Střelné zbraně (přesněji „palné zbraně“) jsou využívány pro obranu všude po světě denně a to jak ze strany policie, tak i běžných lidí. Zbraně jsou všudypřítomné v moderní společnosti (u nás 4 % lidí). Pro řadu z nich jsou to ale také jejich nástroje na obranu, co mají někde ve stole / stolku / nosí s sebou stále.
„I když na to málokdo pamatuje a neuvědomuje si to často, tak je nutné pamatovat na to, že zbraně jsou mimořádně hlučné. Extrémně a to tím více, čím otevřenější je jejich konstrukce (revolver více jako pistole) anebo čím kratší je hlaveň (pistole jsou hlasitější jako „pumpovací brokovnice“, SA58, AK47, AK74, …). Tlumič je zakázaný doplněk u nás, takže musíte vsadit na sluchátkové tlumiče hluku nebo špunty do uší (jinak budete cca týden po výstřelu doma (nebo v jiném uzavřeném prostoru) v lehkém šoku).“
Většina lidí a jejich majitelů k nim má ale spíše sběratelský / pracovní vztah, proto často vědí málo o komponentě, jenž je u zbraní nejdůležitější a slouží k tomu, že druhé zlodějské / útočící straně vezme takříkajíc „vítr z plachet“. Tím samozřejmě myslíme střely a jejich výkon a stop-efekt.
Objem stále přetrvávajících fám a zlých informací, jenž se rozšířily v této oblasti stojí za tím, proč je stále horší získat na internetu pravdivou informací. Co tedy s tím může slušný a dobře informovaný zdroj informací dělat? Napsat o tom článek a seznámit v něm davy se všemi specifiky obrany malou palnou zbraní, aby pochopil základní věci okolo a poté si správně vybral typ munice i ráži.
Zastavení útočníka v boji je to nejdůležitější
V TV show je zastavení záporných postav velmi snadné – namiřte na ně, vystřelte z jakékoliv zbraně (stačí jednou, pokud to není western) a jsou zde dva možné následky: jednak jej zastřelí na místě a dotyčný se zřítí jako pytel brambor, kde stojí anebo bude jeho tělo hozeno skrze sklo, dveře zavřené apod.
Bohužel, toto není výsledek, jakého byste se dočkali v realitě. Život není film, jak známo. Lidé proto mohou udělat po střelení celou řadu věcí a jedna z nich je i nic a pokračovat v činnosti. Když se bráníte, nepotřebujete jej rozložit na atomy / zabít jej, ale za každou cenu jde o to, zabránit mu v tom, co dělá / chce udělat vám (či vaším blízkým).
Zastavení může znamenat i to, že to vzdá, když bude zraněný. Nabouráte mu tím také jeho ego a tělesné procesy („jsem střelený!“), takže je šance nějakých 50 %, že dá pokoj. Fyzicky ani psychicky již nebude schopen pokračovat. Také po čase pravděpodobně vykrvácí / dostane pneumotorax apod. Problém je, že dokud někoho netrefíte, tak nevíte, s jakým typem osoby budete následně jednat.
I když poslední léta výrobci munice udělali ohledně konstrukce nových typů střel i zbraní skutečně neuvěřitelný pokrok, díky čemuž tu máme moderní střely s neuvěřitelným a konzistentním výkonem skrze řadu situací, tak vědecké předpovědi následků takové střelby obsahují pořád celou řadu neznámých.
Dvě velké kategorie zodpovídající, proč dá útočník patrně pokoj a bude zneschopněný jsou faktory psychologické a fyziologické.
„Moderní malé palné zbraně jsou stále velmi těžké (cca těsně přes kilo i s munici), takže je efektivní si na ně pořídit nějaké to vhodné pouzdro na pistoli. A ideální bude i sumka na záložní zásobníky.“
Pochopení všech faktorů zastavujících útočníka
Psychologické faktory zahrnují věci, jaké útočníkovi proletí hlavou po zásahu. A bude to směs jeho vnímání, strachu o svůj život a pocitů, … Může se tedy stát, že když jej trefíte, tak se může rozhodnout sám přestat (i když by mohl pokračovat jsa nacpaný adrenalinem).
Psychologická stopka je situace, kdy to zlý hoch vzdá a uteče, protože ví, že je střelený. Takže si cení spíše této cesty v plánech a chce se třeba dostat dříve do nemocnice apod. Psychologické stopky jsou skvělé, když k nim dojde, ale také to není něco, na co byste mohli spoléhat. Pouze druhá strana se v této věci totiž může rozhodnout, že končí.
Když ho ale trefíte, tak také může dojít k tomu, že ho tím jen více naštvete a bude tím spíše vás / rodinu chtít zabít (tj. osobu, jenž měla tu drzost ho zranit).
Fyziologické faktory (jak vás asi již napadlo), jsou ty, jakou neplechu střela dělá v těle trefené osoby a výsledek této akce. To jsou již věci, jaké může obránce přímo ovlivnit tu jednou méně a jindy zase i signifikantně více a to spolehlivě. I zde však v reálném životě často říkají své věci jako jsou drogy, složení těla a jeho postavení vůči střele, …
Rychlost a efektivita fyziologických faktorů je určena zčásti i tím, jaké orgány / svaly zasáhnete. Jejich zásah a fyzické zničení / poškození se pak projeví jako dvě věci.
Zásahy do ne-nervových systémů se projeví jako velká a stále rostoucí ztráta krve. Čím více krve z útočníka dostanete, tím lépe. Jakmile se totiž tlak a objem krve v těle sníží pod určitou hodnotu, tak mu pak s tím nepomůže absolutně nic. Krátce řečeno, čím více děr na správných místech, tím lépe.
Klasické cíle, jenž se postarají o drastické a velké tepenné krvácení jsou všechny věci známé ze školy: srdce v první řadě. Je ale faktem, že každý zásah, jenž vás poraní nějakým způsobem, tak se projeví krvácením, větším či menším.
Druhý typ zásahu nastane tehdy, když trefíte lidskou CNS (tj. mozek nebo páteř). Jakékoliv poranění či poškození obou se obvykle podepíše na ztížené operaci cíle (stane se tak pro další obranu menší hrozba) anebo je rovnou po něm a máme tu instantní stop.
Některé z proměnných, jaké tu mohou ovlivnit fyziologické zastavení těla jsou všeobecná úroveň těla / „fyzička“, počet a vážnost střel, motivace, trénink, drogy, jiné chemikálie (adrenalin) a celá řada dalších.
Bráno zeširoka, dá se říci, že někteří útočníci si prostě lehnou v šoku ze střelení a umřou i přesto, že rána není tak silná. Další budou stále bojovat. Doslova a do poslední kapky krve a dechu a to i přesto, že občas v sobě mají i přes deset ran.
„Moderní pistole a revolvery jsou poměrně drahé hračky. Podle ceny, kvality, materiálu, speciální barvy, řady, ráže a výrobce za ně dáte cca 10-20 tisíc jen za vlastní pistoli / revolver. Obvykle u nich bývají 1-2 zásobníky a pouzdro na čištění.“
Ranivý efekt střely
Střely, jak bylo zmíněno v úvodu, nejsou schopny lidi odvrhnout vzduchem celé metry (kdo nevěří ať se podívá na „MythBusters“) a pak je rozptýlit na sekanou o pozadí za nimi. Tedy ne střela vystřelená z průměrné pistole / revolveru. Střely namísto toho spoléhají na velmi komplexní ranivý mechanismus.
Ale není to nic složitého: dělají do věcí dírky o své velikosti (standardně u FMJ) a o větším jako ráže (u typu JHP a SP). Cokoliv trefíte, v tom také bude díra. Když se trefíte to útočníka, tak mu tím způsobíte v orgánech tzv. trvalou dutinu.
Větší projektily rozdrtí více tkáně, takže za sebou nechávají větší průměry střelných kanálů a vyústí do větší ztráty krve. Tkáň poblíž či před trasou střely může být deformována či roztažena kmitáním, což vše způsobuje sekundární zranění. Tomu se zase říká dočasná dutina.
Z těchto dvou se opět můžete spoléhat (a i měli byste), je právě trvalá dutina. I když dočasná dutina může mít také spektakulární vizáž i dopad u zbraně velké (vojenské a lovecké), tak u pistolí to není takový rozhodující faktor. A to platí i pro ty nejvýkonnější pistole / revolvery – málokdy se totiž s nimi dostanete s rychlostí nad 500 km/h ,aby se objevil v nějaké větší míře i hydrostatický šok (i ten je ale nespolehlivý a závisí na typu orgánu).
Vážnost každého tohoto ranivého mechanismu bude záviset opět na více faktorech: některé tkáně jsou více elastické a pohltí mnoho energie (průstřel střev a plic), jiné nikoliv: kosti, játra, …
Počet, velikost a umístění dírek po střelách bude ale vždy to hlavní, na co můžete spoléhat ohledně krve útočníka opouštějící tělo. To vše přímo ovlivní to hlavní – jak rychle z něj poteče krev.
Všeobecně řečeno, každý samozřejmě ví, že větší střely jsou lepší, protože budete mít následně i větší dírky v útočníkovi. I to je důvod, proč je tak populární pistolová ráže .45 ACP v USA i u nás. I když moderní data ukazují, že od jisté hranice je již mezi nimi jen malý rozdíl. O tom si ale promluvíme za chvíli…
Jaké střely fungují nejlépe?
Všeobecně řečeno, když mluvíme o malých ručních zbraních, tak musí být zvolena určitá ráže, aby její střely penetrovaly spolehlivě a byl tak dosažen pro vás jistý „výkonnostní standard“. Většina lidí si asi říká: „Nebudu spoléhat na to, že se vzdá!“ a když splníte svoji část s mířením a kvalitní střelbou při vaší obraně, tak víte, že vaše střely jeho srdce / páteř / hlavu zaručeně projdou a nadělají paseku.
Co se týče ráže, tak vše nad asi tak .36“ (9,1 mm) se bere jako v pořádku a dostatečně penetrující do lidské tkáně. Tato penetrace by měla být aspoň 12“ (cca 30 cm) do svaloviny a orgánů a 16-18“ (40-45 cm) v balistické želatině (předpisy od FBI mimochodem).
„Revolvery sice mají polovinu až třetinu ran proti běžné pistoli, ale i dnes mají svoje příznivce. Hlavně z důvodu a možnosti míchat munici dle potřeby. Energii pro přebití totiž dodává její majitel a ne samo-nabíjecí funkce pistole. Jsou ovšem náchylnější na nečistoty v mechanismu.“
A proč jsou potřeba hodnoty tak vysoké / dlouhé, když má člověk orgány mezi 4-8“ / 10-20 cm? Zádrhel je hlavně v tom, že lidské tělo vám nebude vystaveno stejně dokonale ploše jako terč papírový a mezi vámi jsou často jiné věci útočníka: šaty, ruka s nožem apod. To vše snižuje efektivní dosah a pak i ranivost. To značí, že vaše střely často musí projít skrze mnoho překážek, nežli se někam vůbec dostanou. Střela a ráže s nedostatečnou penetrací není praktická.
A co lidé, co mají na rukou stejné svaly jako vy na nohou? Anebo velcí tlouštíci. I v případě perfektní trasy je zde zřejmé, že aby střela mohla konat svoji práci, musí se do daného orgánu nejprve dostat skrze svaly a tuk.
V kostce řečeno, jakékoliv moderní ráže od cca .38 Special, .357 Magnum, 9 mm Luger, .40 S&W, .45 ACP, 10 mm Auto, … Jsou všechny více jak adekvátní. Ráže .380 ACP (9 mm Browning) se již ale bere jako na hranici.
To nejlepší co pro sebe můžete udělat (spíše nežli se hádat o střelných kanálech na internetových diskuzních fórech) je tedy to, raději více trénovat s vaší oblíbenou sestavou abyste trefili to, na co míříte i ve stresu a plní adrenalinu.
Prozradíme vám jednoduchou pravdu – žádná ráže není stoprocentní, dokonce i osoby, jenž mají vnitřnosti zcela vystřelené dvojkou brokovnicí mají ještě cca 10-12 s na to,aby dokončily co chtějí. Pistolové a revolverové ráže jsou mnohem slabší, takže prostor pro chyby je tam větší, což je třeba dohnat tréninkem a počtem střel.
Co se týče menších ráží, tak kalibry jako .25 ACP a .32 ACP nejsou doporučeny jak primární právě z důvodu malého rozměru a nevalné penetrace. Věci na druhé straně spektra typu .44 Magnum a .454 Casull si nechte na medvědy, jelikož jsou příliš drahé na trénink a příliš kopou, takže je rychlé opakování výstřelu téměř nemožné chvíli.
Jaký zvolit typ střely?
Jestliže větší střely jsou lepší, tak potom střela, co se stane větší po zásahu dává smysl, že? Ano, to jsou střely typu JHP, ale ne všude jsou povolené.
Střely typu JHP s dutou špičkou jsou složitější konstrukce a jsou zkonstruovány tak, že zvětší svůj povrch co nejvíce poté, co trefíte tkáň a dáte jim čas, rychlost a prostor k expanzi. Vyseknou pak větší trvalou dutinu. Produkuje je mnoho firem, ale našinec je stejně nemůže používat.
I tak ale zdůrazňujeme, že máte dvě možnosti – respektovat zákon anebo se bránit tím, co pokládáte za vhodné a pak nést následky.
JHP ale nejsou opět ničím natolik ohromujícím proti FMJ: sice se mohou roztáhnout, ale k tomu často nedochází, jelikož ukázky u výrobců jsou z balistických hlavní 24-28“ dlouhých (pistole mívají 3-4“) a za další, když JHP střela během letu narazí na něco, co jí zabrání se rozbalit (kousek kovu, kost, …) tak to neudělá a chová se jako FMJ. A pro FMJ hovoří ještě jedna věc – máte s ní zdaleka největší šanci, že se trefíte na místo, kam jste střelu poslali (pozor na tzv. „pře-penetraci“, což může odnést někdo za nimi!).
Otázka povolené munice a názoru ministerstva na to se řeší třeba zde: http://zbranekvalitne.cz/forum/viewtopic.php?t=3157, zde je ale to nejdůležitější:
„Pokud by však fyzická osoba použila v rámci nutné obrany nebo krajní nouze zakázané střelivo, které by měla v dosahu, protože s ním např. nakládal jeho oprávněný držitel, posuzovalo by se použití zakázaného střeliva v rámci splnění podmínek pro nutnou obranu nebo krajní nouzi, tzn. zda nedošlo k excesu, zda nebylo jednání nepřiměřené hrozícímu útoku nebo nebezpečí. Pokud by však bránící se osoba použila zakázané střelivo, kterého by byla neoprávněným držitelem, tj. nebyla by držitelem příslušných oprávnění podle zákona o zbraních, postih za přestupek podle zákona o zbraních, případně i za trestný čin nedovoleného ozbrojování, by nebylo možné vyloučit.
Informace o druhu střeliva a možnosti legálně je držet by měl podat primárně prodejce, který je vázán povinností převést střelivo pouze na oprávněného nabyvatele. Informace by také mohl podat útvar policie, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, avšak ani jeho názor není rozhodující pro zařazení střeliva do kategorie. Pokud by měl nabyvatel i nadále pochybnosti o zařazení konkrétního střeliva, nezbude mu, než obrátit se přímo na Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva!“
Nechceme, aby to znělo jako prázdná fráze, ale ani ta nejlepší střela na světě vám nebude k ničemu, když s ní nezasáhnete cíl. Vybavte se proto tím nejkvalitnějším, co si můžete dovolit a pak již jen trénujte a trénujte a …
Závěr
Efektivita malých palných zbraní je i dnes oblast zahalená mnohými mystérii, takže rozeznat fikci od faktů je často gigantický úkol. Tím nejlepším začátkem je ale začít s důkladným studiem zákonů vaší země, jestli nechcete trávit život stejně jako padouch, co jste jej zneškodnili.
Vyberte si střelenou zbraň slušné ráže, trénujte s ní a pak trénujte nejen na přesnost, ale i různé stresové situace.
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu