Známá i neznámá jména historie: Richard Marcinko

Richardovo mladí

Ačkoliv má Richard Marcinko původ na Slovensku, jeho rodiště je přes půl světa jinde. Narodil se totiž Georgovi a Emilii Teresii Marcinko v malém americkém městečku Lansford ve státě Pensylvánii. Richard pochází z hornické rodiny, a do Ameriky emigrovali už jeho prarodiče. Jako student Richard příliš nebodoval, protože kvůli své výbušné povaze střední školu nejprve nedokončil. Zkusil tedy štěstí u námořní pěchoty, ale tam ho bez dokončeného vzdělání nepřijali. Pochodil až u amerického námořnictva, kam Richarda přijali jako radistu. Dlouho se však zde nezdržel, protože ho to nebavilo. Marcinko byl už od mladí velmi akční muž, přidal se tedy k Underwater Demolition Team, kde se dostal i k těm nebezpečnějším akcím. Zároveň si dokázal dokončit střední školu a poté i vysokou. U potápěčů se Marcinkovi skvěle dařilo a jeho nadřízení s ním byli nadmíru spokojeni. Marcinko si však chtěl dokázat mnohem víc, a tak se koncem šedesátých let stal členem jednotek SEAL.

Válka ve Vietnamu

Když byla válka ve Vietnamu již rozpoutána, stal se Richard Marcinko velitelem jednotky SEAL Team Two a v roce 1967 se se svou jednotkou vydal dobít vietnamský ostrov Ilo-Ilo. Marcinko ve funkci velitele týmu SEAL Team Two provedl nájezd se svou jednotkou na tento ostrov, kde potopil několik lodí nepřátelských vietnamských protivníků a zlikvidovali velkou část Vietcongu. Za tak velké oslabení svých protivníkům vypsal nepřátelský Vietcong odměnu za Marcinkovu hlavu. Dostat ho se však nikomu nepovedlo, a tak Marcinko mohl pokračovat dál ve své vojenské kariéře. Tato akce byla jednou z nejúspěšnějších v jednotkách SEAL, a také za ní byl Marcinko náležitě odměněn první ze svých čtyř bronzových hvězd a křížem chrabrosti se stříbrnou hvězdou.

Další z Marcinkovo akcí proti Vietcongu, byla operace také známá jako ofenzíva Tet. Právě tady vydal Richard své rotě příkaz, aby spolupracovala se speciálními jednotkami Armády Spojených států ve městě Chau Doc. Tehdy se v tomto městečku zvrtla pouliční přestřelka, při které bylo hlavním cílem zachránit americké zdravotní sestry a personál, který byl zajat v místním kostele a nemocnici.

Po bojích ve Vietnamu se vrátil Marcinko do Spojených států a byl povýšen na nadporučíka. V roce 1973 čekala Richarda Marcinka další mise, tentokrát v Kambodži. Tam dostal za úkol působit jako námořní atašé a sloužil v Kambodže po dobu osmnácti měsíců. Když se vrátil zpět do Spojených států převzal velení jednotky SEAL Team Two.

Protiteroristická jednotka

Během roku 1979, kdy vypukla íránská krize, bylo zadrženo několik amerických diplomatů na ambasádě v Teheránu. Na úkor toho se stal jedním z velitelů útvaru Terrorist Action Team, který byl vytvořen právě kvůli osvobození amerických zajatců. Panovaly však obavy, že se akce nezdaří, a tak byl Marcinko pověřen vytvořením nového protiteroristického týmu. Vytvořil tedy SEAL Team Six. Všechny muže, kteří byli členy této zvláštní jednotky, vybíral sám Marcinko. SEAL Team Six vedl celé tři roky. Později se také tato jednotka podílela mimo další akce na jedné z těch nejvýznamnějších, kterou bylo dopadení celosvětově hledaného teroristy Usámy bin Ládina.

Tým Red Cell

Poté co se Marcinko vzdal velení SEAL Team Six byl požádán zástupcem námořních operací, zda by vytvořil zcela novou jednotku, která by byla schopna testovat námořnictvo, jestli je dostatečně odolné vůči terorismu. Marcinko tedy začal vybírat 12 mužů napříč jednotkami SEAL. Když měl vybrané vhodné kandidáty, vznikla zcela nová jednotka, která vystupovala pod názvem Red Cell. Tým měl za úkol testovat námořní základny, jaderné ponorky, civilní letiště a americké velvyslanectví, jestli jsou bezpečné. Díky tomuto týmu a Marcinkovo vedení bylo zjištěno, že by teroristé dokázali proniknout do zabezpečených základen, jaderných ponorek nebo dokonce do Air Force One a poté beze stopy zmizet. To nebylo zrovna žádoucí pro americkou armádu a díky tomuto zjištění nastaly v těchto zařízeních obrovské změny. Spekuluje se o tom, že tato operace měla být údajně zástěrkou pro mnohem větší operaci, kterou měl být přesun protiteroristických tajných složek po celém světě. Marcinko dokonce tvrdil, že se jemu a jeho týmu Red Cell povedlo ukořistit tajné kódy od jaderných zbraní.

Soudy a vězení

Ne vždy se však Richardu Marcinkovi dařilo a od roku 1989 začaly tahanice po soudech, kvůli údajnému vládnímu podvodu. V březnu roku 1990 byl totiž odsouzen k jednadvaceti měsícům ve federálním vězení a k pokutě. Důvodem měla být údajná zpronevěra při nákupu ručních granátů. Marcinko se však k tomuto činu nikdy osobně nedoznal a tvrdí, že tento podvod byl spiknutí a jednalo se pouze o odhalení dalšího slabého místa v americké armádě.

Život po životě v armádě

Richard Marcinko ukončil svou aktivní službu v roce 1989 po dlouhých třiceti letech. Za své působení se častokrát dostal k plnění nebezpečných a náročných úkolů. Po této životní etapě natočil film o jeho speciálních operacích Red Cell a napsal velmi úspěšnou autobiografii s názvem Rogue Warrior. Psaní Marcinka chytlo natolik, že se stal později spoluautorem dalších fiktivních příběhů, které navazovaly právě na jeho první knihu.

Marcinko našel své uplatnění jako generální ředitel bezpečnostní firmy Red Cell International, která se zabývá poradenstvím v oblasti soukromé bezpečnosti. Provozoval také svou politicky konzervativní talk radio show v rádiu America pod názvem „Watch with Dick Marcinko“. Stal se také mluvčím Zodiac Maritime Training Academy, a také pracoval jako konzultant v televizním seriálu FOX 24. Marcinko dokonce spolupracoval s firmou Strider Knives na výrobě série nožů, která si nesla své označení RW, podle názvu jeho knihy Rogue Warrior.

Za svůj život se Richard oženil dvakrát. Během své vojenské kariéry si také vysloužil několik vyznamenání, jako například Kříž za chrabrost se stříbrnou hvězdou, několik bronzových medailí, či Legii zásluh. I přes dnes už jeho vysoký věk se Marcinko stále věnuje cvičení příslušníků zvláštních sil a svou nebojácnou povahu neztrácí ani dnes!