Víte, co je to v myslivecké hantýrce obnova? Obnova je čerstvě napadaný sníh, který zakryje všechny předchozí stopy a vlastně tím obnoví ráz krajiny a všechno předešlé je zapomenuto. Většinou víme, jak je to dlouho, co poslední sníh napadl. Proto můžeme odtušit, jak staré jsou stopy zvěře, která po obnově přišla. Myslivci podle obnovy mohou zjistit, která zvířata se nachází v daném revíru.
Spárkatá zvěř
Ale stopy ve sněhu nejsou jen pro myslivce. I naprostý laik se může naučit podle stop na sněhu (obnově) obeznávat divokou spárkatou zvěř. Mezi spárkatou zvěř v našich končinách řadíme například srnce, jelena a prase divoké. A o spárkaté zvěři si nyní něco povíme.
Jelen evropský
Jelen evropský se řadí k velkým sudokopytníkům a je trvale rozšířený po celé Evropě, včetně Malé Asie a několika míst v severní Africe. Hmotnost jelena se pohybuje mezi 160 – 240 kilogramy. Ačkoli jsou samice o dost menší, i tak mohou mít úctyhodnou hmotnost, která se pohybuje mezi 120 – 170 cm. Zvíře o tak velké hmotnosti udělá samo sebou největší stopu. I stopa laně je mnohem větší, nežli stopa srnce, přičemž přední část stopy je zakulacená.
Srnec obecný
Srnec obecný je v našich končinách zdaleka nejrozšířenějším druhem spárkaté zvěře a proto je vysoká pravděpodobnost, že při procházce lesem narazíte na srnčí stopy. Srnec nepatří k velkým obrům, na druhou stranu při své hmotnosti, která dosahuje 15-30 kg a výšce 65 – 75 cm jde o velice hbité divoké zvíře. Stopy srnců jsou nejmenší mezi stopami našich sudokopytníků. Oproti jelením stopám jsou srnčí stopy značně menší a štíhlejší. Jde skutečně o malá kopýtka, která na sněhu velice snadno poznáte…
Prase divoké
Prase divoké, nebo v myslivecké hantýrce černá zvěř, je velký sudokopytník z čeledi prasovití. V našich končinách je spolu se srncem nejrozšířenějším divoce žijícím sudokopytníkem. Hmotnost divokých prasat je značně různorodá. Můžeme se setkat s menšími kusy do 50 kilogramů, avšak v našich podmínkách nežijí prasata, která v průměru váží více, jak jeden metrák. Větší hmotnost divokého prasete se podepíše na stopě ve sněhu. Stopa divokého prasete je 4,5-8,5 cm dlouhá a 4-6 cm široká a vnitřek stopy nám vykresluje písmeno V. Při hlubším došlapu se obtisknout i tzv. paspárky, což je jasné poznávací znamení.
Liška obecná
Liška obecná je psovitá šelma a rozeznat stopy lišky od stop menšího psa vyžaduje už trochu vycvičené oko. Hmotnost lišky nepřesahuje v našich podmínkách 10 kg. Vyšší hodnoty jsou již brány jako vzácnost. Relativně nízká hmotnost nekoresponduje se vzhledem, nicméně robustní vzhled lišky je spíše způsobený jejím huňatým kožichem. Při pohledu na stopu lišky si můžete povšimnout, že dva prostřední prsty jsou posunuté dopředu a stopa má užší charakter. Takto celkem jednoduše odlišíte stopy lišky od menšího.
Zajíc polní
Se zajícem se v naší přírodě setkáte také velice často. Zajíc je poměrně malé divoké zvíře a je velice zdatným běžcem. Zajíc polní dorůstá do 50 – 70 cm výšky a hmotností bývá mezi 2,5 – 6,5 kg. U stop zajíce nechybí ani drápy. Zajíc má dvakrát větší stopy zadních nohou, nežli stopy nohou předení, nicméně stopy zadních nohou jsou vzhledem k charakteristickému pohybu zajíce vždycky vepředu. Pokud uvidíte dvě velké stopy, které jsou horizontálně umístěné a následují za nimi menší stopy umístěné svisle, pak se s největší pravděpodobností díváte na zaječí stopy.
Závěr
Berte stopování jako hru. Uvidíte, že se časem budete rychle zlepšovat a tento základní výčet stop zmíněný v tomto článku vám brzy nebude stačit. Od teď muž ale poznáte stopu jelena, srnce, prasete, lišky a zajíce.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu
