I když mnozí lidé mají tendence odvolávat se na jakoukoliv látku nepropouštějící vodu (a přesto prodyšnou) jako na GORE-TEX®, tak právě ta vaše pláštěnka je dost možná vyrobená z desítek jiných moderních materiálů podobné funkce.
Ať jsou ale již nazvány jak chtějí, vždy se snaží vybalancovat tyto dvě věci:
- Blokovat vnější srážky, aby vás i vaše šaty a látky udržely v suchu.
- Poskytovat cestu vodě pryč od vás skrze vypařování, aby se šaty a vy udrželi suché. A snaží se udržet i pro vás komfortní tělesné teploty během námahy v jakýchkoliv podmínkách.
Nepromokavé/prodyšné technologie se nám na trhu objevily poprvé ve formě GORE-TEX®, jenž se nám sám na trhu poprvé objevil u jisté bundy v roce 1978. A jak šel čas, i tato technologie pomalu vyzrávala a stávala se stále komplexnější.
Tento článek popíše a vysvětlí klíčové termíny, podíváme se na to, jak nepromokavé/prodyšné technologie fungují a drží vás v suchu. A také, jak je různé značky testují.
Otázka: Je možné, že by moje DWR nepromokavá bunda ztratila své vodovzdorné parametry i poté, co s ní jen jezdím v autobuse do práce? Odpověď: Jistě, vrstvu po čase stírá i fyzické tření a jakákoliv abraze. Je tedy načase ji obnovit přípravkem doporučeným ze strany výrobce.
Nepromokavé/prodyšné technologie nabízí ochranu před živly na mnoha frontách zároveň:
- Drží déšť vně – nepromokavé/prodyšné oblečení je zkonstruováno za pomoci membrány / krytí, jenž slouží jako bariéra, která nepropustí déšť. Vnější vrstva většiny věcí do deště (výrobce ji označují „face fabric“) je také pokrytá DWR látkou (durable water repellent – vytrvalý nátěr proti vodě), jenž zabraňuje vodě promáčet povrch látky a zkompromitovat tak prodyšnost další membrány/krytí umístěné hned pod ní.
- Pomáhá vám zůstat uvnitř v suchu – stejná membrána/krytí, jenž blokuje déšť vám také pomáhá skrze sebe protlačovat i na těle vytvářející se pot a jinou vodu opačným směrem. Je to kritická vlastnost, jelikož jinak byste se zamokřili zevnitř po námaze sami, jak by se vám zde hromadil pot a voda bez toho, aniž by měla kam odejít.
- Poskytuje vám ochranu před větrem – dobrá zpráva je, že bunda, která je odolná na vodu, tak vás ochrání i před smrtícím větrem. Bunda, co splňuje testy na nepromokavost, tak obvykle splňuje i normy na vítr.
Jak funguje nepromokavé oblečení a drží déšť vně?
Vybavení do deště využívá následující konstrukce, aby se stala látka nepropustnou pro vodu a přesto prodyšnou:
- Laminování - nepromokavá/prodyšná membrána je spojena se spodní stranou stejně jako když dáte třeba tapety na zeď. Membrána (tapety na zeď) a látka (podkladová zeď), což je dohromady laminát/laminování. Jelikož je to vytrvalý styl spojení materiálů, tak membrána je chráněna čelní stranou látky, mimochodem jde i o populární řešení do extrémních zimních oblastí.
- Povrchy / nátěry / svrchní vrstvy – nepromokavá/prodyšná vrstvička je rozprostřena na vnitřním povrchu látky: je to zase celé podobné běžnému nátěru na zdi. Takto kryté materiály jsou lehčí a levnější než laminování. I to vás ale něco stojí. Obvykle je o chlup horší výkon a vytrvalost jako laminát.
Konstrukce krytí a laminování
Jelikož jsou natolik tenké, tak laminování i nátěry potřebují další ochranu před abrazí a kontaminací nečistotami. I to je důvod, proč se nepromokavá/prodyšná technologie bere jako dvouvrstvá, třívrstvá a dokonce i „dvou a půl vrstva“ (není to tak matoucí, jak se zdá):
- Dvouvrstvá (neformální oblečení pro volný čas): najdete ho na méně technických bundách, dvouvrstvá konstrukce spojuje nepromokavou/prodyšnou membránu se spodkem vnější látky. Membrána je pak zevnitř chráněna vystýlkou.
- Třívrstvá (výkonná třída): nachází se na nejlepších (a tedy i nejdražších) bundách a jde o typ shodný s typem dvouvrstvým v této věci – nepromokavá/prodyšná membrána je spojena se spodkem vnější látky. Uvnitř je ale ta změna. Na membráně se nachází další vrstva s ní spojená, jenž jí chrání. I když to zní neuvěřitelně, tak i přesto jsou třívrstvé bundy mnohem lehčí než dvouvrstvé (je tomu tak proto, jelikož dvouvrstvá má poměrně těžkou vystýlku).
- Dvou a půl vrstva (stále rozumně oceněná) – a asi si říkáte, jak je možné zde mít půl vrstvy? Tato konstrukce začíná s nepromokavým/prodyšným nátěrem na vnější straně vnější vrstvy. A poté sem přidá tenkou ochrannou vrstvičku, aby tento nátěr chránila (to je právě ona poloviční vrstva). Bunda označená jako „2.5ka“ od výrobce vám typicky nabídne menší prodyšnost než dvouvrstvá i třívrstvá verze. Ale zase bude o poznání levnější. Jelikož zde nejsou potřeba žádné další vnitřní látky, jde o řešení, jenž výrobci rádi používají u svých ultralehkých modelů.
Nezapomínejte, že značkové nepromokavé/prodyšné technologie mají několik různých přístupů. Ne každý GORE-TEX® má třeba třívrstvou konstrukci. Konkrétní značka vybírá konstrukční metodu podle toho, jak dobře sedí do zamýšleného nasazení dané bundy. A aby to bylo ještě více nepřehledné, častokrát je někdo ani neuvádí u svých věcí (mnohdy chybí i základní označení typu 2, 3 nebo 2,5 konstrukce).
Otázka: Pokud mám na kalhotách typu Novarra Stratos 2.0 nápis 3L Elements polyester film, tak jak velkou odolnost proti vodě v mm má? Odpověď: Velká řada prodejců tento údaj neudává čistě proto, aby nevznikla falešná honba za co nejvyšší odolností. Pokud nejste uprostřed tropické cyklóny, tak vám postačí na déšť cokoliv nad 1406 mm.
Jak vám prodyšná technologie pomáhá zůstat suchý uvnitř?
Stručně řečeno jde o to, že voda ve tvaru spadlé vodní kapky, je řádově tisíckrát menší než voda ve formě potu. Mikropóry na vaší bundě / krytí jsou dost velké na to, aby tudy unikl pot, ale příliš malé na vodní kapky v podobě deště.
Navíc, jak se potíte, tak vzduch uvnitř vaší bundy se stává teplejším a vlhčím než ten vně. Příroda a fyzika chce rovnovážný stav, takže horký vlhký vzduch má tendenci odejít skrze mikropóry v membráně a vstoupí dovnitř naopak studenější a méně vlhký vzduch, co je vně.
Jak teplota a vlhkost ovlivňuje prodyšnost? Nejznámější značky v této věci nespí na vavřínech a neustále vyvíjejí nové technologie a ty dále ladí. I to je důvod, proč jsou dnešní věci na trhu pro ochranu před deštěm mnohem lepší než tradiční GORE-TEX® (čili bundy první generace), když přijde na jejich výkon v praxi.
Je dobré si ale uvědomit, že když se silně potíte třeba při lezení a běhu, tak se může stát, že produkujete více tepla a vlhka, nelži kolik daná bunda zvládne vydýchat. Ve studeném počasí nepromokavá/prodyšná bunda bude fungovat efektivně a v pořádku. Pokud ale jste ve vlhkých a teplých prostředích, tak žádná ochrana proti dešti nebude zevnitř zcela komfortně suchá.
Co je to DWR / technologie Vytrvalého Odpuzování Vody?
Vnější vrstva oblečení v kombinaci nepromokavé/prodyšné zde má tzv. DWR nátěr / povrch. Tento často přehlížený aspekt pláštěnek a oblečení do deště plní klíčovou funkci:
- DWR nátěr chrání látku před tím, aby se nestala příliš saturovaná. Dělá to tak, že nechává vodu ve formě kapek stéci dále dolů, dokud není zcela dole a pak sjede / spadne jako kapka.
- DWR nátěr je kritický pro to, abyste si u své látky udrželi její prodyšnost. Když se DWR nátěr z látky / bundy setře používáním, tak se látka bundy rázem stane příliš saturovanou. Laminování nebo membrány níže sice zabrání vodě, aby se dostala dále, ale nasycená látka po celé své šíři má ten negativní dopad, že zabraňuje prodyšnosti, protože se z ní stala nyní regulérní bariéra, co není prodyšná. Saturovaná látka je také chladná, což lidé mylně vnímají jako vlhké. A odsud je již jen krůček k tomu, aby si lidé mysleli, že jim bunda selhává ve funkci.
Jak fungují DWR nátěry? DWR nátěry pokládají mikroskopické a silně seskupené vertikální „bodce“ na vnější straně bundy, jenž jsou tak husté, že nedávají nikde prostor se vodě uchytit a rozšířit. Takže ji přinutí se zkoncentrovat do malých kruhových kapiček, jenž se poté skutálí po povrchu látky.
I když se tento nátěr nazývá „Vytrvalý nátěr proti dešti“, tak ani tento nevydrží na věčnost. Výkon se ztrácí poté, co se objeví z vnějšího světa špína, mastné věci a stará dobrá abraze. Posléze se tedy kapky vody v látce opět hromadí a šíří a pak i prosakují do spodní látky. Pakliže si toho všimnete i u vašeho typu oblečení (kapky se vsakují místo kutálení pryč), pak je na čase jej zrenovovat opětovnou aplikací nátěru.
Pochopení testování věcí proti dešti
Nakupující se celkem logicky ptají, jaká bunda je ta nejodolnější proti dešti a nejvíce prodyšná. I když jednotlivé značky testují své nepromokavé/prodyšné produkty na aktuální výkon v praxi, tak se to celé nedá srovnat tak jako třeba u spacáků. Problém je, že zde neexistuje žádný standard testování ani nezávislé laboratoře. Raději tedy podobné informace berte s rezervou a z více zdrojů.
Testy na nepromokavost
Jakákoliv látka je považována za nepromokavou poté, co splní určitou výši vodní rezistence. Vodní testy jsou standardizovány a používají hydrostatické tlakové testy a vodní sloupce. Výsledek pak udává v milimetrech (nebo v PSI – librách na palec). Firmy se ale i tak neshodnou, kdy je ta doba, kdy je již jedna bunda plně neproniknutelná a jiná již ne.
Někdo má třeba standard 3 PSI (2 109 mm) nebo vyšší než plně nepromokavé. Jiné značky to ale berou u svých věcí zase až od 14,2 PSI (10 000 mm), což zní sice mimořádně, ale má to sporný přínos v reálném světě: větrem hnaný déšť na vás tlačí asi silou 2 PSI, tedy 1 406 mm sloupce. A i kdybyste byli v hurikánu, stále jste i zde jen na 10 PSI (7 031 mm), takže máte velkou rezervu, nežli by podobně dokonalá bunda byla potřeba.
Testy na prodyšnost
Prodyšnost / permeabilita je sice vědecký termín, ale znamená ještě méně, jelikož různé značky nepoužívají stejnou testovací metodu a ani se neshodnou ve výsledcích a pak i jejich srovnání s jinými.
Testy na vítr
Většina značek bere látky, které splnily test nepromokavosti, automaticky odolné i na vítr. Větrná permeabilita měří objem vzduchu, jaký projde látkou za určitý časový okamžik. Další značky to převádí na rychlosti větru a berou látku za větruvzdornou, když odolá 96 km/h nebo větším. Při testech pak se zjišťuje opravdu, že nepromokavá látka je skutečně i mimořádně odolná na vítr
Vyrazit do džungle (a tedy vlhkých a teplých míst) sice můžete i s moderními nepromokavými/prodyšnými věcmi a látkami proti dešti, ale dost možná vás svým výkonem tady zklamou. Není zde totiž jejich komfort nikdy tak perfektní jako v chladnějších místech.
Tipy pro nošení věcí proti dešti
Když přijde na nošení věcí nepromokavých/prodyšných, tak je ve hře ještě mnoho dalších faktorů, jenž přímo ovlivňují váš komfort. Zde je tedy pár úprav a nastavení, jenž vám pomohou dosáhnout co nejlepšího výsledku kdykoliv a kdekoliv:
- Ventilujte – pokud má vaše věc na nošení do deště podpažní zipy / kapsy, resp. otvory / kapsy poblíž centra těla, tak jich využijte i s větším hlavním zipem vepředu pro rychlejší odpaření vody.
- Spravujte optimálně své vrstvy – mějte neustále poblíž něco lehkého a dobře izolujícího pro případ, že budete zastavovat po cestě a bude vám zima. Popřípadě se dá jedna vrstva shodit, když vám bude naopak teplo.
- Monitorujte míru zátěže – zpomalte tehdy, když se vaše dobře ventilované věci stanou saunou uvnitř.
Jak se o vaše věci proti dešti starat?
Jak už to tak bývá, manuál přímo od konkrétního produktu má vyšší prioritu co do důvěry jako tyto obecné tipy:
- Umývejte vaše vybavení do deště pravidelně. Čistá pláštěnka / bunda podá lepší výkon jako špinavá.
- Používejte specializované čistící prostředky specificky navržené pro údržbu věcí nepromokavých/prodyšných. Standardní prací prostředky mají aditiva, jenž ovlivňují negativně jejich výkon nebo trvanlivost.
- Ať již použijete na čištění a praní věcí do deště cokoliv, vždy vše důkladně opláchněte. Když uděláte dva oplachovací cykly místo jednoho, tím lépe.
- Ruční mytí nebo pračky plněné zepředu jsou preferované před těmi seshora, jelikož zde se něco může zachytit na jejím agitátoru.
- Zapněte všechny zipy a vyprázdněte všechny kapsy plus zapněte všechny Velcro® uzávěry abyste zabránili jejich abrazi při praní. Věci také obraťte naruby.
- Jakým věcem se vyhnout? Změkčovačům látek a pomocníkům pro snazší / rychlejší sušení (fén, …). Tyto věci obecně zhoršují výkon věcí nepromokavých/prodyšných. Dále chlorovému čistidlu a věcem na suché čištění. Také jim nesvědčí otevřené ohně (usnutí poblíž nedejbože), jelikož tento typ umělých materiálů se snadno rozpustí.
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu