Jak přežít potopy a jiné vodní hrůzy?

 I když jsou povodně obvykle ohlašovány státními organizacemi s dostatečným předstihem, řada lidí je na ně stále trestuhodně nepřipravená. To, že zde byla před rokem stoletá voda, neznamená, že zde nemůže být zase. A ne, přetížené záchranné sbory nemohu být všude.

Jen třeba v USA povodně zabijí stovky lidí a po světě četné tisíce dalších, když to vezmeme z globálního hlediska. Náklady v životech i škodách jsou enormní. Přitom místa, jenž jsou před vodou zcela bezpečná prakticky neexistují. A jak se nám zvyšuje hladina moří kvůli tání ledovců, určitě to nebude lepší.

Potopy jsou jedna z nejběžnějších přírodních pohrom. Často každoročně a někdy jim stačí jen jediný déšť. Je vcelku jedno, kdo a odkud jste, zaplavení je stálý problém. A není moudré vodu podcenit i příště.

S čím se setkáváte při boji s divokou vodou?

Potopa je (stručně řečeno) těleso vody, jenž stojí anebo se pohybuje v oblasti, která by měla být standardně suchá. Zaplavení se může stát rapidně, popřípadě pomalu. To v závislosti na konkrétním případu. Potopa je vždy nebezpečná, ale pro jednu variaci to platí obzvláště: ano, jde o nechvalně proslulé bleskové záplavy („flash floods“).

K bleskové záplavě dojde tehdy, když se velké těleso vody dostane do míst / je sem přirozeně svedeno z blízkého i dalekého okolí, takže způsobí nakonec doslova rychle se pohybující tiché stěny vody. Podle obsahu a délky, bleskové záplavy mohou spláchnout lidi, auta, ba dokonce i struktury zboří.

Bleskové potopy jsou často spouštěny těžkým deštěm (často mimo oblast desítky km daleko). Záplava / zátopa je ale oficiálně to, když se řeka / potok rozvodní , provalí břehy a začne dělat neplechu.

I když je za tím často déšť, obvykle jde při povodních o celou kombinaci faktorů: taje sníh a led, protrhne se někde přehrada a dokonce stačí i bobří hráz někde v přírodě. Pobřežní potopy jsou obvykle díky tsunami po zemětřesení a hurikánech.

Pohybující se těleso vody s sebou nese tolik energie, že stačí cca 15 cm k tomu, aby shodila dospělého. A stačí 30-35 cm, aby to odneslo auto. Lehce či vůbec připevněné struktury se snadno zničí anebo jsou odneseny pryč. Ale ony jsou k tomu náchylné i věci dobře upevněné, protože voda má tendence vyvrátit / vyplavit hlínu zpod fixační konstrukce. Doslova jí tedy pomalu podkopá.

To ale stále není vše. Další zábava na lidi čeká v tom, že v povodni (a je jedno, jestli je sladkovodní nebo slaná) se nesetkáváte jen s vodou, ale vším, co utrhla. Potopa s sebou totiž ponese vše, co člověk stvořil – ostré úlomky skla, kusy železa, vylité chemikálie a jedy, benzín, odpad, mrtví lidé a zvířata a další podobné radovánky. Pohyb skrze podobnou vodu je proto velmi riskantní.

Průběh i následky povodně tady dělají jakékoliv přežití zde velmi těžké. Můžete také vsadit na to, že nepůjde energie a úraz elektrickým proudem okolo drátů ve vodě bude velmi reálná hrozba.

Utopit se kvůli stoupající či se jinak pohybující vodě je taktéž stálé nebezpečí, speciálně ve vozidle, z nějž se nemusíte dostat. Většina cest bude neprůjezdná / neprůchodná a to znamená, že se patrně nedočkáte ani služeb, doktorů či snad distribuce jídla. A platí to opět i pro čistou pitnou vodu.

Ale dokonce i tehdy, když již voda trochu ustoupila, stále zde hrozby přetrvávají. Objeví se plísně a další biologické problémy ve vodou promáčených a septiky kontaminovaných domech. To je problém hrozící smrti sice sekundární, ale stále více než reálný.

V kostce řečeno, příchod potopy se postará o to, že prakticky veškerá kolečka moderní společnosti se přestanou otáčet. Pokud někde prší, může to i způsobit záplavu v extrémním případě. Takže ať už jste kdekoliv, sledujte zprávy a další varovná znamení…

Možná dokonce žijete v oblasti, kde jsou potopy jen výjimečně, i zde se ale může utrhnout kvůli dešti svah nad domem či něco podobného.

Jaké fáze má plánování a příprava na boj s divokou vodou?

Další sekce vám dá znalosti, moudrost i nástroje k tomu, jak vše přežít správně. Připravíte se a vybavíte se na povodeň stejným stylem, jako to děláte u jiných pohrom (přírodních i lidských): zohledníte předběžné události, průběh i post-apokalyptický stav.

Předběžné plánování a materiální příprava vám dá pak při povodni jasnost mysli i výhodu tehdy, když ještě nebudete stát ve vodě po pás a budete potřebovat chladnou mysl pro to, abyste provedli správná rozhodnutí. Vyhnout se vodě za každou cenu, o to tu jde a co nejvíce minimalizovat následky toho nejhoršího, co na vás může mít voda nachystáno.

 Sjednat si pojištění na podobné věci obvykle není nic jednoduchého, pod různými pojmy totiž obvykle majitel domu a pojišťovna rozumí různé věci. V situaci a místech, kde jsou povodně ale relativně běžné, neuškodí nicméně ani pojištění.

Předběžná příprava na povodně

• Znejte specifické povodňové záplavové oblasti ve vašich místech. Zátopy se mohou stát téměř kdekoliv, ale přesto, některá místa jsou na tom výrazně hůře jako jiná. Někde se prostě častěji setkáte s určitým typem povodně. Každý z nich má přitom své výzvy. Zaplavení velkého prázdného místa je mnohem pomalejší proces nežli bleskové záplavy, takže člověk má často čas v této věci sledovat lokální zprávy. To pomůže jednoznačně upřesnit problémovou oblast.
• Identifikujte bezpečné oblasti. Musíte přesně vědět, kam v záplavě půjdete. Může to být místo s vyšší nadmořskou výškou, k příbuznému anebo do domu známého. Do vaší chatičky anebo kamkoliv jinam. Přemýšlet o podobných věcech až tehdy, když vám stoupá voda po nohou znamená, že jste v plánování selhali.
• Chápejte a znejte varovné znaky toho, že je povodeň na cestě. Speciálně to platí pro bleskové záplavy. Pamatujte si, jak dlouho musí pršet ve vaší oblasti k tomu, abyste si museli začít dělat starosti. Ujistěte se, že sledujte varovné faktory tím fanatičtěji a tehdy, když jste v místech s bleskovými záplavami.
• Nalezněte, zmapujte a praktikujte vaše evakuační trasy. Do vašeho nouzového přístřeší, do vaší chatičky, … Jestliže pracujete v místech, kde jsou bleskové záplavy normou, určitě znejte z daného místa ne jednu, ale ideálně všechny bezpečné cesty.
• Aplikujte co nejvíce bezpečnostních hledisek. Tak třeba: držte nádrže, odpadní potrubí a okapy u vašeho domu ve špičkové kondici. Ujistěte se i o tom, že tento styl ochrany je navržen tak, že směruje vodu od vašeho obydlí dále. Použijte ideálně i záložní pumpu nezávislou na síti (solární síť). Jestliže čas, prostředky a zdraví dovolí, umístěte věci na co nejvyšší místa. Přesuňte všechny cennosti doma do vyšších pater.
• Vybavte se zásobami a vybavením, jenž potřebujete. I když možná nepotřebujete odejít hned, je to celé velké dilema. Čím déle zde totiž zůstanete, tím horší situace může nakonec být.
• Pojistěte se / obnovte pojistku na potopu. Běžné pojištění na domácnost totiž často nepokrývá žádné katastrofy jako je záplava či jiné škody způsobené vodou. Podobná věc se může vyřizovat i měsíc, takže na to pamatujte.

Jak se chovat během povodně?

• Nalaďte si rádio a poslouchejte předpověď. Místní státní složky by vás měly na povodeň upozornit. Lokální radiostanice by mohly být ovšem jistě informovány v této věci lépe. Poslouchejte a následujte instrukce.
• Evakuujte se. To bude ale dost záviset na vážnosti a čase záplavy. Tak či onak, ve správná čas zmizte to vaší bezpečné oblasti. Jestliže dostanete evakuační pobídku ještě před tím, nežli povodeň začne, ideálně se jí řiďte.
• Nejezděte přes mosty s rychle se pohybující vodou. Mosty mohou být oslabeny a podkopány v základové konstrukci, takže mohou zkolabovat každou minutou. Neriskujte chůzi ani jízdu po nich, jestliže je místní autority zavřely.
• Za oné konstelace, že jste uvěznění v autě, zůstaňte zde. Jestliže voda stále stoupá, vylezte si na střechu.
• Pakliže jste uvězněni v nějaké struktuře, vyrazte směrem zcela nahoru. Ale nelezte zcela na půdu, jelikož zde můžete být uvězněni stoupající vodou. Když je to ale opravdu nezbytné nezbude, nežli se vydat i na střechu.
• Nikdy nevstupujte do povodně. Ani nohama, ani s autem. Rychle pohybující se voda je totiž během povodně zabiják číslo jedna. A dokonce i voda zcela statická zdánlivě může ukrývat nejednu pohromu.
• Mějte po ruce signalizační zařízení. Jasné LED svítilny, klasické pochodně, chemická světla, … Ale poslouží i jasně zbarvené šaty. To vše pomáhá záchranářům pomoci vám.

 Nikdy do povodně nevstupujte ať se vám zdá mírná jak chce. Nezapomínejte, že v ní můžou být jedy, ostré věci, elektřina, … Nemluvě o tom, že i relativně mírný proud vás může povalit.

Jak se chovat po povodni?

• Nejezděte nikam autem, jestliže to není otázka života a smrti. Existuje jen velmi málo vozidel s koly, jenž se vypořádají s chaosem v záplavové zóně. Šance, že skončíte jako ztroskotanec na velmi nepohodlném / nebezpečném místě jsou tehdy vysoké.
• Neprocházejte záplavovou vodou. Možnost poškození vozidla, úrazu apod. je stále vysoká. Můžete také dostat elektrický šok.
• Dejte si pozor na setkání se zvířetem. Budou se tehdy totiž i všemožná zvířata snažit uniknout před vodou. U nás v této věci nejsou problémem ani hadi ale, ani jedovatí pavouci. Chytit ale od komára boreliozu můžete jistě i u nás…
• Jestliže používáte nástroje poháněné benzínem, používejte je bezpečně. To logicky znamená jednak venku a mimo okna / větrací otvory – otrava oxidem uhelnatým je velký problém.
• Naslouchejte instrukcím od autorit. Tím je myšleno, abyste pečlivě poslouchali a odebrali se domů jen tehdy, když vám potvrdí, že je to již bezpečné. Povodně se dají přežít relativně snadno, když je respektujete, nepodceníte je a sledujete důkladně počasí. Je též klíčové nebýt ve špatný čas na špatném místě. To vás totiž klidně v bleskové záplavě může stát i život. Nebuďte prostě za povodní na špatných místech a nebudete toho litovat.

Jak budovat povodňové záplavy?

Uchránit se před záplavou je jistě možné, není na tom nic magického, ale je to opravdu vždy mimořádně fyzicky náročná akce a to i tehdy, když máte k dispozici těžké stroje pro masivní hýbání se zemí. A to tím spíše, když máte jen rýč a kolečka.

To nejběžnější řešení pro běžného majitele domácnosti je využít pytlů s pískem pro kontrolu, svedení anebo snad nasměrování vody žádaným směrem z vašeho pozemku. Anebo, když už nic, aspoň minimalizovat dopad, jaký na váš pozemek povodeň má.

Postavit ale efektivní stěnu z pytlů si žádá čas a tuny potu, takže budete buď potřebovat pomoc a i poměrně dlouhou dobu na přípravu. Efektivita vaší zábrany proti vodě je zde zajištěna třemi věcmi: dostatečným plněním, rozumným sestavením pytlů a dostatečnou výškou zdi.

Pytle plňte jen asi tak do dvou třetin, to aby se vám jednak lépe zavíraly a v neposlední řadě jde i to, aby pěkně sedly na pytle již umístěné.

Stěna z pískových pytlů by měla být dole asi tak trojnásobně širší jako je vysoká, kvůli stabilitě. To je jediná možnost, jak odolá hybnosti vody. V rámci zlepšení výkonu celé zdi se dá vše také na straně vody olemovat co nejtlustší plastovou fólií a tu pak zafixovat pod horní i spodní řadou pytlů.

Toto zabrání tomu, aby se jakákoliv voda dostala skrze pukliny a díry ve zdi. Dejte si pozor i na to, aby plast byl co nevolanější ještě před příchodem vody, aby se neroztáhl a nepotrhal pod tlakem poté.

Další alternativou jsou nafukovací překážky, jenž jsou spojeny dohromady. Jako třeba známé „Aqua Dams“, jenž tvoří ochranu před vodou. Jsou ale neuvěřitelně drahé a je nutné je plnit (musí zde být tlak).

 Jedna z nejhorších forem, jaké může voda nabýt, jsou bleskové záplavy. Leckdy k nim dochází nečekaně, rychle a stejně rychle jako začaly, tak i pohasnou. A paradoxně k nim dochází i za slunečného počasí, jelikož řeka je dlouhá pochopitelně a situace se nedá uvidět / odhadnout všude.

Co by mělo být ve vaší sadě na přežití povodní?

Následující seznam zahrnuje věci, jenž jsou doporučené pro běžné civilní osoby. Berte to ale samozřejmě jako jakýsi základ nad kterým vše postavit. Uvědomujte si dobře také to, že musíte být v mžiku mobilní, když to situace vyžaduje.

• Voda – 2 až 3 litry na osobu denně je minimum. Jestliže se chcete i umýt a opláchnout nádobí, počítejte se 4-5 litry spíše. A to je na jednu osobu na jeden den! Mějte jí nejméně na 3-4 dny.
• Jídlo – zásob jídla na 3-7 dní na jednu osobu. Je vhodné, aby mělo aspoň 2 tisíce kalorií pro aktivní činnost, ale pro přežití postačí i méně. Jídla zabalená do plastu a kovu jsou hlavně vhodná, jelikož se nemusíte obávat znehodnocení. Jídla MRE / Ready to eat / K okamžité spotřebě jsou super, ale s dehydrovanými zase ušetříte místo. Potěší i drobnosti, jenž zvednou morálku (junk food). Respektujte logicky i potřebu pro speciálním jídle (děti, velmi staří, …)
• Otvírák na konzervy.
• Příbor, nádobí anebo tácek.
• Extra odolné celty a vázací materiály.
• Pokrývky, polštáře, …
• Oblečení – odpovídající sezóně a věci do deště. Rukavice, nepromokavé gumáky / holínky anebo boty rybářské jsou také dobrý nápad.
• Lékárničku / Sadu první pomoci – obvazy, antiseptika, lékařská izolepa, kompresní obvazy, prášky na bolest, chřipku, žaludek, alergie, … Věci na velká zranění (hemostatická gáza, turniket, sada na šití ran, … Léky na předpis minimálně v objemu na jeden týden. Záložní brýle.
• Hygienické předměty – toaletní potřeby a vše pro hygienu, dětské ubrousky, ženské potřeby, …
• Svítilna a záložní baterie.
• Bateriové či pákově poháněné rádio.
• Mobilní telefon – je nutné jej držet nabitý, takže neuškodí nějaká solární nabíječka + power-banka, co to zvládne.
• Peníze a platební karty – můžete předpokládat, že elektřina nebude v postižené zóně fungovat. Budete ale potřebovat peníze a kartu pro další případné nákupy mezi dalšími lidmi. Karty se samozřejmě dají použít v jiných místech, kde vše ještě funguje.
• Klíče od všech pozemků a vozidel.
• Dokumenty – mějte papírové kopie všech důležitých dokumentů a identifikací v kompletně vodovzdorném obalu. Stejně to můžete udělat i pro elektronické kopie na USB disku: pojištění, smlouvy, lékařské záznamy, výpis z účtu, poslední vůle, tituly a diplomy, čísla pojištění, …
• Souprava nářadí – nějaké základní nástroje v rámci porvání se se vznikajícími škodami. Něco, co vám pomůže bojovat s devastací a zlepší vaše krátkodobé vyhlídky. Nezapomeňte proto ani na větší kladivo, hřebíky, pilku, páčidlo, kleště, svěrák, …
• Věci pro péči o vaše zvířata – samozřejmě menší a přenosná. Neuškodí i zdravotní záznamy pro ně (očkování, …).

Co je nezbytné ještě při plánech na přežití povodně nutné promyslet?

Podzemní úkryty, bunkry a přístřeší jsou zahrnuty jako základní útočiště prakticky u každého preppera / survivalisty. Podobné podzemní úkryty ale nejsou z pochopitelných důvodů právě ideálním úkrytem v místech, kde jsou povodně.

Bylo by nešťastné, kdyby se vaše zamýšlená ochrana paradoxně stala vodní hrobkou. Určitě to není věc, která by se nedala zvládnout a promyslet, ale určitě to bude vyžadovat další investice – časové i peněžní, nežli tento koncept zdárně zakončíte.

Předně, jakékoliv vchody, vývěvy, trubky, odpady a podobné věci by se musely pětkrát zkontrolovat na nepropustnost vody. A stejně tak musíte být schopni zajistit i to, že výstupní linie bude nad vodou. Jinak zde skutečně strávíte věčnost.

Rozumné a běžné řešení se jeví být zvolit takový pozemek pro vaše přístřeší, kde je částečný kopec a vy ho zabudujete jakoby do svahu. To splňuje jednak nároky na klasické podzemní zázemí pro případ velkých problémů, ale stále je to s více jak  přirozeným dostatkem gravitačního odvodu vody, kdyby se zde snad nějaká objevila.

Používat sklep v zátopové oblasti jako úkryt před povodní není ideální a rozhodně to budete muset zkonzultovat se zkušeným stavitelem / firmou.

I kdy jsou povodně běžné a smrtící, stále je to věc, která je nebezpečná v každé ze svých fází. Může vás klidně skolit studna, do které se dostaly fekální bakterie.