Sortiment

Jak používat signalizační zrcátko se zadním středovým otvorem?

4. 4. 2018 | Praktické tipy
Sdílet článek

Skutečné signální zrcátko poznáte od toho běžného poměrně snadno: má nějakou z forem lepšího zaměření vaší světelné komunikace a to obvykle přesně uprostřed ve formě zaměřovače, do nějž si „ulovíte“ cíl, na který hodláte signalizovat. Jako survivalové zrcátko se dá použít i běžné, kapesní, ale jeho zaměřování je o poznání složitější a neohrabanější, čímž si zbytečně snižujete šance na zachránění nebo předání zprávy.

Veškeré podobné hrátky s odrazy ale celkem logicky vyžadují slunečné počasí, takže určitě by to neměl být jediný způsob vaší komunikace – zcela jistě si k zrcátku přidejte i píšťalku.

Odraz hor ve slunečných brýlích

 Používat k signalizaci systematicky jakékoliv běžné zrcadlové brýle nelze, protože jejich působení a vliv je příliš necílený, ba vysloveně náhodný. Zkrátka, nic, na co by jeden v nouzi vsadil život…

Odkud pochází nápad s využitím zrcátka k signalizaci?

Již někdy dávno v časném osmnáctém století německý matematik Carl Friedrich Gauss demonstroval, jak dokonce i velmi malé zrcátko o rozměrech jednoho palce (cca 6,5 čtverečných centimetrů) může odrazit sluneční svit na zdánlivě neuvěřitelnou vzdálenost: 11 kilometrů (7  mil).

V roce 1860 jistý anglický důstojník jménem Henry Christopher Mance umístěný se svojí jednotkou do Indie přišel s nápadem, využít gaussova vynálezu k odesílání zašifrovaných zpráv. Vyvinul proto zařízení známé jako „heliograf“. To bylo na trojnožce umístěné zrcadlo s pákou, co se dalo naklánět a vysílat záblesky světla různých barev / vlnových délek. Díky tomu nadále šlo používat Morseovy abecedy (stejný systém teček a čárek, jaký užívá i telegraf) a i když nešlo posílat zprávy tak daleko jako s dráty, ukázalo se, že je to do hornatého terénu opravdu perfektní volba, co se týče vojenské a mezilidské komunikace.

Inspirovala se v tom mimochodem i armáda USA, co koncem 18. století začala používat sítě heliografových stanic napříč rozsáhlou pouští Arizony a Nového Mexika. Po roce 1900 se již pomalu začínaly u armády USA objevovat rádia, ale komunikace světly a zrcadly jako záloha (ani u běžných obyvatel) nevymizela – tak třeba zrcátko bylo součástí standardní výbavy u pilotů 2. Světové války, takže i poté, co byli sestřeleni nebo spadli někde, mohli o sobě dát snáze vědět zachráncům. Ani další vynálezy později užitečnost světelné komunikace nijak nesnížily: stále totiž stejně skvěle poslouží k upozornění zachránců na vaši existenci na obří vzdálenosti – i dnes jsou zrcátka stále doporučenou součástí výbavy všech dobrodruhů, survivalistů a vojáků.

Jízda na jízdním kole

 Pokud nemáte k dispozici zrcátko běžné, připomínáme, že se obvykle dá nějaké najít i na jakémkoliv moderním pozemním dopravním prostředku, na jaký narazíte během cest. Občas je mívají i běžná horská kola. Něco podobného byste ale měli dělat jedině v přímém ohrožení života a vždy se to pokusit jeho majiteli nějak revanšovat (nechat pětistovku, sekeru, …).

Jak si vybrat dobré signalizační / survivalové / bushcraftové zrcátko?

Zcela bez jakýchkoliv problémů vám jako (nouzové a víceúčelové) zrcátko poslouží naprosto libovolný odrazivý povrch (spodní strana nerezové pánvičky je dobrý příklad, ale klidně i odrazivá nálepka / deska uvnitř mobilu, kdosi překvapivě a originálně použil a byl zachráněn i poté, co využil odrazivých kreditních karet), ovšem co si budeme povídat, specializovaný produkt je specializovaný produkt. Věřte nám, že není náhoda, že survivaloví / bushcraftoví / všichni vojenští profesionálové používají zrcátko speciálně navržené ke komunikaci.

Jak potvrzují četní profíci a jejich praxe, nejlepší šanci ke kontaktu druhé strany máte tehdy, když sáhnete po zrcátku speciálním, ke komunikaci určeným. Mělo by se vám pohodlně vejít do rukou (jeho rozměr asi tak v řádu 5 cm x 7,5 cm je naprosto ideální). A jeho zaměřovač by měl být přesně v geometrickém středu zrcátka, abyste mohli snadno vidět, na co míříte a neustále s ním své zacílení upravovat (trefit rychle se pohybující se cíl typu letadlo zrcátkem bez zaměřovače je naproti tomu velká náhoda a zbytečný risk). Vy si naopak budete moci být jistí, že zaujmete opravdu záchranný tým a ne srnku, co stojí půl kilometru vedle.

Někdo doporučuje jako ideál signalizační zrcátko plastové, jelikož to je jednak velmi lehké (takže se dá obsluhovat i jen jednou rukou) a za druhé, nevadí mu, když vám vypadne z ruky na kamení (na rozdíl od zrcátka ze skla a tedy i běžného). Faktem ovšem zůstává, že je to právě model skleněný, co má schopnost vrhnout paprsek mnohem dále. Za oné konstelace, že budete mít skleněné signalizační zrcátko, nezapomeňte, že když jej obalíte bublinovou fólií spíše přežije cesty, náhodný pád a v jisté lehké míře i hrubé zacházení.

Bushcraft kompas se zrcátkem, nůž

 U většiny lepších kompasů a buzol narazíte i na signalizační zrcátka. Bývají sice typicky lepší nežli nic, jejich velikost ale často bývá spíše symbolická. Když tedy budete mít neodbytný a vtíravý pocit, že jste pro sebe mohli udělat více s jiným a větším, určitě neváhejte…

Jak signální zrcátko používat?

Není nejmenšího sporu o tom že ať jste již ztracení na horské vycházce nebo na moři, v poušti nebo kdekoliv jinde, jedním z nejlepších společníků, co si k tomu můžete přibrat, je staré dobré signalizační zrcátko. Ani to to ale nevytrhne, kdy ho nebudete používat efektivně. Některé modely mají instrukce vytištěny uvnitř na kartě, na druhé straně obalu apod. Ale ani tehdy, když podobné instrukce nemáte, nevadí to až tak moc, není to koneckonců nic složitého.

Signalizační zrcátko se dá používat v zásadě ve dvou režimech. Jestliže nevidíte nikoho na horizontu a jste bez známek života v okolí, prostě s ním projeďte celý horizont okolo vás v naději, že si ho někdo všimne ze zachránců / kolegů a vydá se blíže / předá příslušné informace dále. Když již ale sledujete nějakou aktivitu a jste i jisti, že jde o vaše zachránce / kolegy, pokuste se své světlo zaměřit na ně.

Příroda s oblohou a slunečnými paprsky

 Jsou určité dny, kdy není signalizace na dálku odrazem ideální volba, takže to zohledněte i ve své sadě na přežití. Určitě by tam totiž měly být i jiné nástroje pro signalizaci – píšťalka, rudá světlice, „nesfouknutelné“ sirky pro zapálení mokré trávy kvůli kouři, ...

Technika pro odrážení slunečních paprsků není nijak složitá:

  • Nejprve zkuste odrazit sluneční odraz na nějaký předmět poblíž (stromy, raft, cesta, budova, ...).
  • Pomalu přesuňte zrcátko před vaše oko a dávejte si pozor, abyste nikdy nestínili žádnou ze stran.
  • Nakloňte zrcátko směrem ke Slunci (nikdy ne přímo do něj!), dokud neuvidíte malý světelný bod.
  • Když máte bod, pohybujte s ním směrem k cíli (letadlo, lyžař, …) a pomalu přejíždějte přes něj, dokud si nebudete jisti, že si vás všiml a nezastavil se či neudělal něco podobného (kývání křídly, …).
  • Kdo zná morseovku, může pomocí zrcátka předat i jakkoliv složitou zprávu (nic nepokazíte tím, když morseovkou budete mít přiloženou k zrcátku a mějte napsané základní signály – v první řadě je to ale samozřejmě známé a univerzální „SOS“: Save Our Souls aneb „… --- ...“).
  • Když už je zřejmé, že signalizace není potřeba, neoslňujte zbytečně přistávajícího pilota, co se vám právě snaží zachránit krk.
  • Když zrcátko před a po každém signálu hned skryjete do šatů / rukou / batohu, aby neodráželo náhodné záblesky, ty cílené více vyniknou a všem bude jasné, že to není náhodný záblesk z nějaké rozbité lahve.
  • Zrcátko nikdy nepodceňujte a signalizujte o záchranu všem letadlům, protože je běžné, že si ho všimnou i piloti tryskových letadel ve výšce hodně přes 10 km nad zemí a zavolají rádiem pro pomoc na lokální záchranářskou jednotku. Pamatujte, že odraz světla má za ideálních podmínek dosah až 160 km!