Co dělat po kousnutí hadem?

Kousnutí hadem je „globální zdravotní hrozba“. 

V květnu 2018 přijala WHO / World Health Organisation / Světová Zdravotnická Organizace usnesení, že kousnutí hadem jsou nadále globální priorita a hrozba. Toto mezinárodní těleso dospělo k tomuto závěru vzhledem na to, jak rozmanité mohou být efekty a komplikace po kousnutí hadem. Odhaduje se, že na světě ročně dojde k cca 5 milionům hadích kousnutí, přičemž 400 000 z nich způsobí trvalé následky po útocích. 

 V moderní době nejsou výjimkou ani situace, kdy chovatelům u nás utíká všelijaká exotická zvířata. Pokud tedy při koupání v rybníku budete mít pocit, že jste viděli cosi divného, raději příliš nepochybujte o své inteligenci, ať se nestanete první obětí, ale zkontaktujte úřady.

Globálně zde je asi tak 100 000 úmrtí po hadích kousnutích každý rok. Drtivá  většina z těchto smrtí nastane v méně rozvinutých zemích, jenž nemají přístup k lepší lékařské pomoci, tréninku, znalostem a protijedům. Naštěstí jsou na západ věci veselejší a je zde jak infrastruktura, tak i nemocniční centra.

Co dělat a co nedělat po hadím kousnutí?

Stejně jako fakt, že musíte vědět, co dělat po hadím kousnutí, tak jsou zde i jisté běžné mýty jichž je třeba se zbavit a vyhnout se jim. Povíme si vše ve větším detailu brzy, ale shrnuto a podtrženo, nikdy u hada nepoužívejte škrtidlo. 

Když to totiž uděláte, tak se můžete rozloučit s končetinou, na které je. Dalších deset bodů můžete považovat za standardní proti-hadí první pomoc.  

Co dělat, když vás kousl had?

• Zavolejte 112 (jednotné evropské číslo tísňového volání) / 911 / 155.
• Nepanikařte, musíte zůstat co nejchladnější. Jinak zbytečně urychlíte cestování jedu.
• Zkuste si zapamatovat barvu, tvar a velikost hada (vyfotit klidně). Nikdy ho ale nepronásledujte a nesnažte se jej chytit, abyste získali tuto informaci. 
• Odstraňte šperky, hodinky, prstýnky, … Z jakékoliv končetiny, do které jste byli kousnuti.
• Povolte vše pevně utažené okolo vašeho těla (kravata, opasek, …).

Co nedělat, když vás kousl had?

• Nevysávejte si jed! Když se dostanete do nemocnice, budou si jej chtít chemicky otestovat, takže budou lépe vědět, co vám dát jako protijed. Když ho vysajete, tak si ho logicky neotestují.
• Ze stejného důvodu jako u prvního bodu, neomývejte ránu, neaplikujte led či snad něco na kousnutí hmyzem. 
• Neběhejte za hadem a nesnažte se jej najít a zabít. Může vás kousnout ještě víckrát. 
• Nezvyšujte pokousanou končetinu tak jako byste to dělali u krvácení. Tím způsobíte, že se jed bude dostávat lépe a zpátky do těla. 
• Neuvazujte si okolo rány nic pevného. Tím nezabráníte šíření jedu, jen tím zvýšíte riziko amputace.

Co je to „suché kousnutí“?

Suché kousnutí znamená, že zuby hada neprokously vaši kůži. Možná poškrábaly povrch, ale nedostaly se skrze, takže nejste vystavení žádnému jedu. Nezapomeňte, že jste právě byli kousnutí hadem, takže váš tep i tlak bude patrně nesmírně vysoký a budete v šoku.

Neberte výše řečené samo o sobě jako znak kousnutí a že máte v sobě jed. Když máte jen odřeninu / poškrábání a jed se nedostal do kůže, je to patrně v pořádku. Pokud vám končetina neotéká, tak není třeba chodit do nemocnice. V další sekci se podíváme i na další symptomy, jak se to může projevit.

 I když u nás prakticky žádné hady nemáme (a tím spíše ty jedovaté), určitě to není věc, které by se měla zcela podcenit (i pár našich zmijí co vás kousne najednou také zatopí pěkně…). A to platí tím spíše, když jedete někam do ciziny. Znát důkladně nebezpečnou lokální faunu i flóru je rozhodně základ.

Jaké jsou symptomy jedovatého hadího kousnutí?

Měli byste kousnutí hadem vždy brát jako jedovaté. Být konfrontován s hadem pro vás dozajista bude strašidelná zkušenost, zejména, když jste nikdy žádného neviděli v životě. 

První věc, jakou je třeba udělat po kousnutí, tak zkontrolujte oblast, kde máte pocit, že vás had kousl. Dívejte se po dírkách po hadích zubech, i tehdy ovšem, když je najdete rychle, již se zde asi stejně (u různých lidí různě rychle) k tomu v této oblasti začne vytvářet nějaký menší otok.

Jak čas běží, mohou se objevit četné symptomy. Toto samotné vás obvykle nasměruje ku nejbližšímu doktorovi. Některé symptomy jsou nepříjemné, ale ne smrtící. Jiné zase mohou znamenat, že to bude vyžadovat lékařskou asistenci 

Ten nejhorší případ je anafylaktický šok. To je zcela jiný typ reakce a potřebuje pozornost nejdříve.

Symptomy od hadího kousnutí budou variovat hada od hada a člověk od člověka. I když jsou následující následky a symptomy seřazeny od zhruba nejméně po nejvíce škodlivé, jeden každý může být nebezpečný, takže se mohou klidně objevit v libovolném pořadí:

• Točící se hlava.
• Vyšší produkce slin.
• Vyšší pocení.
• Nevolnost
• Zvracení.
• Necitlivá oblast / mrtvění rukou a nohou.
• Svalová slabost.
• Pozměněná vize.
• Potíže s dýcháním.

Jak na léčbu hadího kousnutí?

Skvělá věc na první pomoci je to, že ty samé principy platí zde i kdekoliv jinde – ať již spadla bomba nebo jste něčím kousnutí. Prvním krokem je zkontrolovat okolí, ne pacienta. To platí i tehdy, když jste sólo a pacient navíc.

Tento postup předpokládá, že jste následovali sekci „Co dělat a nedělat v případě hadího kousnutí.“

Základní první pomoc

To vše se samozřejmě týká hada, co vás právě kousl. Hadi obvykle kousnou větší zvíře jen tehdy, když se chrání před agresorem. Když u něj stojíte kvůli šoku, tak pro něj ale jste bezpochyby stále hrozba! Jděte tedy rychle pryč od něj, jak to jen jde rychle, ať vás nekousne podruhé! 

Pohněte se tedy nejprve směrem od hada. Pozor ať neskočíte ještě do něčeho horšího ale… (vosí hnízdo, …). Když nevidíte, odkud útok přišel, tak musíte z oblasti zmizet do bezpečí. Bezpečí zde znamená, že vidíte okolo sebe a všimněte si, kdyby vás chtěl kousnout zase. Z bezpečného místa můžete pokračovat dalšími kroky.

Ujistěte se, že jak vy, tak pokousaná oběť jste z dosahu hada. V klidu kontaktujte záchranné služby. Pokud možno jim popište, od čeho to je. 

Když čekáte na záchranu a ambulanci, tak se ujistěte, že nebudete čistit ránu a že okolo ní nic není pevně utažené. Oběť by se neměla unavovat více, nežli je absolutně nezbytné. Jakákoliv vyšší aktivita srdeční jen pomůže více v těle rozšířit jed.

Ujistěte se, že to není anafylaktický šok nebo šok

Anafylaktický šok je náhlá a silná alergická reakce, jakou někteří mají po hadím kousnutí. Může k němu dojít i za minuty nebo hodiny po události, takže pozor na jeho projevy. 

Šok je méně hrozivý z obou, ale oba vyžadují pozornost věnovanou pacientovi a ujištění se, že nedojde dalšího zranění. Vypadají totiž oba šoky dost podobě, ale oba potřebují jiné postupy a zásahy.

Šok

Jako lékařský stav je „šok“ je taková reakce organismu, že vaše tělo není schopné dodávat kyslík. Progresivně se objeví tyto symptomy:

• Cítění se zle, na omdlení, závrať.
• Vypadání bledě a zpoceně.
• Studený pot.
• Rychlé dýchání.
• Náhlá slepota. 
• Zvracení a nevolnost.
• Ztráta vědomí.

Anafylaktický šok

Když to srovnáme s anafylaxí, tak i ta vám může snížit tlak krve. Stejné symptomy jsou popsány jako u šoku v italikách a rozdílné v tučném textu:

• Studený pot.
• Vypadání bledě a zpoceně.
• Cítění se zle, na omdlení, závrať.
• Náhlá slepota. 
• Ztráta vědomí a kolaps.
• Svědící červená kůže.
• Otok obličeje a rtů.
• Otok jazyka a krku.
• Sípání kvůli otokům.
• Problémy s dýcháním.
• Zvýšení tepu srdce.

Když máte strach, že se někdo možná dostal do šoku nebo anafylaktického šoku, tak ten nejdůležitější projev je zvýšený srdeční tep. Když žádný z těchto projevů není vidět, evidentně o šok nejde.

Jak šok léčit?

Ta nejlepší cesta, jak léčit někoho z šoku, je pomoci mu zvýšit krevní tlak a dostat krev i kyslík do mozku. Položte oběť na zem a zvedněte jí nohy. Gravitace požene krev zpět a trochu zvedne tlak, čímž sníží vliv a efekt šoku. 

Ale pamatujte i na to, že nikdy nesmíte zvedat nohy, když oběť do některé z nich byla kousnuta. To sice nakrátko zvýší tlak, ale zase klesne, jak se jed propracuje k srdci. 

Léčba anafylaktického šoku je bohužel pouze pro plně vybavený lékařský tým. Osoba musí dostat co nejdříve Epinefrin (adrenalin). To je jediný lék, jenž zvrátí efekt alergické reakce. Některé lékařské služby také dávají mezitím do krku pacienta dýchací přístroj, aby podpořili jeho dýchání, dokud nezabere adrenalin. 

Jakékoliv znaky anafylaktického šoku by se měly brát jako lékařská pohotovost.

Proveďte CPR, je-li potřeba

Pokud oběť hada nejste vy a vidíte jak zkolabuje, tak musíte provést CPR /  Kardiopulmonální resuscitaci. Nebojte se, zda jim bude CPR ku pomoci či nikoliv, aktuálně je jakákoliv činnost lepší jak nic. 

Když pacient nepotřebuje CPR, poznáte to snadno – probudí se a chce vstát. 

Pokročilé techniky hadí první pomoci

Jde o věci opravdu jen pro přežití v divočině, extrémní situace a lékařský personál. Když jste v divočině bez přístupu k podpoře ze strany profesionálního týmu. I zde je řada cest, jak s hady bojovat.

Protijed

Jde o přírodní protilátku získanou od zvířat. Je produkovaná přirozeně zvěří tehdy, když je had kousne. Je to zcela přirozené a lidské tělo dělá totéž. To ale bohužel neznamená, že jí bude dostatek. Proto se protijed dodává postiženému do žíly jakmile to jen jde.

Organizace World Health Organisation má ohledně protijedů návody, kdy a komu protijedy dávat. A ještě důležitěji – jde do detailů, jak tyto protijedy fungují a produkují se. Nabádá ale k tomu, abyste se ohledně protijedů omezili jen na legální a licencované podniky. To poslední co chcete v podobné situaci, aby váš lék nefungoval, když přijde na věc.

Infúze

Jde o typ léčiva zajišťovaného lékaři obvykle anebo extrémními preppery. Musíte vědět, jak se dostat k něčí žíle. Jen vědět jak se používá jehla u injekce není dost v této věci. Dokonce i ty největší injekce vám dají cca desetinu toho, co potřebujete pro resuscitaci.

Cíl infuze je udržet u oběti tlak, zatímco čekáte na protijed. Jen tento typ ale negarantuje přežití sám o sobě u podobné oběti. 

Sukční pera

Vypadají jako dokonalá proti-hadí pomoc, že? Mají tvar otevřených trubiček, co se přitisknou proti ráně minuty po incidentu. Stisknete pak tlačítko, což vyvolá sání. A dá se v rán držet až 30 minut.

Idea za celým tímto nápadem je ta, že vakuum vám pomůže odebrat jed a zredukovat symptomy kousnutí. I když to vypadá jako jasná věc a logicky zcela, ale když se vše otestovalo na prasatech a pak lidech, tak bylo zjištěno cosi nečekaného… 

Když jste používali „hadí vytahovač“ dříve, asi jste byli překvapení tím, kolik tekutin je vysáto. Někdy pera vytáhnout i pětinásobek tekutiny svého obsahu, nežli přestanou sát krev, jed a tekutinu z rány. 

Když se ale vše otestovalo v laboratoři, tak bylo zjištěno, že v tekutině je jen 0,01 % jedu! To znamená, že 99,99 % je stále v ráně a ve vašem oběhu. Další studie ukázaly, že paradoxně může napomoci i tomu, že jen ještě více vtlačí jed do vašeho těla a nasaje jen krev a tkáňový mok. 

Studie končí jasným konstatováním: „Ta nejlepší první pomoc na hady je mobilní telefon / smartphone a helikoptéra.“

 I když vám to tak možná nepřipadá, jsou hadi, za jejichž zabití zaplatíte pokutu (v lepším případě, že nejdete někde do vězení), protože jsou chránění. Platí to mimochodem i o naší zmiji obecné. Všechny zmije jsou zajímavé i tím, že jde o nejseverněji žijící hady.

Proč byste u hadího kousnutí měli opatrně s kofeinem a alkoholem?

Obě tyto drogy zajistí, že se váš krevní tep zvýší, což, jak je dobře asi už každému známe z výše uvedených věcí, není pro zasaženého právě ideální postup. Být pod vlivem alkoholu v podobné situaci není nikdy dobrý nápad. Je to další jed, co tělo musí řešit. Po kousnutí ho tedy určitě nepijte.

Když nepočítáme samotný fakt, že se člověk může po napití dále zranit a udělat s hady další stupidní chybu (šok + pití). Nemluvě o faktu, že alkohol rozředí vaši krev a vy si zajistíte pomalejší léčení rány.

Lékárničky a věci, jakým se vyhněte 

Internet je často děsivé místo. Ale naštěstí se zde dá poměrně snadno ověřit nějaká informace. Nejlepší je určitě začít od mezinárodních a státních lékařských organizací. Každý slušný zdroj vám potvrdí, že škrtidlo a hadí kousnutí nikdy nejdou dohromady!

Je to smutné, ale stále se prodávají v „protihadích sadách“ po síti i dnes… 

Na jaké hady si dát pozor v USA?

Každý rok je jen v USA kousnutu na 8 000 lidí. Jen pouhých 0,1 % z nich je ale smrtelných případů. Hadi jsou zde v řadě států poměrně běžní a to může způsobit, že jsou proto lidé zbytečně sebevědomí, ke své škodě. Nebuďte tedy právě vy oním 0,1 %! Znalosti jsou klíčem i zde!

Jen v USA, u nás velmi populární návštěvnické a dovolenkové lokaci, je k nalezení (speciálně v těch teplejších státech na jihu a západě) široké spektrum hadů. 

Zde je tedy seznam deseti nejjedovatějších místních hadů:

• Chřestýš Mojavský
• Chřestýš tygří
• Copperhead
• Chřestýš „Black Diamond“
• Chřestýš lesní
• Chřestýš diamantový
• Chřestýš západní
• Korálovec
• Ploskolebec vodní
• Yellow-bellied Sea Snake (nemá český název – jen latinský „Hydrophis platurus“)

A zde je i originální název:

• Mojave Rattlesnake
• Tiger Rattlesnake
• Copperhead snake
• Black Diamond Rattlesnake
• Timber Rattlesnakes
• Eastern Diamondback
• Western Diamondback
• Coral Snake
• Cottonmouth Snake
• Yellow-bellied Sea Snake

Jak na prevenci hadího kousnutí?

To nejdůležitější dáváme na konec, takže to zůstane čerstvé ve vaší mysli.

Znejte své okolí. To vám pomůže odhadnout úroveň vašeho rizika ze strany hadů. Když znáte jejich habitaty a dobře i barvu vzorku, tím spíše je najdete příště i nyní v divočině. Hadi jsou kamuflovaní v rámci maskování ne pro usnadnění vašeho studia, takže si na to dejte pozor a buďte připravení, jak to jen jde. 

Čas roku, kdy jdete ven také dost ovlivní rizika. Jít ven během teplejších měsíců zajistí patrně, že narazíte na hady častěji. Přes den se skrývají pod kameny a padlými stromy, takže si dávejte pozor, kam šlapete. Jakmile zajde slunce, hadi jdou na lov, takže ujistěte se, že máte jak dlouhé kalhoty, tak i pořádné a co nejdelší boty. 

Když máte pocit, že jste viděli hada, tak jdete od něj – hluk a otřesy země by ho měly vyplašit. Hadi obvykle útočí, když jsou zahnaní do kouta, když na ně náhodou stoupnete nebo na ně útočíte. Dejte jim prostor a šanci utéct. 

 I když má většina jedinců tendence po zmijím kousnutí „vyšilovat a pobíhat do kola“, není to potřeba: její jed je cílený jen na malé hlodavce a hrozbou tím pádem je jen pro slabé a staré jedince, alergické lidi a malé děti. Smrtelná dávka zmijího jedu je 15-20 mg, ale najednou ho mívá cca 10 mg a vypustí ho maximálně cca třetinu. V této věci je mnohem horší zmije, co žije na Balkáně a má poněkud atypické složení jedu.

Vyhýbání se hadům je klíčové

Navzdory smrtícímu jedu, jaký četní hadi nesou a jejich rozšíření ve světě, jsou místa, kde je jejich rozšířenost malá, jako třeba u nás (zmije je jediná hrozba, takže ji znají i děti ze školky). 

Pokud vyrazíte někam na dovolenou, tak na západ a v okolí center civilizace je obvykle v případě kousnutí snadno k dosažení infrastruktura + protijedy i doktoři. 

Část ze smrtí je od anafylaktického šoku, jenž vyžaduje doktory vždy a všude a zbytek musí dbát na to, aby se bez doručeného vybavení a komunikace sám neocitl někde v hadím pekle. Bez rychle dostupné pomoci, parťáka a po podcenění místní hadí populace si o něco takového přímo koledujete od osudu… 

Nepodceňujte ani situace, kdy se zdánlivě nic neděje. Po odeznění šoku se řada lidí cítí dobře a vykašle se na doktora. Jak se ale jed po hodinách rozšíří a začne svoji smrtící práci, může to být pak o to více nebezpečné pro dýchání i srdce. 

Jako vždy a všude, i zde je nejbezpečnější být připravený. Když často cestujete v oblastech s hady nebo v prosluněných zalesněných oblastech s kameny, můžete narazit na hada i u nás. Nikdy zvíře zbytečně neplašte a ani se hada nepokoušejte zabít.

Metodická osvěta, přístup a znalosti rok za rokem zajišťují, že počet zabitých lidí hady bude snad klesat celosvětově. 

Upozornění na finále

I když jsou všechny tyto rady přímo od dlouholetého doktora, nelze ho činit zodpovědným za to, když vy na základě jeho rady něco zpackáte nebo podceníte (nejsa doktor). Pokud pochybujete o něčem, raději se zeptejte na vše doktora svého, ať máte jistotu v dané věci a situaci.