Znáte ty nejlepší naučné stezky v Česku? Cestujte za poznáním a objevujte svět, který není na první pohled vidět. Objevujte s námi Česko a jeho krásy. Některé krásy života tu nemusí být věčně.
Objevujte skryté
Jaký mají smysl naučné stezky? Jejich smysl je velmi prostý. Pomocí nenásilné edukace ukázat skryté i patrné zajímavosti. Při našich cestách se nacházíme mnohdy na území, kde žijí chránění živočichové, stala se tam významná událost nebo můžeme obdivovat zajímavé přírodní útvary. A právě pomocí naučných stezek se turista nebo kdokoliv jiný může poučit z toho, co nám čas po sobě zanechal.
V článku si představíme devět velmi oblíbených naučných stezek, které rozhodně stojí za pozornost.
1. Naučná stezka Kotvice
www.poodri.ochranaprirody.cz/ Zdroj: foto provozovatele
Stezka se rozprostírá mezi Novou Horkou a Studénkou a můžete v ní obdivovat meandr řeky Odry, soustavu rybníků, skryté i objevené luhy a háje. Tady se s přírodou zastavil čas. Můžete tedy pozorovat lidskou rukou téměř nedotčenou přírodu tak, jak by ji znali i naši dávní předci.
Stezka začíná v bývalé oboře, která náleží k zámku v Nové Horce, a konec stezky naleznete ve Studénce u Pasečného mostu. Během procházky se seznámíte především s krajinou Chráněné krajinné oblasti Poodří. A co v této krajině naleznete? Jednotlivá zastavení jsou koncipována jako ukázka lužních lesů se starými duby, rybníky se spousty živočichy a divoce žijícími rostlinami a samozřejmě vás nemine ptačí obyvatelstvo.
Během cesty, která je nenáročná a měří 3 kilometry, projdete kolem rybníků Nový a Kotvice. Stezka je přístupná celoročně, takže si můžete udělat edukativní opakování v jiném ročním období.
2. Vřetenovčí Hravá naučná stezka u Janských Lázní
/www.krkonose.eu Zdroj: foto provozovatele
Stezka se nachází na hřebenové cestě mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou. Na stezce dokonale poznáte drobného plže vřetenovku krkonošskou, která žije pouze v Krkonoších. Jde skutečně o unikátního živočicha, kterého nikde jinde nespatříte.
Stezka má celkem sedm zastávek a u každé zastávky je herní prvek určený pro děti. Samotná stezka měří necelý kilometr a její hlavní předností je, že je sjízdná i pro kočárky. Pokud budete chtít klidnou procházku, kde nepotkáte ani v hlavní sezoně příliš turistů, pak tuhle stezku musíte prostě zkusit.
Na konci stezky je 100x zvětšená vřetenovka, se kterou se především děti rády fotografují.
3. Naučná stezka Boršovský les u Moravské Třebové
lesycr.cz Zdroj: Lesy Čr
Naučnou stezku ocení především rodiče s dětmi, pro které je stezka ušitá přímo na míru. Stezka začíná u hájenky v Boršově a pokračuje lesním stoupáním do Hřebče na vyhlídku nad tunelem.
Celá stezka má pouhých 4,5 kilometrů a je nenáročná. V celé stezce je devět zastávek s tabulemi, na kterých děti naleznou komiksové postavy, jež je seznámí s životem v lese, tajemnými bytostmi, rostlinami a živočichy. Děti si tak nenásilnou formou osvojí vědomosti o tom, jak funguje příroda v našich zeměpisných šířkách.
4. Kladská naučná stezka v národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny
Stezka se nachází v CHKO Slavkovský les na Karlovarsku. Jde o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací v celé chráněné krajinné oblasti. Největší rašeliniště se jmenuje Tajga a další rašeliniště se jmenují Malé rašeliniště, Petrák, Husí les a Lysina. Celkově rašeliniště zabírají prostor o výměře úctyhodných 300 ha. Stezka je dlouhá 2,3 kilometrů a vede kolem Kladského rybníka.
Půjdete po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku a na konci stezky naleznete bezbariérovou trasu, která je vhodná pro lidi na vozíku. Celá trasa není fyzicky náročná a je vhodná pro každého. Během trasy najdete řadu zastavení, odpočívadel a rozhledů. Z nich můžete obdivovat rašeliniště, která tu s námi jsou již desetitisíce let. Rašeliniště je pokryto pralesovitě rostoucí borovicí bažinní.
Ze zvířat zde můžete vidět čápa černého a spíše než vidět, můžete uslyšet tetřeva hlušce, datla černého, případně uvidíte jestřába lesního.
Kladské naučné stezky nejsou klasickou turistickou procházkou. Jde o příjemnou vycházku po dřevěných mostcích a dlouhých chodnících. Nicméně si můžete užít pohled na drsnou panensky zachovalou přírodu, která desetitisíce let zůstává nezměněna.
5. Včelí naučná stezka v Ostrožské Nové Vsi
Ilustrační obrázek
Zajímá vás svět včel? Chcete vidět, co znamená být pilný jako včela nebo chcete vidět, jak vzniká med? Na naučné stezce, kterou pro vás zřídili pilní včelaři z Uherského Ostrohu a Ostrožské Nové Vsi, uvidíte vše, co se týká světa včel. To nejpodstatnější o oboru včelařském se dozvíte na 12 informačních panelech. Zjistíte tak, jak vypadá včelí úl i zevnitř, dozvíte se, co je to včelí rok a další, velmi zajímavé informace ze světa včel.
Celá trasa měří pět kilometrů a je fyzicky nenáročná. Nespornou výhodou je, že stezka prochází slováckou cyklistickou tepnou, která prochází novoveskými lázněmi a kolem štěrkových jezer. Můžete tedy spojit příjemné s užitečným.
6. Stezka za poklady i zbojníkem Ondrášem, Lysá hora
Autor: Hadzi – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
Sjezdovka Lysá hora
Život na horách byl, je a vždycky bude drsný. A nejen o tom pojednává naučná stezka, kde mimo jiné budete mít možnost vidět, co na horách roste, jak se změnila krajina, a poznáte, kdo byl legendární zbojník Ondráš z Janovic, který žil v letech 1680 – 1715.
Celková délka trasy měří 16,5 kilometrů a najdete u nich 15 zastávek s naučnými panely. Tam se dozvíte o lidech na horách, rostlinách a pokladech, které jsou prý dodnes ukryté v jeskyních.
Na dalších panelech se obeznámíte s životem na Lysé Hoře, o pozorováních z meteorologické stanice nebo si můžete přečíst o povolání horského záchranáře.
Stezka i vzhledem ke své délce se řadí mezi více náročné a je pouze pro pěší. Kolo tedy zanechte doma. Stezka má ve znaku sedmikvítek evropský, jež se hojně vyskytuje v místních lesích.
Na stezce se tedy můžete podívat na drsný horský život, poznáte život zbojníka Ondřeje a in natura pochopíte drsnou horskou přírodu.
7. Vchynicko-tetovský plavební kanál
Autor: Dingoa – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
Dříve se dřevo plavilo po řece. A není to tak málo. Pokud vás zajímá historie plavení dřeva, pak se rozhodně podívejte na naučnou stezku Vchynicko-tetovský plavební kanál, který byl používán až do roku 1958.
Kanál byl vybudován v mezi léty 1799 – 1801 a šlo po technické stránce o velmi významné dílo. Kanál byl zbudován na podkladě rozsáhlé kalamity koncem 18. století, která postihla tisíce stromů na Šumavě. Po zřízení kanálu se rozšířila těžba i do neosídlených míst, což významným způsobem přispělo k další kolonizaci zdejšího kraje.
Na stezce uvidíte původní klenuté mosty a značnou část míst, kde je vyzděné koryto řeky. Stezka je nenáročná a hodí se pro pěší i cyklisty.
8. Naučná stezka cestou zlatokopů
Víte, jak se ve středověku dolovalo zlato? Nebyla to rozhodně lehká práce. O nějaké bezpečnosti řeč být nemohla. Pokud se chcete vžít do role středověkých zlatokopů a dozvědět se něco o zlatě samotném, pak vás potěší naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice. Zde se dozvíte vše o historii dolování zlata na Klatovsku.
Trasa měří 17 kilometrů a hodí se jak pro pěší, tak pro cyklisty. Na celé trase je pět informačních panelů, u kterých si můžete odpočinout a nabrat nové síly.
Nejoblíbenějším lákadlem jsou dvě středověká důlní díla, Jírova jáma poblíž Dolejšího Těšova u Harmanic a zbytky velkého důlního díla nad Dolejším Těšovem. Obě díla byla provozována v 14. – 15. století. Je zajímavé, že není přesně známo, jak je důl hluboký. Jeho hloubka je nejméně 70 metrů a je z poloviny zatopen vodou. Do dolu mají tak přístup pouze speleogové.
Pokud hledáte pěknou cyklo vyjížďku nebo pořádný výšlap v krásné přírodě, potom vás tato naučná stezka může jen potěšit.
9. Naučná stezka vojenské historie, Králíky
Autor: Lasy – Vlastní dílo, CC BY 3.0, Wikimedia Commons
Pevnost Hůrka
Moderní historie a vojenské pevnosti kolem vás? To je naučná stezka, ve východní Králické pevnostní oblasti.
Stezka měří 6,5 kilometrů a na její trase najdete pěchotní srub u Cihelny, dělostřeleckou pevnost Hůrka a Vojenské muzeum v Králíkách.
Celou trasu lemuje 10 informačních tabulí a zvládnete ji zhruba volným tempem za 3,5 hodiny.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu