Sortiment

Sebeobrana díl 3 - Nepřiměřená sebeobrana

09.04.2020 | Rady a tipy | Lukáš Rojek | Doba čtení: 16 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Předpokládám, že se nikdo z nás nechce dostat do křížku se zákonem. Nikdo nechce chodit na podání vysvětlení, svědčit u soudu, nebo sedět za stolem se svým právníkem a vyslechnout si negativní rozsudek, který vás dostane do výkonu trestu. 

Muž s pouty za mřížemi

,,Ale vždyť jsem jen bránil naprosto očividnému útoku. Jak je možné, že se zákon obrátil proti mně?“

Bohužel takových případů je mnoho. Pokud neznáte základní pravidla sebeobrany, můžete se z oběti stát obžalovaný. Jak jsem vám v prvním článku [1. část] prozradil, zákon rozeznává celkem dvě základní ustanovení a to nutnou obranu a krajní nouzi. Nás nejvíce zajímá právě nutná obrana, jelikož ta se používá v případech útoku, napadení atd. Co je ale nutné? Musíte zákon přesně znát a jednat vždy v souladu s ním, jinak vás čeká nepříjemná budoucnost. Bránit sebe, své blízké, jinou osobu a svůj majetek je naše právo. 

Jak je vidět, začal jsem tuto část seriálu o sebeobraně trochu jinak. Zatímco v předchozích částech jsem stál spíše na světlé straně síly, dnes se chci věnovat i té druhé, temné straně. Je velice jednoduché naplnit právní termín “zcela zjevně nepřiměřená obrana“ a  dostat se do problémů. Naštěstí řeči typu: ,,Obrana musí být maximálně stejně závažná jako útok“ neplatí a někdo chytrý si uvědomil, že často jen nepřiměřenou obranou mohu efektivně odvrátit útok a zachránit tak sebe, svoji manželku, kamaráda, nebo nebohou bezdomovkyni někde na hlavním nádraží. Právní systém přihlíží i na stres, který máte a že v okamžiku napadení nejste úplně při smyslech a nemyslíte racionálně. Ale to už víme. 

Co nám dá tento článek? Podíváme se na různé případy, kdy byla obrana shledána za zcela zjevně nepřiměřenou. Řekneme si, co bylo v těchto případech špatně a povíme si i jaké z toho plyne ponaučení. Nejdříve však trocha osvěžující teorie ohledně ustanovení o nutné obraně.

Nutná obrana jazykem smrtelníků

Jasně, jasně, vím, že jsem o tom už mluvil, ale před tím, než se pustíme do příkladů, je potřeba říct si, co vlastně tento zákon znamená. Jinak nemusíme plně porozumět následným modelovým situacím. 

Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící, nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. (ust. §25 trestního zákoníku)

Takže, co si z toho vzít jazykem smrtelníků?

  • Pokud odvracíte hrozící nebo probíhající trestný čin tím, že někoho zraníte, omezíte na svobodě, nebo v krajní situaci zabijete, nebude na vaše počínání přihlíženo jako na trestní čin
  • Bránit se můžete proti probíhajícímu útoku, ale i proti přímo hrozící hrozbě
  • Způsob obrany může, podle mě dokonce musí, být silnější nežli samotný útok. Díky tomu se nemusíte proti rukám bránit rukama, proti noži nožem a tak dále. Bránit navíc můžete i jiné osoby a majetek svůj, nebo jiných osob. 

Nicméně na konec všeho přichází jedno velké tučné ALE. Musíte dodržet jistá pravidla a znát i tu limitující stránku zákona, která nám říká:

  • Musíte být v pozici obrany, nejedná se o nutnou obranu, pokud se bráníte útoku, který jste sami vyprovokovali. 
  • V okamžiku, kdy hrozba nebo útok skončí, končí i mechanismus nutné obrany. Pokud budete pokračovat ve svém konání, vystavujete se rozporu se zákonem
  • Způsob obrany nesmí být zcela zjevně nepřiměřený. To si povíme v následujících případech. 

Případové studie

Abych byl schopný vám co nejlépe vysvětlit aplikaci zákona, co je v jeho souladu a co už ne, použiji pár případových studií. Jejich základ je vždy pravdiví, stejně jako výsledný rozsudek. Jedná se tedy o situace, které se opravdu staly, jen jsem občas pozměnil některé okolnosti, které na průběh a výsledek nemají vliv. 

Situace 1 - Mnohonásobná hrozba:

Muž ve středních letech ozbrojený střelnou zbraní se v hospodě nepohodl s několika lidmi. Jak to tak bývá, spousta alkoholu v krvi útočníků a davová psychóza vedla k postupné eskalaci situace. Muž, který si byl vědom rizika chtěl situaci opustit a odejít z baru, ve kterém se vše událo. Nicméně útočníci jej sledovali ven. Na podporu si s sebou vzali kulečníková tága, jeden z nich měl dokonce nůž. Ohrožený muž se snažil situaci dobře odkomunikovat, deeskalovat a odejít v klidu domů. V okamžiku, kdy viděl, že útočníci ve svém počínání pokračují, vytáhl nabitou zbraň. Několikrát skupině pohrozil, že pokud neupustí od svého záměru, bude střílet. Následoval varovný výstřel do země a do vzduchu. Bohužel ohrožený muž neměl dobrý přehled o svém okolí a při couvání před skupinkou agresorů zakopl a spadl na zem. Jelikož skupina stále postupovala proti němu, zahájil palbu. Jednoho z nich zasáhl do nohy, druhého do spodní části těla a třetího do ruky. 

Rozbor situace 1:

V této situaci se opravdu jedná o nutnou obranu. Muž se snažil veškerými silami předejít fyzickému konfliktu. Snažil se situaci uklidnit, dokonce odešel, aby tak nepřiléval olej do ohně, jak se říká. Nicméně přes veškeré jeho snažení hrozba stále pokračovala. Navíc byli útočníci v přesile a z jejich počínáním bylo jasné, že muži hrozí zásah do tělesné integrity, tedy ohrožení na zdraví a na životě. Útočníci byli navíc ozbrojeni. Před použitím zbraně muž útočníky varoval jak slovně, tak i varovným výstřelem. Fakt, že zakopl a nebyl schopen dále ustupovat dodala právoplatné obavě o holý život. 

V tomto případě tedy vše správně, jedná se o nutnou obranu. Je důležité si uvědomit, že nezáleží na tom, jakou zbraň má útočník v ruce, ale jaké následky vám hrozí. I kulečníková koule zabalená v utěrce může být smrtící, nemusí se nutně jednat pouze o střelnou zbraň. 

Další důležitou proměnnou je fakt, že ani jeden z útočníků nebyl usmrcen. V tomto případě by se nejspíše i tak jednalo o nutnou obranu. Pokud však někdo zemře, trestní řízení je zpravidla mnohem nepříjemnější. 

Situace 2 - Večerní park:

Muž šel ve večerních hodinách z práce. Jelikož si chtěl zkrátit cestu, vzal to skrze park. Ten byl obecně známý jako místo výskytu podivných individuí typu feťáci, bezdomovci, různí opilci a další. Když byl asi v polovině parku, všiml si před sebou jednoho podivného jedince. Už na vzdálenost deset metrů byl cítit alkohol a slyšet podivné mumlán. Když si opilý muž všiml přicházejícího muže na cestě domů, vyrazil mu nejistým krokem naproti. Když byl asi dva metry před ním, oslovil ho, zdali nemá cigaretu. Na první pohled bylo jasné, že se jedná o bezdomovce, který v sobě má minimálně dva litry krabicového vína. Muž vracející se z práce odvětil, že nekouří a zkusil bezdomovce obejít. Ten však ovlivněn alkoholem nakopl muže do zadku a začal na něj hulákat cosi sprostého. Muž v překvapení vytáhl zbraň a na bezdomovce vystřelil. Zasáhl jej do hrudníku, což vedlo ke smrti. 

Rozbor situace 2:

Oproti prvnímu příkladu je zde mnoho naprosto rozdílných faktorů. To, že si muž vybral cestu skrze park plný opilců a bezdomovců právně nemůžeme brát jako špatné rozhodnutí. Můžeme si chodit kudy chceme. Je to v rozporu s mými pravidly, které jsem zmiňoval ve druhé části seriálu [2. část], ale i tak, stále svobodné rozhodnutí. Na odpověď muže reagoval přiměřeně, což se nedá říci o jeho následném chování. Po útoku, který by se dal považovat spíše za humorný, než za život ohrožující vytáhl zbraň a bez varování ji použil. 

Zde se samozřejmě nejedná o nutnou obranu, jelikož byla obrana zcela zjevně nepřiměřená útoku. Zde se vyplatí odejít a situaci dále neřešit. Pokud by bylo jednání bezdomovce vyhodnoceno jako útok, přiměřená obrana by bylo verbální zastrašení, výchovná facka. Nepřiměřená pak třeba strčení, které by mělo za následek pád bezdomovce bez větších následků. V tomto případě byla obrana zcela zjevně nepřiměřená. 

Ono je to složité. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste utíkali. Takto nutná obrana nefunguje. Nemusíte postupně vyčerpat veškeré méně závažné způsoby řešení a hned můžete přijít k těm agresivnějším. Ale nemůžete střílet na člověka, co vás slabě nakopne, nebo na vás pokřikuje. Případ byl vyhodnocen jako zabití ze strachu, úleku nebo zmatku. Nakopnutí totiž není trestní čin, ale spíše přestupek, jestli vůbec. 

Situace 3 - Potyčka v baru:

Zábava a příjemná atmosféra se může velice rychle otočit v něco docela jiného. Skupina kamarádů byla v místním baru, kde se bavila, slavila a v rozumné míře užívala alkohol. Po půlnoci se ke klukům připojili i jejich přítelkyně, které slavili v jiném baru. Skupina stála u baru, když na místo dorazili agresoři. Na první pohled většinou nic nepoznáte, hledíte si svého, ale pak se to zvrtne. Noví mladíci se chtěli dostat k baru, a tak vzali pár lidí, a zkrátka se prorazili cestu, aby si mohli objednat. Při tom vrazili do jedné z přítelkyň mužů z první skupiny. Jeden mladík se slečny, která upadla na zem a ošklivě si narazila loket, zastal, což se samozřejmě skupince agresorů nelíbilo. Jeden z nich do mladíka strčil a chtěl ho praštit. Mladík byl však rychlejší a agresora zasáhl pravou rukou do tváře. Agresor upadl na zem, kde zůstal ležet. První skupinka odtáhla svého kamaráda od agresora a snažila se ho uklidnit. To se však nepodařilo, mladík se vysmekl a ležícího agresora nakopl do hlavy, čímž mu způsobil krvácení do mozku. Naštěstí muž přežil. 

Rozbor situace 3:

Co myslíte? Jak je to tady? Poté, co agresor napadl nedbalostí způsobil pád slečny na zem reagoval mladík správně. Zastal se jí, ale nikomu nehrozil. Agresor však hrozil mladíkovi násilím, čímž způsobil přímo hrozící útok. Fakt, že mladík zasáhl jako první bylo v pořádku. Dostatek svědků kolem a naplněná podmínka ustanovení o nutné obraně jej k tomu opravňuje. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste si nejdříve nechali dát ránu a až pak se bránili. Následné řízení je sice jednodušší, ale uvědomte si, že po první ráně už nemusíte být schopni efektivní sebeobrany. Nicméně do této chvíle bylo vše ok. Tím to ale končí. Vlivem toho, že agresor upadl na zem a dále nepokračoval v útoku přestal zákon o nutné obraně platit. Útok totiž již nadále nebyl trvající. Následný čin mladíky, kopnutí do hlavy, už je tedy něco docela jiného. Ono kopnutí z něj udělalo pachatele, který se nemůže odvolat na nutnou obranu. Celá situace byla vyhodnocena jako těžké ublížení na zdraví.

Systém sice přihlíží k možnému stresu, která jako napadený máte, ale jen do určité míry. 

Situace 4 - Vloupaní:

Kolem druhé hodiny ráno vzbudil postaršího muže podivný zvuk, který se ozýval z garáže. Jelikož bydlel na kraji lesa, myslel si, že se jedná o zvěř. Vzal si svou brokovou kozlici a vydal se situaci prozkoumat na vlastní pěst. Garáž měla přístup jen zvenčí, proto nazul bačkory a vyšel ven z domu. Při pohledu na dveře od garáže si uvědomil, že se nejedná o žádnou zvěř. Dveře jevily známky násilného vniknutí, což bylo nejspíše to, co muže probudilo. Opatrným krokem přistoupil muž ke dveřím a vzal za kliku. Překvapený zloděj vyrazil proti muži a začal se s ním prát. Po chvilce se mu podařilo muže překonat a s batohem plným cenností začal utíkat. Postarší muž se zvedl ze země, založil kozlici, zamířil a stiskl spoušť. Brokovnice nabitá buckshoty vystřelila a zloděj vzdálený cca 30 metrů upadl na zem. Naštěstí pro staršího muže přežil. 

Rozbor situace 4:

Zde je situace opět trochu složitější. Máte právo chránit svůj majetek a své zdraví. Proto, když se snažil muž zloděje zadržet při krádeži, měl na to veškeré právo. Pokud by jej zpacifikoval, v zápalu boje zranil, vše by bylo nejspíše v pořádku. Nicméně pak přišla osudová chyba. V okamžiku, kdy se zloděj dostal ze spárů muže a začal utíkat, sice dále hrozilo ohrožení majetku, který odnášel, ale dále nehrozilo ohrožení muži, který vystřelil. Na majetek se pohlíží jinak než na život, proto zkrátka na utíkajícího zloděje nemůžete vystřelit, jelikož se nejedná o nutnou obranu. Pokud za ním vyběhnete, doběhnete ho a zpacifikujete, jedná se o nutnou obranu a vše by mělo být ok. V tomto případě však jednal muž zcela zjevně nepřiměřeně a za to byl potrestaný. 

Závěrem

Tak co si o tom myslíte? Nechci být moc pesimistický, ale zároveň nechci, abyste tuto věc brali na lehkou váhu. Můžeme bránit sebe, lidi okolo nás, majetek náš i jiných. Vše však podléhá pravidlům a podmínkám, na které musíme myslet. 

Nechtěl jsem si tu zbytečně plácat játra řečmi o tom, jak by to mohlo vlastně být. Bohužel se toho z internetu moc nedozvíte, proto jsem zvolil názorné ukázky. Věřím, že se Vám tento styl líbí více. 

V příští části se budu soustředit na to, co můžete udělat pro lepší připravenost při sebeobraně. Tedy co funguje a co ne. Už se na to těším.  

Seriál o sebeobraně

  1. Úvod, jak to vidí zákon
  2. Tipy pro efektivní sebeobranu
  3. Nepřiměřená obrana (právě jste dočetli)
  4. Nejvhodnější bojové sporty
  5. Sebeobrana žen a dětí
  6. Sebeobrana střelnou a expanzní zbraní
Doporučené produkty
Autor článku
Lukáš Rojek
Lukáš je dlouholetým nadšencem do outdooru a military. Jeho zálibu v chladné a palné zbraně doplňuje sportem a získáváním nových zkušeností. V našem Magazínu se soustředil jak na lehčí témata, tak i na ta komplikovanější. Momentálně ho můžete vidět na našem YouTube kanálu, kde Vám představuje naše produkty.
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?