Jak jistě všichni víme ze školních lavic, s přibývající nadmořskou výškou klesá koncentrace kyslíku. Ačkoli měření nevychází všude stejně, můžeme vycházet z toho, že ve výšce kolem 3 000 metrů nad mořem je o 1/3 méně kyslíků oproti mořské hladině. Některým senzitivním jedincům už tato (relativně) malá výška může činit potíže.
Projevy akutní horské nemoci
Akutní horská nemoc, bez otoku plic a mozku, je ta nejmírnější možná forma projevu této nemoci. Její projevy jsou podobné opilosti. A sice, že postižený se chová jinak, nelogicky, může mít rozmazané vidění, vrávoravou chůzi, nekoordinované pohyby a ospalost. Nejjednodušším způsobem, jak akutní horskou nemoc v prvotní fázi poznat, je nechat postiženého jít rovnou chůzí po přímce. Pakliže je krok jistý a rovný, je dosti pravděpodobné, že akutní horská nemoc prověřovaná osoba nemá. Je ovšem potřeba počítat s variantou, že se akutní horská nemoc může kdykoli v budoucnu dostavit.
Edém plic
Edém plic nejčastěji vzniká při namáhavé fyzické činnosti ve vysokých nadmořských výškách. Plicní arterie nemají dostatečnou svalovinu k tomu, aby se při hypoxii stáhly. Následný tlak poškozuje stěny kapilár a způsobuje plnění plic tekutinou i krevními buňkami.
Edém plic – příznaky:
- dušnost při námaze, později i v klidu
- modré nebo šedé rty, případně nehty
- bublavé dýchání
- kašel
- tlak na prsou
Otok mozku
Výškový otok mozku je způsobený nedostatkem kyslíku. Ačkoli jde o vzácnější formu akutní výškové nemoci, je mnohem nebezpečnější a riziko trvalých následků nebo smrti je poměrně značné.
Příznaky otoku mozku
- celková nevolnost
- zvracení
- poruchy chování (podrážděnost)
- závratě a halucinace
- nejistota, vrávoravá chůze
- časté močení
- nad 7 000 metrů nad mořem jsou známé případy ztráty soudnosti.
První pomoc
V případě, že postižený trpí akutní vysokohorskou nemocí, případně má otok plic nebo mozku (může mít i obě onemocnění současně) uděláte nejlépe, pokud přerušíte jakékoli stoupání a nemocného dopravíte do nízkých nadmořských výšek. Záleží na fyzické kondici a rozsahu postižení, v obecné rovině lze říci, že se tělo samo zregeneruje již během několika dní.
Prevence
Za akutní výškovou nemoc a následné komplikace může nejčastěji rychlost výstupu. Proto se doporučuje pozvolné stoupání do výšek stylem 300 – 500 metrů za den a noc, přičemž po každých 1 000 metrech se doporučuje 24 hodinová pauza.
Závěr
Akutní vysokohorskou nemoc, a sní spojené komplikace, není radno podceňovat. Nyní již víte, jak celkem snadno rozpoznat příznaky výškové nemoci. Nezanedbatelná je i první pomoc a prevence. Za většinu obtíží může rychlé stoupání do výšky, proto dávejte velký důraz na prevenci.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu