Při běžném úklidu v domácnosti se do spodních vod dostává spousta chemikálií, které zde vytvářejí nebezpečný, toxický koktejl – ale kromě toho také třeba mikroplastů. Sami můžeme přírodě alespoň trochu pomoci tím, že se budeme snažit využívat co možná nejméně škodlivé látky. I prostředek na mytí nádobí by měl být biologicky odbouratelný. V následujícím článku vám ukážeme, jak jít na umývání nejen outdoorového nádobí skutečně ekologicky.
Co oko nevidí, srdce nebolí
Problémem dnešní doby je, že se ekologické problémy řeší politicky. Zkrátka ty, které jsou vidět (exhalace z výfuků), se lepí těmi, které příliš vidět nejsou (třeba těžba lithia a dalších drahých kovů pro baterie do elektromobilů). U chemických prostředků používaných v domácnosti často existuje podobný přístup – zkrátka co oko nevidí, srdce nebolí. Jak to udělat, abychom svou pořádkumilovností do přírody zasahovali co nejméně?
Vše vyřeší pár přípravků
Ekologické čisticí vybavení domácnosti nemusí být drahé a nemusí ani zabírat celou polici v koupelně nebo v technické místnosti. Vše totiž jednoduše vyřeší pár přípravků. Úplným základem je jedlá soda, kyselina citronová, ocet a volitelně i tříprocentní peroxid vodíku, citron a nějaký ten esenciální olej. Ostatně vůně levandule nebo máty má ještě jeden vedlejší účinek. Funguje totiž jako účinný odpuzovač hmyzu, například klíšťat. Což se v sezónních výpravách do přírody bude hodit.
Pokud jde o ocet, chybu určitě neuděláte ani klasickým osmiprocentním „hnědým“ octem. Jenže ten svoji barvu získává tím, že je v něm přidaný cukr. Proto po jeho aplikaci na umývaném povrchu ulpívají šmouhy. Což vám bude vadit u zrcadla, ale rozhodně ne třeba u ešusu. Pokud byste ale chtěli svoje mytí trošku „vytunit“, potom si někde sežeňte balení bílého (tedy spíše čirého) octa v 10% koncentraci.
Pro různé účely se výše uvedené ingredience různě kombinují. Trochu „improvizovaného“ čisticího prostředku si můžete vzít i s sebou do přírody. Jednotlivé složky jsou totiž biologicky odbouratelné a tím pádem nepředstavují prakticky žádné riziko pro životní prostředí. Protože se u nás zabýváme outdoorem, rady do domácnosti vám tu dávat nebudeme (těch je na internetu víc než dost) a podíváme se tedy rovnou na to, jak vyčistit nádobí, které si s sebou berete do terénu.
Zašlý nebo připálený ešus? Žádný problém
Pokud „tam venku“ využíváte hliníkové či nerezové ešusy nebo nějaké podobné kousky nádobí, může se vám stát, že časem zajdou – ať už od ohně nebo od jídla – případně se připravovaný pokrm připálí. Ani to ale pro naše ingredience není žádný problém.
Zašlé nádobí jednoduše vyčistíme jedlou sodou. Stačí ji smíchat v poměru 1:1 s vodou, tak aby vznikla bílá kašovitá hmota. Tu pak naneseme na povrch nádobí, necháme chvíli působit a následně setřeme a vyleštíme. Podle stupně zašlosti se může stát, že tento postup bude třeba zopakovat vícekrát.
Pokud se vám stane, že se zapomenete a jídlo v ešusu omylem připálíte, může vás to buď stát ruce při hodinovém drhnutí, nehledě na to, že třeba z hliníku se při čištění drátěnkou mohou uvolňovat rozličné ne právě zdravé látky… anebo znovu můžete vyzkoušet zázrak v podobě jedlé sody. Stačí v připáleném ešusu ohřát vodu, do té vsypat právě jedlou sodu a nechat odstát. Pro větší účinek lze doplnit citronem nebo trochou klasického gelového čisticího prostředku na nádobí. Následně většinu zašlé špíny jednoduše odstraníte třeba mycí houbičkou nebo kouskem plátna.
Ekologické mytí nádobí v terénu
Zmíněný bílý ocet vám pomůže třeba při leštění skla, což v terénu zas tak úplně nevyužijete, ale na druhou stranu může fungovat i jako skvělý desinfekční prostředek. Umí například odstraňovat i plísně. Kyselina citronová nebo citron zase pomohou odstranit vodní kámen. Což se hodí například tehdy, když svůj ešus v přírodě využíváte místo rychlovarné konvice.
Ekologicky mýt nádobí ale v terénu můžete i jinak. Stačí, když zbytky jídla na nádobí nenecháte zaschnout. Do ešusu nebo kotlíku ihned po dojedení pokrmu nalijte vodu a tu ohřejte nad ohněm nebo na přenosných kamnech. Horká voda odstraní mastnotu a vy tak kromě ní nebudete muset používat nic jiného. Zbytky jídla opět setřete hadříkem. A jídelní příbory nebo nůž jednoduše umyjete přímo v ešusu či kotlíku, který využijete jako improvizovaný dřez. Případná trocha mycího prostředku nebo (opět) jedlé sody přírodě znovu tolik vadit nebude. Ale okamžité použití výhradně teplé vody je v tomto případě skutečně tím nejekologičtějším řešením.
Domácí tablety do myčky? Proč ne?
Náš poslední tip se týká situace, kdy se zašpiněným nádobím dorazíte z výletu domů. Máte-li myčku nádobí, máte napůl vyhráno, protože kdo říká, že do ní musíte používat výhradně ty kupované tablety? Dá se to i jinak – tablety do myčky si jednoduše vyrobte. Zabere to jen trochu času a navíc kromě přírody ušetříte i nějakou tu korunu.
Pro výrobu tablet do myčky použijte tvořítka na led, ideálně ta silikonová, protože z těch se vám budou tabletky jednodušeji vyjímat. Připravte si do misky směs jedlé sody a kyseliny citronové v poměru 4:1. Následně do této sypké směsi nalijte asi jednu až dvě polévkové lžíce klasického prostředku na nádobí (u toho lze také najít ekologičtější variantu) na množství směsi o objemu přibližně klasického hrnku, a to celé pořádně smíchejte. Následně nasypte do tvořítek na led a nechte odstát.
Po cca půl hodině až dvou hodinách ztvrdlé tablety z tvořítek vyjměte a schovejte do skleněné nebo plastové dózy bez přístupu vzduchu. Domácí tablety totiž mají tendenci nasávat vzdušnou vlhkost a následně by byly prakticky nepoužitelné. Na běžně zašpiněné nádobí by vám měla stačit jedna tabletka. Místo leštěnky do myčky můžete klidně nalít zmíněný bílý ocet.
- Pavel Kreuziger
- Pavel se k našemu týmu dostal díky dlouholetému psaní o čemkoliv. Témata jako outdoor a survival ho ale baví víc než dosavadní zaměření. Přírodu miluje už od dětských táborů, od nichž plynule přešel k puťákům a trampským výšlapům. Po letech následného sezení u počítače usoudil, že v teple kanceláře se z něho chlap nestane, a začal se vracet ke kořenům. A taky má rád psy.
Přejít do magazínu
