Sortiment

Co může dělat běžný civil v případě EMP útoku?

24.03.2018 | Praktické tipy | Petr Hájek | Doba čtení: 12 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Nebudeme dnes rozebírat, co je to EMP (Elektro-Magnetický Puls pocházející z jaderné zbraně nebo ze Slunce v podobě solární bouře) a místo toho se soustředíme na to, jak se vypořádat s jeho potenciálem k dělání škod a jak je co nejvíce minimalizovat.

Detail slunce

 I když bývá Slunce prezentováno jako náš kamarád, díky kterému roste tráva a máme solární energii, faktem je, že tento dřímající obr se občas probudí, naštve a plive okolo sebe solární bouře variující intenzity. Jen výjimečně ale překročí pro přístroje nebezpečnou škálu, ale buďme realisté – již jednou k události, co zničila veškeré tehdejší elektrické vedení na Zemi (1859) došlo, proč by se tedy nemohla opakovat zrovna další týden?

Je vůbec praktické a reálné připravovat se na EMP?

Je dost možné, že co se týče katastrof, tak je to jedna z věcí, která je určitě na špici spolu s dalšími moderními strašáky (zemětřesení, záplavy, války, nemoci vyšlechtěné šílenými bio-teroristy, …) a to po právu samozřejmě. Dopad na lidskou strukturu a civilizaci by byl neuvěřitelný a odhaduje se, že by na Zemi zůstalo jen pár desítek procent až pouhých procent lidí (ti s imunitou, vybudovaným bunkrem, ...).

EMP zbraně ovšem nejsou v této věci jedinou hrozbou, protože EMP se vyskytuje i přirozeně v rámci Slunce a jeho bouří (takové to praskání v rádiu a TV signálu), které když jsou skutečně obrovsky silné (jako třeba ta v roce 1859, kdy zničila celou elektrickou síť telegrafů v USA, dnes by to bylo samozřejmě o to horší, protože elektronických věcí je zde o několik řádů více...). Jsou určité faktory, které by náhlý EMP úder ovlivnil okamžitě – v první řadě je to funkce veškeré elektrické techniky. Nepůjdou PC, bankomaty, mobily a nemálo lidí asi utrpí věci kvůli výpadku proudu: dojde k uvíznutí ve výtahu, metru, vlaku nebo mezi dveřmi v obchodech je reálnější, nežli by se zdálo. Tak či onak, na EMP se naštěstí dá připravit na rozdíl třeba od gama záření z blízké supernovy, co by „ugrilovalo“ uhlíkový život na 100 % desítky světelných let okolo.

Ví se skutečně, jak EMP ovlivní život milionů a miliard lidí po explozi?

I když jsou dnes efekty EMP dobře známy (i.e. na lidi nepůsobí primárně – snad jen může být problém u někoho s „budíkem“ či jiným aktivním elektrickým implantátem), problém je ale hlavně ten, že vše je to na teoretické úrovni, stejně jako moderní použití jaderných zbraní ve válce – nikdo si je dobře nedokáže přestavit ve větším měřítku, protože je ještě lidstvo nezažilo a i testy se omezovaly jen na laboratoře nebo bombovou střelnici. Vše jsou to sice jen věci teoretické a s nesmírným objemem proměnných (síla výbuchu, vzdálenost od epicentra, stupeň ochrany techniky, .), ale podložené stále více pokročilejším vědeckým zázemím a testy.

Miliony a miliardy ale mohou umřít poté, co jim bude odepřena infrastruktura. Stačí, aby většina lidí, co žije v panelácích a mrakodrapech (70-80 % osob), byla bez elektřiny = okamžitě nemají ani tekoucí vodu, vaření (plyn sám o sobě to nevytrhne – pumpy jsou také elektrické) ani odpad. A nijak věci nepomůže ani to, že většina lidí má doma jídlo maximálně na pár dní a vůbec nepočítá s tím, že by měli bydlet v sezóně (i mimo ni) mimo dům.

Moderní noční město

 I když budí konstrukce a složitost staveb moderní civilizace respekt, je faktem, že by nebyla absolutně nic bez elektřiny. Bez ní by totiž nebylo možné nic nasvítit ani rozpohybovat, vše v ní je na elektřině závislé, stejně kriticky jako my na jídle, vodě a vzduchu.

Opravdu dojde jednou k použití EMP zbraní?

Bohužel, vyloučit se to nedá. Jak vás ochotně přesvědčí první kniha o historii, jíž zalistujete, k moci se právě že obvykle dostanou ti největší šílenci a sociopati posedlí mocí (a pak je leckdo ještě obdivuje jako velké dobyvatele a reformátory). I když to již s lidstvem mnohokrát bylo nahnuté a to velmi (viz. Kubánská krize namátkou), zatím mělo vždy štěstí a zvítězil rozum. Bude tomu ale tak i v příštích situacích a konfliktech? Počet lidí na zemi totiž roste a stejně tak i napětí všude. Vysoká inteligence + technologický pokrok + nudící se šílenci, to je nebezpečné kombo, jelikož dnes se podobné typy lidí dostanou snadno i ke zbraním hromadného ničení (vyšlechtěné bio-zbraně, bojové plyny, …) určitě tedy není riziko zcela zanedbatelné. Mnohé moderní totality jsou na tom navíc natolik zle, že jen málokdy mají co ztratit a velmi hlasitě naznačují, kdo bude jejich potenciální cíl (třeba pro Severní Koreu může za vše zlé na Zemi USA).

Do této věci nám mimochodem pozoruhodně zapadá teorie některých vědců, že inteligentní život ve Vesmíru sice existuje, ale vždy se okamžitě sám zničí, když dosáhne jisté inteligence… 

Co může průměrný člověk udělat v rámci aktivní ochrany a prevence EMP?

Zásada „připravit se na nejhorší a doufat v nejlepší“ platí i tady. Není potřeba se kvůli tomu zavírat doma do sklepa, stejně jako to neděláte kvůli potenciálnímu pádu meteoru na vaši hlavu, kvůli ptačí chřipce nebo padajícímu dolaru. Je nutné použít zdravou kritiku a rozum a položit si otázku: „Co v mé oblasti nejspíše hrozí? A jaké budou následky?“ Obvykle je lepší se připravit trochu napřed a počítat s nejhorší situací (jelikož k té, ke vší té smůle, ve vašem případě opravdu může dojít).

Věc, jenž bude primárně postižena, bude veškerá technika připojená k síti. Bohužel, ta je dnes natolik vetkána do našich životů, že si bez ní nedokážeme přestavit existenci. A často je to bohužel pro některé lidi pravda (třeba lidé závislí na inzulinu vydrží jen tak dlouho jako jejich zásoby). Ještě hůře jsou na tom lidé přímo závislí na technice k dýchání apod. Smrtelnou pastí se jistě mohou stát i letadla třeba, které jsou sice ve vzduchu Faradayovy klece, ale jednou z nich musíte ven a nefunguje pozemní navigace, světla, …

Kontingenční plány je dobré mít pro ty nejčastěji se opakující události a ano, EMP je jedna z nich – přírodní i „lidská“. Určitě neuškodí postavit Faradayovu klec na důležitou techniku, tablety, mobily, vysílačky, HAM rádia, … A pozor, dá se vytvořit z čehokoliv vodivého – ale to ochrání jen před elektrickou složkou pulsu, opravdu kvalitní si bude vyžadovat magneticky vodivou krabici (železo je nejdostupnější) a nejen hliníkovou fólii (ta totiž neochrání před magnetickou složkou pulzu), co máte na jídlo. Věci v síti chtějí tzv. Transil.

Zasněžený les

 V případě EMP a absence topení by se pro zbývající lidi opět stalo každý rok bezprostřední hrozbou vždy přežití jedné každé zimy, jako tomu bylo ještě do chvil před civilizací. Pokud by ještě z nějakého důvodu poklesla teplota kvůli jaderné zimě o pár desítek stupňů, rázem tu máme další dobu ledovou vyvolanou paradoxně člověkem.

Co vše nebude patrně po EMP fungovat?

Problém s moderní civilizací a zázemím je ale ten, že nepočítá s EMP. Stačilo by tedy, aby došlo k tomuto útoku Sluncem či lidmi naprosto kdekoliv a rázem by se všude vyskytly problémy stejně jako nádor jeden v organismu způsobuje jiné a zdánlivě nesouvisející problémy jinde v těle (přetížení funkčních sítí, selhávání elektronických výdobytků, nefungující komunikace, masivní přenosy vody k lidem i její čištění, nefungující benzínové pumpy, selhávání platebních metod, nefungující klimatizace, ...). Na čím méně věcech z civilizace budete opravdu smrtelně závislí, tím snáze přežijete, kdyby se něco opravdu stalo (ve Vesmíru je EMP bouře jen stejná otázka času, stejně jako třeba meteorit, co vyhladil dinosaury).

Postiženy rozhodně budou i základní služby typu policisté, armáda a hasiči, popřípadě budou blokováni tunami drobných věcí a nedovoláte se jim stejně, protože nebude čím. Požár doma je třeba situace, kdy by se jednomu velmi hodil hasicí přístroj. Je to smutné, ale bez elektřiny moderní člověk není nic.

Jak dlouho může anebo bude EMP krize trvat?

I zde narážíme na fakt, že EMP ještě moderní lidi nepostihlo, ale musíme si zkrátka vystačit s tím, co máme… Zamyslet se nad tím, jak dlouho může podobná událost přesunout civilizaci zpět do 18-19. století je nezbytné, protože jen pak odhadnete, kolik zásob budete potřebovat. A ne, jen s jídlem a potažmo zbraněmi si nevystačíte, chce to i nějaké to zázemí pro produkci jídla (pole, sad, …) a základní znalosti okolo + trénovat na zahradě vlastní již nyní.

I když útok EMP samotný trvá jen pár nanosekund, jeho následky budou trvat roky, desetiletí, ba i staletí. Pokud očekáváte, že za pár týdnů bude po EMP krizi, zamyslete se znovu: v případě EMP útoku totiž není co opravit (z elektrické techniky je kus železa nadále již jen), ani čím (náhradní díly jako čipy a drobné elektrické součástky budou zničeny též logicky). 

Je též dost možné, že se vše takříkajíc „vytrhne z rukou“ a zřítí do anarchie prakticky okamžitě. K čemu je státu moc a zákony, když je  nemá jak vynucovat na jiných? A nikdo nikam nepřijede a ani nic nezorá, protože na cucky budou i baterie v autech a zemědělské technice. A to ve všech typech, včetně vojenských a policejních transportérů.

Navíc, moderní státy se stejně, když už, soustřeďují spíše primárně na ochranu svých fungujících jaderných raket a zbraní (pod zemí nejsou náhodou) spíše než vašeho sporáku a topení někde v Kotěhůlkách. Pokud chcete, aby vám nějaká ruka pomohla, nejspíše ji najdete poblíž svého těla…

I u EMP se ale vyplatí zachovat si chladnou hlavu a prioritizovat, co vám při útoku hrozí nejspíše (nedostatek kyslíku, vody, tepla, zlomená noha, ...). Pokud je to nedostatek vody, dejte tomu přednost, pokud teplo, vybavte se patřičně a buďte si vědomi, kde je jaká věc pro tu kterou sezónu. Mít v záloze i nějakou tu metodu pro filtrování vody je určitě přínosné. Též dostatek kvalitního jídla na co nejdelší dobu.

Pěstování ovoce a zeleniny

 Je to neuvěřitelné, jaké věci si dnes průměrní lidé uchovávají v hlavě namísto těch, jenž jsou skutečně důležité pro jejich přežití. Pomůže vám znalost všech výsledků sportovních tabulek před hladem? Asi ne, že ano? A co znalost nějakého programovacího jazyka? Zdá se, že také na nic… Zásadní zádrhel ale je, že moderní člověk vůbec neuvažuje, že by něco podobného mohl potřebovat, protože dříve jsme se bez toho nikdo neobešel a že pohříchu tyto věci nemá moderní lidi stejně kdo učit. Pokud se tedy sami aktivně nezajímají o bushcraft a survival, alternativní bydlení s nízkým energetickým profilem apod. Dnes takto skutečně aktivně žijí ve 100 % případů v moderní civilizaci (myšleno opravdu v jejím lůně jako poměrně civilizované osoby, ne indiáni v pralese) jen tzv. Amišové, co jsou skutečně plně samostatní a přežili by i po nás, lidu městském a vesnickém.

Pozor na strach a další lidské faktory

Bezprostřední vliv EMP na lidskou psychiku bude enormní (a to tím spíše u většiny, co ani neví, co to je a žijící ve městech) a propad morálky značný. Celá situace může dokopat k mezním činům (oloupení jinými sousedy vás o vaše zásoby, co máte ve sklepě) i jinak normálně vypadajícími lidmi. Lidé se v extrémních situacích zcela rozhodně nebudou chovat lépe, ba naopak, zejména, když uvážíme tu nejistotu, odkud přijde jejich další jídlo, zda vůbec přijde, co se děje, … Důkladně proto zvažte, kde bydlíte a zda je rozumné tam zůstávat nebo se při prvním náznaku problémů rozhodnete zkusit štěstí jinde. Paradoxně být sám může být v takovýchto situacích bezpečnější.

To vše předpokládá, že máte dost zdrojů, síly i zásob dostat se tam (skutečně tam situace nemůže být ještě horší?). Určitě ale není dobrý nápad pořídit si Hummera a myslet si, že s ním nenápadně projedete jako jediný skrze davy lidí okolo. Na horských kolech možná, když nebudete budit pozornost tunami zásob. Myslete i na to, že v případě skutečně extrémně velké sluneční EMP může dojít i k tomu, že problémem budou jaderné elektrárny (těch jsou jen po Evropě kvanta a jak nám dokázal Černobyl, Země je spojitá nádoba a nemoci, jaderné záření a EMP na zeměpis a politiku kašle).

Zamyslete se nad přežitím ve své oblasti „postaru“

Ve svém okolí sledujte, kde je voda, jak by se zde asi dalo získat jídlo, kde by se dalo něco zasadit, … Můžete si též spočítat kolik jídla potřebujete vy a vaše rodina a kolik by se dalo vypěstovat „na baráku“ někde. Věnujte se ale i otázce bezpečnosti, protože k čemu to bude, vypěstovat si něco jen proto, aby vám pak kvůli tomu někdo o několik tříd zoufalejší podřízl krk…

Uvědomte si též, že nejste druhoválečný úderný vojenský oddíl a komando, co musí spáchat politický atentát, ale standardní survivalista, takže to se zbraněmi nepřehánějte. Autor článku dává osobně v této věci přednost luku, protože tradiční luk (tj. nikoliv kladkový) je zbraň s dostřelem 100-400 m (přesný lov je ale jen cca do 30-40 m) a proti kulovnici a brokovnici (kterou v dokonalém tichu panujícím bezprostředně po EMP bouři zaručeně uslyší celý okres a bude každému jasné, že máte jídlo asi) je absolutně tichá, složí vrabce (s tupým šípem s velkou hlavicí), bažanta a zajíce (luk s nátahem 20 lbs+ = cca 10 kg), i srnku, psa a lidského násilníka (40 lbs+ a balistická ochrana mu bude absolutně na nic), i divočáka (60 lbs+) a krávu (80 lbs+) a přesto váží cca půl kila až kilo (jakkoliv silný luk se navíc nemusí natahovat naplno) a při troše šikovnosti se dá vyrobit svépomocí, stejně jako munice (což nás přivádí k dotazu, co budete dělat, až se vám u palné zbraně zlomí jedna z deseti pružinek?). Zbraně palné tradiční jsou zkrátka dlouhodobě neudržitelné, ať již mají výhody jaké chtějí – ty na černý prach taktak, když víte, co děláte

Pokud to dává smysl, nemá cenu zůstávat v místech, kde nejsou optimální podmínky pro život (kupříkladu absence lesa a pole). Něco se dá přizpůsobit (nošení vody od potoka zdola nahoru na kopec), ale něco právě pro vás možná nemá cenu riskovat (být namátkou přes zimu na horách, kde je sice mnoho lesů, ale o 1-2 měsíce kratší vegetační období proti nížině).

Autor článku
Petr Hájek
Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?