V dobách hojnosti, nejlépe od jara do podzimu, konzumuje zvěř potravu ve větším množství, aby si vytvořila tukové zásoby na doby, kdy už taková hojnost nebude. A to je především v zimě. Nahromaděný tuk chrání před zimou a dodává zvěři potřebou energii pro přežití. Zvíře, které si nestačilo před zimou vytvořit dostatečnou zásobu tuku, obvykle umírá.
Proč krmit v zimě?
V zimním období, především v době, kdy je na polích mocná vrstva sněhu, se nemůže divoká zvěř naplno prohrabat k potravě. V tom případě si spárkatá ale i jiná zvěř vezme do hledáčku kůru stromků. A pro sadaře bohužel, nejčastěji jde o ovocné stromky. Jejich chuťovému apetitu vyhovuje kůra a pupeny.
Kde přikrmovat?
Pokud máte obydlí blízko lesa nebo chodíte pravidelně na vycházky, tak jistě víte, jak vypadá klasický krmelec. Uděláte tedy nejlépe, pokud budete krmivo donášet právě tam. Je tu ještě jedna eventualita. A sice, že si zřídíte svůj vlastní krmelec. Ovšem pozor, Má to určité nevýhody, které se vám ve výsledku nemusí vyplatit. V okolí krmelců dochází ke větší koncentraci zvěře a hrozí riziko, že zvěř bude okusovat například sadařské stromky. Pravidelným okusem dojde k likvidaci stromků, za což vás určitě nikdo nepochválí. Stejný případ je zřízení krmelce poblíž frekventované silnice. I tam není koncentrace zvěře žádoucí a to z celkem logického důvodu.
Čím přikrmovat?
Správně zvolené krmivo pomáhá zvěři přežít čas nehostinných měsíců. Avšak správný příkrm má svá pravidla, podle kterých bychom se měli řídit. Správná a pestrá strava napomáhá bezproblémovému chodu trávicího ústrojí, které, ač se to nezdá, je jednou z nejdůležitějších věcí pro přežití v zimě.
Sůl
Sůl je jedna z nejdůležitějších položek, která by u žádného krmelce neměla scházet. Sůl, nebo také po myslivecku liz, obsahuje chlór a sodík, který napomáhá bezproblémovému trávení. Kamennou sůl nebo solnou pastu lze sehnat v chovatelských potřebách a její pořizovací cena není nějak závratná.
Pečivo
Vyschlé pečivo tu a tam najde doma každý. Ale i toto má svá pravidla. Pečivo dáváme zvěři pouze, pokud je řádně vyschlé. Plesnivé nebo jinak poškozené pečivo divoké zvěři nedávejte. Dávejte pozor i na pečivo, které je plněné, které také může škodit. Vyschlé pečivo dávejte pouze v mrazech, kdy nehrozí obleva, aby pečivo do sebe nenatáhlo vlhkost.
Jadrná krmiva
Jadrná krmiva jsou hlavním zdrojem energie pro divokou zvěř.
Mezi jadrná krmiva řadíme:
- kukuřice
- oves
- kaštany
- slunečnice
- žaludy
- bukvice
- proso pohanka a další.
V případě, že se v daném revíru vyskytují daňci, tak dávejte pozor na kaštany. Větší množství kaštanů nepůsobí daňkům dobře na trávení.
Dužnatá krmiva
V dužnatých krmivech je nejvíce vody a vitamínů.
Mezi dužnatá krmiva řadíme:
- kapusta
- řepa
- brambory
- řepa
- mrkev
- jeřabiny
V zásadě platí, že dužnatá krmiva (ovoce a zelenina) je u zvěře velice oblíbená a předkládáním dužnatých krmiv jim rozhodně zpestříte jídelníček, přičemž pomůžete zvěři doplnit vodu a tolik potřebné vitamíny.
Objemová krmiva
Objemová krmiva jsou tím nejpřirozenějším krmivem, se kterým se divoká zvěř setká. Poskytuje jim vhodnou vlákninu a živiny potřebné pro bezproblémový chod trávicího ústrojí.
Mezi objemová krmiva řadíme:
- jetel
- seno
- letniny
- trávy
- byliny a další.
Veškeré objemové krmivo musí být řádně vysušené!
Závěr
Jak je z článku patrné, v domácnosti vždycky najdete něco, co můžete donést ke krmelci. Při dodržení správných zásad, které nejsou kdo ví jak omezující, budete užiteční pro zástupce naší divoké fauny…
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu
