Lehký ústup, srovnaný postoj a protiútok. Jackie Chan, Jason Statham a především ikona sebeobrany a bojových umění Chico, Aikido a mnohých dalších – Steven Seagal. V našich očích to vypadá vše tak jednoduše. Zlostní zloduši nejsou srovnaní s tím, že je jejich život omezen na tak málo, a tak si vyberou nevinnou osobu v hospodě, která očividně může za jejich žalostný život. Po pár narážkách se zvedá hlavní hrdina od stolu a frajery seseká na hromadu naprosto epickými pohyby. To přeci zvládne s trochou umu každý. Sklenice a židle létají vzduchem, ale hlavního klaďase se nedotkne ani letmá facka. Je to tak i v reálu?
Máme zde další část našeho seriálu o sebeobraně. Zatímco v minulých částech jsem se věnovali především teorii a nauce o sebeobraně, typům, jak zařídit, aby sebeobrana byla co nejefektivnější a ve třetí části pak nepřiměřené sebeobraně, která vás postaví na druhou stranu soudního sporu, který může skončit výkonem trestu, tato část bude o něčem jiném. Sebeobrana je souborem znalostí, zkušeností, umu, štěstí a mnoha dalších faktorů, které by měly ve výsledku hrát ve váš prospěch. Krom toho, že se můžete vybavit pepřovým sprejem, teleskopem, paralyzérem, ale i střelnou zbraní, potřebujete něco, co se koupit nedá. Sebeobrana je totiž i o psychické a fyzické připravenosti, kterou musíte získat. No a o tom si dnes něco povíme.
Jaké jsou možnosti, jak se dá připravit na případný střet a jak jsou jednotlivé možnosti v praxi efektivní? To vše a mnohem více. Takže si zapněte své čtečky, vypněte notifikace na svých mobilních zařízeních a pojďme na to.
Umění, sport nebo praxe?
Mnoho lidí kolem mě, a jistě i kolem vás, si myslí, že karate, judo a jiná bojová umění, je připraví na to, co na ně může čekat venku. Budu chodit na karate a pak všem agresorům ukážu, že nejsem žádná padavka. Osobně jsem byl na semináři Systemy, kde se instruktor zeptal, zdali někdo dělá nějaké bojové umění. Přihlásil se jeden účastník. Instruktor ho vyzval, aby se tedy ukázal. Smršť úderů, kopů, otoček a za mě v tomto případě naprosto nesmyslných, zbytečně namáhavých a složitých pohybů následoval jeden rychlý pohyb instruktora, který dotyčného karate mistra úplně odzbrojil. V ten okamžik jsem si to uvědomil:
Zapomeňte na bojové umění a bojové sporty, pokud jde o sebeobranu!
Proč, ptáte se? Jde o smysl a význam.
Bojová umění
Bojová umění se zaměřují komplexně na tělo a mysl, dokáží vás připravit na to, co se stane během tréninku a během souboje v rámci soutěží. To vše je super. Získáte spoustu zkušeností a dodáte si sebedůvěru. Takže něco do těla dostanete, ale je to to pravé? Psychická odhodlanost a sebedůvěra je v sebeobraně velmi důležitá. Nicméně bojová umění se soustředí na naprosté zdokonalení lidského těla a jeho pochodů za účelem dovedení k dokonalosti. Podívejte se například na Kung-Fu, Aikido a další. Zklidnění mysli, dosažení duchovní dokonalosti a mnoho dalších cílů. V realitě se pak ocitáte během seminářů a soutěží proti protivníkovi ve stejné váhovce, podobných zkušenostech. Víte, že na tuhle techniku se odpovídá takto, že tady se dělá tohle a tamto. Jsou zde jasná pravidla, zakázané hmaty, kopy a údery. Velmi oblíbená jsou následující bojová umění:
Judo
Původem japonské bojové umění založil Kano Jigorem. Základy byly položeny mezi lety 1860-1870. Bojové umění se soustředí na energii, kterou vyvine soupeř na svůj útok. Tuto energii pak využíváte proti němu v provedené technice protiútoku. Zajímavé je, že první vítěz vůbec prvního poháru UFC byl právě judista.
Aikido
Opět japonské bojové umění vytvořené kolem roku 1900. Podobně jako Judo se i Aikido soustředí na převedení soupeřovi síly, následné odzbrojení za účelem ukončení útoku. Techniky většinou končí pákou na kloubní systémy. Jeho zakladatel, Morihei Ueshiba ríká: ,,Abyste byly schopni správně používat Aikido, musíte být ochotni obdržet 99% soupeřova útoku a dívat se smrti do tváře“. Osobně jsem se věnoval Aikidu několik let a velice mě to bavilo.
Kung Fu
Toto bojové umění je naprosto ikonickým čínským odrazem. Jedná se o jedno z nejstarších bojových umění, které je doprovázeno silnou duchovní přípravou a oddaností. Založení se datuje na rok 2698 před naším letopočtem. Existují tisíce podob tohoto bojového umění učené shaolinskými mnichy.
Záměrně jsem vybral tři bojová umění, která podle mě mají nejlepší systémy na obranu vůči případnému útoku. Samozřejmě stále platí to, co jsem řekl: Nedokáží vás připravit na to, co čeká tam venku.
Bojové sporty
Hned vedle bojových umění stojí něco docela jiného. Bojové sporty jsou konstruovány trochu jinak než bojová umění. Zde je sebeobrana součástí tréninku, který bývá velice tvrdý. Snaží se vás připravit na situace, které mohou přijít. Samozřejmě, opět v rámci pravidel a v ringu, kde na vás nikdo nevyskočí z poza rohu. Víte, co má protivník v úmyslu a za čím si jde. Víte, jaké může použít techniky, co přijde a jak se vůči tomu bránit. Cílem je pak zvítězit v turnaji, zápase za přesně daných pravidel.
Box
Historicky připadá box Anglii. V roce 1719 napadlo jednoho mistra šermu, že by se mohlo šermovat holýma rukama. Tak vzniká první škola, která pokládá základy dnešnímu boxu. Box je prakticky bojový sport, který se soustředí na údery pěstmi. Výhodou je rychlost a umění přečíst pohyby protivníka.
Kickbox
Kickbox kombinuje práci rukou a nohou. Prakticky sdružuje východní bojová umění se západními. Stále se jedná o boj tak zvaně v postoji, nikoli na zemi. Termín Kickbox spadá do 50. let. Jeho styl zastával jako variantu Muay Thai boxerský promotér Osama Nugochi.
MMA
Asi nejkomplexnější bojový sport současnosti. Jedná se o sdružené bojové umění, které kombinuje boj v postoji s bojem na zemi. Zároveň se jedná o oficiální bojový sport s nejméně pravidly. Proto zde můžete vidět drsné údery na zemi, nejrůznější páky na kloubní systémy a především, často i mnoho krve.
Výhodou těchto sportů je, že jste schopni odolat úderu, víte, jak jej vykrýt a vyznáte se v pohybech soupeře. Nicméně opět jsou tu značné deficity, které z bojových sportů dělají jen částečná řešení sebeobranného mechanismu. Tím se dostáváme k poslední zastávce, která je nejdůležitější.
Bojové systémy
Neberte mě prosím špatně. Nesnažím se vám předat poselství, že karate, judo, MMA i box jsou naprosto špatné a vlastně k ničemu. Nerad bych čelil zástupu lidí, kteří by mi před barákem chtěli ukázat opak. Proto také nikdy neřeknu, kde bydlím. Jen vtipkuji. Jde mi o vymazání představy, kterou má mnoho lidí. Představy, která zní nějak takto:
Když budu chodit na box, tak si užiju srandu a budu připravený na to, co mě může čekat na ulici při cestě domů.
Rozhodně a bez rozmyšlení, NEBUDETE. Sebeobrana je boj bez pravidel, je to boj, kdy nevíte, co můžete čekat od protivníka. Myslí to vážně, nebo je jen tolik opilý, že si nedokáže spojit plus s mínusem? Požil drogy? Nečeká za rohem další, který mě napadne ze zálohy? Má v kapse nůž? Použitou špinavou jehlu, střelnou zbraň, kus skla? Na tohle Vás nikdo zkrátka nepřipraví. Ten adrenalinový šok a mozkový kolaps, když dojde k útoku, který nečekáte. Prodleva, než se mozek zase srovná a začne normálně fungovat. Co mám dělat před útokem, co mám dělat po něm? Je lepší hned zaútočit, utéct, nebo verbálně deeskalovat situaci? To jsou věci, které se nedají naučit. Ale můžete se na ně patřičně připravit. Je zde několik možností. Jednou z nich jsou bojové systémy.
Na rozdíl od bojových umění a sportů se bojové systémy nesoustředí na zbytečně složité techniky a podobné zbytečnosti. Během pěti vteřin, kdy na vás někdo vyskočí z poza rohu s nožem v ruce si nevzpomeneme na 30 různých technik Aikida. Útok navíc nebude vedený přesně tak, jak to ukazovali na hodinách. Vidíte, kam tím mířím? Navíc agresor nemusí být vaše váhovka, může být o 40 kg těžší. Na to vše je potřeba myslet.
Nejznámějším bojovým systémem je bez pochyby Krav Maga. Původem izraelský sebeobranný systém používaný vojenskými jednotkami. Mnoho expertů jej považuje za nejúčinnější sebeobranný systém na světě. Nemá pravidla, naučíte se útočit na slabiny typu oči, rozkrok, krk a další. Přesně tak to má být, bez pravidel. Stejně tak, jako boj o holý život, kterým sebeobrana je. Nemusí se jednat jen o Krav Magu, ale i o ruskou Systemu, nebo britský Urban Combatives. Cíl je vždy stejný - přežít.
Bohužel i tyto systémy vás dostanou do rukou trenérů, kteří si mohou trénink vyložit po svém. Pamatujte, že nikdy byste se neměli soustředit na učení technik, ale principů. Ty musí být co nejjednodušší, aby je mohl vykonat každý a především – správně. Zbytečně složité techniky a principy jsou ve stresové situaci těžké na vykonání.
Co je tedy nejlepší?
Tak co myslíte? Co je nejlepší? Bojové systémy vás dokáží nejlépe připravit na to, co vás může venku potkat. Nicméně je potřeba myslet i na jednu důležitou okolnost. Pokud bude na tréninku bojového systému 30 lidí a jeden lektor, je to super, ale nedá vám to to, co má. Sice budete čelit ostatním účastníkům, kteří budou mít každý jinou techniku, což je naprostá pecka. Mnoho lidí ale nedává lektorovi dostatek prostoru pro vás. Pokud je to tedy alespoň trochu možné, mějte svého vlastního lektora. Například ve skupině s třemi až pěti lidmi. Jedině pak se vám dokáže dostatečně věnovat, vzít v úvahu vaše slabiny i silné stránky a udělat z nich mechanismus schopný co nejlepší a nejefektivnější sebeobrany. Takové tréninky mohou být dražší, ale jsou jednou z nejlepších příprav.
Další možností jsou například různé kempy a semináře. Zde se setkáte s naprosto jinými lidmi, kteří mají své vlastní principy. Kempy jsou často i několikadenní. Během nich je kladen nápor na vaši psychickou i fyzickou stránku. A to je co? To je samozřejmě správně, jelikož právě na tyto dvě stránky budete spoléhat. Dokáží vám předat modelovými situacemi spoustu zkušeností, na které budete spoléhat.
Co si z toho odnést?
Pokud chcete dělat box, dělejte ho, pokud Judo, směle do toho. Neříkám, ať to neděláte, jen chci, abyste věděli, že z nich toho moc nepoužijete. Navíc vytrénovat své tělo a svou mysl tak, abyste si v rámci sebeobrany vzpomněli na nějakou techniku, trvá léta. Kdysi mi můj trenér na Aikido řekl, že trvá cca 5-7 let, než si techniky dostane člověk do svalové paměti. Tedy 5-7 let intenzivního tréninku. Jasně, proč ne, ale není lepší zapojit bojový systém, který mě dokáže připravit lépe a rychleji? I zde to trvá, ale člověk alespoň ví, že je to to nejlepší, co pro sebe může udělat.
Ať už tak nebo tak, nejvíce vás dokáže připravit prožití oné situace. V okamžiku, kdy jste se dostali ze skutečné stresové situace, stáváte si silnějšími. Jen ostrá sebeobrana vás dokáže připravit na další situaci. Poté, co prožijete onen šok, úlek a stres, poté se z vás stává v horizontu sebeobrany docela jiný člověk.
Takže? Takže pamatujte na má slova. Dělejte co vás baví, ale pro sebeobranu jsou nejlepší právě bojové systémy. Nicméně pamatujte i na to, že boj je až poslední možnost. Ne z hlediska zákona, nutná obrana to po vás naštěstí nechce, ale z hlediska logického. Deeskalace a především to, co jsem říkal ve druhé části tohoto seriálu. Dávejte si bacha na okolí. To je totiž ta nejlepší sebeobrana. Na závěr přidám ještě jednu důležitou větu:
Doufat ve štěstí není strategie, na kterou byste se mohli spolehnout.
Tím se loučím a budu se těšit na další část. Tentokrát se budeme věnovat sebeobraně žen a dětí. Tak se mějte a bacha tam venku. Není to tu zrovna Kanada.
Seriál o sebeobraně
- Úvod, jak to vidí zákon
- Tipy pro efektivní sebeobranu
- Nepřiměřená obrana
- Nejvhodnější bojové sporty (právě jste dočetli)
- Sebeobrana žen a dětí
- Sebeobrana střelnou a expanzní zbraní
- Lukáš Rojek
- Lukáš je dlouholetým nadšencem do outdooru a military. Jeho zálibu v chladné a palné zbraně doplňuje sportem a získáváním nových zkušeností. V našem Magazínu se soustředil jak na lehčí témata, tak i na ta komplikovanější. Momentálně ho můžete vidět na našem YouTube kanálu, kde Vám představuje naše produkty.
Přejít do magazínu
