Sortiment

EDP - Electrophoretic deposition

Sdílet článek

Pojem se zkratkou EPD zastupuje širokou řadu industriálních procesů speciálních označení, při nichž dochází vždy k jedné typické věci: jde o koloidní roztok (i.e. je v něm voda + pevné částice velké mezi 1-1000 nm), který se v tekutině po zavedení elektrického proudu  usazuje na elektrodě (tj. nějakém materiálu či produktu).

Do podobné suspenze se dá použít prakticky vše co nese elektrický náboj – třeba polymery, pigmentová barviva, barviva obecně, keramika, kovy, … Proces je užitečný (ba často doslova nezbytný) k nanesení určitých materiálů na jisté elektricky vodivé povrchy. Celý průběh, použitá zařízení i všelijaké roztoky se pak liší vždy podle toho, jaké látky, typy materiálů apod. se v procesu využívají.

Nejčastěji se dnes v komerční sféře používá proces elektroforetického vodního malování, jelikož je logicky nejsnáze aplikovatelný v praxi (čti „nejlevnější“). Neznamená to ale jistě, že by se dnes nezkoumaly praktické přínosy procesů jiné (čili i nikoliv vodní podstaty, bylo by to totiž velmi užitečné třeba pro takovou oblast výroby elektroniky nebo při aplikaci dokonalé keramické vrstvičky na produkt). Nemluvě o tom, že procesy bez vody (a tedy i bez aktivní elektrolýzy) nevyvíjí kyslík a tedy jej člověk nemusí při výrobě řešit.

Využití EPD v praxi

Na proces známý jako EPD se dá aktuálně nejčastěji narazit při aplikaci povrchů na továrně produkované kovové produkty. Díky němu lze mít perfektně pokryté karoserie aut (nejenom samozřejmě, platí i pro všechny další obvyklé a běžné auto-součástky) vrstvou barvy. Také je však populární i u všelijaké těžké výroby typu traktory, těžební technika, elektrické přepínače, kovový nábytek, nápojové kontejnery, poutače (jednotlivých věcí k sobě myšleno, nikoliv reklamní) a obdobné industriální věci.

Proč se EPD používá a je populární?

Důvodů proč je dnes dávána přednost EPD před tradičním natíráním/nástřikem pistolí je mnoho. Tak kupříkladu, proces EPD nanese krytí na celý předmět a to ve velmi stejnoměrně tenké podobě a bez jakékoliv porozity. I ty nejkomplexnější předměty se tudíž dají snadno „natřít“ a je jedno, jak moc složitě tvarované jsou. Proces nanášení je relativně rychlý. Nemluvě o tom, že se to celé dá provozovat i s materiály, jenž by se vám jinak natíraly jen velmi těžko (plast, keramika, ...). A též je pro firmu pozitivem, že proces EPD je doslova cele automatizovaný, takže vyžaduje méně přímé lidské intervence v porovnání s jinými procesy. Firmy taktéž rády vidí, že jsou díky EPD velmi efektivně používány natírací materiály a jejich kompozice je celá a nanejvýš lehce kontrolovatelná. A své si pochopitelně řekla i otázka bezpečnostní – EPD a voda je bezesporu méně náchylná na oheň jak tradiční barva + k ní syntetické ředidlo. No a nakonec si jistě musíme zmínit lepší dopad EPD na okolní prostředí.