Sortiment

Válka ve Vietnamu díl 1 - Úvod

05.03.2020 | Zábava, volné chvíle | Lukáš Rojek | Doba čtení: 9 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Ať už to zní jakkoli zvláštně, války jsou mojí zálibou. Jsou to strašlivé sledy událostí, které jasně ukazují jednu věc: Když je lid přehnaně loajální, dochází k hrozným věcem. Římanům to umožnilo vést stále nové války, Napoleonovi udělat věci, které se nikdy neměly stát. V tomto, a následujících třech článcích, bych se rád povrchově věnoval válce ve Vietnamu. Co k ní vedlo? Jaká byla předehra? Samozřejmě odložíme také historické události a podíváme se na výzbroj a výstroj jednotlivých stran, povíme si spoustu zajímavostí a v posledním článku vše shrneme. V tomto případě nechám žerty stranou. Přeci jen se jedná o vážnou věc, která přinesla neštěstí do mnoha statisíc rodin. 

Poslední válka v Indočíně

Válka ve Vietnamu je vnímána z mnoha směrů. Jedná se o ozbrojený konflikt mezi Severním a Jižním Vietnamem v letech 1955 až 1975. Dlouhých dvacet let bojů si vyžádalo statisíce životů mezi vojáky, ale i civilisty. Ekonomika byla zničená a mnoho tisíc kilometrů čtverečních překrásné přírody se už nikdy nevrátí do původního stavu. Pokud chceme rozumět tomuto střetu, do které se zapojilo USA, SSSR, Francie a mnoho dalších, musíme se podívat trochu více do historie. Jedině tak pochopíme, proč k tomu vlastně došlo. 

Kolonizační fiasko

Skupina vojáků během války ve Vietnamu

 Vojáci francouzské cizinecké legie ve Vietnamu

Od roku 1893 byla Indočína, země jako Vietnam, Laos a Kambodža, součástí Francouzské Indočíny. Tedy uskupení kolonií pod vládou Francie. Toto uskupení roztrhala druhá světová válka poté, co Japonsko kontrolovalo část Číny, a právě i Laos. Jak je známo, lidé neradi něco ztrácí. Kdybyste vlastnili nějakou zemi na světě, jistě byste ji také chtěli zpět. Proto se po konci druhé světové války Francie rozhodla znovu nastolit to, co fungovalo před válkou, tedy Francouzskou Indočínu. Chyba. Vietnam byl po odchodu Japonska pod vedením komunistické strany v čele s malým vietnamským politikem jménem Ho Či Min. Ten se rozhodl Vietnam uchránit před Francií a koloniální správou, a tak v roce 1946 začíná konflikt, který vstoupí do dějin jako válka v Indočíně. 

Tento konflikt šel částečně v souběhu s válkou v Koreji. Vžijte se do té situace. Konec druhé světové války trhá Evropu a vlastně i svět na dvě části – komunistickou pod vedením supervelmoci SSSR a demokratickou, pod vedením USA. Všichni na stejné straně jako je USA si uvědomovali, že komunismus není jen pes, který štěká a nekouše. Byla to naprosto reálná hrozba, která se musela potlačit. Proto se proti ní bojovalo, jak jen to šlo.  

Ve Francouzské cizinecké legii sloužilo v letech 1954 více než 35 000 Němců. Jednalo se o dezertéry z nejrůznějších jednotek Třetí říše. Doporučuji knížku Ďábelská garda.

Bohužel válka v Indočíně končí porážkou Francie Viet Minhem v roce 1954. Viet Minh byl čím dál tím více podporován SSSR a ČLR. K finální porážce došlo doslova v předvečer zahájení ženevských mírových jednání, které rozdělily Vietnam na Severní a Jižní podle 17. rovnoběžky. V roce 1956 se měly konat volby, které by sloučily Vietnam do jednoho celku pod vládou jedné ze stran. Severní Vietnam byl komunistický, Jižní pak s podporou USA. Laos a Kambodža si získaly svou nezávislost. K volbám ve Vietnamu však nikdy nedošlo, což bylo příčinou počátku konfliktu.  

Porušení slibu? VÁLKA!

Jelikož Ženevská dohoda nařizovala v roce 1956 demokratické svobodné volby, které by rozhodly o budoucnosti Vietnamu, obě strany zůstávaly ve smíru. Severní Vietnam pod velením komunistického Ho Či Mina, Jižní Vietnam pod vedením prezidenta Ngo Dính Diema. K volbám však nikdy nedošlo, což byla poslední kapka v poháru Ho Či Minovi trpělivost. Rozhodl se sjednotit Vietnam pod rouškou komunismu silou. Díky pomoci SSSR a ČLR, která poskytovala zkušené školitele a materiální pomoc, vybudoval Severní Vietnam poměrně rychle silnou armádu. Během necelých dvou let měl nejen armádu, ale také zkušené instruktory, které posílal na jih. Ti školili vojenské jednotky nově vznikající strany odporu, známé jako Vietcong (VC). Jejich účel byl jasný – partyzánská válka, podněcování vzpoury, verbování nových spolubojovníků. Za počátek války se tak považuje rok 1959, kdy útoky nesnesitelně zesílily. 

Pro zásobování Vietcongu a všech svých stoupenců, používal Ho Či Min systém chodníků a cest vedoucích po západní hranici Vietnamu. Stezka dostala název – Ho Či Minova stezka.

Konvoj aut na Ho Či Minově stezce

 Konvoj aut na Ho Či Minově stezce

Problém byl, že ačkoli se Laos a Kambodža tvářily jako Švýcarsko, tedy nestranně, ve skutečnosti byly pod kontrolou armády Severního Vietnamu. Ten měl podporu místního obyvatelstva, které ve vzestupu komunistů vidělo výkup z chudoby. Neustálé podněcování vzpoury, chudoba a špatná úroveň armády Jižního Vietnamu vedla k poklesu popularity prezidenta a jeho následném zabití v roce 1963. Podle některých informací stále za atentátem americká CIA

USA, hodný strýček, co nemá rád komunismus

Po vypuknutí války v roce 1959 vidělo USA v agresi Severního Vietnamu velký problém. Vsadím se, že i orel ve státním znaku plakal při pomyšlení, že by někde na světě měl zvítězit komunismus nad demokracií. Jihovietnamské jednotky trpěly špatnou výzbrojí a nicotnými bojovými zkušenostmi. Bylo jasné, že nad Severním Vietnamem nemohou zvítězit. Proto se USA rozhodlo, že tuto válku před nadvládou komunismu podpoří. JFK tak přislíbil pomoc Jižnímu Vietnamu. Pomoc, která měla udržet nezávislost. 

Rok od roku podpora USA narůstala. Zpočátku se jednalo jen o specialisty, instruktory, zkrátka osoby, které měly zvýšit úroveň vojenství v Jižním Vietnamu. Bohužel USA dělalo stejnou chybu, jako 10 let před nimi Francie. Snažili se soustředit na vojenská řešení, ale zapomínali na hlavní hybnou sílu – obyvatele. Ti totiž často podporovali partyzány. 

Velryby způsobily válku ve Vietnamu

V roce 1963 bylo v Jižním Vietnamu již více než 16 000 Američanů. Počty stále stoupaly, ale nejednalo se o vojsko. Konzultanti, instruktoři, lékaři, rádci a specialisté.

Torpédoborec USS Maddox

 Torpédoborec USS Maddox

Situace se začíná přiostřovat v létě roku 1964. Dne 2. srpna byl torpédoborec USS Maddox napaden třemi torpédovými čluny severovietnamského námořnictva. Podle tehdejších zpráv se mělo za to, že palbu první zahájily čluny. Až po odtajnění se ukázalo, že první střílel USS Maddox. Palba byla na výstrahu nepřítele, který se přímo řídil k nim. Jednalo se o mezinárodní vody, tak byla situace trochu stresující. Opravdová záhada však přišla o dva dny později, kdy Maddox spolu s dalším torpédoborcem ostřelovaly radarové cíle v domnění, že jde o torpédové čluny. Má se za to, že se jednalo o chybu na radarovém zobrazení, způsobenou bouří. Spekuluje se o tom, že obě situace byly vykonstruované ministrem obrany McNamarou, který věděl, že bez správného důvodu se do komunistů nebudou moci pořádně opřít. Následkem toho byly schváleny nálety na důležité cíle v Severním Vietnamu, které proběhly jen o den později, tedy 5. srpna 1964. Opravdový zlom však nastal 7. srpna, kdy dal kongres americkému prezidentovi Johnsonovi právo použít sílu k obraně jakéhokoli státu aliance SEATO. 

V roce 1965 údajně prezident Johnson v soukromí sdělil, že námořnictvo dne 4. srpna 1964 střílelo na velryby.

Konec roku odstartoval peklo

Ačkoli se mohlo zdát, že byl krok k vyslání vojska do Vietnamu správný, opak byl pravdou. Tato událost odstartovala devět let krvavých bojů, které neměly naprosto žádný výsledek, jen zmařené životy. Ještě na konci toho samého roku se po Ho Či Minově stezce přesunulo na jih více jak 10 000 členů VLA (Vietnamská Lidová Armáda – Severní Vietnam, anglicky NVA). Tím se čísla zvedla a začátkem roku 1965 bylo v Jižním Vietnamu něco přes 170 000 partyzánů. Těch, kteří se skrývali v systémech podzemních chodeb, převlékali za domorodé obyvatele, kladli pasti a především – nehodlali vést klasickou válku. Američané nevěděli, do čeho se pouští.

V dalším díle seriálu o válce ve Vietnamu se podíváme na americkou stranu.

Seriál o Vietnamu

  1. Úvod války ve Vietnamu (právě jste dočetli)
  2. Válka ve Vietnamu a americká strana
  3. Válka ve Vietnamu a vietnamská strana
  4. Průběh, výsledek a následky války ve Vietnamu
Autor článku
Lukáš Rojek
Lukáš je dlouholetým nadšencem do outdooru a military. Jeho zálibu v chladné a palné zbraně doplňuje sportem a získáváním nových zkušeností. V našem Magazínu se soustředil jak na lehčí témata, tak i na ta komplikovanější. Momentálně ho můžete vidět na našem YouTube kanálu, kde Vám představuje naše produkty.
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?
Naposledy prohlížené
Klip Clipdraw® pro skryté nošení pistole Glock® 20, 21, 21SF, 29, 30, 30SF, 37, 38, 39, 40
Brašna přes rameno Helikon-Tex® Urban Courier Bag Medium® Cordura®
Softshellová bunda Gunfighter Windblocker Helikon-Tex®
Kompas Silva® Ranger 2
Kalhoty Ranger 2.0 PENTAGON® Rip Stop
Kalhoty EdgeTec Tactical Propper®
Kraťasy Urban Tactical 8.5
Větrovka Vapour Active Windtop Snugpak®
Boty Salomon® XA Forces Mid GTX 2018
Termo boty zimní Fox 40 – 40 °C  FOX OUTDOOR®
Kalhoty SURPLUS® Xylontum Chino
Kalhoty BDU 2.0 PENTAGON®
Nosný systém Tasmanian Tiger® Chest Rig MK II M4
Funkční tričko PENTAGON® Apollo TacFresh