Obranné spreje na psy jsou svojí filozofií stejné zbraně jako ty na jiné typy tvorů: na medvědy nebo na lidi (v kostce řečeno, pepřové spreje fungují na veškeré savce). Dočasně člověka ochromí tím, že mu ztíží dýchání a vidění. Ty na medvědy ovšem bývají příliš velké (cca 500 ml +/-) a ty na lidi zase příliš malé (jen okolo 40-50 ml). Pro psy je ideální okolo 100 ml. A pozor, měl by obsahovat jen kapsaicin! To je totiž ta nejúčinnější látka, jakou můžete proti zvířatům použít. Jsou dnes dokonce i země, kde můžete mít pouze pepřové spreje na psy (třeba Německo)! Takže pozor, co a kam vozíte.
Proč zvolit obranné spreje na psy před těmi jinými?
Asi si říkáte, že proti útoku psa přece stejně dobře asi poslouží i pepřový sprej kterýkoliv jiný, jako třeba na medvědy, na lidi, … Bohužel, ten na lidi bývá menší a ten na medvědy zase obří. Je faktem i to, že je možné, že narazíte na psů několik, takže 100 ml rozdělených do příslušného počtu dávek vám dává přece jen větší prostor pro obranu než 10 let starý 40 ml se slzným plynem.
Jaké typy paprsku mají obranné spreje na psy?
Pepřové spreje na dnešním trhu mají tři typy paprsku:
-
Jet / Tryska – má nejdelší dosah, ale nejužší paprsek, takže je potřeba dobře mířit.
-
Pěna / Gel – nejlepší je, když zasáhnete obličej a oči, protože se gel snaží člověk setřít a tím účinek zvyšuje.
-
Fog / Spray – nemají sice takový dosah jako jejich kolegové, ale to nahrazují tím, že zahltí účinnou látkou větší prostor.
Jelikož pes neví, co je pepřový sprej a nebude si vytírat oči, je to vcelku jedno, jaký použijete. Jen pozor na to, že ve větru může být Fog a Gel sfouknut na vás zpět!
Obsah účinné látky je zcela nedůležitý, protože o to více je tam pak stejně pálivého nosného média na alkoholové bázi (izopropylalkohol apod.).
Co byste měli vědět o psychologii psů a obranně před psy?
Pokud po vás vystartuje cizí pes bez pána, tak to nejlepší co můžete udělat poprvé, je zůstat v klidu a nenarušovat jeho osobní zónu. Je velmi pravděpodobné, že vás chce jen očichat a poté v klidu odejde. Musíte bleskově zhodnotit situaci, zda se opravdu chystá pokousat vás anebo ne.
Představa že zničíte psovi nosní nervové buňky pepřovým sprejem je samozřejmě pitomost. Jen mu tím přetížíte krátkodobě čití (nevěříte-li nám, dejte si chilli do pusy či oka a ověřte si to v praxi, taky se vám po něm za chvíli vrátí chuť a zrak) – je to pro něj pouze dočasně otravné, obdobně jako mimochodem velmi trpí na uši, protože mají lepší sluch jak lidé a lidské petardy na uši na Silvestra, řvoucí rádia, bouřky a rozhlasy skutečně nesnáší.
Když se na vás řítí 100 kg vrčící pes rozhodnutý se do vás zakousnout, zde vám obvykle již pepřový sprej nepomůže. Útok na jeho čenich nebo tělo těžkým předmětem (teleskopický obušek, bota, prkno, klacek, …) obvykle zabere, ale je to zbytečně riskantní. Je-li to tedy jen trochu možné, pokuste se z oblasti zmizet, vylézt na sloupek el. vedení., vytáhnout se na bránu, na plot, … Nejde-li to, zvedněte potomka nad sebe a obětujte své boty a nohy.
Pepřový sprej je u nás cele legální způsob, jak se bránit. Ideálně se ale ani nedohadujte a nesetkávejte s majitelem psa a po incidentu zmizte, protože když zlomíte nohu jeho šampionovi („On nikdy nikoho nepokousal a mě to stálo na léčení dvacet tisíc!“) je to zbytečná starost a popotahování, i když jste v právu třeba. Je tu navíc slušná šance, že to bude podobně naladěný agresivní typ osobnosti.
Když vás pes ani neškrábl, jeho úmysl udělat to na 100 % dokážete těžko. Na druhou stranu, má cenu čekat, až do vás bude zakousnutý?
Zkuste si na toto téma vytvořit v myšlenkách pár reálných situací, k jakým by mohlo dojít ve vašem okolí a promyslete si, jak byste na ně reagovali! Když budete mít totiž záložní plán, nezaváháte v kritickém okamžiku, což bývá nebezpečné. A tím spíše pak odhadnete situaci správně!