zde můžete pěstovat a chovat, je to ale jak ekonomicky schůdné, tak i extrémně efektivní provádět to vše na 0,5 ha.

I autor článku před tím, nežli našel místo pro farmu pořádnou na 22 ha, tak začínal právě a jen na plodné zemi s krásnými lesy okolo a to vše na cca 0,5 ha. I když jsme tehdy nepěstovali vše, co jsme snědli, velmi jsme tím zredukovali naši závislost na obchodech a lékárně pěstováním plodin, rostlin a malého dobytka. 

Kdybychom použili každý centimetr místa zde pro rostliny, což se dá udělat velmi atraktivní cestou (perfektní pro obyvatele okraje města) a kdybychom si nedopřáli rádi maso, tak by šlo i zde být kompletně a zcela samostatní právě na této půlce hektaru.

Jak jsme hospodařili na malém pozemku?

• Měli jsme zde malou nízkou pozemní zahrádku.
• Použili skleníky pro lepší růst semen, rozšíření sezóny i na sluneční dehydrataci.
• Pěstovali rostliny + některá semena předpěstovali a sázeli doma.
• Pěstovali jsme vertikálně rostoucí věci na zdech garáže.
• Chovali jsme zde dvě malé kozy – jedna Pygmejská malá na maso a druhá byla Nigerijská zakrslá koza na mléko, páreček, jenž se postaral o prakticky všechny nežádoucí zelené věci. Oba kusy ve velikosti asi tak psa.
• Kompostovali jsme.
• Pěstovali jsme i lékařské rostliny namísto jen tradičních.
• Nepoužívali jsme žádné chemikálie, aby bylo možné si tyto rostliny posbírat a využít.
• Založili jsme systém pro sbírání dešťové vody na celém pozemku a pro všechny budovy zde + zalévání.
• Pěstovali jsme včely.
• Chovali jsme kachny (měly i zahradní jezírko pro plavání) na vajíčka a maso v případě nějakého zádrhelu. 

Neproměnili jsme pozemek na kompletní farmu jen z toho důvodu, že byl prodán a vyměněn za větší. Někteří kupující údajně nechtějí vertikální zahrady a větší kozí chlívek.

Ještě před tím, nežli se zanoříme do stavby a organizace vaší nové půlhektarové farmy, musíme si probrat, jak velký to je pozemek vlastně.

Jak velký je hektar?

I když tato jednotka není součástí SI norem, tak je u nás stále populární pro měření plošných obsahů – 1 ha je čtverec o straně 100 m, tedy 100 x 100 m.

1 ha je po převedení roven těmto jednotkám:

• 10 000 m²
• 0,01 km²
• 10 dekarů (daa)
• 100 arů
• 1 (hm)² (hektometr čtvereční)
• 1010 mm²
• 107 639 čtverečních stop
• 0,00386 102 čtverečních mil (statutárních)

Abychom to přirovnali k něčemu co všichni znají:  mezinárodní fotbalové hřiště má plochu cca 2/3 hektaru. Václavské náměstí v Praze má zase 4 ha.

Když totiž přesně zjistíte, kolik je 1 hektar, snáze si představíte jeho půlku a kolik a jak sem asi dáte věcí, umístíte budov, vypěstujete čeho, i kolik se sem vejde chlívků a výběhů právě ve vašem případě.

Co je to usedlost / statek / hospodářství a jak se liší od farmy?

I když by si to možná někdo mohl myslet, tak usedlost / statek / hospodářství není farma nebo jsou omezeny jen do měst a vesnic!

Farmu poznáte od usedlosti tak, že operace na farmě obvykle vyžadují traktor a jiné těžké zemědělské stroje, jaké na statku malém nepotřebujete. Pokud se k tomu samozřejmě nerozhodnete cíleně z nějakého důvodu. Někdy je to více než otázka luxusu a starý traktor vám nejednou pomůže v nepříjemné situaci (snáze se s ním třeba i celoročně spravuje promoklá hliněná cesta).

Udržitelný rozvoj je klíčovým aspektem „statkaření“, ale nikoliv u farem. Pokud to opět někdo nedělá cíleně. Masivní obří farmy jsou zamířeny na jiné faktory a k tradičním domácím mají daleko.

Domácí farmářské usedlosti jsou v první řadě vytvářeny jako cesta, jak se uživit a pokrýt co nejvíce své potřeby a peníze jsou až na druhém místě. I drobní lidé jsou ale nuceni často jít na trh se svými přebytky a ty vyměnit za to, co nemáte / potřebujete / došlo. Domácí malá farma je ideální testovací půda pro ty, co to chtějí zkusit časem naplno a přestat být zcela v této věci závislý na státu.

10 klíčových a nezbytných hospodářských prvků malé farmy

Domov

Rozměry domova jsou extrémně důležité, když svůj půlhektarový pozemek budete dělit. Je jasné, že čím větší hlavní budova bude, tím menší místo připadne pro pěstování a chov. Když potřebujete velký domov, tak zvažte zde spíše jít směrem nahoru (podkroví) nebo dolů (sklep, jaký stejně potřebujete na řadu plodin).

Místa pro dobytek

Stodola není potřeba pro malá a středí zvířata. Kurník pro kurovité, chlívek pro kozičky a kotce pro králíky, to je vše, co bude potřeba. Držte všechny zvířata u sebe, protože tím usnadníte práci okolo: krmení, kompostování, …

I tehdy, když máte dost místa, tak s ním můžete nakládat rozumně: i farma na novém pozemku 22hektarovém má na jednom místě vše důležité. Když je totiž člověk v této fázi chytrý, ušetří mu to časem spoustu práce.

Zahrada

Abyste využili skutečně dokonale veškeré místo zde dostupné na půlhektarovém pozemku, tak co jde se pokuste pěstovat vertikálním stylem na domě, venkovních budovách, dřevěném plotu, i vnitřku vašich oken (je-li zde dost světla). Vše zde musí být zkrátka využité.

Také je na to vhodné využít všechny verandy, záhonky okolo staveb, květináče i kontejnery zavěšené doma / ve stodole, …

Sad

Zvažte, zda nebude pro vás ideální obrátit se na stromy trpasličího vzrůstu, jelikož ty zabírají mnohem méně místa jako ty tradiční. A během zimy se leckdy dají dát domů.  Pěstujte si i vlastní bobulovité věci typu borůvky jakoby na okrasu. Také se dají umístit jako přirozené rozdělovníky pozemku. I maliny a podobné věci se nebojte umístit do zavěšených košíků.

Zahrada na našem pozemku zabírá cca 40 metrů čtverečných a je lokalizovaná uprostřed vyšší pastvy. Elektrický plot okolo drží kozy a koně mimo a byl hotový sotva za hodinu práce.

Je zde i umístěn jeden z našich úlů, aby se zužitkovalo i to nejlepší opylení. Máme zde i nenativní keříky v kontejnerech a zakrslé ovocné stromy, takže se snadno dají přenést domů, když je zima.

Voda

Na domácí farmě v okrajové městské části i na vesnici je nezbytné (v rámci jeho co největší nezávislosti) zde vybudovat systém na zachytávání dešťové vody + k tomu vyhrabat zahradní jezírko, abyste zajistili, že zvířata a lidé i rostliny dostanou dost vody i v nouzi nebo za sucha.

Je optimální, když pořídíte jen pozemek, co má již pramen nebo jezírko. Když zde není ani jedno, tak najděte místo, kde půjde vytvořit jezírko a vyhrabte jej vy, i kdyby mělo být malé a když již máte studnu ze stejných důvodů jako zvířata výše.

 „Vaše farmářské sny o přežití a klidné samostatnosti můžete realizovat i dnes v poměrně živelné a uspěchané době. Když tedy uvidíte, že je nějaký ten pozemek / chata slušně oceněná, proč si tento sen nesplnit? Nemusí to být ani vyslovená divočina, ale něco pár km za městem.“

Dřevník

Na půlhektarové farmě asi plnohodnotný dřevník nebude možný, takže si vyhraďte místa pro dřevo zakoupené / vyměněné a umístěné doma / venku. Když tedy máte kamna na dřevo, což byste jako farmáři rozhodně měli. Jsou mnohem efektivnější jako krby. Na trhu je podobných typů skutečně mnoho, z nichž ovšem některé zároveň poslouží i na vaření nebo dokonce mají pec.

Na malé farmě je to velmi důležitý nástroj pro řadu věcí (zavařování, pečení chleba, …).

Krmící prostory pro dobytek

Jestliže chováte nějaké tvory, měli byste být schopni je i obsloužit ohledně jejich pastvy. Kupovat v této situaci seno a slámu je ale zbytečné. V létě je to ideální kombinace (kozy pasou vše), ale na zimu něco mít musíte.

Nekupujte více zvířat, nežli pro kolik máte pastvu (anebo pro kolik chcete mít na zimu).

Skleník

Můžete udělat buď stálý a malý nebo dočasný skleník za pomoci PVC trubek a průhledného plastu. Když mu pomůžete pravidelným topením, tak můžete začít pěstovat něco již dlouho před sezónou (nebo po).

Úložný prostor

Všechny zdejší kůlny a přístřeší musí uskladnit vaše pícniny, zásoby, pracovní nástroje (kosa, hrábě, rýč, …) a bude to chtít i sklep na jídlo na zimu (ideálně doma), jenž je pro malého statkáře stejně nezbytný jako pro velkého.

Zdroj energie

Schopnost používat alternativní energetické zdroje v rámci vyšší nezávislosti bude na půlhektarové farmě asi dost omezená. Když máte tu smůlu, že jste mimo elektřinu, tak i ve městě nezbude, nežli instalovat solární panely, větrnou elektrárnu či hydroelektrárnu. Čím více zdrojů, tím vyšší šance na fungující elektřinu, když jeden vypadne.

Tradiční elektrické věci se dají nahradit dřevěnou pecí, krbem, propanovými ohřívači, … Propan-butanové věci poslouží i jako náhrada ledničky / mrazničky. A i bojler dnes dokonce existuje v plynové verzi.

Jaký si vybrat dobytek u skutečně malé farmy?

Pro farmáře-začátečníky jsou kozy a kuřata určitě dobrý start do počátku. Pěstují se poměrně snadno, protože vyžadují extrémně málo údržby a navíc jsou to zvířata, jenž jsou vám užitečná více cestami. Tak třeba kuře produkuje vejce a maso. Kozy zase mléko a maso.

Když jsou všechny kotce, kurníky a chlévy poblíž sebe, tak se dá vytvořit a používat jen jeden jediný kompost. Někdo dává přednost systému, že každé zvíře má kompost u sebe.

Kachny vám budou chodit po pozemku k jezírku, aby si zaplavaly. Všechny naše zvířata spolu vycházela v pohodě a bez ataku či zranění nebo nemoci. Určitě v této věci pomáhá, když je vystavíte jejich přirozeným elementům, rozhodně jim to obstará lepší imunitní systém, nežli když jsou stále zavřená.

Je faktem, že jsme ztratili pár členů houfu kvůli predátorům, ale tomu se nevyhnete nikdy a nikde. Základní ochrana proti nim ale určitě vhodná bude. Určitě jste v oblasti kde jsou lišky, tchoři, … Vaše stádečko je vaše živobytí a možná jednou i přežití, nakládejte s nimi proto podle toho.

Jaké typy drůbeže můžete mít na své půlhektarové farmě?

1. Běžná kuřata, slepice a kohouty
2. Kachny
3. Krocany

Všechny typy kurů a drůbeže u vás budou mít dost místa na žití, kladení vajec a reprodukci v případě slušně dimenzovaného kurníku. Někdo drží malé kachny, krocany, i kuřata v tom samém kurníku dokud nejsou dost velcí na vlastní zobání a krmení.

Rozhodně doporučujeme pasení na-volno, jelikož je to pro zvířata přirozenější prostředí a dle našich zkušeností i dělá domácí ptactvo odolnější. Možná bude nutné je natrénovat za pomoci jídla, aby se slípky vracely do kurníku jak chcete.

Některé typy kurů jsou také velmi hlasité v případě že uvidí predátora. To může být skvělé pro místo mimo město, ve městě se ale asi brzy dočkáte stížností od sousedů.

I krocani a kohouti bývají dosti hlasití, přece jen ale, krocani na to mají větší potenciál vzduchu v sobě. Větší ptactvo logicky vyžaduje i širší prostory pro zobání. Chovat krocany na půlhektarové farmě lze snadno, ale musíte mít malé stádo anebo je často zabíjet.

Domestikované kachny nemají tendence letět do teplých krajin. Ideální typ chovaných kachen se může lišit i ve vašem případě, jelikož některé trochu zanedbávají sezení na vejcích a chce to pak inkubátor nebo ho propašovat slepicím.

I slepice jsou různě hlasité dle rodu, pokud je to tedy vaše potřeba (nárok na ticho), poohlédněte se po „tichých slepicích“ na internetu a zapamatujte si jméno.

Kozy

Nigerijská trpasličí koza a Pygmejská koza mohou vyprodukovat až 2 litry mléka denně a to po 10 měsíců ročně. Kozí mléko je neuvěřitelně sladké a dá se používat stejně jako kravské (co se receptů týče).

Je jen logické, že velká standardní koza vyprodukuje mléka více, ale zabere při tom také mnohem více místa, je náročnější na místo při ubytování a více sežere.

Lidé co nemají s kozami zkušenosti, tak se často bojí jejich rohů (všech druhů). A nakonec jsme chtěli vzít kozu se zastřiženými rohy. Jsme ale rádi, že jsme to neudělali, jelikož bez rohů se nemá jak bránit predátorům domácím i divokým jako třeba příliš zvědavým psům.

Pygmejské kozy i Nigerijské trpasličí kozy žijí asi tak 15 let. Jejich hmotnost se pohybuje okolo 25-40 kg. A oba typy dosahují zralosti pohlavní za dva roky.

Pro začátečníky jde určitě o dokonalé společníky, jelikož nejsou moc agresivní, jsou velikosti psa a často si i hrají s dětmi, takže se nemusíte bát je svěřit ani farmářům věku okolo 4 let, co se učí základy.

Králíci

Další skvělé malé zvíře pro hospodáře účinkující ve stísněných podmínkách. Dá se použít klecí umístěných prakticky kdekoliv. Lze je také nechat nadivoko pobíhat nebo tak napůl. Držet králíka na farmě ale stále v kleci je vyslovené týrání zvířat.

Ideální je jim vytvořit ze dřeva malou ohrádku, kde vždycky vypasou, co potřebujete. Králíci jsou levní a dobře se množí, z hlediska vašeho přežití tedy jistá sázka.

 „Dobře si vybrat plodiny a nasadit jich co nejvíce (platí i pro zvířata) je obvykle nutné a to tím spíše, když začínáte. Nemůžete vsadit vše na jednu kartu, ale je nutné diverzifikovat portfolio, jak vám poradí i každý businessman. Časem poznáte, co si můžete dovolit a limity vaše i místní.“

Prase domácí

I když jsou a existují opět i ve verzi drobné, tak tradiční prase je středně až velmi velký kus dobytka. Na rozdíl od koní a krav jsou na pastvu a žrádlo velmi nenároční a stejně tak i na místo. Dvě prasátka se dají držet v chlívku co má 3 x 2 metry a jejich jednoduchý přístřešek bude zabírat cca 1,50 x 2,10 cm.

Čím více bude prase hopkat po okolí, tím více váhy shodí, což je nežádoucí, protože je to (stejně jako některé kozy) hlavně zvíře na maso. Chlívek musí být pevný, velmi pevný, jelikož prasata se ráda škrábou a když mají nad dva centy, nemusí to prvotní chlívek ustát a prasata vám začnou hospodařit v zahradě.

Prasata se také rády válí v blátě, takže je nutné jim to umožnit, aby se takto mohlo ochladit. Země uvnitř prasečího chlívku bude asi to nejlepší dočasné místo pro kompost.

Jaké si vybrat u skutečně malé farmy plodiny?

Když není dům na půlhektarové farmě moc velký, tak se dá kultivovat i plocha o velikosti řádově pár tisíc metrů čtverečných. Spolu s velkou zahradou je zde i dost místa na netradičních pozicích po okolí (co jde, tak zasadit a pěstovat vertikálně či na patro).

Musíte mít i malý skleník, když jste ale v hospodaření nováčci, tak asi bude lepší začít jen s menším pozemním polem a uvidíte pak sami, kam, kdy a jak se vám ho zachce rozšířit + co se vám osvědčilo stran plodin.

Zahrada je spousta nekonečné práce a čím větší zahrada, tím více to pocítíte. Musíte se naučit ji (upřímně) milovat i práci zde, jinak to bude poznat. Musíte se jí věnovat a to stále, jinak si své poklady nechá pro sebe.

Začít asi bude nejlepší s plodinami, jenž se snadno pěstují (v zemi i kontejnerech) a mají slušný výnos. Nepřehánějte to hned první rok a začněte zvolna. Chce to čas a zkušenosti. Když máte již konečně malou farmu, nemusíte se bát, že by zde snad pro vás jinde nebylo dost práce…

Pokud je vaše první mini-farma na okraji města, tak asi přijdete o věci jako je sekání dřeva, lovení, rybaření, sběr a řešení predátorů (vosy pro váš včelín třeba) na denní bázi. Ale budete mít více šancí a času na její zvelebení, jelikož na vesnici se dnes tak často nedostanete stejně. Když někam dojíždíte, redukuje to čas, co jste mohli něco dělat již.

 „Různé typy země jsou vhodné na různé typy plodin v rozličné míře, většinou ale u nás narazíte na hnědozem. Tu je samozřejmě nutné přihnojovat a rýt + systematicky zbavovat kamení (asi znáte agrární haldy z horských vesnic), abyste zachovali zdravou funkci rostlin, přírody zde i farmy.“

Ideální začátečnické rostliny pro farmáře-nováčky

Během let se nám osvědčil následující seznam:

1. Brambory
2. Mrkve
3. Cuketa
4. Cibule
5. Ředkve
6. Zelené fazole
7. Salát
8. Řepa
9. Jahody
10. Okurky
11. Hrášek
12. Kukuřice
13. Slunečnice
14. Paprika
15. Rajčata

Nezapomínejte si poznačit, co kde bylo, ať to další rok můžete prohodit (aby se nevyčerpala hlína, škůdci nebyly všude a nešířili se určité nemoci typu plísňové houby).

Když můžete, tak nechte dobytek, aby přirozeně trousil moč i výkaly, čímž dochází k přirozené recyklaci. Totéž platí i pro vás. Nezapomeňte zemi také na zimu zrýt, aby pak živiny byly skutečně všude na jaře.

Na co nezapomenout u nové farmy?

I když asi nyní již nadšeně plánujete svoji zahradu, jak zvýšit své šance u té či oné plodiny okolo vašeho domova a nakupujete první dobytek, nezapomeňte ani na místo a úložné prostory + WC.

I když možná nepotřebujete stodolu v tradičním smyslu slova, ale budete určitě také potřebovat místo pro dobytek + místo na jejich žrádlo (celoroční!). Také musíte někde uložit nástroje zahradnické, slámu, seno, jídlo pro vás, … A neuškodí i místo pro vaření, sušení a konzervování jídla. Možná bude na místě i udírna a řeznická oblast.

Můžete sáhnout po jedné velké stodole, ale menší prostory zase využijí i jiná (možná jinak nepoužitelná) místa. Když to tedy bude efektivnější, určitě se nebojte sáhnout po čtyřech menších prostorách namísto jednoho obra.

Veranda se dá proměnit na místo vaření a konzervace, když bude pršet třeba nebo stále jakožto v letní kuchyni. Venku mohou být i věci ze zvířecí lékárničky snadno dostupné (a přesto v suchu). Skladiště se dá zařídit i v jinak hluchých místech: pod schody třeba. Na střeše zase pěstovat něco. Dřevěné i kovové kolíky / hřebíky / háčky na zdi mohou též dobře posloužit k rychlému uložení nástrojů.

Pár slov na závěr

Žádní dva malí farmáři nejsou stejní. Je jedno, kolik máte polí a jak zkušení jste při pěstování rostlin nebo chovu zvířat, i vy se nevyhnete zkoušení a chybám. Stejně jako vás čeká neuvěřitelný a šokující neúspěch a naopak neočekávaná odměna.

Recept na úspěšnou farmu na půlce hektaru nezávisí na jejích rozměrech, ale na její efektivitě a organizaci.