Táboření, čundr a jiná přízviska jsou tu s námi už nějaká ta desetiletí. Doba jde však stále dopředu a spolu s ní se posouvá i vybavení na outdoorové aktivity. Dnes se podíváme se na to, jak se na vícedenní dobrodružství na přelomu zimy a jara zabalit a co se dá v tomto období očekávat. Nebudou chybět ani praktické tipy.
Příprava je důležitá vždycky!
Přespávání venku pod “širákem” se stává stále populárnějším. Není ale radno ho brát na lehkou váhu, protože nedostatečná příprava vám může tyto chvíle značně znechutit a znepříjemnit. Sám mám v živé paměti mé první přespávání. Bylo to v zimě a těžko jsem si mohl vybrat větší zkoušku. Ač jsem se domníval, že mám vše, co potřebuji, spousta věci mě nenapadla a mnoho dalších jsem podcenil.
Je to už nějaký ten rok, a tak se můžu podělit o tipy a triky (i když se dnes budeme bavit hlavně o vybavení), aby se vám venku pod hvězdami spalo příjemně a dodalo vám to energii k dalším dobrodružstvím. V dnešním článku se zaměřím hlavně na české prostředí (ale letmo se dotknu i severských zemí) a primárně se budu soustředit na výlety na jednu až dvě noci.
Rád bych připomněl, že se jedná o můj vlastní pohled a zkušenosti a ne každý se s tím nutně musí ztotožnit. Důležité je, abyste si z toho odnesli to, co je vám osobně nejbližší, a hlavně si to pak venku užili. Je nakonec jedno, jestli spíte na kožešinách, nebo využíváte karimatky z nejmodernějších materiálů. Hlavní je vaše osobní spokojenost a komfort.
Během předjaří se může stát, že během okamžiku nastoupí zimní podmínky. Buďte na ně připraveni!
Předjaří není jaro!
Napsat článek o tom, jak se připravit na spaní pod širákem v letních měsících, není vzhledem k teplému počasí zrovna výzva. Přiblížit si spaní venku na přelomu zimy a jara (protože zimu už máme skoro za sebou) má mnohem větší význam. Toto období je totiž v mnoha ohledech specifické. Předjaří totiž zdaleka není totéž co teplé jaro. V tomto období se docela často stává, že během okamžiku zcela nečekaně nastoupí velice nepříjemné zimní podmínky.
Počasí je na přelomu zimy a jara nestabilní a proměnlivé. Teploty se přes den často pohybují nad nulou a dosahují až k 10 °C, zatímco v noci padají i pod bod mrazu. Během předjaří můžete zažít slunné jarní počasí a probudit se do studeného, sněhem a deštěm zmítaného rána, případně vás intenzivní ledová sprška potká po cestě k místu odpočinku.
Dále je třeba počítat s vyšší vlhkostí, což je důležité zejména pokud spíte na zemi (hamakáře to tolik trápit nemusí). Vyšší vlhkost vzduchu navíc výrazně ovlivňuje pocitovou teplotu. Tu ještě dále snižuje silný a ledový vítr.
TIP: V čem a jak venku přespávat? O tomto tématu si můžete přečíst článek týkající se karimatek, quiltů a underquiltů. Pomůže vám zorientovat se v možnostech moderních produktů dostupných na našem trhu.
Ukázka izolace hamaky pomocí underquiltu a využití celty jako přístřešku.
Do čeho se zabalit?
Batoh
Prvním důležitým tématem je volba batohu. Osobně jsem za ta léta uznal, že jeden univerzální batoh na všechno není ideální volbou, a to jak vzhledem k objemu, tak i v rámci vybavení, které s sebou beru s ohledem na podmínky a délku pobytu v přírodě.
Základní jednodenní batoh v mojí výbavě má objem do 25 l. Ten bohatě vystačí na jednodenní výlety bez přespávání. Pro letní dny ho lze také využít na jednu noc někde “okolo komína”, kdy s sebou nepotřebujete mnoho věcí, ale jdete si jen vyčistit hlavu s letním spacákem. Tady mohu doporučit v rámci poměru cena/výkon batoh od výrobce Helikon-Tex a to konkrétně Racoon Mk2.
TIP: Co se týče jen výletů do přírody bez přespávání, pak je zajímavou volbou kombinace hrudní brašny a nosného systému Foxtrot. Obojí od výrobce Helikon-Tex. Přečtěte si recenzi.
Nosný systém Foxtrot MK2 Helikon-Tex®
1 749 Kč | Skladem
- Vícedenní od jara do podzimu
Následuje batoh ze sekce velkých batohů, který využívám od jara do podzimu o základním objemu 55 l s možností rozšíření o dalších 18 l pomocí přídavných kapes. Po několika pokusech jsem se na dlouhou dobu stabilizoval u výrobce Wisport, a to konkrétně u batohu Crafter 55.
Předtím jsem používal batoh o základním objemu 40 l, jenže na delší treky už to byl velmi důsledný tetris a přemýšlení, co si vzít a co ne (na dvoudenní lehké výlety byl však i tento objem s rozšířením o boční kapsy, dá se říci, dostačující). Navíc, po dlouhém používání sloupových systémů jsem hledal batoh s “kufrovým” plněním, a to hlavně kvůli přehlednosti sbalených věcí bez nutnosti je vytahovat ven. O batohu Crafter jsem psal již dříve, recenzi najdete v tomto článku.
- Vícedenní na zimu (a také pozdní podzim a brzké jaro)
Na zimu a přilehlá období mám ve výbavě batoh řazený už mezi velké krosny s objemem 90+ litrů. Jedním z důvodů je fakt, že chodím na “čundry” se synem a část jeho vybavení, vzhledem k jeho věku, nosím já. Za druhé, i když jdu sám, nosím s sebou věci pro různé případy. Osobně využívám britský Bergen, ale co se týče takového objemu, jistě si vyberete z nabídky.
Plně naložený batoh na vícedenní trek (chybí bunda v horním upnutí batohu).
Batoh bychom tedy měli. Co do něj sbalit?
Co si zabalit aneb co se mi osvědčilo
Věci na spaní
Jako první vždy řeším věci na spaní. Osobně využívám hamaku od Amazonas a to konkrétně Mosquito Traveler Extreme v kombinaci s underquiltem od firmy Snugpak. Možností produktů ke spánku je mnoho a ti z vás, kteří si nejsou jistí, co zvolit, se mohou “nachytřit” v článku o karimatkách, quiltech a underquiltech. Při teplotách pod nulou měním underquilt za systém Cocoon od Snugpaku. To je pak opravdu přírodní Hilton, jelikož kokon izoluje po celém obvodu a je jen na vás, jak moc ji jej zapnete.
Spací systém k hamace Hammock Cocoon Snugpak®
2 490 Kč | Skladem
Spacák do zimních teplot je další samozřejmost. Zajímavostí je, že pokud nosím zmíněný Cocoon do teplot blížící se k nule, používám pouze letní spacák Jungle. Tato kombinace mi zajišťuje dostatečný tepelný komfort a pohodlí. U teplot pod nulou už používám zimní spacák. Spacák ale vyberte podle toho, jak jste či nejste zimomřiví vy sami a začněte pro jistotu s teplejší variantou.
TIP: Spacák správně funguje ve chvíli, kdy udržuje teplo, které tělo vyzařuje. Proto, když jdete do spacáku navlečení včetně bundy, spacák ztrácí svou účinnost, prochladne a pak už vás izoluje pouze to, co máte na sobě. Proto je lepší mít ve spacáku spíše spodní funkční vrstvu oblečení, protože pak spacák mnohem lépe splní co se od něj očekává.
V proměnlivých podmínkách není radno se spoléhat jen na hamaku a její zateplení. Je potřeba myslet i na krycí vrstvu nad sebe. Tedy tarp/celtu/plachtu. Osobně využívám plachtu od dvou výrobců - All weather od Snugpak a druhou Supertarp od Helikon-Tex. Samozřejmě je na vás, co si zvolíte, důležité je však dbát na odolnost a nepromokavost.
- Alternativa: spaní na zemi
Ti z vás, kteří raději spí na zemi, budou potřebovat především:
- karimatku s kvalitní tepelnou izolací, ideálně nafukovací nebo samonafukovací),
- spacák třísezónní nebo zimní, pro vyšší tepelný komfort můžete přibalit vložku do spacáku,
- přístřešek, např. celtu, tarp, bivak nebo stan (pokud neplánujete spát na chatách nebo si stavět přístřešek z přírodních materiálů)
- žďárák neboli nepromokavý převlek na spacák si nezapomeňte zabalit zvlášť pro případ, že budete bez přístřešku. Při výběru se zaměřte na nepromokavost a mechanickou odolnost. Žďárák se totiž dostává do kontaktu s podložím a je náchylný k mechanickému poškození.
Tím bychom měli zajištěný spánek. Na řadu přichází strava a tekutiny.
Přespávání v přírodě na přelomu zimy a jara má své kouzlo. Vyžaduje ale dobrou přípravu i vybavení.
Voda
Nezapomeňte na dostatečnou zásobu vody (pokud nemáte kde doplnit), případně si trasu naplánujte tak, abyste měli po cestě nějakou tu studánku.
Pokud to není možné, využijte jakýkoliv aspoň trochu vhodný zdroj vody s pomocí cestovního filtru např. od Sawyeru. Výhoda tohoto filtru je jeho kompaktnost, tím pádem se vleze všude a já osobně ho nosím v batohu pořád (protože člověk prostě nikdy neví).
Vodu samozřejmě můžete přenášet v lahvích, ale jednodušším systémem (v kombinaci s batohem) je hydrovak. Výhodou je, že hadičku hydrovaku máte neustále u sebe a nemusíte při doplňování tekutin sundávat batoh. Co se mi osvědčilo, nezabírám si cenný prostor batohu vkládáním hydrovaku dovnitř, ale mám jej upevněn vně batohu. Tím se mi i zjednodušuje jeho případné doplňování.
Pro příznivce lahví jsou na trhu jak lahve skládací, tak i skládací vaky, se kterými se velmi dobře pracuje a po jejich vyprázdnění jsou velmi skladné.
Strava
Co se týče stravování, možností je spousta. Někdo s sebou nosí outdoorovou pánev a kuchtí si nad ohněm domácí jídla, jiný si zase libuje v instantních jídlech. Já osobně už využívám jen dehydrovaná jídla, případně jídla na ohřev (tzv. MRE). Chutnají skvěle, energetické hodnoty vychází pro vyčerpaného trekaře dobře, zároveň jsou tyto balíčky velmi skladné. Nehledě na nabízené varianty od sladkých snídaní až po kuřecí křidýlka na medu. Ohřívat jídlo můžete buď v pytlíku s ohřevnou kapslí, nebo klasicky v “ešusu”. Takže je jen na vás, co vás učiní šťastnými.
Vaření
Pro ohřev vody a jídla využívám systém JetBoil. Jak na vaření, tak na ohřev vody. Za mne není na trhu komplexnější a výkonnější systém. O JetBoilu jsem napsal recenzi v tomto článku.
Chladné podnebí má značný vliv i na vařič, konkrétně jeho výkon. Pokud vaříte na plynu, rozhodně volte třísložkovou bombu, která dobře funguje i v mrazivých teplotách. Doporučuji také například nějakou skládací zástěnu, která chrání vařič proti větru a tepelným ztrátám. U vařiče na líh platí to stejné. Určitě není žádoucí, aby vítr měnil směr plamene.
Lze taky využít alternativní formy jako jsou skládací kamínka, nebo dřívkáče, které jsou jistou formou kontrolovaného ohně. Výhodou dřívkáčů je, že je plníte drobými větvemi a jakmile jej rozpálíte, nevadí mu ani mokré dřevo. Rozdíl mezi nimi je ve velikosti (dřívkáče jsou menší s otevřeným plnícím vstupem - na rozdíl od kamínek) a konstrukci.
Vařič JetBoil je praktický a kompaktní.
Pro rozdělání ohně se může hodit i nějaký podpalovač. Šikovnější si jej zvládnou vyrobit (bohatě postačí sušená kůra z břízy nebo vatové tampony).
Zapalovač ideálně odolný proti větru (pro zručné křesadlo, ale já jsem pohodlný).
S jídlem je dobré nezapomenout na jídelní potřeby a nějaký ten příbor. Sám si nosím kombinovaný příbor od Gerberu a jídelní sadu Complete od Wildo. Pokud vaříte na ohni, přibalte si nádobu na vaření nebo pánvičku (nejlépe skládací), prkýnko na krájení a také něco, čím budete míchat.
Oblečení
- Pláštěnka, pončo nebo nepromokavá bunda
V rámci přelomu zima/jaro bych si rozhodně do batohu nezapomněl sbalit pláštěnku, pončo nebo cokoli jiného, co vás ochrání proti dešti. Bunda s membránou (např. Gore-Tex nebo hardshell) je také varianta, kvalitní model je prodyšný a nebudete se v něm přehřívat a potit ani při pohybu.
Nezapomeňte, že nesete i batoh. Pokud batoh není vybavený nepromokavým převlekem, budete mu muset nějaký opatřit. Další varianta je, že ho schováte pod své pončo nebo pláštěnku (rozhodně vyzkoušejte předem).
Další výbavou, která by neměla chybět v batohu, je náhradní termoprádlo. Jakmile se zastavíte na nocování, je vhodné se vždy kompletně převléci do “suchého”. Jakákoli vlhkost zvyšuje pocitový chlad. Nezapomeňte, že spacák sám o sobě nehřeje a je potřeba ho vyhřát svým vlastním tělesným teplem. A to by v mokrém a studeném oblečení mohl být problém. Suché prádlo můžete pro jistotu zabalit do nepromokavého vaku.
Stejně tak doporučuji mít alespoň dva páry kvalitních ponožek (volba podle období a počasí). Co se týče ponožek, doporučuji se vyhnout bavlně, jelikož bavlna sice pot absorbuje, ale nepřenáší jej mimo nohu. Vlákna tedy pot nasají, ale už jej nepouští dál. Skvělé vlastnosti má čistá merino vlna, která dobře odvádí pot, hřeje i mokrá a je přirozeně antibakteriální, nebo merino v kombinaci s kvalitní syntetikou, která ponožce zvýší mechanickou odolnost a může rychleji schnout.
Osobně mám dvoje. Jedny na teplé počasí (letní armádní) a pak kožené zimní od Helikon-Tex. Hlavní funkce je ochrana rukou před chladem, ale taktéž před mechanickými vlivy (při řezání dřeva, prodírání se křovím apod).
Velký bonus pro mne mají rukavice s poutkem na zavěšení (např. na karabinu). Mám je stále u sebe, nikde je nezapomenu a pověsím si je tam, kde jsou nejlépe dostupné. Rukavice si určitě vybírejte podle způsobu používání. Hřejivé “lyžařky” nemusí mít dobrou odolnost v kombinaci s pilkou a jejich citlivost taky není kdoví jaká.
Že čepice chrání uši před studeným větrem, to nemusíme připomínat :-)
Takže máme vyřešený batoh, spaní, ochranu před deštěm, neumřeme hlady, v hydrovaku nám spokojeně šplouchá čistá voda a co dál?
Další vybavení
- Čelovka a náhradní baterky
Když padne tma, vždy se hodí mít po ruce dobrý zdroj světla. Čelovka je jasný základ. Ideálně, když je odolná proti povětrnostním vlivům a vodě a má více režimů svícení. Často využívám červené spektrum, jelikož v noci tolik nedráždí, neoslňuje ostatní lidi, a navíc v létě červené světlo neláká různou poletující havěť. Značně se mi osvědčilo, když je čelovka dobíjecí.
K tomu jsem nedávno objevil kouzlo solární skládací lampičky, která je velmi skladná a překvapivě výkonná. Recenzi na lampičku si přečtěte zde, mohu ji s čistým svědomím doporučit všem výletníkům.
Plně nabitou powerbanku a k ní všechny potřebné kabely si přibalte také. Nezapomínejte, že smartphony se v zimě a větru dokážou vybít do nuly během okamžiku. V případech, kdy byste např. potřebovali přivolat pomoc a delší dobu komunikovat se záchranářem nebo se někde donavigovat pomocí map v mobilu, se vám bude powerbanka velice hodit.
Pokud vyrážíte trekovat do severských zemí, kde je klima a sněhové podmínky značně rozdílné (zkušenosti ze Švédska a Norska), nezapomeňte si vzít i skládací polní lopatku, která se může hodit při záhrabu nebo odhazování sněhu při stavbě přístřešku.
Lopatka je nástroj, na kterém se nevyplatí šetřit, jelikož se na něj musíte spolehnout a levnější výrobci často negarantují dostatečnou pevnost použitých materiálů. Ohledně přespávání na sněhu naleznete pár rad i v tomto článku.
Skládací lopatka se hodí nejen v severských zemích. Na obrázku skládací lopatka/krumpáč/rýč Gorge značky Gerber.
Netřeba jakkoli obhajovat potřebu tohoto nástroje. Sám mám vždy při sobě Strongarm od Gerbera.
Zkrátka něco na zpracování dřeva. Od sekery jsem upustil a používám kvůli praktičnosti už jen skládací pilku.
Lékárničku nebo IFAK aspoň se základním vybavením u sebe noste vždy. Objem volte podle délky pobytu venku. Nikdy nevíte, kdy se někomu něco stane. K základnímu vybavení přibalte několik párů rukavic, které vás chrání před infekcí. V zimě se vám také může hodit více kusů termoizolační fólie - má široké praktické využití (např. tepelný komfort, improvizovaný transport raněného apod.), ale snadno se potrhá, proto jedna může být málo. O IFAK a lékárničkách se můžete dočíst více v tomto článku.
- Papírová mapa, kompas, buzola
Jdete někam, kde to neznáte? Přibalte si starou dobrou papírovou mapu v nepromokavém obalu (na který si můžete fixem zaznačit cestu). Spoléhat na mapy v telefonu, který se v zimě dokáže velmi rychle vybít, se nevyplatí. Než si však vezmete mapu, ujistěte se, že se v ní umíte orientovat, případně že umíte s navigačními nástroji jako je buzola, kompas apod.
Pokud nejedete “na drsňáky”, bude stačit kartáček a pasta, rozložitelný toaletní papír nebo vlhčené či antibakteriální ubrousky. Dezinfekční gel je super věc. V teplejším počasí můžete přidat repelent a opalovací krém.
Co jste si do přírody přinesli, to si také odneste. Zde se dosti hodí i nějaký ten gumicuk, či paracord, protože je lepší mít pytel s odpadky pevně upevněn k batohu, než aby “cinkal” ze strany na stranu jak kostelní zvony.
V tuto chvíli máme jakýsi základ do “nepohody” představen. Pojďme si to trochu shrnout, protože textu bylo dost a jeden by se v něm mohl ztratit:
Checklist
Co všechno se tedy bude hodit:
- Batoh: o objemu dostatečném pro konkrétní roční období a typ výletu.
- Věci na spaní: spacák, karimatka nebo hamaka s underquiltem/karimatkou do hamaky/kokonem, žďárák, tarp/celtu.
- Soupravu na vaření: nějaký zdroj ohřevu jídla a vody jako JetBoil, lihový vařič, dřívkáč, skládací kamínka apod.
- Pláštěnku/Pončo: ochrana před deštěm. Některá ponča mohou být použita i jako tarp.
- Nadobu na vodu: Hydrovak, láhve, případně filtr podle typu výletu.
- Jídlo a jídelní potřeby.
- Filtr na vodu (podle podmínek).
- Rukavice.
- Zdroj světla.
- Powerbanku.
- Termoprádlo/náhradní tričko a ponožky: protože vysoká vlhkost (neboli propocené) zvyšuje pocit chladu
- Nůž
- Pilka
- Skládací lopatka
- Základní hygiena
Praktické rady a tipy
Na závěr bych vám rád představil nějaké ty tipy, co se mi za ta léta osvědčily a zvýšili uživatelský komfort.
- Vždy nosím kromě batohu také hrudní brašnu, kam si dávám jídelní příbor, powerbanku, antibakteriální ubrousky, čelovku, nabíjecí kabely, nějakou tu horalku, čepici, připnu rukavice… Prostě vše, co chci mít při ruce, aniž bych sundával batoh. Je to parádní věc.
- Vždy sebou nosím rozložitelný toaletní papír, ani jej nevyndávám z batohu. Lopuch s beruškou je sice zážitek, ale ne všude jsou lopuchy. Prosím, nezapomínejte svůj umělecký výtvor patřičně zahrabat!
- V nejvyšší nouzi se mi osvědčily i jednorázové ohřívače. Ruce nebo nohy ve spacáku vám při překvapení ze strany mrazivé noci poděkují. Je to skladné, nic to neváží a není od věci je mít sbalené v nějaké kapse v batohu jako KPZ, neboli kapsu poslední záchrany. Jednou jsem při mrazivé noci, kdy jsem podcenil místo mého pobytu, využil jednorázové vyhřívané stélky do bot, ale na bedra. Pokud máte promrzlé nohy a jdete takto do spacáku, nevyspíte se. Dejte si tyto ohřevné kapsle do ponožek a máte zajištěnou příjemnou noc. PS: prochladnutí způsobuje onu potřebu vylézt ze spacáku, jak se říká, “s pískem”.
- Karabin není nikdy dost a paracordů už vůbec ne. Zavěsíte si batoh, když je mokro, nebo jste někde na severu a řešíte medvědy, máte prádelní šňůru, když zmoknete, nebo když únavou materiálu praskne popruh na hamaku. Prostě se to hodí.
- Náhradní spodní prádlo, protože se suchým spodním prádlem šumavský vlk nepřichází.
- Pokud jdu na více dní, osvědčily se mi vaky pro vodáky, do kterých si dělím věci jako spodní prádlo, věci na převlečení atd. Pak v batohu víte, po čem sáhnout, a máte vnitřní prostor hezky uspořádaný. Nehledě na ochranu těchto věcí před promoknutím či navlhnutím.
Závěrem
Tento článek rozhodně není psaný jako patent na sbalení se. Pojednávám hlavně o tom, co se při mých výpravách osvědčilo mně a co mi pomohlo z hlediska komfortu a užitných vlastností. Každý člověk má jiné potřeby a každý si musí nakonec najít “to svoje”. Článek vám může pomoci s některými otázkami nebo jako inspirace, co by vám mohlo prožitek z přespávání pod širákem zlepšit. Nejedná se o žádný ultralight systém, na to jsou jiní odborníci a jiné články. Přeji mnoho spokojených kilometrů a nocí strávených v přírodě.
- Tibor Hrušecký
- Tibor pracuje jako ředitel vývoje hasičské a defence obuvi. Jeho koníčky jsou outdoor a příroda, aktivně se věnuje historickému šermu, díky své práci se dostává do styku s novými materiály a technologiemi a v poslední době se věnuje i vaření piva. Veškeré produkty rád testuje na vlastní kůži a na základě testování pak aplikuje poznatky do dalšího vývoje a výroby. V životě s řídí mottem: „Dělej věci, jak nejlépe umíš a ne jinak“.
Přejít do magazínu