Střet s rozzuřeným psem je situace, kterou rozhodně nechcete. Víte, jak se účinně chránit, jaká jsou vaše práva v krajní nouzi a proč se nemusíte obávat právního postihu, když na eliminaci útočníka nasadíte všechny dostupné prostředky?
Legislativa
Dříve, než si vysvětlíme, jak se účinně chránit a také bránit před rozzuřeným psem, je potřeba si v krátkosti vysvětlit několik jednoduchých pojmů.
Volný pohyb psů obvykle upravují městské vyhlášky. V některých městech se můžete setkat s vyhláškou, kde se volný pohyb psů, tedy psů bez vodítka zapovídá. Nicméně existují městské vyhlášky, kde volný pohyb psů je skutečně možný a města často vyhrazují příslušné území, kde je volný pohyb umožněn.
K čemu nesmí dojít?
Mějme na paměti, že za svého psa, ať se chová jakkoli, je vždycky odpovědný jeho majitel. Z toho jasně vyplývá, že není přípustné, abyste došlo k napadení, pakliže se pohybujete v blízkosti vyhrazených zón nebo kdekoli jinde.
Nejde jen o vyhrazené zóny. Stejné podmínky platí v ostatních případech. Pakliže se pes podhrabe pod plotem a zaútočí, odběhne od majitele a napadne jiného psa, nebo dokonce konkrétní osobu, případně vnikne na cizí pozemek a udělá jakoukoli škodu, pak vězte, že od té chvíle v celé věci figurujete jako poškozená osoba.
Majitele je za chování psa plně odpovědný, což vyplývá z logiky věci, protože zvíře nejde trestně stíhat. Mnohdy samotné zvíře za mizerný výcvik svého páníčka ani nemůže, ale to už jsme skutečně jinde…
Právo je na straně napadeného
Při napadení psem platí stejná pravidla, jako při nutné obraně a krajní nouzi. Z toho vyplívá, že můžete užít všech přiměřených prostředků k odvrácení útoku. Při skutečném ohrožení života je naprosto přípustná obrana, která není přiměřená a může vést až k smrti samotného psa. Ačkoli je pes společníkem člověka už desítky tisíc let a vesměs je máme všichni rádi, stále platí, že právo na nutnou obranu máme všichni, a zákon stojí na straně napadaného. Znovu opakujeme, že posouzení nutné obrany je silně individuální a nelze ho rámcově ani podle jakýchkoli tabulek škatulkovat.
Věříme, že našim čtenářům nemusíme vysvětlovat, že jinak se bude posuzovat napadení ratlíkem a jinak napadení „velkým“ psem.
Velikost psa majitele nezbavuje žádné odpovědnosti. Jestliže je znám majitel psa, potom je jeho povinností uhradit náklady na případné léčení zranění a samozřejmě i škody na oděvu, které bývají velice časté.
Majitel psa má zákonnou povinnost předat psa k řádnému vyšetření, aby se vyloučila případná nebezpečná nákaza. Například vzteklina. I napadenému doporučujeme návštěvu lékařského zařízení, pakliže dojde k jakémukoli zranění na těle. Lékař má povinnost vystavit potvrzení o ošetření, které bude mimo jiné použité při prokazování protiprávního jednání majitele psa.
Jak odvrátit útok?
Při samotném napadení mnohdy postačí zadupání směrem k útočícímu psovi a rázný a hlasitý výkřik. Utíkej! Upaluj! Zalez! Zadupat a vykřiknout umí každý, ale bohužel. Ani tato obrana není 100 % a může se stát, že útočícího psa tento způsob obrany naopak vyprovokuje k ráznější akci. Znovu opakujeme. Braňte se vždy podle konkrétní situace.
Jak se bránit?
K odehnání psa můžete použít předměty, které máte běžně u sebe. Deštník, hůl, svazek klíčů, klacek nebo například pracovní nástroj. V tisku před lety proběhla zpráva, že k zoufalé obraně vlastního života před smečkou psů nezbylo poškozenému nic jiného, nežli vzít do ruky lopatu. I takové případy se bohužel stávají…
Pasívní obrana
Když už pes bezprostředně útočí, pak podle názorů odborníků je nejlepší se schoulit do klubíčka, přičemž neuděláte chybu, pokud si budete rukama chránit hlavu a krk, což jsou v této pozici nejzranitelnější místa. Zvlášť na krku, kde jedno kousnutí může mít fatální následky.
Je potřeba připomenout, že nejlepší obranou není útok. Naopak. Vyhýbejte se situacím, kde je možné útok předpokládat. Pakliže víte o místě, kde se vyskytuje mnoho psů, u kterých si nejste jisti, jaké bude jejich jednání, pak doporučujeme se podobným místům vyhnout obloukem.
Po napadení se snažte zajistit svědky a neostýchejte se přivolat městskou, případně státní policii. Při vážnějším napadení vás, nebo kolemjdoucího je samozřejmě nasnadě přivolání lékařské pomoci.
Jak poznáte, že se pes chystá zaútočit?
Ačkoli nelze nikterak paušalizovat, jsou určité tělesné signály, které napovídají, že se pes může rozhodnout k bezprostřednímu útoku. Které to jsou?
- zježená srst
- soustředěný, upřený pohled
- podrážděné vrčení
- vyceněné zuby a ohnutý pysk
- postoj, který znatelně ukazuje, že pes přenesl váhu na přední nohy
- ocas psa bude vysoce zdvižený a napřímený
- napřímené uši
Všechny signály před samotným útokem nemusí být přítomny. Mohou některé chybět, mnohdy dominuje velmi výrazně jeden, dva…
Co můžete udělat proto, aby si pes útok rozmyslel?
Pokud pes stojí před vámi a ještě nedošlo k útoku, ale zpozorujete jeden z výše jmenovaných znaků, které mohou předcházet útoku, pak rozhodně nedělejte následující:
- vyhněte se očnímu kontaktu – v přírodě všeobecně znamená dlouhý oční kontaktu výzvu k boji
- nedělejte prudké pohyby
- nezvedejte ruce
- neutíkejte
- pomalu ustupujte (couvejte)
- nestavte se v bok
Závěr
Na závěr je potřeba říct, že právo na ochranu vás, dětí nebo ostatních stojí na vaší straně. Pokud dojde k předem nevyprovokovanému útoku psa, můžete použít prostředky, které hrozbu eliminují. V krajním případě i prostředky, které mohou mít za následek smrt útočícího zvířete všeobecně. Po útoku se pokuste místo zadokumentovat například fotoaparátem v mobilu, zajistit svědky napadení a přivolání policie, případě lékařské pomoci je opět vaším právem.
- Ondřej Krotil
- Badatel a autor knihy Kriminalistické otazníky je rodák z Podkrkonoší. Jeho největším koníčkem jsou záhady, historie, kriminalistika, ale nevyhýbá se ani jiným oborům. V současnosti pracuje na případech nevyřešených vražd, podivných sebevražd, únosů nebo i záhadných zmizení. Dříve spolupracoval s televizemi TV Prima a Seznam TV jako autor investigativních reportáží v pořadech Josefa Klímy. Své znalosti se snaží zúročit především na literárním poli.
Přejít do magazínu