Survivalové dovednosti Velké americké krize

 Velkým strašákem moderní doby je i to, že nemálo lidí je přinuceno žít ve městech, kde hladové masy lidí dlouho nevydrží bez dovážení jídla. Pokud se to nevyřeší, dá se očekávat „Zlatá horda“ od každého většího města. Jak zde bude klesat objem jídla a jim dříve či později dojde, že nemají jinou možnost, nežli vyrazit směr venkov.

Velká americká krize byla vážný celosvětový problém, jenž se projevil jako celosvětová ekonomická deprese, která se odehrála hlavně v letech 1930. Začala v roce 1929 a probíhala až do konce let 1930. 

Moderní preppery a všechny osoby točící se okolo survivalu to celé samozřejmě nenechává klidnými, jelikož je to skvělý čas a příležitost, jak se celkově poučit a zlepšit své dovednosti. Rozumný člověk to bere jako svoji povinnost se z ní poučit, jelikož je jen otázka času, nežli bude podobná další krize.

Co lidé tehdy dělali, aby přežili nebo jen mohli jakž takž existovat? Jaké dovednosti bylo lepší tehdy mít? A co lidé byli nuceni dělat v krizi, aby přežili? 

Šetrnost a střídmost během Velké USA krize

Asi ta nejdůležitější věc naučená během Velké USA krize byla hospodárnost. Střídmost a šetrnost ve všem a všude, to byl absolutní základ. Užívání věcí bylo normální, ale když něco dosloužilo, určitě se to nevyhodilo a nekoupilo nové. Naopak, opravilo se to a když to nešlo, tak rozebralo na užitečné díly. Prakticky nic se nevyhodilo. 

Lidé tehdy neměli jinou možnost nežli to zkrátka zvládnout jen s málem. Ale podařilo se jim tyto časy přežít. Věci, jaké dnes bereme za dané a vyhazuje je leckdo (staré šaty, …), byly používány opět do plného potenciálu (roztrhání na hadry, onuce, …). 

I ten nejmenší drobek jídla byl sněden. A každá část zvířete byla (stejně jako u indiánů leckde dodnes) do plného potenciálu. 

Třeba taková drobnost jako zbytek kečupu / hořčice na dně, jenž se dodnes nedá vytřepat, tak ten vypláchli trochou vody a poté vytřepali komplet. A sklenice použili na pití, na rostliny apod. Hospodárnost nadevše je zde hlavní heslo dne. A dost možná zase brzy bude.  

Když se šaty staly příliš obnošenými, tak byly zalátány a vyspraveny nebo zašity. Kolik lidí umí dnes šít ručně i na stroji? Když šaty byly opravdu nepoužitelné, tak se stále dané šaty použily na hadry jako ucpávka dveří, k vytírání, … 

Hospodárnost zkrátka byla nutná, jestliže jste chtěli přežít. Neexistovalo něco vyhodit. 

Hospodaření na vlastních usedlostech a farmaření

Farmaření a farmy všech forem, bylo jich zde v té době mnoho. Nyní je na území jen cca necelé 1 % lidí, jenž udává farmaření jako svoje hlavní zaměstnání. 

Farmy byly opět tehdy obrazem toho, že nic nebylo nevyužito – absolutně všechny zdroje se využívaly, co o jen šlo. Chovaly krávy, kuřata, ovce, jiný dobytek, … Tito všichni byli v maximální možné míře živeni jídlem z farmy a nic se opět nezneužilo a nevyhodilo. Jakýkoliv jedlý zbytek skončil u zvířat (staré kůrky, zbytky ohryzků jablek, zbytky kukuřice, zbytky po kuřatech, …), byly předhozeny prasatům. Poté se hnůj dobytka sbíral a hnojila se s ním další úroda.

Farmářský styl byl tehdy co nejvíce soběstačný. Zahradničení, ochrana a uchování jídla, outdoorové dovednosti, chování zvířat, zabíjení a správné porcování zvěře, lov,… Zabíralo to zkrátka nespočet dovedností, kdy si člověk ušpinil ruce: od stavění ohrady až po pěstování jídla a pastevectví a logicky vše mezi tím. 

Pokud jste žili na farmě, která nebyla zadlužená, tak se to dalo přežít.

I když místní lidé často nebyli přímo farmáři, každý, opravdu každý, měl tehdy zahrady. Každý zavařoval své domácí jídlo a vypěstované věci, protože musel. 

Všeuměl a domácí kutil

Vypadá to, že další důležitou dovedností této doby je být všeumělem, jenž dokáže od každého řemesla něco. A v krizi to platilo stonásobně.

Dobrý kutil byl někdo, kdo uměl též stavět a také někdo, kdo věděl, jak opravit opravdu vše (asi někoho podobného máte i vy poblíž), resp. někdo, kdo umí zalátat cokoliv anebo to znovu zprovoznit. Pro ty byla práce vždy a všude, byť často jen dočasná (nežli se opět pokazilo něco dalšího). Všeuměl musel ovládnout tesařinou, zednictví, být instalatér, … 

Stát se všeumělem, to vyžadovalo nicméně praktické životní zkušenosti a ochotu zkoušet a zkoumat nepoznané. Jinak než vlastní prací a zkoušením tyto zkušenosti člověk nezískal. 

 Za Velké americké krize žilo cca 134 milionů lidí, nyní je jich trojnásobek, dá se tedy předpokládat, že pře-lovení určitých oblastí je opět jen otázka času. Člověk je totiž nepoučitelný a zničí klidně jediný zdroj poblíž. Osoby neznalé míření, stopování a lovu též zraní svými vojenskými puškami (jsou nejlevnější) a takto zbytečně zabijí nevyužité mnohé jedlé zvířecí tvory.

Mechanik

Bylo potřeba opravovat často velké zemědělské stroje nebo další věci důležité poblíž – pila, mlýn, vozidla, … Někdo zkrátka, kdo má příslušné nástroje a ovládá postupy. Též se často svařuje, ková, brousí, řeže, piluje, lepí, … A také je nutné vědět, jak fungují vozidla. Obecně též motory, pumpy, hydraulika a potřebné nástroje k tomu. 

Zdravotník

Vždy zde byli (a opět i budou) ti, jenž potřebují zdravotní péči. Proto doktoři, sestry a vše okolo bude nezbytná součást jakéhokoliv lidského společenství pro jejich unikátní dovednosti. Pokroky v této oblasti jsou doslova neuvěřitelné, když je srovnáme se stavem za Velké americké deprese. 

I tak na tom bude většina lidí bez elektřiny a technologií dost podobně. Vždy zde zkrátka byla a bude tato poptávka mezi lidmi. A v čase častějších nehod (kdy každý opravuje všechno ad absurdum), tím spíše. 

Pokud tato oblast někoho zajímá opravdu do detailu, tak byla v této věci vydána řada knih – třeba série „The Foxfire Books“. To je série jedenácti knih (obávám se, že pouze anglicky), kde se řeší tyto věci do skutečného detailu: jak na keramiku svépomocí, výrobu bot, dřevěné vodní pily, dřevěné zámky, lov či pečení postaru. Každý díl má 300 až 400 stránek. 

Jak si mohu otestovat něco podobného na sobě? 

Není to tak těžké, jak by se snad zdálo – jako podobný experiment zkuste vydržet týden bez TV, internetu a počítačů, smartphonu / mobilního telefonu, GPS, auta a další moderní techniky, co doma máte.

Zkuste jíst polovinu toho, co jíte nyní. To vás přinutí lépe zpracovat zbytky jídla a zažijete si, jaké to často bylo za Velké americké krize nebo za války. A jaké to dost možná bude, až k nějaké té dlouhodobější katastrofě skutečně dojde. 

Když se rozhlédnete doma / po domě / ve stodole / ve sklepě, tak běží vaše stroje nejvíce na elektřinu, benzín, petrolej, … ? Dá se to nějak nahradit a zaměnit navzájem? Můžete chodit pěšky do práce? Nemáte nadváhu? Podívejte se na fotky lidí z této doby a určitě si všimnete, že prakticky všichni jsou hubení. Je pro to důvod samozřejmě… 

Pointa je nicméně, že když se na něco zaměříte jako jedinec nebo rodina svoji pozornost, dá se to zvládnout.

 Pravidla Velké USA krize by se dala shrnout následovně. Využij plně, co máš u sebe, pěstuj si vlastní věci, stěhuj se za prací, adaptuj a diverzifikuj, poznej dobrý nákup, když ho uvidíš, spolči se s jinými a nepropadej beznaději! Lidé si dnes často stěžují, jak zlé to je, ale vždy to může být ještě horší.

Jak se bude lišit další Velká americká deprese od té poslední?

Někdo by mohl argumentovat tím, že jedna zde právě pomalu začíná (a měl by pravdu). Až ovšem nastane další Velká americká deprese (a po ní brzy i jinde na světě, jelikož moderní měny a trhy jsou propojené nádoby), tak je otázka, jak se bude lišit od té poslední Velké USA krize?

Aktuálně (max. pár let stará data) je zde v USA 41 milionů lidí, jenž dostávají „jídelní známky“. A 14 % lidí zde žije pod oficiální hranicí pro chudobu (variuje dle velikosti a příjmu rodiny). 

Národní dluh USA je aktuálně 23,128 bilionů (https://www.usdebtclock.org/), a je tu i 104 bilionů dolarů půjčených a nyní bez ručitelů / nezaplacených / nezaplatitelných. V průměru je na jednu rodinu dluh 15 tisíc USD jen co se týče kreditních karet. A průměrná rodina dluží 130 922 USD. 

Podle průzkumu místní zprávy, pod níž je podepsána sekce Federálních rezerv, je skoro polovina Američanů neschopná sehnat 400 USD, náklad na nouzovou opravu / platbu bez toho, aniž by si jej museli vypůjčit nebo něco neprodali. Cca 30 % lidí zde má na účtu nulu a 63 % má méně než 1 000 USD uloženo na horší časy. A nemalých 21 % nemá absolutně žádný účet na úspory.

Amerika již dávno není bohatá, naopak, tento stát se začíná topit ve vlastních dluzích a přesto se zde stále leckteří snaží nasadit fasádu luxusu a prosperity. Většina lidí nevlastní nic, ale banky ano. Ale přesto jsou v problémech i banky. Soukromá organizace známá zde jako Federal Reserve banky dotuje již od roku 2008 a to vše se odráží na ještě větších celkových dluzích. 

I když je většina Američanů trestuhodně nevědomá velkého obrázku, jednoho dne (dříve či později) jim to dojde, ale to již může být pozdě. Objeví se další Velká deprese a kolaps, kdy se věci vrátí na svoji správnou a reálnou cenu (propadnou na ceně astronomicky) a během toho nebude již tento balón zkrátka jak finančně nafukovat. Dluhy lze platit dalšími dluhy jen do určité míry. 

Tento rozvleklý důvod byl nezbytný, abyste si uvědomili, že to u nás ještě není tak zlé a zkolabovat může kdykoliv jakýkoliv moderní stát / ekonomika / měna, což se odrazí na celém světě (stále více institucí je dnes ve fázi „příliš velké na nenápadné selhání“). A jak tedy bude další Velká USA krize probíhat? 

Velká americká deprese trvala okolo 10 let. Přitom 80 % lidí tehdy žilo na farmách a předpokládá set, že 90-100 % z nich mělo gigantické zásoby jídla uložené pro celou rodinu. A to měli ještě zahrady, pole a dobytek. V roce 1935 zde bylo 127 milionů lidí. Nyní je zde přes 320 milionů. Když dnes druhá americká deprese zasáhne města, kde je dnes 80 % populace, tak jak to asi dopadne?  

Největší ztráta pro moderní civilizaci je bezesporu vše okolo přežití, outdooru a survivalu. Dříve totiž lidé prostě museli vědět, jak hospodařit, lovit, trvale věci ukládat, … Mnozí též cestovali za prací vlaky po celém státě, což je dnes též spíše nereálné (nemají moc co nabídnout, protože nežijí v přírodě kromě své nádeničiny a na tu není moderní zhýčkaný člověk stavěný).  

Faktem je i to, že lidé během této doby měli v sobě větší kus morálnosti, zodpovědnosti a pracovní etiky. K tomu navíc i mnohem větší záběr svých dovedností. A to tím více, když žili někde na farmě, kde je to nutnost. 

Je mezi námi nespočet lidí, jenž doopravdy neví, co je to skutečná práce, hlad a neštěstí (nikdo mladý nezažil válku). Moderním lidem bylo vše dáno společností i rodiči (jenž mají sklony ratolesti spíše rozmazlovat) a celý život nezažili nic opravdu strašného, co by jim umožnilo charakterově vyspět. Nyní podobná sorta lidí podvědomě očekává, že se o ně stát postará, namísto toho, co by se staral každý sám a na své vlastní farmě jako lidé dříve. A dost možná se stanou i agresivní, když nebude po jejich.

Celá věc také dříve byla více viditelná – dnes se vše děje digitálně, což řadu podobných případů skryje. Za Velké americké deprese, když chtěl někdo něco, musel si pro to osobně zajít „do okýnka“. Dnes navíc člověk dostane půjčku prakticky na vše. Za Velké deprese lidé nebrali tolik půjček, protože si museli velmi dobře rozmyslet, jestli si ji můžou dovolit. Museli na ni též více šetřit a pracovat. 

Dnešní rodinné farmy jsou v moderní západní společnosti prakticky neexistující ve srovnání s léty Velké deprese. I dnes je často stejně rozemele, zničí a pohltí, nějaký velký podnik poblíž. 

Lidé dříve měli konkrétní plán i představu, jak se starat o zahradu, aby přežili a měli dost jídla na zimu. Dnešní malá zahrádka na pár brambor a rajčat to opravdu nevytrhne. 

Kolik lidí dnes také zná základy a je mistry konzervování a zavařování? Velmi málo. A i ti obvykle musí sahat po knize nebo internetu, aby si byli jistí. Jelikož aktuálně v USA probíhá velké zdání normálnosti, pád těchto jedinců na ústa z výšky bude ještě horší, nežli kdy v historii před tím. Nemálo z nich asi zkusí štěstí mimo město. 

Lidé dnes nejsou vzdělaní stejnou měrou a směrem, jako lidé dříve. Praktické dovednosti dnes víceméně neexistují. Dříve lidé měli školy více praktické a plné praxe. Dnes často studují věci, jenž jsou po pádu k ničemu – jak tvořit multimediální obsah, všelijaké sociální obory, … 

Amerika nabrala špatný směr (stejně jako většina moderní civilizace) a dnes tímto směrem nejde pěšky, ani nejede autem, ale letí raketou Elona Muska… Pád je jen otázka času. Ekonomika a lidská mysl se dá prznit jen do určitého stádia, nakonec se vše provalí, ale jen aby nebylo pro většinu již pozdě začít znovu. 

Díkybohu se dnes začíná v USA opět prosazovat díky internetu prepping a podobní lidé si vyměňují na YouTube tipy (jak postavit rocket stove, … ). Předpovědět se to ale celé jistě nedá na 100 %, jelikož jsme dnes jiní lidé s jinými zdroji i zázemím. A jinými znalostmi, což se nám může vrátit nebo šeredně nevyplatit, uvidíme brzy…