I když to možná ani vám a ani širší lidské veřejnosti není známo, tak 23. července v roce 2012 jsme minuli opět jednu pravidelnou vesmírnou katastrofu s globálními důsledky.
Pokud si říkáte, co to je, tak jde o sluneční skvrny, co byly právě dne 1. září 1859 zakreslené panem Richardem Christopherem Carringtonem. A a B označuje počáteční pozice intenzivního výboje (záblesku), jenž se posouval 5 minut ve směru k C a D než zanikl. Jde tedy o záznam přímo z historických podkladů a dokumentů.
Stalo se něco, co lehce mohlo povalit naši moderní civilizaci opět na záda, ba ji přinutit vrátit se do let 1859, kdy došlo k tzv. Carringtonově události, což byla extrémně silná sluneční geomagnetická bouře v roce 1859, co tehdy zničila veškeré vedení a techniku (tj. telegrafy a pár sloupů, což bylo to nejlepší komunikační zařízení, co tehdy lidé měli). Šlo o jednu z největších zaznamenaných bouří a ta novější se jí dost přiblížila.
Co je to CME / sluneční bouře v koroně?
Tento jev je vlastně narušení magnetického pole planety (Země) a to silným proudem nabitých částic unikajících vysokou rychlostí z naší nejbližší hvězdy (Slunce) a tento proud nabitých částic se uvolňuje při masivních explozích žhavého plazmatu na povrchu Slunce při tzv. slunečních erupcích.
Pokud k ní dojde, tak se během ní naruší ta část zemské atmosféry, jenž je zodpovědná za odrazy rádiových elektromagnetických vln (v pásmu krátkých vln). Za oné konstelace tedy, že je bouřka dostatečně intenzivní, tak to může i zcela znemožnit dnes tak klíčovou komunikaci se satelity umístěnými na oběžné dráze Země a platí to i pro GPS a podobné navigační systémy, jenž jsou kvůli tomu více nepřesné.
Tato událost pochází od Slunce a stává se častěji, nežli si většina lidí myslí. Obvykle každý den během denní kulminace sluneční aktivity. Ale mohou nastat i mnohem větší události jako třeba Sluneční bouře z roku 1859, též známá jako Carringtonova událost, k nimž dochází v periodách nižší sluneční aktivity, když je jakoby Slunce beze skvrn.
V biologickém a zjednodušeném pohledu na věc se na to můžete dívat jako na jakési škytnutí Slunce. Čas od času tato koule plazmatu odvrhne do Vesmíru kus plazmy a též i elektromagneticky nabitých částic. Mimochodem, výron koronální hmoty se anglicky označuje jako Coronal mass ejection, taktéž zkráceně CME.
Slunce rotuje jednu otočku ve své ose za asi tak pětadvacet dní. A když je bod zážehu v jedné rovině s námi, tak dostaneme přímý zásah - EMP / CME bouře. A my jsme minuli ohnisko a přímý zásah sluneční bouře z 23. července 2012 jen o devět dní!
Normálně to není velký problém. Země je totiž chráněna vlastním magnetickým štítem – tzv. magnetosférou. Logicky pak samozřejmě platí, že čím je daná solární bouře a výtrysky plazmy silnější, tak tím problémovější je i pro zemský štít. A i tím větší problémy a výpadky se objeví.
Když se objeví solární výtrysk, výron koronální hmoty nebo bouře, tak obvykle trvá ještě asi tak den, nežli se zde nabité částice ukáží (tedy za předpokladu, že na nás míří). Rekordní čas byl v této věci v roce 1972 a tehdy šlo o pouhých cca 14 hodin.
Nebudeme zacházet do přílišných podrobností, přece jen nejsme astronomický magazín. Tak či onak výron koronální hmoty je ve Vesmíru přirozený úkaz. Často následují solární erupce a vždy vyvrhují do Vesmíru i velké objemy hmoty a energie nahromaděné v elektromagnetické radiaci.
A je jen otázka času, nežli se objeví skutečně masivní koronální výtrysk. Sice k tomu nedochází často, ale Země bude v této události ovlivněna negativním způsobem a to velmi masivně, ba katastroficky.
Co se stane, když masivní výtrysk / sluneční bouře v koroně / CME zasáhne Zemi?
Pravděpodobný efekt bude ničivý a může být i katastrofický ve svém dopadu na náš moderní styl života.
Věc zkoumající fyzik Ying D. Liu (UC Berkeley) k věci řekl následující: „Extrémní vesmírné počasí v podobě solární super-bouře je událost nízké pravděpodobnosti, ale zato s vysokým dopadem na naši kritickou infrastrukturu. Pro tu má několik nezanedbatelných hrozeb na více místech (satelity, elektřina, …). Přičemž potenciální čas obnovy do původního stavu je odhadován asi tak na čtyři až deset let.“
Pokud se tu bavíme o obnově v řádu let, dokonce desetiletí, pak je zřejmé, že nepůjde evidentně o nic malého. Kolik si myslíte, že by z moderních lidí přežilo podobnou věc po pouhé týdny, natož měsíce nebo snad dokonce i roky!
Další výzkumný fyzik z UC Berkeley (Janet G. Luhmann a její kolegové) spočítali energetickou bilanci bouře v roce 2012 a zjistili, že je ekvivalentní uvolněná energii z cca miliardy vodíkových bomb. Zároveň uvolněných samozřejmě.
Slunce je sice zobrazováno na kresbách jako dárce života a vždy mírně působící, i ono se ale umí pořádně rozzuřit. Když k tomu dojde, tak v mírné variaci to jen způsobí lokální výpadky proudu a polární záře. Když ale dojde k opravdu masivní sluneční bouři, tak její následky jsou dnes doslova nepředstavitelné. Většina lidí si bez elektřiny ani neuvaří jídlo nebo nenačerpá vodu. Výpadek sítě na několik let kvůli CME, to ale není věc, která by ve Vesmíru byla až tak vzácná, takže ji raději nepodceňte…
Abychom citovali vědce NASA: „Extrémní solární bouře jsou hrozbou pro všechny formy moderní civilizace a jejích hi-tech věcí.“
Začnou s explozí / solárním výtryskem v magnetické klenbě okolo Slunce. Poté dojde k emisi extrémně silných paprsků X a UV radiace, jenž zasáhnou Zemi první a to rychlostí světla. Tím dojde k ionizaci vrchních vrstev atmosféry. Postranní doprovodné efekty této události budou výpadky rádií a chyby u GPS.
Minuty až hodiny posléze dorazí nabité částice. Ty se pohybují jen o trochu pomaleji jako světlo. Jde o elektrony a protony urychlené a nabité výbuchem/erupcí a mohou elektrifikovat satelity a zničit je nebo aspoň zničit klíčové části jejich elektroniky.
Poté dorazí CME, miliardy tun těžký mrak magnetizovaného plazmatu / výron koronální hmoty, jemuž bude trvat asi tak den nebo i mírně více, nežli se k nám dostane.
Analytikové ve všech odpovídajících vědeckých branžích se shodují, že přímý zásah extrémní CME (na úrovni toho, co nás minul v roce 2012) může způsobit black-outy / výpadky vedení po celé Zemi, čímž by došlo k deaktivaci všeho, co se zapojuje do standardní sítě. Většina lidí ani nebude schopna spláchnout WC, jelikož typický městský i vesnický vodní systém má elektrické pumpy.
Ti z vás, jenž se již někdy zamysleli nad tím, jaký asi bude mít efekt EMP (elektromagnetický puls dnes vojensky využitelná zbraň pro všechny atomové velmoci). S ohledem na energie ve Slunci operující a jeho velikost je zřejmé, že to bude ve Slunečním podání řádově horší. EMP úder provede svoji ničivou práci během nanosekund, kdežto CME / solární bouře to bude dělat i několik hodin / dní a ve třech vlnách.
Síť nebude fungovat / Elektrické přístroje budou poškozené
I když lidské EMP zbraně a Vesmír se svými CME zvládnou lokálně cca stejné poškození, tak CME navíc přinese ještě další smrtící věc, o níž si promluvíme v příštím odstavci.
Všude budou ohně a požáry
K tomu, abyste vedli elektrický proud potřebujete tři věci – vodič (měděný drát je nejlepší), magnetické pole (energetický zdroj, sluneční erupce, …) a relativní pohyb (tj. solární výtrysk vůči Zemi). Když se tyto tři věci dostanou dohromady, mnoho z nich shoří a to vně i uvnitř (stejné světectví existuje z roku 1859 od telegrafistů mimochodem).
Pulzování a působící podmínky výše způsobí, že navozené vysoké elektrické proudy trvajícího CME pravděpodobně elektrické věci zapálí. A opět se to stalo i v roce 1859, během Carringtonovy události, když tehdy shořely i dřevěné budovy v nichž se telegrafy nacházely poté, co dostali operátoři sami elektrický šok do těla.
S ohledem na to, jak moc je technika prodchnutá v moderní civilizaci (kov všude a města s desítkami milionů lidí), je zřejmé, že ohně by dnes byly něco nepopsatelně mnohem více ničivějšího. Čím delší drát je, tím větší má totiž potenciál se ohřát a to tím spíše, když se efekt CME spojí s dalšími problémy, co se zde patrně rychle objeví – požáry hlavně.
Kdy nastane další sluneční bouře srovnatelná s rokem 1859?
V dubnu 2014 fyzik Pete Riley z Predictive Science, Inc. publikoval práci ohledně vesmírného počasí nazvanou Pravděpodobnost výskytu událostí extrémních případů vesmírného počasí. A v té se zaobíral podrobnými záznamy solárních bouří jdoucími přes padesát let zpět.
Extrapolací frekvence běžných bouří do extrému, spočítal, že pravděpodobnost, že další podobně masivní událost do deseti let zasáhne Zemi je 12 %. Tedy asi tak jedna ku devíti!
Jeho vlastní komentář je zde: „Zpočátku jsem byl překvapený, že pravděpodobnost je tak vysoká. Ale statistika za těmito výpočty je korektní a správná. Je to určitě věc, jenž nám všem způsobí jisté vystřízlivění a nutí nás to k zamyšlenému pohledu na věc.“
Jak se můžete připravit na sluneční bouři srovnatelnou s rokem 1859?
Jak se ukazuje, není to zase až tak odlišné od toho, když se chystáte na EMP úder / situace s absencí elektrického vedení na delší čas.
Ti, co žijí ve městech, tak jsou víceméně odsouzeni ke zkáze (bez elektřiny uvíznete mezi dveřmi v obchodním domě nebo výtahu třeba) a i když přežijete podobné pasti, tak stejně zde nebude nic fungovat včetně infrastruktury. A to co zbude z jídla a zásob, tak o to se porvou záhy zbývající davy zde. Ale co pak?
Pokud již nyní nemáte fungující hospodářství (a ne, na dohled od města, nedejbože přímo tam, to není dobrý nápad). Musíte být připraveni přežít sami po celé roky.
- Petr Hájek
- Petr rád tráví čas v přírodě, obvykle jako turista. Rád zkouší nové věci z oblasti přežití a to nejen v přírodě, rád testuje nové produkty a objevuje nové značky, které vstoupí na trh s produkty pro přežití. Jeho životní krédo je: "I ten nejhorší den v lese je stále lepší jako ten nejlepší den v práci!".
Přejít do magazínu