Pro moderního člověka (a potažmo i celou moderní civilizaci jakožto triumf lidské inteligence) je nezbytná celá řada vynálezů. A jedním z těch mimořádně důležitých pro další lidský rozvoj a zkoumání svých hranic (po zemi i na moři) je a byl až donedávna hlavně dalekohled (nebo triedr).
Některé lidské činnosti si dnes bez dalekohledu (v jakékoliv z jeho podob) již jen těžko dokážeme představit. A přesto na jeho důležitost často zapomínáme a standardně jej nenosíme, když jdeme někam do přírody...
Dalekohled (ať již v jakékoliv formě) je pro milovníka přírody skutečně téměř zcela nepostradatelný (pro pár lidí typu survivalisté/myslivci/trampové/vojáci/… určitě i „zcela nepostradatelný“). Dnes tedy nebude řeč o dalekohledu specializovaném ve funkci (jako je třeba na pušku nebo astronomický či snad ve formě fotografického objektivu), ale spíše zde najdete pár obecných rad a zásad, jak se na trhu zorientovat a co vybrat do jaké situace.
Základní rozhodnutí bude podle velikosti
Dalekohledy se vyskytují zhruba ve třech základních skupinkách: do první patří dalekohledy největší velikosti (obvykle se dnes vyskytují jako 7 x 42 či 8 x 56), které jsou vhodné pro profesionály všech forem – to jsou ty největší kusy vhodné pro sledování a focení přírody, na vodu, … S ohledem na svoje rozměry jsou nejpevnější v ruce (takže se obraz nejméně třese), mají široké pozorovací úhly, nejlépe fungují za šera či svítání, nicméně, do běžného batohu jsou příliš neskladné.
Dále tu máme dalekohledy střední, jenž se snaží vybalancovat svoje parametry a být ideálním kompromisem mezi všemi vlastnostmi (to jsou všechny ty 7 x 35 či 10 x 32 kousky): když se u nich smíříte s jejich vyšší vahou a rozměrností, odvděčí se vám tehdy, když to budete nejvíce potřebovat svými o poznání lepšími parametry proti skupince dalekohledů následující.
A konečně do třetice, jde o dalekohledy kompaktní – ty jsou prakticky výhradně na hranici slušné použitelnosti (jasné horské denní prostředí je pro ně samozřejmě bohatě!), jelikož obětují jiné vlastnosti pro svoji váhu a optickou kvalitu (není to ani tak o kvalitě čoček jako spíše prostém faktu, že tyto dalekohledy jsou nejdříve večer nepoužitelné, jelikož zkrátka jako první pochytají nejméně světla). Jsou sice lehké, ale často až příliš drobné a brzy se z jejich nezřídka nepřirozeného pidi-tvaru unaví ruce i oči.
Zvětšení není vše
I když mají typicky lidé u dalekohledu zájem jen o jedinou hodnotu, totiž jeho zvětšení, faktem je, že je to věc značně podružná. Rozdíl třeba mezi sedminásobným a osminásobným zvětšením prakticky nepoznáte, co ovšem je podstatné, tak fakt, že čím vyšší zvětšení, tím více je patrné, jak se vám třesou ruce – vybírat tedy dalekohled na survival a kempování jiný nežli 6-8x je zcela zbytečné, protože jej stejně neudržíte v ruce již.
Stejně jako u všech jiných lidských vynálezů, i tento vám bude zdaleka nejlépe sloužit právě tehdy, když vyberete model dokonale sedící vašim nárokům a potřebám (váha, typické světelné prostředí, korekce dioptrií, cena, ...).
Pokud se nicméně smíříte s tím, že bude většinu času trávit tento model na stativu, haluzi, opřený o strom, kamení, zídku apod. dá se používat i 10-20x, ovšem u malých dalekohledů to nebývá s vyššími přiblíženími žádná sláva a obraz se zdá zamlžený či jaksi nedefinovatelně „nepřirozený“.
Zvětšení dalekohledu u všech dalekohledů funguje stejným stylem – udává, jak se obraz bude zdát přiblížený v dané vzdálenosti. Když máte třeba dalekohled co má 5x optiku, tak se vám věc z 50 m bude zdát, jako byste se na ni dívali z 50 m : 5x zvětšení = 10 m. Podobnou jednoduchou matematikou si lze spočítat i další věci.
Pamatujte na průměr výstupní čočky
Ono druhé číslo u všech dalekohledů udává další nesmírně důležitý údaj – velikost výstupní čočky v milimetrech (nikoliv u vašeho oka, ale u té blíže pozorovanému objektu). Když má kupříkladu dalekohled hodnoty 10 x 52, je zřejmé, že zvětšení je desetinásobné a průměr vnější vzdálenější čočky 52 mm. Je jen a jen logické, že čím větší čočka, tím lepších vlastností je a tím více fotonů vám vyloví ze světla a přivede k oku. A to zase značí, že dva jinak stejné dalekohledy, ovšem jeden s větší čočkou, tak právě ten s větší bude mít lepší výkon za horších světelných podmínek.
Co je to „průměr výstupní pupily"
Tato hodnota udává, jak jasný se objekt bude zdát za horších světelných situací. Vyšší hodnota značí i jasnější obraz. Též velká pupila pomáhá podržet si obraz tehdy, když se nám třesou ruce. Výstupní pupilu si spočítáte opět snadno: řekněme, že máte dalekohled se 7 x 35. Když vydělíte pětatřicet sedmi získáte 5 mm (5 mm pupila je při svítání/večeru, 1-3 mm má zase za jasného až velmi jasného denního či klidně i umělého světla).
Ve velmi tmavých podmínkách se naše oči mohou roztáhnout až na 7 mm, takže 5 mm může být občas málo a pro skutečně noční pozorování to chce 7 x 50 či něco podobného (7,1 mm je perfektní volba pro tmu).
Když máte v plánu sledovat noční oblohu třeba, pak je nutná 5-7 mm výstupní pupila na dalekohledu. Když se spokojíte s krajinkou a nemáte v plánu aktivně sledovat srnky večer a v noci, postačí vám i 2 mm.
Ty opravdu největší dalekohledy a triedry nebývají žádní drobečkové (klidně i 1-2 kg) a skutečně bez třesu si jich užijete pouze na podložce anebo stativu. Na druhou stranu, odvděčí se vám světelnými vlastnostmi a noční použitelností, o jaké se vám u malých kapesních modelů ani nesnilo!“
Co je to „relativní jasnost“?
A s tímto vším přímo souvisí i relativní jasnost dalekohledu, která říká, jak moc se věc zdá jasná vašim očím (a opět platí, že čím později/dříve ráno se díváte,tím vyšší by měla být). Prostě si stačí vzít výstupní pupilu na dalekohledu a umocnit ji na druhou: když je třeba 4,3 mm = 4,3 x 4,3 = 18,5 je hodnota relativní jasnosti.
Nemusíte to ale celé příliš řešit, protože tato hodnota je neměřitelná, pocitová a relativní – liší se výrobce od výrobce kvůli jinému typu čoček, použití speciálních členů v optice, krytí čoček, … Suma sumárum, nic klíčového, jen nám jde o to, ať máte informace korektní a všechny!
Další speciální funkce a „kosmetika“ okolo
Dobrý dalekohled by měl mít i pohodlné ovládací prvky, jenž musí být uspořádány tak, aby se vám daný model pohodlně ovládal. Ale tím to zdaleka nekončí, také by měl mít možnost nastavit si dioptrickou korekci (žádné dvě lidské oči nejsou na 100 % stejné a opravdu dokonalé).
Optimální řešení pro běžného turistu/trempa/survivalistu je samozřejmě mít dalekohledy aspoň dva – jeden dostatečně malý a typu „stále u sebe“ a druhý obří doma/na chatě, kdy po něm sáhnete jen tehdy, když je to vhodné a nutné (kupříkladu sledování noční oblohy a detailů Měsíce jde logicky s větším dalekohledem lépe).
Též neuškodí mít takový model dalekohledu, který má pohodlně koncipovanou vzdálenost, v níž zobrazuje (možná znáte pod anglickým výrazem „Binocular Eye Relief“), jinými slovy, vzdálenost mezi vašima očima a skly dalekohledu. Jak daleko/blízko zkrátka musí být k obličeji, abyste něco viděli (pozor, když máte brýle, mělo by to být aspoň 11 mm!).
Šířka pozorovacího pole se rovněž liší kus od kusu, ovšem obecně platí, že „krajinkáři“ by měli volit spíše menší hodnoty (4-7x maximálně). Naopak detailisté, jenž sledují třeba ptáky, zase ocení menší pozorovací detaily (8-12x). Hlavně pozor ale, aby to vše nebylo na úkor kvality obrazu, ale čočka byla pořád pěkně široká (v žádném případě ne nějaká plastová hrůza typu 15 x 20)!
Užitečné jsou však i čočky se speciálním krytím (snižují odlesky zpět odraženého světla, takže se obraz nezdá tak tmavý). A určitě nic nepokazíte ani tím, když bude váš model odolný proti vodě (pozor, je tu většinou řeč o deštíku, ne o potopení do 4 m rozbahněné Moravy!).
Kdo často zažívá mlžení brýlí, asi ví i to, jak úžasně praktická a užitečná může být na jeho dalekohledu proti-mlžná úprava povrchů skel. Mlžení totiž není jen otravné, ale může přístroj i poškodit.
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu
