Sortiment

Jak na survivlové zavařování

12. 10. 2017 | Praktické tipy
Sdílet článek

Je jedno, zda jste důsledný „prepper“, co myslí vždy na zadní kolečka, anebo běžný rodič, co se jen tak snaží zavařit co nejvíce úrody ze své zahrady, abyste si jí užili i přes zimní období, pravidla pro to jsou vždy stejná. Na druhou stranu, je zde nemálo míst, jak věci zpackat, což vás může stát jednak zbytečně ztracené zavařené a uložené jídlo, nedejbože malou i velkou otravu špatně zavařeným jídlem.

Jak na survivlové zavařování

 Pozdní léto a časný podzim je období, kdy mívají lidé aktivně se věnující zavařování nejvíce práce. Je to ale zcela jistě dovednost, do které by měli proniknout i moderní preppeři.

Když se provede korektní cestou, je zavařování maximálně bezpečným způsobem, jenž se dá použít k uchování potravin absolutně všech forem (rostliny, plody, maso, houby). Jsou tu však jisté zásady a pravidla, které je vhodné dodržovat, protože když to neuděláte, zvyšujete veškerá rizika okolo.

Omezte se při zavařování na recepty ověřené generacemi (viz starší ženy ve vaší rodině), protože ne vše, co dnes člověk najde na internetu jako „lepší“ metoda skutečně může fungovat i pro vás. A speciálně to platí pro ty z nás, jenž se do tajů zavařování hodlají zanořit vůbec poprvé – zvolte tedy absolutně poprvé dobrý recept a držte se jej!

Bezpečnostní pravidla pro moderní zavařování

  1. Nepoužívejte větší sklenice, nežli zhruba jeden litr. Jde o to, že domácí zavařovací technologie jen málokdy mohou garantovat bezpečné a dokonalé dlouhodobé povaření i u větších kousků nádob a jídla. U velkých nádob se zkrátka jídlo všude neprohřeje na bezpečné hodnoty + na některých místech se zase převaří.
  2. Zavařování prováděné ve vodní lázni může být použito jen pro vysoce kyselá jídla (plody, rajčata, okurky, džemy, marmelády, …). Zavařování tlakové se musí použít zase jen u jídel s nízkým obsahem kyselin (zelenina, maso, polévky, ...). Na zavařování prováděné ve vodní lázni v improvizované formě vám bohatě postačí i běžný hliníkový ešus, jelikož jídlo stejně není přímo v něm.
  3. Omezte se jen na ověřené a dlouholeté recepty. Čas na experimenty si nechte až poté, co posbíráte se zavařováním zkušenosti.
  4. Nikdy opětovně znovu nepoužívejte víčka, jelikož se jim již nedá věřit, že budou fungovat a přilnou dobře. Též vyřaďte taková víčka, jenž jsou ohnutá, rezavá či vykazují jakýkoliv stupeň defektu.
  5. Pokud snad někde naleznete láhve francouzského typu (poznáte snadno podle toho, že víčko drží na místě velký složitý drát), odevzdejte je do muzea, jelikož se již dnes nemají užívat. Omezte se na láhve modernější a jednodušší (typ Ball, Kerr).
  6. U všech zavařených věcí provádějte pravidelnou kontrolu každý rok a to tak, že prstem přejeďte víčko a zjistěte, jestli je na 100 % stále dokonale přisedlé. Když zjistíte sebemenší (pro)ohnutí, věc je nespolehlivá a na vyhození.
  7. Je důležité, ba klíčové, aby mezi jídlem a tekutinou bylo určité minimální množství doporučené vzdálenosti (když někdo sype / lije věci třeba jen do výše 5 cm pod vrch sklenic včetně víčka s určitým typem potraviny, věřte mu...).
  8. Pokud zvolíte metodu s uložením potravin skrze vodní lázeň, myslete na to, že se počítá čas jedině od té doby, kdy je vše již aktivně vařící.
  9. U tlakového hrnce nepočítejte čas, dokud není pára ventilována přesně deset minut + tlakoměr nevystoupal na přesnou hodnotu doporučenou pro tento typ jídla.
  10. Provádějte celý proces doporučený čas (+ tlak).
  11. Když si víčko nesedne, tak ho zahoďte. Pokud není okraj sklenice odštípnutý, dejte klidně víčko jiné (ještě ověřte, zda tam není žádné jídlo po okraji a popřípadě očistěte) + zpracujte sklenici znova či zkonzumujte.