Sortiment

Sebeobrana díl 6 - Sebeobrana střelnou a expanzní zbraní

06.05.2020 | Praktické tipy | Lukáš Rojek | Doba čtení: 22 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Tak a jsme tu. Kde, ptáte se? Na konci přátelé. Ne na konci světa, nikoli na konci svých sil nebo na konci doby ledové. Na konci našeho seriálu o sebeobraně. Čeká nás poslední část, kterou jsem si záměrně nechal až na konec. Jde totiž o to správné tabu, na které mnoho ze čtenářů bude koukat jinak než já. Pokud jsem si někdy myslel, že mohu článkem vyvolat smíšené pocity, je to dnes. No dobrá, trochu přeháním, ale téma, o kterém se zde chystám vytyčit pár milníků, je skutečně neustále diskutované. Ne snad kvůli tomu, že by to lidi bavilo, ale jelikož to každý vnímá jinak. Jakožto majitel zbrojního průkazu včetně skupiny E a několika zbraní k tomu, jsem i vášnivým zastáncem skrytého nošení zbraně. To mě spolu s každým, kdo zastává tuto ideologii, vrhá do hledáčku veřejnosti a staví na pranýř dříve, než se cokoli stane. Ony řeči o tom, že zbraně zabíjí lidi. Nepamatuji si, kdy naposledy vylezla moje zbraň z trezoru a napochodovala si do nejbližšího baru spáchat nějaký ten trestný čin. Proto ji mám vlastně v trezoru, že? Zbraně lidi nezabíjí, to lidi. 

Muž nabíjející pistol Ruger

Během několika minut, které vám čtení této závěrečné části zabere, bych rád shrnul několik faktů. Za prvé, mé osobní návyky, které při EDC dodržuji. Za druhé jsou to jistá pravidla, která zkrátka při nošení zbraně platí. Rád bych předal myšlenku použití střelné zbraně za účelem naplnění nutné obrany, ale také upozornil na možná rizika. Ke konci si řekneme, jak se chovat po použití střelné zbraně a co může nastat. Pak se trochu humorně vrhnu na nošení expanzních zbraní a na konec si shrneme vše, co vlastně víme. Čeká nás dramatická cesta v hlavní roli se střelnou zbraní, kde bude hrát záporáka jak sám zákon, ale i my. Tento scénář píše sám život. Na konci může být happy end, nebo otevřený konec bez západu slunce. Kupte si vstupenky, pohodlně se usaďte, otevřete popcorn, začínáme. 

Střelná zbraň jako poltergeist

Úvod jsem začal trochu temně, ale věřte, že na použití střelné zbraně za účelem nutné obrany vtipného nic není. Není to historka, kterou si budete u piva vyprávět s kamarády a smíchy se mlátit hlavou o stůl. Je to noční můra, která mnoha lidem změnila život. Nechci zde znovu rozebírat, co je to vlastně nutná obrana a jak tento mechanismus funguje. Doporučuji si nejdříve přečíst první část seriálu. O čem bych ale rád mluvil je: Jak vlastně zákon vnímá střelnou zbraň?

Pokud se budeme držet mantinelů nutné obrany, tak velice dobře. V očích zákona je střelná zbraň obranný nástroj, obranná zbraň chcete-li. Jako zbraň je pak bráno vše, co svým užitím dokáže znásobit případné následky. Může to být tedy deštník, propiska nebo právě střelná zbraň. Tudíž platí – pokud jste jednali správně, vyslyšeli veškeré rady, nebylo vyhnutí a vy použili střelnou zbraň, zákon to nebude vnímat nijak negativně.

Bohužel v případě České republiky je frekvence soudního řešení ustanovení mluvícího o nutné obraně při nejmenším neobvyklé. Proto si buďte jisti, že policisté a soudce propátrá každou zákrutu situace, která vás k němu dovedla. Proč říkám bohužel? Jelikož je naše nastavení nutné obrany poměrně strohé a neexistuje dostatek judikatury při použití střelné zbraně, systém se setkává s takzvaným dvojím metrem. Každý soudce pociťuje použití zbraně za účelem nutné obrany trochu jinak, což může hypoteticky vést ke dvěma rozdílným výsledkům u dvou soudců. 

Proto je důležité udělat vše co nejlépe. To ale není zas tak jednoduché.

Střelná zbraň jako každodenní parťák

Jsem jeden z těch lidí, kteří s sebou zbraň nosí i když jsou do parku se psem, nebo vyhodit smetí před barák. Kdysi mi říkal kamarád příhodu z jedné modelové situace během kurzu sebeobrany. 

Instruktor se ptal: ,,Co uděláte, když půjdete po ulici, agresor vás překvapí náhlým útokem tyčí a neustane ve svém útoku i po výzvách?“ 

Kamarád odpověděl: ,,Upozorním ho, že mám střelnou zbraň, pokud přes veškeré výzvy s útokem nepřestane, budu střílet.

Instruktor se zamyslel a říká: ,,Jo vy jste jeden z těchto lidí. Tak jinak. Stejná situace, jen jdete v teplácích a pantoflích vyhodit smetí do kontejneru před barák.

Kamarád: ,,Upozorním ho, že mám střelnou zbraň, pokud přes veškeré výzvy s útokem nepřestane, budu střílet.

Chtěl bych být u toho a vidět výrazy ostatních účastníků kurzu. Nicméně to je přesně můj problém. Ze zbraně jsem si udělal součást svého každodenního vybavení, krom nože a dalších věcí. K tomu samozřejmě patří několik návyků, které jsem si vytvořil, podobně jako každý se stejnou ideologií. Jako hlavní zbraň jsem si zvolil Glock 17, který je pro mě úchopem, váhou a funkcionalitou nenahraditelný. Nepřítomnost aktivních pojistek a důvěra, kterou ve zbraň mám je pro mě jistotou, na kterou spoléhám. Zároveň jsem zastáncem nošení náboje v komoře. Někteří zrovna zakroutili hlavou. Položte si jednu otázku: jak budete jednou rukou tahat zbraň z pouzdra, odjišťovat ji a natahovat? Víte, kolik je to času? Přesně tolik, kolik vás může dělit od života a smrti. Všichni se kterými jsem toto konzultoval a zkoušel různé situace jsem přesvědčil o opaku. I ty, kteří jako Chris Costa nabíjeli mířidly o opasek. 

Místo pro svou zbraň jsem si zvolil apendix carry, což je skvělé při zásahu z auta, ale především v případě, kdy se bráníte člověku, nebo zvířeti, které vás povalilo na záda. Okrajově zbraň nosím i na páté hodině. Pouzdro používám IWB (vnitřně opaskové). Jediné, co mě poslední dobou trochu vrtá hlavou, je ráže Glocku 17 9x19 mm. Pro střelbu a z hlediska ceny střeliva je sice ok, ale zastavovací účinek není tak dobrý. Je mi známá situace, kdy pachatel po průstřelu stehna právě touto ráží pokračoval v útoku bez toho, aby si povšimnul, že má v noze díru. Ráže 10 mm AUTO, nebo .45 ACP jsou v tomto ohledu mnohem účinnější. Ale to je na jiný článek, jinou debatu. 

Základy, bez těch to nejde

Pokud jste oprávněni nosit zbraň pro ochranu života majetku a tak dále, jak to praví typ E zbrojního průkazu, museli jste prokázat největší znalosti a schopnosti, abyste jej získali. Na co je potřeba pamatovat? Opakování je matka moudrosti. Proto se ke zbrani chovám stále jako na začátku. Základní pravidla typu chovejte se ke zbrani vždy jako kdyby byla nabitá, nemiřte na nic, na co nechcete střílet, prst mimo spoušť, jsou základním kamenem. Je potřeba se zbraní denně cvičit, abyste měli patřičné návyky pěkně hluboko pod kůží. 

Před pár lety jsem byl u známého, který se nechával slyšet, jak je dobrým znalcem zbraní a všeho kolem. Když mi ukazoval svůj Colt 1911, povšiml jsem si, že je ve zbrani zásobník. Upozornil jsem ho. Můj do té doby dobrý známý tedy zatáhl za závěr, vytáhl náboj z komory a závěr pustil. Tím do komory nabil další náboj. Teprve potom vytáhl zásobník a nahodil pohled naprosté spokojenosti. Při tomto úkonu na mě několikrát namířil. Byl jsem nucen mu zbraň vzít a patřičně ji vybít. Bohužel je takových situací více než bych si chtěl přiznávat. Kdybych za každý příběh, kdy si někdo doma při vybíjení zbraně prostřelil stěnu, dostat dolar, opékám teď buřty s top modelkou někdy na Bora Bora. 

Proto si pamatujte, neztrácejte obezřetnost při manipulaci se braní. Vždy se k ní chovejte s respektem. Každý by si měl projít základním kurzem, který poskytuje několik akademií v ČR

Je to tu a nedá se tomu vyhnout

Doufám, že těm, kterým při přečtení o náboji v komoře vstaly vlasy na hlavě, se účes už vrací k normálu. Nicméně jsme teprve začali. Nyní přichází mé oblíbené, modelová situace a její řešení. Nicméně dnes to nebude mít pro případného pachatele dobrý konec. 

Překvapen v parku

Klasika, byly jste si s kamarády zahrát svůj oblíbený sport v místní hale. Po zápase si jdete sednout na jedno dvě piva do hospody, která je hned vedle sportovní haly. Jelikož s sebou máte zbraň, tak si samozřejmě pivo nedáte. To je jako, když řídíte. Pod vlivem nejste způsobilí, a tak u sebe ani nemůžete mít střelnou zbraň. Toho jste si samozřejmě vědomi, a proto se ke kamarádům přidáte s nealkem v ruce. S přibývajícím časem si náhle uvědomíte, že jste přítelkyni slíbili návrat do 23h. Rozloučíte se s kamarády a razíte vstříc venkovní tmě. Nestíháte, střihnete to přes park. Uprostřed cesty, zhruba v půlce parku, kde zrovna není dostatek pouličního osvětlení se baví trojice mužů. Ačkoli jste četli moji druhou část seriálu o sebeobraně, kde radím, jak prevencí předejít podobným situacím, projdete kolem nich. Projitím upoutáte jejich pozornost a skupinka na vás začne povykovat cosi, co jen zdánlivě připomíná správně složenou větu. Zastavíte se a zjistíte, že se jeden z nich ptá, zdali nemáte cigaretu. Bez toho, aniž byste si všimli, že vás skupinka obklíčila, myslíte na zbraň za svým pasem. Jeden se vás na něco zeptá, ale vy ani nevíte, co to vlastně bylo, jelikož ten, co stál za vámi, využil situace a udeřil vás do zátylku. Co teď? 

Následný vývoj

No jste v tom až po uši. Úder sice nebyl tak velký, ale i tak vás dostal do stresu. Cítíte, jak vám adrenalin zalévá tělo, nejste si jisti ve svých nohách a marně hledáte správnou větu. V tomto případě je naplněna podmínka nutné obrany. Přeci jen jste si na poslední chvíli přečetli mnou zmiňovanou druhou část a přirozeně se snažíte deeskalovat situaci pomocí verbální komunikace. Útok bohužel neustává a vy se cítíte ohrožen na životě. Z rány do zátylku se vám motá hlava, útěk by nebyl možný, natož úspěšný. Navíc právě jeden z agresorů vytáhl nůž. Přichází výhrůžky újmy na zdraví.

Co myslíte? Jak dál? Tasení zbraně je zde naprosto přirozená reakce. Zahrozíte použitím smrtící síly, následuje varovný výstřel. Jeden z útočníků, ten, co má nůž, udělá rychlý výpad a vy stisknete spoušť a dvakrát vystřelíte. První střela zasáhne agresora s nožem do břicha, druhá skončí v noze jednoho z kompliců. Zatímco zasažený do břicha upadá v bolestech na zem a ztrácí vědomí, postřelený do nohy si sedá, je při vědomí a stále se na vás snaží dosáhnout. Třetí utekl. Co dál? 

Pár důležitých rad 

Co si myslíte o modelové situaci? Správně jste poznali, že jsem se snažil nastínit spíše horší podmínky. Proč? 

  1. Útočníci jsou v přesile a zaútočili jako první, což jim dává velkou výhodu. Zároveň při řešení celé záležitosti u soudu budou proti vám tři. To jim dává výhodu sehrané, lživé výpovědi, která z vás může na chvilku udělat potenciálního agresora.
  2. Nikde žádní svědci. Pokud k takové situaci má dojít, je lepší mít kolem sebe svědky, což mohou být například i kamery. Samozřejmě, vždy to nejde.
  3. Jeden útočník je v šoku a stále se snaží pokračovat v útoku, ačkoli má prostřelený stehenní sval. 
  4. Poslední útočník utekl. Nejspíše se nevrátí, ale stále představuje velké riziko. Co kdyby došel pro posily do blízkého baru? 

Zde je vidět, že situace je velmi nepříznivá. Nicméně jednali jste v souladu s nutnou obranou. Bohužel je to tak, museli jste použít střelnou zbraň, což vás dostává do nepříjemného postavení. 

Co udělat jako první? 

Po výstřelu musí následovat zhodnocení situace. Útok již ustal? Nemůže jeden z agresorů vytáhnout také zbraň a vystřelit? Správná verbální komunikace je nyní velmi důležitá. Výzvy k zůstání na zemi, ruce tak, aby na ně bylo vidět, dívat se do země, ideálně ležet na břiše. Tak by měl pachatel zůstat, pokud je to možné. V případě, že použil pro útok zbraň, odkopněte ji tak, aby na ni nedosáhl, ale abyste věděli, kde je. Za žádných okolností na ni nesahejte.  

Pamatujte, že hned jak je to možné, musíte zavolat policii a to číslo 158, nikoli 112. Pokud to budete vy, kdo ohlásí střelbu jako první, bude to hrát ve váš prospěch. Skvělé je, když nejste během vyeskalované situace sami, a zatímco ji řešíte, řeknete kamarádu, aby zavolal policii. Vy jste ten iniciátor přivolání pomoci. 

Policii velmi stručně, ale přesto dostatečně vysvětlete, co se stalo, kdo byl útočník, kde jste a že byla použita střená zbraň. 

Co s vaší zbraní? 

Někteří lidé si myslí, že by měli zbraň vybít a odložit na zem. Jiní by zase zbraň vybili a vložit do pouzdra. Ani jedno podle mě není správně. Obzvláště pak, když někde pobíhá třetí pachatel a jeden z postřelených vykazuje přetrvávající agresivitu. Zároveň není vhodné mít zbraň stále v ruce. Myslete na okolí a na příjezd policie. Zbraň vložte do pouzdra a mějte ji tak, aby byla rychle po ruce. Po příjezdu policie ihned informujte, že máte zbraň, řekněte jim, kde je a jak se k ní dostanou. Tedy: Zbraň je pod mikinou na mém pravém boku. Za žádných okolností po zbrani nesahejte a nepodávejte jim jí. Takové věci se neslučují se životem ani u nás, natož pak v USA. 

Na nic nesahejte!

Nehýbejte s pachateli, nehýbejte se braní, neuklízejte vystřelené nábojnice. Nechte vše tak, jak to je. Jinak se dostáváte opět do problémů. Forenzní specialisté dokáží s určitou přesností znovu zkonstruovat situaci. Přítomnost střelného prachu na oblečení zasaženého říká, v jakém byl zrovna pohybu, ale také vzdálenost, ve které byl od vás. Nábojnice na zemi označují místo, kde jste se nacházel během výstřelu a tak dále.  Proto – na nic nesahejte. 

Nejste Parry Mason

Na to pamatujte, bez právníka ani ránu. Zde se to hodí v tom pravém slova smyslu. Jen právník ví, co můžete říci, abyste si sami neublížili. Proto ho co nejdříve kontaktujte, aby vám pomohl. Je dobré mít číslo uložené v telefonu. Špatně zvolená věta bez konzultace s právníkem vás může dostat na zadržovací celu. Policisty samozřejmě informujte o tom, co se stalo. Vyvarujte se zbytečně dlouhým příběhům plných zbytečných informací. Tím si můžete uškodit. S přesnou a podrobnou výpovědí počkejte na právníka. 

Nenechte se unést

Tohle je častá chyba, kterou lidé dělají. Výsledkem může být problém se zákonem. O čem mluvím? Ustanovení o nutné obraně je limitované jen na časový úsek, kdy útok hrozí či stále trvá. Pokud přestane a dále nehrozí žádné nebezpečí, končí i platnost nutné obrany. Tedy – pokud se vám podaří odrazit útok a útočník například leží na zemi, vzdává se nebo utíká, nesmíte dále útočit. V tom případě by se nejednalo o sebeobranu. Skvělým příkladem je zloděj, který se vás snaží oloupit. Za těchto okolností se můžete bránit. Pokud však se svým záměrem přestane a začne utíkat, nesmíte na něj vystřelit. Pokud byste útočníkovi zatarasili cestu k útěku a on by se přes vás snažil dostat na svobodu, opět se můžete bránit. Pamatujte na to! 

Pomozte, jinak si nepomůžete

Častá otázka: ,,Musím podat první pomoc člověku, co se mě snažil zabít?“ Ano musíte! Nepodání první pomoci je v našem zákoně trestáno. V případném procesu vám to rozhodně nepřidá. Proto je lepší první pomoc vždy podat. Samozřejmě tak, abyste při jejím podávání nepřišli k úhoně. Pokud postřelený bude stále jevit známky útoku, pomáhat mu nemusíte. Je také dobré sdělit policistům informaci o podání první pomoci při ohlašování situace. Hovory jsou nahrávány, to vám může pomoci. Ale pozor na to, co řeknete, stejně tak vám mohou nahrávky uškodit. 

Jak je vidět, situace je poměrně náročná, a to jak její eskalace, tak i její závěr. Pokud jste však vyhráli boj o holý život a jednali skutečně v souladu se zákonem, nemusíte se ničeho bát. Existuje spousta případů použití střelné zbraně v nutné obraně. Spousta z nich dopadla dobře. Bohužel jsou i takové případy, kdy bylo použití střelné zbraně zcela zjevně nepřiměřené. To vás přivede ke třetímu článku a problémům se zákonem.  

Použití expanzních zbraní

Jak se blížíme k závěru, je tu ještě jedna věc, kterou bych chtěl probrat. Jedná se o použití expanzních zbraní pro sebeobranu. Expanzní zbraně, také plynovky, jsou zbraně, které se většinou podobají reálným střelným zbraním. Funkcionalita a mechanismy jsou zpravidla zachované, nabíjí se zásobníky naplněnými slepými náboji, pepřovými náboji a dalšími. Plynovky se často používají pro simulace modelových situací. Bohužel se najdou i tací, kteří si myslí, že je plynovka skvělým nástrojem pro sebeobranu. Různé pepřové a zábleskové náboje nejsou řešením, kterým byste chtěli bránit svůj život. Co když na někoho vytáhnete plynovku, a on vytáhne ostrou zbraň? Co pak? Osobně nejsem zastáncem expanzních zbraní pro tento účel. Je to něco, jako sprchovat se v pláštěnce. Sice na vás teče voda, ale svůj účel to zkrátka nesplní. 

Závěr

Tak co si myslíte o střelných zbraních a jejich nošení / použití při sebeobraně? Jste pro? Jste proti? Zajímaly by mě vaše pocity a jak na to koukáte. Každopádně je potřeba si uvědomit, že obrana střelnou zbraní je nejvyšší stupínek v hitparádě obranných prostředků ať už improvizovaných nebo k tomu určených. Nejedná se o hračky, ke kterým se člověk může chovat neobezřetně. Chce to trénink, chce to um a chce to vždy pamatovat na pravidla, které jsme si řekli a která znáte ze své praxe. 

Velké vyvrcholení

Tak jsme to zvládli. Poslední díl skládačky obstojně zapadl do šestimístné mozaiky a troufám si říci, že přesně na své místo. Sebeobrana je choulostivé téma, o kterém se často mluví šeptem, pod peřinou. Nikdo se nechce dostat do situace, kdy by musel bojovat o své zdraví, o svůj život. Bohužel si tyto situace nevybírají a mohou nastat doslova kdykoli. Proto je potřeba být připraveni a udělat co nejvíce pro prevenci a bezpečí své a svých blízkých. 

Povedlo se. Když jsem začínal psát tento seriál, chtěl jsem předat jedno základní poselství. 

Nebojte se toho a braňte se. Pokud jste v právu, právo bude stát za vámi.

Samozřejmě to není tak jednoduché, ale chtěl jsem vymazat onu mylnou myšlenku, která visí jako strašák v mysli každého z nás. Zákony už nejsou tak úzkoprsé a justice konečně začíná přistupovat k sebeobraně tak, jak by měla. Přeci jen, každý má právo bránit sebe i druhé. Co by to bylo jinak za svět?

Seriál o sebeobraně

  1. Úvod, jak to vidí zákon
  2. Tipy pro efektivní sebeobranu
  3. Nepřiměřená obrana
  4. Nejvhodnější bojové sporty
  5. Sebeobrana žen a dětí
  6. Sebeobrana střelnou a expanzní zbraní (právě jste dočetli)
Doporučené produkty
Autor článku
Lukáš Rojek
Lukáš je dlouholetým nadšencem do outdooru a military. Jeho zálibu v chladné a palné zbraně doplňuje sportem a získáváním nových zkušeností. V našem Magazínu se soustředil jak na lehčí témata, tak i na ta komplikovanější. Momentálně ho můžete vidět na našem YouTube kanálu, kde Vám představuje naše produkty.
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?