Sortiment

Co dělat, když vás uštkne zmije?

06.03.2022 | Rady a tipy | Ondřej Krotil | Doba čtení: 9 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Zmije obecná, latinsky Vipera berus, je nejrozšířenější suchozemský had na světe. V Česku je jediný z hadů, který vás může uštknutím ohrozit na životě.

Je však pravdou, že se v naší volné přírodě vyskytuje ještě jeden had, který může kousnutím vstříknout do krevního oběhu jed. Jde o užovku podmlatou. Její jed je velmi mírný a obvykle nezpůsobí žádné vážné potíže. Hlavní nebezpečí tkví v tom, že necvičené oko by si v určitých situacích mohlo zaměnit užovku za zmiji, což se ve výsledku nemusí vyplatit…

Poznávací znamení

Zmije je vzhledově poměrně výrazně zbarvená. Nejobvyklejší zbarvení zmije je šedá a šedomodrá barva s velmi výraznou klikatou čárou na hřbetě.

Dospělé samice svou průměrnou délkou dosahují 30 – 75 cm. Samci jsou výrazně kratší a obvykle nepřesahují půl metrovou délkou. Stejně jako u zbarvení, tak i u velikosti mohou být určité odchylky, nicméně v našich podmínkách jde opravdu jen o jednotlivé případy.

Jed zmije obecné

Rozhodně si ničím neprotiřečíme, pokud sdělíme, že uštknutí zmije obecně nebývá nebezpečné a zároveň v jedné větě dodáme, že jed zmije je velice účinný. Složení jedu je na bázi peptidů, polypeptidů a proteinů. Sám o sobě je jed velmi účinný, což podtrhuje skutečnost, že na podobné bázi jedu funguje jed i některých druhů kober.

Smrtelná dávka

Naštěstí smrtelná dávka pro člověka je 15 – 20 mg/kg, přičemž zmije obecná i podle starších a méně přesných dat nedisponuje větším číslem, nežli 5 mg. Na zabití hlodavců v našich podmínkách je i tak malý obsah jedu více, než dostačující.

Pozitivní na celé věci je, že zmije zpravidla nevstříkne plnou dávku jedu do krevního oběhu člověka. V některých případech nevypustí jed vůbec žádný, což ve výsledku znamená pouze nepříjemný kousanec. Nicméně není potřeba připomínat, že i po takovém uštknutí, je třeba, bez zbytečných odkladů, vyhledat odbornou lékařskou péči.

Buďte obzvláště opatrní v balkánských oblastech, kde se vyskytuje zmije obecná bosenská. Její jed má atypické vlastnosti, což může znamenat mnohem větší komplikace a samozřejmě větší pravděpodobnost ohrožení na zdraví, v krajním případě na životě.

Doporučené produkty

Chování a výskyt

Chování zmije a její výskyt je poměrně dobře předvídatelný. Přes zimu není potřeba výrazných obav, protože zmije v zimních měsících hibernuje bezpečně v podzemí, přičemž přestává být aktivní koncem října, kdy se připravuje na „zimní spánek.“

V našich podmínkách vylézají zmije ze svých zimovišť nejdříve koncem března a během dubna. Vše záleží na meteorologických podmínkách. V případě velmi teplé zimy lze zmiji spatřit i dříve.

Zmije obecná se po opuštění svého úkrytu zdržuje poblíž a nahřívá se jarním sluníčkem. Proto je zvýšená pravděpodobnost, že zmiji potkáme na dobře prosluněných místech, včetně skalních výběžků, velkých kamenů a podobně.

Ideální teplota pro zmiji se v našich podmínkách pohybuje mezi 19 -25 stupni. Její největší aktivita je během dne až do soumraku. Zdaleka neplatí teze, že v odpoledních hodinách jsou zalezlé v úkrytu.

Jak poznáte, že se zmije chystá k útoku?

Oproti jiným hadům nedosahuje zmije přílišné délky, což samo o sobě nevylučuje její schopnosti účinného útoku, ale také obrany. Právě naopak. Nižší délka je spíše výhoda, takže zmiji lze s klidným srdcem považovat za poměrně hbitého hada.

Zmije je velmi plaché zvíře a kontakt s člověkem sama od sebe nikdy nevyhledává. Útoku na člověka dochází zřídka. Je větší pravděpodobnost, že vás uštkne užovka obecná nežli jedovatá zmije. Problém může nastat, pokud zmiji překvapíte, ať už náhodným vyrušením při slunění, nebo šlápnutím. Zejména v posledním případě dojde k útoku ihned, jelikož nechtěné šlápnutí vyhodnotí jako přímé ohrožení života.

V ostatních případech lze vidět tento vzorec chování:

  • před chystaným útokem se zmije stočí do klubíčka
  • je možné pozorovat hlasité syčení
  • velice časté jsou výpady hlavou vůči domnělému útočníku. Ovšem mnohdy se zavřenou čelistí

Jak již bylo řečeno, kousnutí plnou dávkou jedu je poměrně vzácné. Zmije nemá potřebu zbytečně plýtvat jedem. K plné dávce jedu, která má zmije aktuálně ve svých jedových zubech dochází při opakovanému uštknutí, k čemuž dochází, jak již bylo řečeno v situacích, kdy se zmije cítí bezprostředně ohrožena na životě.

Příznaky intoxikace zmijím jedem

Nyní již víme, že zmijí jed nepředstavuje v běžných situacích vážné riziko, nicméně je potřeba se mít vždycky na pozoru. V našich i okolních státech je úmrtí na uštknutí zmijí spíše raritou. To může být způsobené také tím, že zmije je v České republice vedená jako kriticky ohrožený druh a nic nenasvědčuje tomu, že se v příštích letech tato situace změní.

Doporučené produkty

Mezi základní příznaky intoxikace řadíme:

  • otoky v místě uštknutí a změna barvy kůže
  • zduření lymfatických uzlin
  • zrychlený tep
  • horečka
  • žaludeční nevolnost, bolest břicha, průjem a zvracení

Velmi vážné příznaky:

  • ztížené dýchání
  • studený pot
  • vysoká horečka
  • významný pokles tlaku
  • bezvědomí
  • šok

Příznaky intoxikace jedem jsou obvykle mírné a k vážným příznakům dochází spíše zřídka. Vše záleží na věku jedince, jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. Velmi nebezpečná může být samotná alergická reakce i při menším množství jedu. 

Nejohroženější skupiny jsou:

  • osoby starší
  • děti
  • alergici

První pomoc při uštknutí

Základem je nepanikařit. Váš stres a panika se symptomaticky odrazí na stavu pacienta. Poslední, co potřebuje, je zbytečný stres. Snažme se proto postiženého uklidnit. Vzhledem k tomu, že po uštknutí dochází k otoku konkrétního místa, uděláte nejlépe, pakliže oblast uvolníte. V žádném případě nezaškrcujte!

Pro případ náhlého šoku pro jistotu uvolněte oblast kolem dýchacích cest. Těsný límec, bunda nebo kalhoty nejsou v tu chvíli potřeba. Jestliže máte možnost postižené místo chladit, pak toho rozhodně využijte.

Pokud to nevyžaduje situace, ponechte postiženého v klidu a sledujte pečlivě jeho aktuální zdravotní stav a vždycky se snažte zavolat, případně vyhledat lékařskou pomoc!

Nejčastější místo kousnutí u dospělého člověka, jestliže dojde k nechtěnému šlápnutí, je od kotníku až po oblast kolen. U menších dětí, vzhledem k jejich výšce může být oblast i v oblasti hrudníku, případně krku. Občas dochází k uštknutí při sběru hub. V tom případě je nejčastější místo zasažení v oblasti rukou a paží. Ale i zde mohou platit výjimky.

Platí všeobecně známá zásada, že intoxikace je nebezpečná, pokud je zásah v místech, kde jsou životně důležité orgány, případně místa, která jsou silně prokrvená. Například tepny, cévy a podobně…

Jiné varianty zbarvení zmije obecné

 Červená forma zbarvení

 Černá forma zbarvení

Závěr

Jak vidno, v našich podmínkách je zmije spíše raritou a její uštknutí nepředstavuje v běžných případech smrtelné nebezpečí. Statistiky z Česka a okolních států za posledních 30 let hovoří jednoznačně ve prospěch zasažených…

Doporučené produkty
Autor článku
Ondřej Krotil
Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?