Můžete žít bez ledničky?

Když se i vy zkusíte zeptat náhodného kolemjdoucího, „Přežil bys bez ledničky?“, asi vám řekne něco jako: „A proč bych to dnes proboha dělal?“. Mnoho lidí asi bude odpovídat stejně a bude i stejného názoru. Ale jsou zde lidé, co to zvládají dnes a denně, nikoliv proto, že chtějí, ale protože musí.

 Zavařování všeho možného má i v ČR velmi dlouhou tradici, je tedy určitě škoda se této znalosti zříci a skladovat jen moderní škrobovité věci. Nezapomínejte, že člověk je stavěný na sladkosti typu ovoce s vlákninou (nemrazit!), nikoliv 250 g čokolády zcela bez ní. Jen připomínáme, že čím více vlákniny v jídle je, tím více se ho dostane i k vašim střevním bakteriím.

Nemálo z lidí po světě dnes žije ve velmi chudých zemích a žijí bez ní celé roky. A jsou zde i jisté speciální typy osob, co se takto rozhodnou žít cíleně (styl života zkrátka). 

Dá se to tedy a důkazy máme všude okolo sebe!

Ale pokud nežijete v zemi s minimálním rozpočtem na hlavu a den a ani se k tomu nerozhodnete jako horal, tak proč by vás to mělo zajímat, zda se bez ledničky obejdete i vy?

Když se podíváme na aktuální světovou situaci, tak je zřejmé i neškolenému oku, že svět spěje k velkému kolapsu (každý kapitalismus automaticky kvůli inflaci, takže dojde časem k pádu měny a ekonomiky). Jak potvrzují zkušenosti běžných lidí žijících v místech, kde k těmto událostem došlo, když dojde k pádu měny a ekonomiky, určitě to nijak nezlepší státní služby a energetický systém. Často tedy dochází k black-outům jako například v Severní Korei. 

Dokonce i ti zde, co se ani náhodou nemohou ještě nazývat „preppery“ zažívají tyto následky prakticky denně. Dochází k tomu krátkodobě i u nás kvůli stále silnějším bouřkám. 

Křehkost světového systému dodávání energie je známé a zřejmá. Stačí přetížit síť nebo v klíčovém místě nechat vybuchnout EMP a rázem tu máte výpadek minimálně na měsíc. Stále více lidí je stále více závislá na elektřině – položte si tu otázku sami, jak dlouho byste bez ní vydrželi? Máte doma vůbec nějaké neelektrické nástroje?

Jelikož si moderní svět (nás nevyjímaje) zvykl na to, že když přijde na dlouhodobé uložení jídla, tak se věci mrazí, tak moderní osoba ani není zvyklá myslet jinak. Je to v nás tak zkrátka zakódováno, že lidé alternativy ani neuváží, pokud s nimi nejsou rovnou natvrdo konfrontováni. Čím závislejší budete na mraženém jídle, tím s větším dopadem se na vás pak i věci posléze zřítí v případě delšího výpadku.

Určitě je tedy dobrý nápad tento problém minimálně uvážit a připravit se na to nyní, ať o tom v případě problémů ani nepřemýšlíte a jen aplikujete automaticky záložní programy. To logicky ještě před tím, nežli vás k tomu něco přinutí.

Vědět, jak žít bez ledničky, logicky neznamená, že ji již nemůžete používat v životě. Pokud tato moderní vymoženost bude k dispozici, tak je ideální. Pointa zde je, že když dojde k výpadku proudu, nesesypete se a nebude to pro vás a rodinu rozsudek smrti.

Klid – příště, až vypadne elektřina a lednička, vy budete připraveni. A to proto, jelikož nyní uděláte pár věcí a naučíte se pár triků, jak se načas bez ledničky obejít. Když potřeba vyvstane, bude mít nadále již větší šance. 

I když je to pro vás celé novinka, nebojte se, začneme zvolna a se základy… 

Jídla, která nevyžadují mražení a ledničku

Jedna z nejjednodušších věcí, jak žít bez ledničky je to, mít pouze zásoby, co to nevyžadují. Některé tyto věci jsou:

Suché věci

Některé z nich jsou klíčové přísady receptů a měli byste je mít stejně. Dají se jíst i jen tak po přidání horké vody, uvaření, jako součást jiného jídla atd.

• mouka
• cukr
• sůl
• mléko v prášku
• instantní nudle
• ovesné vločky
• krupice
• rýže
• sušenky
• beef jerky nebo pemmican
• sušené bylinky a koření
• rozinky
• fazole
• čočka
• buchty, koláče a dorty v prášku
• těstoviny 
• cereálie
• energetické tyčinky
• kakaový prášek
• ořechy a semínka

Zavařené a konzervované věci

Dobrá cesta jak začít s hromaděním jídla, je začít zavařovat vaše věci nebo co vám dá rodina / sousedi, pořídíte na trhu. Bude si to asi žádat nějakou investici do sklenic a zavařovacího hrnce. Dejte si pozor, ať to děláte bezpečně – hlavně co se týče teploty, trvání a těsnosti. Co se tedy dá zavařit?

• kuře
• tuňák
• párky
• sekaná
• sardinky a jiné ryby
• rajčatová omáčka
• pečené fazole
• kondenzované mléko
• ovoce a zelenina

Další věci, co zavařovat ani nemusíte, ale také vydrží věčnost:

• med
• sirupy a polevy přírodní 
• melasa
• máslo – stačí ho držet v chladu, aby neroztálo
• kořenová zelenina všech forem (mrkve, …)
• bujónové kostky kuřecí a hovězí
• zelenina
• oleje
• MRE
• čerstvá zelenina a ovoce
• ořechy a semena

 Farma sice vypadá maximálně romanticky, ale určitě zde začněte v malém. A jak budete získávat zkušenosti, můžete přidávat dle chuti a uvážení další věci. Když budete mít vše na volno, má to svoje klady, zase může dojít k tomu, že vám býložravci zhuntují zahrádku, když se otočíte na chvilku… 

Čerstvá (nikdy nemražená) a zelenina a ovoce

Věřte tomu nebo ne, ale je zde i mnoho rozdílných typů ovoce a zeleniny co mají decentní výdrž i bez toho, aniž byste je mrazili. To ale jen tehdy, když jste je ještě nikdy předtím nemrazili. To eliminuje mimochodem věci z obchodu, protože ty se mrazily po cestě k vám.

Když ale máte zahradu, tak můžete jíst sezónní ovoce a zeleninu bez toho, aniž byste cokoliv mrazili. Když zahradu nemáte, tak můžete čerstvé a nemražené věci (!) brát na farmářském trhu poblíž a všechny typy vydrží naprosto v pohodě tak dlouho, dokud je nesníte.

Naši předkové byli mistry v udržení jejich rodin naživu a s plnými žaludky. K tomu nezřídka využívali právě zahrad, polí a sezónních věci i zásob. 

Jídlo, co vydrží až týden:

• papája
• melouny
• vše bobulovité
• brokolice, salát a květák – když je ponoříte do vody, prodloužíte životnost
• lilek

Jídlo, co vydrží 10 dní až 2 týdny:

• banány – pověšení pomáhá (od 6 do 10 dní typicky)
• hrušky, manga, ananas, avokádo – 10 až 14 dní
• hrozny – 2 týdny a opět déle když se stonky posypou vlhkým pískem
• zelené papriky, mrkve (odstraňte kůži loupáním a ponořte) a cuketa

Jídlo, co vydrží 1 měsíc a déle:

• citrusy všech forem i přes měsíc
• rajčata (kupte zelená a nechte individuálně dozrát v papírovém ubrousku)
• řepa a tuříny
• zimní dýně
• zelí
• česnek
• brambory (když často odstraňujete očka)
• cibule – mimo brambory skladujte

Metody pro dlouhodobé skladování jídla

Když jste zjistili, že vaše zahrada produkuje stále více každý rok (žádoucí trend!), než kolik vaše rodina v sezónu sní, tak budete muset začít s tréninkem dlouhodobého uschovávání jídla. Ta nejjednodušší je asi dehydratace / sušení. 

Sušit se dá cokoliv od ovoce, přes zeleninu, rostliny a bylinky a také i mléko. Další metody, co se vám při dlouhodobém výpadku energie budou hodit jsou: uzení, nakládání a fermentace / uzrávání.

 Patrně ten nejlepší tvor, s jakým začít, jsou jednoznačně slepice. Ale pozor, na jejich kuřata leckdy útočí kočky. Psi obvykle ne, pokud nemají nadprůměrný lovecký instinkt / nejsou štěňata. Slepice začíná nést ve věku 20-30 týdnů. Slepice je všežravec, takže vyžaduje i zelené krmení.  Potřebují též dvakrát více vody jako krmiva (100-30 g denně).

Chovejte dobytek a kuřata

Další sada dovedností, jaké se můžete naučit v rámci zvýšení vašeho sebevědomí ohledně této věci, je fakt, že si můžete chovat kuřata a dobytek. Opět, když jste to nikdy nedělali, tak kuřata jsou nejsnadnější start – budete je moci nechat, ať si jídlo zčásti najdou sami, něco jim dáte i ze svých zbytků a na oplátku se dočkáte vajíček a masa.

Právě pro začátečníka jsou slepice a jiní kurovití tvorové ideální start. Čerstvě položená neomytá (!) vejce vydrží při pokojové teplotě i měsíc. Je nejlepší je držet mimo slunce.

V rámci rozšíření délky života čerstvých vajec je možné je potřít minerálním olejem a uschovat je na nejchladnějším místě doma. Zde vydrží až 9 měsíců.

Kuřata jsou také dobrá volba jako maso. Zkrátka sníte vždy nejslabší / nejstarší kus. 

A jaký další dobytek připadá ohledně masa do úvahy?

• králíci
• krávy
• prasata 
• kozy
• ovce

Maso z čehokoliv bude nutné zavařit, nebo nasolit a vyudit. 

Alternativní chladící metody

Existuje několik alternativních chladících metod, jaké můžete zkusit využít v rámci udržení věcí co nejchladnějšími. 

Tradičně naši předkové stavěli sklepy se studánkami. Je zde potřeba sice dostatečná vlhkost, ale také dostatečná ventilace. Když jsou ale dnes venku teploty příliš šílené, tak moc nefungují. 

Dá se přebudovat prakticky jakákoliv lednička tradiční na tu cirkulující potoční / vodní pramen, takže se dle teplot venku dá uvnitř vše udržet i na 5-16 °C. V ledničce je tedy měděná spirála skrze kterou ženete vodu. Také to pomáhá věcem zabránit aby zcela zmrzly v mraze venku.