Časově omezená akce ve spolupráci s českou poštou. Výhodná cena za Balíkovnu 59 Kč včetně dobírky.
Sortiment

Kdy se můžete kochat dalekým rozhledem?

31.08.2020 | Zábava, volné chvíle | Krotil Ondřej | Doba čtení: 8 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Stalo se vám někdy, že po namáhavém výstupu jste zjistili, že z dalekého rozhledu nic nebude, protože není to správné počasí? Chcete pozorovat dálky a vzít si tu správnou techniku? Pokud máte zájem vyhnout se nepříjemnému mlžnému oparu a pokochat dalekým rozhledem, bude nejlepší si osvojit pár rad a triků v našem článku.

Žena sledující výhled na krajinu dalekohledem

Jak se měří dohlednost?

Dohlednost lze měřit ve dne i v noci. Definice denní dohlednosti zní poměrně komplikovaně a sice: dohlednost je ve dne taková vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti 0,5–5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy. Takto komplikované definice se nemusíme bát. Jako příklad postačí následující: Jestliže z rozhleden v Podkrkonoší jsme schopni rozeznat Petřínskou věž v Praze a víme, že vzdálenost mezi námi a Petřínem je zhruba 70 kilometrů, můžeme s celkem lehkým srdcem prohlásit, že dohlednost je minimálně 70 kilometrů, což je velice slušný výsledek. 

V noci měříme dohlednost paradoxně podle světla. Uveďme si jednoduchý příklad. Pokud jsme schopni rozeznat světlo například u 40 kilometrů vzdáleného vysílače, pak opět platí, že dohlednost může být čtyřicet kilometrů. Objekt, který pozorujeme, musí být statický. Mějme na paměti, že náš rozhled nemůže být nekonečný. Určitou roli hraje i zakřivení zemského povrchu i fyzikální vlastnosti atmosféry, které si nyní popíšeme. Laické i meteorologické měření se vyvozuje z předpokladu, že pozorovatel má normální zrak…

Nepříjemný mlžný opar

Všichni to známe. Plahočíme se na vysoký kopec nebo rozhlednu a pak přijde velké zklamání. Panuje sice slunečné počasí, nebe může být i bez mráčku, ale mlžný opar nám značně komplikuje výhled. Kolikrát nevidíme dál jak dvacet kilometrů. Někdy i méně. V takovém počasí nám nepomůže ani ten nejlepší dalekohled. Co to vlastně způsobuje? Obecný předpoklad pro dobrou viditelnost je nízká vlhkost vzduchu. Platí zásada, že čím vyšší vlhkost vzduchu, tím horší viditelnost. Ve vlhkém vzduchu kondenzují drobné kapičky vody, což znamená výraznou komplikaci. Představme si, že mezi stanovištěm pozorovatele a pozorovaným objektem je vzdálenost dvacet kilometrů. Skrz tuto obrovskou masu vzduchu vidíme vlastně vodu. Čím jí bude méně, tím lépe pro nás. Významnou překážkou v pozorování mohou být prachové částice a v zimních měsících se nám z kapiček vody stávají drobné ledové krystalky. Vzduch nasycený vodními kapičkami velmi často způsobuje nízkou oblačnost, mlhy nebo v teplejších měsících roku například i bouřky.

Kdy pozorovat?

Do kategorie výborné dohlednosti řadíme vše, co přesahuje délku 50 kilometrů. Nad 70 kilometrů se konkrétní vzdálenost neurčuje. 

Padesát kilometrů se může zdát málo, ale jak již víme z předchozího příkladu, vidět skrz padesátikilometrový blok vzduchu je vzhledem k fyzikálním vlastnostem atmosféry slušný výsledek. Pakliže si vezmeme na pomoc dalekohled, může být efekt při správném počasí zajímavější. 

Ač se nám to zdá paradoxní, mezi měsíce, kdy je horší viditelnost, řadíme letní měsíce, přičemž musíme si uvědomit, že z hlediska meteorologie nesmíme nikdy paušalizovat. Nejschůdnější variantou je vysoký tlak vzduchu s nízkou hladinou vlhkosti. Často jdou tyto meteorologické jevy ruku v ruce, často také ne. Podzimní měsíce nás již počátkem října mohou potrápit nízkou inverzní oblačností, ale také četným pálením listí nebo i počínající topnou sezónou. Proto nejlepší podmínky s vysokou dohledností jsou v zimě a na jaře. To k nám nejčastěji proudí suchý arktický vzduch, který sebou přináší pokles teplot, ale často velmi dobrou viditelnost. V zimě musíme počítat s již zmíněnou topnou sezónou, nicméně v brzkých jarních měsících tato komplikace rapidně odpadá. 

Horizontální dohlednost je těžce předvídatelná, avšak naprosto nezbytná v leteckém odvětví. Jestliže se chcete ujistit, že za dalekými panoramaty nejdete zcela zbytečně, potom doporučuji stránky Českého hydrometeorologického ústavu, kde vždy naleznete předpověď dohlednosti pro všechny kraje.

Položený dalekohled s východem slunce v pozadí

Jakou si vzít techniku?

Pakliže si chcete dopřát lepší komfort a zážitek, určitě nic nezkazíte tím, pokud si na pomoc vezmete dalekohled, neboli triedr. Dalekohled je hezkých pár století věrným služebníkem v rukou člověka, ale poměrně málo lidí ví, jak ho správně používat. Pokud si chcete užívat vzdálených horizontů během dne, uděláte nejlépe, pokud si zvolíte takový, jež vám zaručí deseti násobné zvětšení. V dohlednosti do 35 kilometrů můžete dosáhnout skutečně slušných výsledků. Jestliže se zešeří, nejlepší variantou je triedr s menší „kadencí,“ tedy takový, který přibližuje méně, než desetkrát. Ideální číslo je kolem 8 násobného zvětšení. Jde o jistý paradox, menší přiblížení za šera zajišťuje lepší viditelnost, alespoň tak hovoří fyzika.

Nebývá výjimkou, že lovci a v našich končinách především myslivci, mají dalekohledy dva. Jeden do šera a druhý na běžné denní užívání. V dnešní době lze sehnat dalekohledy i s termovizní a díky poměrně velké konkurenci můžete tyto přístroje koupit za poměrně příznivou cenu.

Při koupi dalekohledu se v obchodech nejčastěji setkáte s dvěma parametry, které jsou pro koncového uživatele zásadní. První číslo udává zvětšení a druhé číslo průměru objektivu. Tedy číslo 8x50 znamená osminásobné zvětšení a průměr objektivu 50 mm. 

Pokud to s přírodou a pozorováním myslíte skutečně vážně, vyplatí se trochu zainvestovat. Mějte na zřeteli, že dalekohled je velice složitý optický přístroj a uděláte nejlépe, pokud se vyhnete levným napodobeninám, které lze tu a tam vidět na tržištích. Pro pobyt v přírodě je nezbytný výběr voděodolného pomocníka, protože vlhkost uvnitř dalekohledu se velice rychle projeví například na přibližovacím mechanismu. Kvůli odolnosti vůči všudypřítomným nárazům výrobci používají pogumovaný povrch těla dalekohledu. U dražších variant se lze setkat s kovovým tělem, například z hořčíku, duralu nebo různých slitin z hliníku…

Neinvestujte zbytečně do dalekohledů, jež mají přiblížení vice než 12 - násobné. Již v této fázi je zaměřený objekt těžko udržitelný a i nepatrný třes rukou nám výrazně znemožňuje potřebný komfort. Buďte tedy praktičtí a nevyhazujte peníze zbytečně!

Závěr 

Ač jste možná neradi, nyní již víte, že pro krásné výhledy je lépe počkat na chladnější měsíce roku. Výjimky samozřejmě existují a díky tomuto článku znáte základní triky a víte, kdy zpozornět a kdy výšlap za dalekým rozhledem vzdát. Pokud si v budoucnu chcete na cesty pořídit dalekohled, nebojte se připlatit. Kvalitní triedr může vydržet celé generace!

Doporučené produkty
Autor článku
Krotil Ondřej
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?