Známe to – utahujeme, utahujeme a najednou ŠKUB a v ruce držíme kousek, který byl před chvilkou úplně někde jinde. Ano, mluvíme o tkaničkách. Tkaničky do bot jsou téměř spotřebním doplňkem. Většinou nevydrží tak dlouho, jako samotné boty. Čím více je používáme, tím dříve odejdou. Proto je dobré mít doma náhradní nebo alespoň vědět, kde je seženeme. No ale, jsou jen jedny tkaničky?

Jak to s nimi je?

Tkanička je prakticky dlouhý provázek, který si provlékáme skrz poutka na botách, abychom je stáhli a tím zafixovali na noze. Každým dalším stahováním se poutka zařezávají do povrchového materiálu tkaničky a působí zde mikroskopické defekty, které nakonec vedou k jejich přetržení. Tkaniček je pochopitelně více druhů. Jsou jednovrstvé, které se vyrábějí například z bavlny nebo dvouvrstvé. Kromě pevnosti také hodnotíme, jak drží zavázané. Jednovrstvé tkaničky klasického kulatého tvaru nejsou nejlepší volbou pro pevné zavázání. Ano, je pravda, že na túru se boty zavazují trochu jinak než do města. Dvouvrstvé, která mají krysí povlak a vnitřní výplet proti tomu drží skvěle a jsou i pevnější. Bohužel stoupá také jejich cena, která se oproti bavlněným za dvacet korun, může vyšplhat až na 200 korun, což je desetinásobek. Něco takového si rychle rozmyslíme, když si třeba jako vojáci zavazujeme boty před každou akcí velmi pevně a zbytek tkaniček uřezáváme, abychom si je omylem nerozvázali nebo se o něco nezachytili. Ano, to se opravdu dělá, není to tak obvyklé, ale dělá se to.

Délka a barva

Pro výběr tkaniček je pochopitelně důležitá jejich délka. Tkaničky pro nízkou obuv budou kratší, než ty pro vysokou. Na to musíme vždy myslet, proto je lepší si roztrženou tkaničku přeměřit, než zakoupíme novou. Až poté se můžeme zajímat o barvu, tvar – jestli kulaté, placaté nebo kulaté s proužkou, a materiál.