Bráno z ryze fyzikálního pohledu na věci, pojem „Zorné pole“ je taková část prostoru, jakou je naše oko (respektive nějaký ten optický přístroj) schopno zachytit, protože do něj přichází světelné paprsky. Zorné pole je u rozdílných věcí rozdílné (stejně jako jejich definice – třeba u mikroskopu je jiná a u astronomického dalekohledu také).
Co je to Zorný úhel?
Zorný úhel souvisí se zorným polem tím stylem, že konkrétně je číselným vyjádřením zorného pole. V odbornějších a vědečtějších dílech se na něj dá narazit i jako na úhel (též úhlová vzdálenost) od osy zařízení.
Co zorné pole určuje u produktů na trhu?
Kdybychom se zase měli pobavit na téma moderních produktů (s vypíchnutím těch optických – dalekohledy, astronomická udělátka profi i ne, kukátka, monokuláry, pozorovací sniperské nástroje, …), tak u těch ve 100 % případů naznačují, jak rozsáhlou s daným produktem uvidíte oblast (udává se obvykle ve formátu „kilometry/metry krát úhel“).
Očima v rámci této přístroji zprostředkované vize sice hýbat můžeme, ale k ničemu nám to není, dokud fyzicky nezaměříme sledovací přístroj jinam a nezměníme tak jeho zaostření na jinou oblast.
Jak vidí lidské oko?
Co se týče zorného pole lidského oka, tak to dosahuje ve směru do strany (levé oko vlevo a pravé oko vpravo) cca. 90° od osy hlavy. Naopak je to méně – cca 50°. Suma sumárum to vychází na celkový a totální zorný úhel ve vodorovné rovině okolo 140-150° +/-. Co se týče pro změnu roviny svislé, tak tam je to 50°, protože a jelikož máme víčka, tak to směrem nahoru zkrátka je a vždy bude kapku menší hodnota.
Co se týče stereo-vize (to jest binokulárů všech typů), tak ty jsou nutné, pakliže chceme zachovat i vjem prostoru a obvykle jej jejich úhel 114° horizontálně. A je tomu tak cíleně schválně, protože kdybyste ho zvětšili na lidských cca 140-150°, určité oblasti příliš na jednu stranu uvidí na opačné straně jen jedno oko a jiné zase opačné (buďme rádi, že nejsme ptáci, protože bychom sice mohli létat, ale zase jejich stereo-vize je jen 10-20°).
Zorný úhel lidského oka taktéž závisí na řadě okolních faktorů: jak je vše osvětleno, jak je sledovaný bod velký, jakou má barvu, … Zajímavé je i to, že pro bílou je největší zorný úhel a pak pro žlutou, modrou a červenou, nejmenší pro zelenou barvu.