Vždycky se vyplatí nepodceňovat riziko. O čem mluvíme? Například při sběru plodů nebo hub můžeme narazit na jedovaté rostliny. A právě při sbírání plodů existuje riziko náhodného použití. Například při sbírání bobulovitých rostlin. Stejné nebezpečí číhá i na vaše čtyřnohé miláčky. Mohou pozřít nebo okousat rostlinu, která je pro ně smrtelně jedovatá. Ve všech případech jdou žerty stranou. Není totiž vyloučeno, že se neobejdete bez zásahu lékaře. Čím rychleji, tím lépe.
Podíváme se na ty nejjedovatější rostliny, se kterými se můžete setkat v lese, ale třeba i na zahrádce.
Rulík zlomocný
Autor: Karelj – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20228121
Rulík zlomocný je prudce jedovatá rostlina, která se hojně vyskytuje od nížin, po pahorkatiny. Rulík poznáme velmi snadno. Má černé bobulovité plody, které jsou prudce jedovaté. U dospělého postačí k smrti pouhých 10 bobulek, u dětí to jsou boluky tři. Otrava rulíkem je v Česku velmi častá. Nahrává tomu i fakt, že plody rulíku jsou skutečně krásné a lákají ke konzumaci - především malé děti. Plody lze velmi snadno zaměnit za zralé třešně a skutečnost, že polovina otrav v Česku připadá na rulík znamená, že riziko je skutečně vysoké.
Tis červený
Tis je nejjedovatější rostlinou, která u nás roste. S tisem se setkáme především v parcích, ale i v okolí smutečních síní. Obsahuje jed taxin, jež způsobuje průjem, zvracení, křeče, zástavy srdce a dechu. Rostlina je jedovatá celá. Tedy od kůry, přes jehličí až po semena. Výjimku tvoří plody. Z dřívějších dob jsou zaznamenány i otravy způsobené odpočíváním blízko tisu za parného léta.
Dejte pozor na malé děti, protože plody tisu jsou velmi vzhledné a mohou lákat ke konzumaci.
Bolehlav plamatý
Bolehlav se hojně vyskytuje po celé Evropě, Asii a Africe. Nejčastější záměna bolehlavu s jinou bylinou je petržel a anýz. Pokud tyto byliny neznáte skutečně dobře, rozhodně je nesbírejte. Otrava bolehlavem může být smrtelná a ve starověku se bolehlav používal jako jed při popravách. Obsahuje velmi silný alkalický jed koniin, který se vyskytuje ve všech částech rostliny.
Vraní oko čtyřlisté
Autor: Ivar Leidus – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=95639669
Vraní oko je smrtelně jedovatá rostlina a lze si ji splést s obyčejnou borůvkou, avšak plody vraního oka jsou mnohem větší, než klasická borůvka. Rostlina naštěstí zapáchá a chuť vraního oka je odporná, což má za následek to, že otravy vraním okem jsou spíše vzácností. Proto je důležité hlídat především děti, které si mohou borůvku s vraním okem splést.
Konvalinka vonná
Konvalinku je všeobecně známá rostlina a téměř každý konvalinku pozná. Málokdo ale ví, že tato rostlina z čeledi chřestovitých je prudce jedovatá, ale naštěstí otravy konvalinkou jsou spíše vzácné. K otravám dochází náhodně a to žvýkáním listů a stonků. Nebo například vypitím vody z vázy, kde konvalinka stála. Z toho vyplývá, že otrava touto rostlinou je skutečně vzácností. Dejte ale pozor na vaše čtyřnohé miláčky. Mohou konvalinku okusovat.
Durman obecný
S durmanem se můžeme setkat jak na zahrádce, tak i ve volné přírodě, například na rumištích nebo volně rostoucí v lese. Pěstuje se i jako okrasná rostlina na zahrádkách. Durman je velmi jedovatý, obsahuje alkaloidy, a k otravě může dojít i při inhalaci výparů, například při vypalování trávy. Durman má halucinogenní účinky a není bez zajímavosti, že to je jednou z příčin nejčastější otrav, které končí mnohdy i smrtí.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu
