Okamžik, kdy použijete střelnou zbraň k ochraně sebe nebo svých blízkých, je přelomový. Dá se říci, že ve zlomku vteřiny se může změnit život váš a život útočníka. Mějte na paměti, že střelná zbraň je to poslední z vašeho obranného arzenálu…
Nutná obrana
Nutná obrana a právo bránit svůj život nebo život blízkých je pevně ukotvena v zákoně. Zbraní se rozumí jakýkoli předmět, který je schopen způsobit zranění druhé osobě a je útokem proti tělu důraznější. Tím může být například svazek klíčů, tyč, skleněná lahev, kámen, nůž a podobně. V případě použití střelné zbraně nastávají mnohem výraznější komplikace.
Vyhnout se střetu
Nevyhledávání konfliktních situací je naprostým základem. Každý občan udělá nejlépe, pokud se vyhne místům, kde hrozí potencionální nebezpečí. Jsou však životní situace, kdy se konfliktním situacím nevyhneme. Jako příklad můžeme uvést typickou scénu z temného podchodu za hluboké noci, kde všehoschopná osoba, například pod vlivem drog, nečekaně zaútočí. I za této okolnosti, pakliže je to jenom možné, musíme správně vyhodnotit situaci. V drtivé většině útočníka nezajímá osoba jako taková, ale spíše obsah kapes a peněženky. V takové situaci je skutečně nejlepší, přestože se to může zdát sebevíc postavené na hlavu, když přepadený udělá to, co útočník chce. Útočník se obvykle ztratí jako pára nad hrncem a poškozený (přepadený) neprodleně musí uvědomit policii. Je zvláště důležité chovat se tak, aby nebezpečný rabiát neměl příčinu svůj útok eskalovat.
Zachránit si život
Co znamená zachránit si život? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, která by platila pro všechny případy. Při útoku rozhodují zlomky vteřin. Jestliže není možnost odvrátit útok například útěkem, potom, byť v teoretické rovině lze použít všech dostupných obranných prostředků. Teorie není životní praxe a na různé konfliktní situace každý reaguje jinak. Například podle svého charakteru nebo jiných možností. Jsou i případy, kdy oběť útočníka v rozhodujícím okamžiku nedovedla vystřelit…
Mnohdy k odvrácení nebezpečí stačí namířená zbraň spolu s výzvou jejího použití. Pro zvýraznění psychologického efektu lze v této fázi použít i varovný výstřel. Opět můžeme jmenovat řadu výjimek, ale k osvětlení této základní situace nám tento příklad stačí.
Pokud útočník nezanechá svého nebezpečného jednání a nelze situaci zachránit jinak, je napadený oprávněn použít všech prostředků k odvrácení nebezpečí. Mějme na paměti, že reálný život není kovbojka a pojem „čistý průstřel“ nebo „škrábnutí“ je něco, s čím se medicína setkává velice zřídka. Proto i jeden zásah ze střelné zbraně má na těle útočníka značně destruktivní účinky. Primární účelem je zneškodnění útočníka, tedy odvrátit (trvale) přímou hrozbu, tím ale není řečeno, že útočník musí nutně zemřít. Z výše uvedeného je zřejmé, že i postřelení mnohdy stačí k trvalému odvrácení nebezpečí. Po střelbě je nutné přivolat policii. Pokud došlo ke zranění kterékoli osoby, pak i lékařskou pomoc. Pokud to situace vyžaduje, je nezbytné poskytnout předlékařskou pomoc, neboť toto plyne z občanské povinnosti.
Mrtví nemluví
Heslo „mrtví nemluví“ znají především ti, jež mají za sebou vojenský výcvik. V civilním životě toto heslo neobstojí, pokud vůbec obstojí v životě vojenském. Při zranění, či zabití útočníka bude policie prošetřovat, která osoba je pachatelem a která osoba je na straně poškozeného. Moderní kriminalistické metody až na výjimky dovedou zcela bezpečně rozpoznat charakter střelných zranění a jakým způsobem jich bylo dosaženo, včetně vzdálenosti mezi útočníkem a střelcem. V těsném kontaktu mezi střelcem a útočníkem je možné nalézt drobné popáleniny na oblečení, či kůži postřeleného. Výstřelem se mimo rozžhaveného projektilu uvolní zbytky horkého střelného prachu a plynu. Z toho důvodu budou kriminalisté posuzovat, jestli měl napadený možnost utéci, nebo by si útěkem naopak přitížil.
Rozhodující je i směr střelby. Pakliže útočník ležel na oběti a ta ho v bezvýchodné situaci postřelila, lze celkem snadno prokázat, že mohlo jít o život ohrožující situaci. Vyšetřovatelé se nejčastěji setkávají se situací, kdy útočník stojí proti své oběti čelem, přičemž obvyklá vzdálenost není více jak dva metry – útočník se tedy chystal vstoupit do komfortní zóny napadaného, který tuto situaci vyhodnotil jako kritickou.
Zvlášť nápadné je postřelení do boku z větší vzdálenosti, nebo, kdy útočník stojí zády ke své oběti. Z principu je jasné, že v obou případech nemusí jít o život ohrožující stav a vyšetřovatelé budou posuzovat oprávnění použití střelné zbraně. Na základě toho může dojít k překvalifikování celého vyšetřování. Tedy, že napadený nebyl poškozeným, ale pachatelem. Zkušený kriminalista totiž nemůže vyloučit verzi vyprovokovaného útoku, alespoň ne v počátcích vyšetřování. Zdánlivá oběť může takto maskovat svůj trestný čin.
Povinností policie je zajištění místa činu a jeho důsledného prohledání. Z toho důvodu je třeba zajistit co největší počet svědků oné události, třebas i způsobem omezení na jejich osobní svobodě do příjezdu bezpečnostních složek. Jejich výpověď může mít zásadní podíl na právní kvalifikaci činu. Na zbývající otázky odpoví rekonstrukce na místě činu, kde jsou v maximální možné míře simulovány okolnosti předmětného skutku.
Co je důležité po útoku?
Z předchozího odstavce víme, že jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou musíme myslet, je vlastní bezpečnost a z toho vyplývá charakter našeho jednání. Po odvrácení útoku zbraň zabezpečíme proti náhodnému vystřelení, jestliže je jisté, že situace nebude vyžadovat její opětovné použití. Pokud hrozí napadení, například druhým pachatelem nebo další skupinou, je potřeba být stále ve střehu. Primární povinností obránce je přivolání bezpečnostních složek. V našich podmínkách není třeba volat lékařskou službu a policii zvlášť. Operátoři si vzájemně informaci předají. Nejlépe však uděláme, pokud vytočíme číslo policie a sdělíme, že došlo ke střelbě, sdělíme, jestli je nebo není vyloučen další útok a pokud (ne)došlo ke zranění.
Každá situace je jiná a vyšetřovatelé k tomu budou přihlížet, nicméně neodborná manipulace se střelnou zbraní, pokud obránce vlastní zbrojní průkaz, může ve výsledku přitížit i obránci.
Nesmíme panikařit! Pokud to bude v silách obránce a situace to dovolí, nemělo by se na místě činu vyskytovat příliš mnoho lidí. Jejich přítomnost může zničit důkazy, které později mohou hrát ve prospěch obránce. V žádném případě nesmíme manipulovat nebo přemisťovat předměty, které by mohly být použity v důkazním šetření!
Policie má povinnost zajistit místo činu, které následně prohledá. Je to naprosto nezbytné k určení právní kvalifikace celé situace. Rozhodující je, jakým způsobem došlo k útoku, kde stál obránce, odkud na něj bylo útočeno, počet výstřelů a jiné nezbytné úkony šetření. Již známe příklad útočníka, který stál zády. Jestliže útočníka hrozba střelnou zbraní zastrašila a byl na útěku, je jisté, že nešlo o nutnou obranu! Jak již víme, rozhodující je i vzdálenost. Tyto důkazy lze zajistit již při prvotním ohledání místa činu a předběžným výslechem obránce nebo i případných svědků.
Pokud existuje podezření, že obránce jednal nepřiměřeně, musí počítat s tím, že bude zadržen do určení právní kvalifikace incidentu. Z prvotní nutné obrany se může vyklubat zabití, zabití z nedbalosti a je mnoho případů, kdy „obránce“ jednal úmyslně, tedy domnělého útočníka zbavil života, což znamená pouze jediné. Došlo k vraždě. Pochopitelně lze mluvit v opačné rovině.
Je tedy naprosto běžná praxe, že dojde k zadržení a následnému vytěžovaní (výslechu) toho, kdo použil střelnou zbraň na odvrácení útoku. Na kvalifikaci bude mít zcela jistě vliv lékařský posudek o charakteru zranění, v případě smrti útočníka soudní pitva, kterou smí provádět znalec k tomu určený. Naprosto bezpečně lze odhalit například úhel, kterým projektil vnikl do těla. V mnoha případech jde totiž o rozhodující faktor.
Pokud se do takové situace někdy dostanete, snažte se, byť to může z psychického hlediska působit značné potíže o co nejsvědomitější spolupráci s policií. Nic nezamlčujte, vypovídejte pravdu. Uvědomte si, že kriminalistika je v dnešní době na velmi vysoké úrovni a na základě nejrůznějších posudků, výslechů, lze vyvrátit účelovou lež, či záměrné zamlčování důkazů…
Závěr
Jak již bylo předesláno: Způsob nutné obrany je vždy silně individuální záležitostí. V obecné rovině si můžeme vyjmenovat základní body.
- Vyhýbejte se situacím, kde hrozí riziko napadení.
- Vyhněte se střetu a nezavdávejte příčinu ke stupňování útoku.
- Pamatujte, že střelná zbraň je poslední možností a pokud to situace dovoluje, nejlepším východiskem je útěk.
- Pokud je to možné, použít nejdříve hrozbu střelbou, případně vystřelit varovný výstřel.
- Při použití zbraně vždy volejte policii. Za určité situace je nutná předlékařská pomoc. Pakliže na místě události jsou svědci, je naprosto nezbytné zajistit jejich přítomnost do příjezdu bezpečnostních složek.
- Zajistěte střelnou zbraň proti náhodnému vystřelení, avšak hrozícímu útoku smíte opět čelit. Přizpůsobte se situaci.
- Nepanikařte!
- Nemanipulujte s důkazy a snažte se zabránit pohybu nežádoucích osob. Výstižným pojmenování takové osoby rozumíme obyčejného „čumila.“
- Aktivně spolupracujte s policií. Nic nezamlčujte a vypovídejte podle svého nejlepšího svědomí. Nepřesné výpovědi přinášejí pouze chaos!
- Zachovejte trpělivost. Vyšetřovatel musí prokázat nebo vyvrátit vaše tvrzení. Je to jeho práce. Ať chcete nebo ne, kolečku nejrůznějších výslechů a několika bezesným nocím se nevyhnete!
Z celého článku vyplývá jediná věc. V případě nutné obrany a zvlášť při použití střelné zbraně, si obránce bude muset ledasco vytrpět. Vyšetřovatelé neznají pozadí nebo případný motiv celého aktu a takto k celé situaci budou přistupovat. Proto platí tvrzení, že se nevyhnete sérii vyšetřování, nepříjemných výslechů včetně případné rekonstrukce na místě činu. Jedině tak lze prokázat, že právo stojí na straně toho, kdo se rozhodl bránit svůj život!
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu
