Ať už se vydáváte na „obyčejnou“ několikadenní túru nebo jste ostřílenými příznivci bushcraftu či survivalu, je vhodné dopředu vědět, kde a jak budete spát, případně musíte mít alespoň rámcovou představu o tom, jak si svoje spaní připravit svépomocí, co k tomu využít a jak to udělat, abychom po sobě ráno zanechali co nejméně stop.
Stavbu rozhodně nezanedbejte
Stavba bivaku je něčím, co byste rozhodně neměli zanedbat. Bude to totiž vaše útočiště na další noc. Kvalita spánku výrazně ovlivňuje, jak bude vypadat váš následující den. Pokud jste se třeba i ne vlastní vinou dostali do obtížné situace, může tuto situaci nekvalitní spánek ještě dále zkomplikovat. Efektivní úkryt vytvoříte rychle a plní přesně to, co po něm požadujete – chrání vás před vnějšími vlivy. Ať už se jedná o divoká zvířata nebo zhoršené povětrnostní podmínky.
Podle dne nesuďte noc
Pokud se přes den trmácíte ve vedru a nejradši byste ze sebe svlékli i kůži, neznamená to, že stejná bude i noc. Ať už se vydáváte do jakýchkoliv podmínek, noci bývají zrádné. Ostatně proto se naši předci raději drželi svého kmenového ohně. Největším extrémem v tomto ohledu bývají pouště, kde teplotní rozdíly mezi dnem a nocí dosahují desítek stupňů Celsia. Pouští u nás sice moc nemáme, ale podobná situace může nastat i na horách.
Svoje vybavení, především spacák, tak přizpůsobte aktuálním podmínkám a předpovědi počasí, a raději ještě přidejte nějakou rezervu. Jinak si taky můžete připravit bezesnou noc. Řešením může být bivak, nicméně univerzální rady pro stavbu bivaku neexistují. Každý terén má svá specifika, stejně jako roční období, ve kterém se do terénu vydáváte.
Existují však jisté všeobecné rady, které se dají aplikovat na většinu případů stavby bivaku. Jak tedy bivak postavit, aby se jednalo o skutečně efektivní přístřešek? A co by měl takový bivak splňovat?
Ochrana před chladem
V našich podnebných podmínkách je primární funkcí bivaku ochrana před chladem. Moc divokých zvířat, které by nás mohly ve spánku zamordovat, tu naštěstí nemáme. Jakmile si svůj ochranný kryt vybudujete, nezapomeňte ho tedy řádně izolovat. Přístřešek postavte ze všeho, co najdete okolo – z kamenů, větví, jehličí… a následně ho zakryjte čímkoliv, co máte po ruce. Čím víc vás toho bude dělit od vnějšího prostředí, tím lépe.
Podle ročního období můžete v přírodě na zemi nalézt spadané listí, hlínu, trávu nebo třeba i sníh. Cokoliv je dobré na to, abyste si z toho okolo sebe vytvořili ochrannou izolační vrstvu. „Obalte“ se tím a ponechejte si jen malý vstupní otvor. V případě zhoršeného počasí můžete i tento otvor zakrýt, například celtou. Ale pozor, aby se uvnitř stále dalo dýchat – tato rada se týká především situace, kdy si nouzový přístřešek stavíte ze sněhu.
Pokud používáte odlehčenou izolaci, jako například listí, zajistěte ji provazy nebo větvemi, zvlášť pokud můžete očekávat, že bude foukat vítr. To poslední, co chcete, je muset ve čtyři ráno vylézat ze spacáku a zajišťovat svůj přístřešek.
Zvažte také, zda se před chladem budete chtít chránit i jinak, teď máme na mysli oheň. V tom případě byste měli dodržovat jisté zásady. Například rozdělávání otevřeného ohně v lese je nejen nebezpečné, ale i zakázané – až na specificky vyhrazená místa. Oheň tedy rozdělávejte minimálně 50 metrů od okraje porostu a přitom musíte mít jistotu, že nic nepodpálíte. Pokud je velké sucho, raději zůstaňte bez ohně – ale ve většině takových případů ho stejně nebudete potřebovat.
Pokud si budete chtít zatopit uvnitř přístřešku, přineste si dovnitř už napoprvé dostatek paliva na celou noc. A hlavně – vybavte svůj přístřešek komínem, stačí jen díra ponechaná v jeho horní části. Kvůli teplu a světlu se přece nechcete udusit. Rozhodně dávejte pozor i na směr větru a pokud nemáte v bivaku dostatečné závětří, lehněte si mezi vítr a oheň. V opačném případě vám vaše respirační ústrojí příliš nepoděkuje.
Ochrana před deštěm
Stavba voděodolného bivaku chce cvik. Také si vyžaduje určitý čas a zkušenosti. Abyste co možná nejvíce omezili pravděpodobnost, že vám v noci dovnitř začne zatékat, využijte na maximum okolní terén. Příroda vám nabízí vše potřebné k tomu, abyste se mohli co možná nejlépe připravit na případné nepříjemnosti.
Ideální je využít přirozené vlastnosti terénu, jako jsou různé převisy a útesy, jeskyně, skály, ale i stromy. Pod převis se ale neschovávejte, pokud je bouřka, hlavně pokud tento převis není příliš vysoký. Mohl by se po něm svézt blesk. V takovém případě je vhodné se skrýt do co nejhustšího lesa, i za cenu toho, že přitom zmoknete.
Abyste se ochránili před deštěm, je vhodné při stavbě nouzového přístřešku dbát na pár jednoduchých pravidel. Při izolaci přístřešek nezakrývejte materiály, které do sebe nasávají vodu. Použití mechu sice může vypadat na první pohled lákavě – vždyť přece tak dokonale chrání před chladem! Ale ve skutečnosti může být dvousečný. Po nasáknutí vodou totiž může mít přesně opačný efekt, než jste zamýšleli.
Naopak třeba takové listí umožňuje odtékání vody, takže je pro izolaci střechy vhodnější. Ani z listí by vám však voda účinně nestékala, pokud byste na bivaku postavili rovnou střechu. Vždycky tak vytvářejte minimálně alespoň mírný sklon.
Ochrana před větrem
Třetím důležitým důvodem, proč si vůbec bivak stavět, je ochrana před větrem. Ačkoliv při uléhání ke spánku může být bezvětří, v průběhu noci může vítr zesílit a noční dobrodružství vám tak značně znepříjemnit. Je tedy vhodné vybavit svůj bivak nějakým větrolamem. Jakmile určíte, odkud vítr fouká, není už následně problém postavit mezi vítr a místo svého spánku stěnu, ať už z kamenů posbíraných okolo nebo třeba ze sněhu.
Pokud byste chtěli svůj přístřešek chránit ze všech stran, zbytečně byste se před spaním vyčerpali. Svoji energii si raději šetřete na následující den, budete ji ještě potřebovat. Používáte-li pro stavbu svého přístřešku větve, zasaďte je pevně do země, aby vám v průběhu noci neuletěly.
Izolace odspodu
Při stavbě bivaku je třeba dbát nejen na izolaci samotné stavby, ale také na to, abyste byli dobře izolováni odspodu. V noci totiž zem bývá vlhká a studená a může vám odebírat tělesné teplo. Ideální je samozřejmě vybavit se dopředu samonafukovací či nafukovací karimatkou, která vám celou situaci může výrazně ulehčit. Jenže někdy zkrátka karimatku nemáte nebo se vám poškodí, a tak je třeba začít improvizovat.
Z přírodních materiálů tentokrát můžete použít i mech. Pršet na něj v tomto případě nebude. Můžete ho zkombinovat s travou, listím a tenkými větvemi, ovšem pozor, aby nebyly moc ostré. V opačném případě buďto hrozí, že si propíchnete karimatku, nebo se při přímém spánku na podestýlce asi příliš nevyspíte. Větve přirozeně umístěte co nejníže a pak teprve zakryjte mechem. Jinak by vám mech mohl přece jen začít nasávat vlhkost ze země.
Diskrétnost a nenápadnost
Posledním faktorem, který je u spaní venku velice důležitý, je diskrétnost a nenápadnost vašeho bivaku. Dočasný přístřešek by zkrátka měl co nejvíce splynout s okolím. A splyne s ním nejlépe tehdy, pokud pro jeho stavbu budete využívat co nejvíce místního přírodního materiálu. Pokud se rozhodnete použít celtu nebo plachtu, dbejte na to, aby měla co možná nejpřirozenější odstín. Sytě barevné plachty budete mít problém skrýt.
Pokud vám bude z přístřešku vyčnívat nějaký materiál v nepřirozené barvě, zamaskujte ho listím, chvojím nebo travou, aby byl co nejméně nápadný. Kamufláž dokončete ještě před setměním – nechte si tudíž časovou rezervu a svoji pouť pro daný den uzavřete raději dříve než později. Kvalitu kamufláže následně ověřte zdálky a zkuste se vžít do role náhodného kolemjdoucího. Všiml by si něčeho?
S kamufláží dočasného přístřešku souvisí i výše zmíněné téma ohně. Bude-li třeba, abyste si v bivaku zapálili oheň, vykopejte pro něj jámu o hloubce několika desítek centimetrů. Díky tomu zvýšíte svoji jistotu, že si zdálky nikdo nevšimne ani náznaku plápolajícího oranžového světla. A vy tak zůstanete nenápadní. Splynout s přírodou, to je sen i záměr každého outdoorového nadšence.
- Pavel Kreuziger
- Pavel se k našemu týmu dostal díky dlouholetému psaní o čemkoliv. Témata jako outdoor a survival ho ale baví víc než dosavadní zaměření. Přírodu miluje už od dětských táborů, od nichž plynule přešel k puťákům a trampským výšlapům. Po letech následného sezení u počítače usoudil, že v teple kanceláře se z něho chlap nestane, a začal se vracet ke kořenům. A taky má rád psy.
Přejít do magazínu