Pojem „stanné právo“ je sám o sobě vágně a přesto i hrozivě znějící s podtextem skryté hrozby. Na vyhlášení stanného práva je obvykle nahlíženo jako na fakt, že věci přešly od špatného do ještě horšího stavu. K jeho vyhlášení dojde obvykle těsně po katastrofě / když ještě něco hrozí / již hrůza probíhá, potažmo se dá jako katastrofa (dle názoru a připravenosti konkrétní osoby) brát i samo o sobě.
Stanné právo může být ustanoveno kdykoliv a kdekoliv, ale jsou přece jen jisté náznaky a situace, kdy k tomu dochází nejčastěji – státní převraty, útoky na stát (dnes hlavně teroristické) a katastrofy všech forem. Nedejbože více zmíněných věcí zároveň.
Populární moderní zobrazení stanného práva v médiích má obvykle podobu ozbrojených mužů hlídajících kontrolní stanoviště. Ale je tu změna: nemají uniformy, ale plynové masky, jsou v plné kamufláži a jsou to vojáci, nepostávají okolo ani policejní vozy se známými blikajícími světly, ale vojáci s těžkou technikou (tanky, transportéry, …), vybavení kulomety a jejich spolehlivou obsluhou na všech pozicích.
Je to obrázek i představa zároveň strašidelná a vzbuzující obavy, když nejsou svázání stejnými zákony ani předpisy jako policie. Ale co to stanné právo vlastně je a co znamená?
Jak deklarace stanného práva ovlivní vaše životy a plány, speciálně pak po nějaké lokální krizi. Respektují tito vojáci civilní práva anebo ne? A jaká jsou další rizika, jimž se musíte vyhnout, když už stanné právo nastane?
Všechno to jsou dobré otázky a čistě v zájmu odhalení řady zbytečných obav a mýtů obklopujících toto téma se dnes dočkáte základních informací o tom, co to stanné právo je a jaké od něj můžete čekat efekty na lidskou populaci.
Co je to stanné právo?
Stanné právo je stručně řečeno vojenské převzetí kontroly nad typicky civilními funkcemi vynucujících zákony a vlády. Během stanného práva se obvykle používají vojenská pravidla a také soudy i v případě civilních věcí.
Důvody, proč stanné právo může být vyhlášeno, jsou rozdílné, ale jednoduše to znamená, že armáda je formálně ve vedení státu. Obvykle to také ve většině států znamená, že jakékoliv právní věci bude řešit vojenský soud a ne civilní a během jeho trvání jsou také potlačená lidská práva, jakých běžně požíváme v moderní společnosti.
To, že se někde objeví armáda jako výpomoc (povodně, …) ještě nemusí znamenat, že bylo vyhlášeno stanné právo, jak si někdo možná myslí.
Oblast pod aktivním stanným právem bude mít přiděleného vždy vojenského vůdce (obvykle služebně nejstaršího a nejzkušenějšího), který zde bude de facto i úřadující hlavou civilní vlády v oblasti. Stanné právo lze vyhlásit na jakékoliv úrovni: na úrovni města, kraje i státu. Právě jeho rozsah (a tím logicky i potenciální dopad) bude asi ta nejdůležitější informace, jelikož dále nejvíce ovlivní vaše případné plány v oblasti i váš život.
Stav ohrožení, mimořádný stav, výjimečný stav a podobné věci sice mohou mít někde rozmístěné armádu, ale civilní práva nejsou potlačena – detaily se liší stát od státu. Třeba policie může za podobných situací přinutit civilní osobu, aby odešla z domu / nařídit evakuaci. Ve stavu ohrožení atd. totiž obvykle civilní zákony stále platí.
Vezměme si jako příklad teroristické útoky v Belgii a Francii či bomba na akci Bostonský maraton: lidé tehdy byli zburcováni a byli vytaženi z postelí, když se hledali teroristi. Někteří byli zadrženi a pohyb civilních osob byl během daného stanného práva omezen.
I když to není stoprocentní stanné právo, jsou tam jisté náznaky, co od toho může běžný jedinec očekávat. I to, jak napjaté, šokující a nepohodlné časy to mohou být. A to navíc samozřejmě ještě k oné katastrofě, jaká ho způsobila na prvním místě.
Kdy je stanné právo vyhlašováno?
Stanné právo je typicky vyhlašováno konsolidovanou vládou a to v rámci nějaké akce, která národ zaručeně naštve (obsazení cizí armádou, …), přičemž jde o to, zachovat zde bezpečnost, stabilitu a pořádek (během situace i po ní). V drtivé většině jde o přírodní krize anebo invaze. Díky bohu to je krajní řešení a v moderní západní civilizaci se neobjevuje příliš často.
Očekávejte, že se jej dočkáte, když dojde k jakékoliv invazi a po pohromách krajské a státní velikosti. Také jej může aplikovat nějaká lokální vláda v případě mimořádných nepokojů, počínající agrese a pogromů apod. Také se s ním obvykle setkáte tehdy, když je vyhlášena nová vláda, chystá se / nastane puč apod.
Jaké má stanné právo efekty a dopady?
Jak bylo naznačeno výše, pakliže ke stannému právu dojde, můžete očekávat, že nebudou aktivní civilní soudy a práva po jejich trvání. Vycházení po večerce určitě nebude dovoleno. Některé detaily i aplikace se liší dost stát od státu, ale toto jsou určitě dvě hlavní věci.
Asi již nebudete mít právo a svobodu se sdružovat ve více jak pár lidech, také svoboda pohybu kamkoliv bude omezena. Náhodné procházení skrze oblast a kontroly situace budou běžně k vidění též. Také již nadále nebudete mít právo vlastnit a ani nosit zbraň (speciálně střelnou).
Bude od vás očekáváno, že budete následovat poslušně rozkazy armády / místních přidělenců bez zaváhání, protestu či zpoždění. Když cokoliv podobného uděláte, tak můžete čekat minimálně vězení, vážný odpor z vaší strany může skončit i vaší smrtí.
Za oné konstelace, že je situace natolik špatná, že došlo k vyhlášení stanného práva, tak můžete počítat i s tím, že nebudete mít u soudu žádného zástupce ani slyšení, prostě budete hozeni „do basy“, aby bylo zajištěno, že situaci ještě zbytečně nezhoršujete. A to je pořád ještě paradoxně ten lepší případ!
Celá věc se dá zcela přesně jen špatně odhadnout ve svém účinku a dopadu na vaši každodenní rutinu a snahy přežít během krize. Ale podíváme se na některé potenciální možnosti a také, jak optimálně na ně.
Přítomnost armády u cest vytvoří přirozené hranice, za které nebudete moci, i kdyby vám tam třeba umíral někdo z rodiny / šli jste na pohřeb. Jakmile se jednou stát rozhodne něco uzavřít, tak máte jen tři možnosti. Respektovat to a podřídit se, hrát podle jejich pravidel jen zčásti anebo bug-out.
Jak žít pod stanným právem?
Ve své nejméně intenzivní formě stanné právo nebude vyžadovat více pozornosti k autoritám, nežli jakou aplikujete za jakékoliv krize, ve své nejvíce intenzivní formě, ale naopak můžete být doma / zavřeni do improvizované basy a nebudete moci vycházet.
To znamená, že nemusíte být schopni cestovat, takže se nedostanete z města, nebudete moci ani hledat rodinu a přátele mimo město. A také nemůžete pomoci někomu v nouzi. Jediné, co můžete dělat je čekat na další rozkazy.
Toto přináší zřejmé dilema. Jestliže je vaše přístřeší a jeho umístění před danou pohromou neúčelné, budete si jej asi muset trochu vylepšit a riskovat zadržení. Vaše snaha dostat se do zóny, kam nesmíte, vám přinese klidně i kulku, takže opatrně komu, co a jak říkáte…
Povaha celé události zřejmě dost ovlivní i typ odezvy, jaký ze strany státu / vojáků můžete očekávat. Masivní teroristický útok se zřejmě dočká jiné odezvy než potopa.
Když to srovnáme s jeho vyhlášením pro změnu na katastrofu, tak zde věci sice také budou striktní, ale nebudou tak děsivé.
Mnoho prepperů má etické problémy s celou věcí – nějaký voják z povolání může být nasazen do oblasti, kde by byl hrubý na své spoluobčany, jenž často dobře zná. Dnes ale raději odstoupíme od témat morálních a zaměříme se spíše na ty praktická.
Hlavní otázka potom je, zda lidé v donucovacích složkách (tj. většina policie i armády) bude masivně potlačovat během stanného práva lidská práva. Někdo je toho názoru, že bez mrknutí oka, jsou to přece jen lidi, co mají v popisu práce „střílet lumpy“ a druhá zase, že jsou to též svobodomyslní patrioti a po dětech, co si hrají před domem, asi střílet nebudou.
Je tu ale i třetí cesta: závisí to na situaci. A mnoha detailech. Členové armády i policie jsou trénovaní a očekává se od nich, že budou následovat rozkazy nadřízených.
Pokud nepočítáme situace, kdy věci skutečně začnou vypadat jako nezákonné věci (rabování ze strany vojáků, …), většina asi bude následovat rozkazy a to z několika důvodů.
Předně, nebude pro ně asi těžké myslet si, že je to potřeba a rozumný krok zavést stanné právo v rámci snížení dopadů situace na ztráty a na civilním obyvatelstvu. Idea, že i když jsou zde státní složky tvrdé a vyzbrojené, pořád je to asi ta nejlepší hořká medicína na nynější chaos a situaci. Nikdo z armády ani policie nechce být sám na druhém konci práva, jenž sám vynucuje (negativní postihy jsou velmi ostré). Pak se stane mír a pořádek v ulicích (i když za nějakou cenu) pro tyto lidí mentálně průchozí.
Za druhé, stanné právo je zákonný proces, pakliže takto bylo i vyhlášeno. Když jej vyhlásí vláda anebo nějaká ve státě aktivní složka, je to podle místních zákonů košer a vám zkrátka nezbude, nežli se tím řídit.
Musíme vás ale uklidnit, docela jistě u nás ani nikde jinde neuvidíme typické věci, co s dějí ve známých „banánových republikách“, kde jsou puče co pár týdnů a členové „junty“ dosazeni doživotně či tak něco. Určitě tedy není na místě se podobné situace obávat.
Pokud by ale někdy armáda nařídila střelbu do civilistů (popřípadě se účastnila podobných nechutností), pak bez skutečně dobrého důvodu to nevypadá, že by mnoho lidí poslechlo. Když ale někdo bude schválně provokovat, může se dočkat nečekaně nepěkné odezvy dříve než si uvědomí, že to není běžná policie.
Během stanného práva se objeví nejrůznější tipy lidí ve vyšší koncentraci, nežli je tomu obvyklé pro běžné časy: obzvláště nepříjemné je to pak u zlodějů všech forem. Nastavování druhé tváře pak není u podobných typů rozhodně konstruktivní, ba nikam nevede, noste proto v kapse stále aspoň spolehlivý pepřový sprej!
Jak se se stanným právem vyrovnat?
Odpověď zde do značné míry závisí na vaší situaci, motivaci a cílech. Pokud se chcete volně pohybovat a interagovat s jinými lidmi volně, tak jak jste zvyklí nyní, tím pádem máte v oblasti se stanným právem dvě možnosti. Buď zrevidujete dočasně své nároky anebo budete žít v šedé zóně a bruslit v zákonech a mezi členy armády (a dalšími členy právo vynucujících složek). Jak bylo též zmíněno výše, dosah / trvání / rozsah a další faktory (koncentrace armádních sil v oblasti) této konkrétní situace do značné míry ovlivní to, jak právě vy stanné právo prožijete.
Když žijete v obydlené zóně anebo je stanné právo vyhlašováno pro váš region či státně, tak ta nejlepší rada a pravidlo na jeho přežití je, obecně se snažit následovat rady povolaných a nedělat zbytečné problémy. Čím dříve se situace stabilizuje, tím dříve bude dané stanné právo odvoláno, takže proč zbytečně dále masochisticky zvyšovat chaos? Když vytrváte, tak přetrváte.
Pakliže je stanné právo vyhlašováno jen pro vaše město anebo kraj, tak vaše šance, že se dostanete skrze síť jsou o poznání lepší a o poznání atraktivnější. Druhá strana mince ovšem je, jak se s tím vším poperete a dostanete se ze situace, jenž pro nikoho není dovolenou.
Co tehdy, když vám bude vláda zabavovat a redistribuovat zásoby? A co budete dělat tehdy, když budete někam nuceně přesunování s tím, že nevíte, jak dopadla vaše rodina?
Sliby a hlášky typu „každý bude spočítaný a nikdo nebude chybět“ jsou jen na uklidnění davu. Vy jste zodpovědní za zdraví své i rodiny a nikdo jiný. A co když se vynoří zprávy o tom, že lidé jsou přesunováni někam za důležitou věcí, o které neznáte detaily? Právě situace jako tyto jsou pro řadu prepperů dosti nervózní otázky.
Pokud si uvědomíte, že místa s větším objemem obydlenosti budou náchylnější více na problémy v každodenním životě, nemáte se čeho bát. Když žijete mimo města a kdesi mimo síť nebo ve vesnici vzdálené, tak patrně nebudete obtěžování, pokud se tedy nebudete muset vydat do města apod. Také si dejte pozor, ať si mnoho lidí nepovídá a neví o vaší prepperské zálibě. Když se celá ves dozví, že právě vy máte zásoby gigantické, ba enormní, není to nic, na co by se měl člověk těšit a můžete možná očekávat návštěvu vlády v rámci redistribuce zásob. Další důvod pro to, proč je dobré své zásoby a prepperskou zálibu držet pod pokličkou.
Jestliže žijete v obydlené oblasti, tak máte pár možností na výběr též. Splňte rozkazy a zahrajte si s osudem kostky, bug-out do míst s menším dohledem (když máte k dispozici) anebo neposlouchat a riskovat následky. Jestliže jsou pravidla a zákony slušné, tak proč neposlechnout? Stanné právo se nikdy nestane trvalým stavem a nepřejde do totality či dystopie. Již tak špatná situace se lehce může stát ještě horší, když si zbytečně hrajete na drsňáka a provokujete složky.
Když chcete ale odejít, tak to klidně můžete udělat určitě, protože státním složkám bude chvíli trvat, nežli se rozkazy schválí, dostanou všude, implementují, postaví zábrany, … Organizace a provedení plánu je něco zcela jiného, takže když někde zatím není ani síla ani zdroje, tak to neřešte. Na druhou stranu, chce to opět vyčíhat ten správný okamžik.
Trik je zde hlavně v tom, vidět znamení, že se něco blíží. Jakákoliv událost dost narušující chod soukolí moderní společnosti může být standardně brána a systémově správně uspořádána jako stanné právo, ale média i státní zdroje informací jej třeba budou zlehčovat, aby nevypukla panika. Popřípadě to mohou označit za akci méně závažnou, nežli se zdá vám.
A kdy už tak mluvíme o protáhnutí se skrze mezírku vládního kordonu, když se rozhodnete, že budete ignorovat příkazy a cestovat, jak chcete, nebo ze sebe udělat osobu, jenž armádě narušuje pořádek cíleně, tak pochopte, že proti sobě budete mít profesionální vojáky ozbrojené tou nejmodernější technikou: noktovizory, GPS, infradalekohledy, drony, fotopasti, kamery citlivé na zvuk, …
Možná si myslíte, že v noci nejste vidět, ale jakékoliv jednotky s infra-kamerou (léta ve výbavě i u policie) vás ukáží v celé vaší naivní nahotě. Rozhodně to nebude nic stejně snadného, jako když jste se zamlada vydali krást hrušky sousedům.
Vaše nejspolehlivější a nejjistější volba za této situace je podvolit se dočasně anebo odtáhnout za zelenějšími pastvinami (dokud ještě můžete jak chcete). Uvažte také vážnost situace, vámi předpokládané akce lokální populace, dopady nyní i poté, … Stanné právo zkrátka může být vaším nejlepším survivalovým trumfem, ale také tou největší hrůzou, jakou v životě zažijete.
Každopádně, člověk tak nějak podvědomě očekává, že kdyby kdokoliv dostal rozkaz střílet do lidí s dětmi, asi těžko by to každý bez váhání splnil… Natož do našinců. A již vůbec ne těch, co znají z okolí… Vláda, jenž se úplně zbláznila a může si dovolit co chce, je naštěstí o to více nestabilní a nenáviděná + rozhodně nebude nikomu chybět.
Jak přežít stanné právo bez újmy na duchu, zásobách i zdraví?
Věřte nám, že prakticky všechny moderní armády využívají moderní techniky v maximální míře. Určitě je proto nepodceňte a nevystavte se riziku. A pamatujte i na ten drobný detail, že to, že vy nevidíte je, neznamená zákonitě i to, že oni nevidí vás!
1. Jako vždy, buďte připravení
Čím méně potřebujete k tomu, abyste se dostali z domu anebo prostě dočasně odešli, tím lépe pro vás. Když je vaše přístřeší dobře zásobené a vybavené, tak s okolím vůbec nemusíte interagovat. Či tyto styky omezte na nezbytné minimum.
Jakákoliv interakce se totiž může vymstít, jelikož to může zajistit zbytečné rozhovory, vyptávání se, inspekce domu, hledání a zabavování zásob anebo možná i něco horšího.
Čím méně potřebujete opustit dům, tím lépe.
2. Když opouštíte dům, vezměte si BOB
Bug-out-bag s těmi nejzákladnějšími zásobami je pro podobné situace nezbytný. V případě, že se ocitnete mimo rodinu, známé končiny i město. Také vám může být zabráněno situací, davem a armádou v návratu někam. A právě BOB jsou věci, jenž u sebe musíte a měli byste mít celou tuto dobu.
3. Vypadejte příjemně, buďte slušní a neprovokujte
Neznepřátelte si ani neštvěte vojáky proti sobě. Ať je již váš názor na celou věc jaký chce. Pamatujte – většina z nich jen dělá svoji práci, má taky rodiny atd. Když to totiž budete zbytečně dělat, tak si vysloužíte nejprve jejich pozornost, pažby a nakonec střely. Doufejte jen, že v tomto pořadí. Možná jste standardně tvrdý a máte plnou skříň pistolí a pušek, ale jedna věc je jistá: ani náhodou nevyřadíte z chodu tak obrovskou věc jako je armádní jednotka a její prezence někde. Vystrašit profesionální vojáky také není snadné.
4. Nechoďte na demonstrace a shromáždění
Vyhýbejte se jim jako moru, jinak dost možná skončíte i s nimi v autobuse do nějakého tábora rychleji, nežli stihnete říct: „Ale co má práva?“.
5. Mlčte
Jen proto, že armádní lidé možná nejsou zlí zabijáci, určitě to neznamená, že vám nemohou zruinovat den v rámci své činnosti. Pokud dostanou rozkaz posbírat zásoby od populace, tak to i udělají.
6. Schovejte své zásoby na více míst
Když je zřejmé, že se bude shromažďovat všechno jídlo místních civilistů, tak pamatujte, že je to věc dvojznačná. Musíte ho pak ale schovat tak, aby jej nenašel ani policejní pes a nejlépe mimo dům a pozemky.
Buďte slušní a nápomocní a ukažte jim malou část zásob, jenž je obvyklá u lidí dnes: jídlo na 2-3 dny.
Co z toho plyne ?
Stanné právo není konec světa ani čas, kdy by po sobě lidé na potkání stříleli. Může to být pro vás zážitek přijatelný, ale i ten nejhorší, co jste zažili. To určitě vaší morálce nepřidá, když už máte na krku jednu krizi.
Určitě je ale dobré vědět, co od dané situace můžete očekávat, ať se na ni můžete i realisticky připravit. Pokud se vám něco z toho nezdá, pak je možná čas začít plánovat lépe a jinak?
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu