Jack Churchill byl statečným důstojníkem v britské armádě a účastníkem bojů, které se odehrávaly během druhé světové války. Proslul především svými v té době již středověkými a netradičními praktikami, které v bojích proti německým nepřátelským vojákům používal. Ne nadarmo si také vysloužil přezdívky „Fighting Jack“ nebo „Mad Jack“.
Pokřtěn jako John Malcolm Thorpe Fleming Churchill, ale ve světě spíše znám jako Jack Churchill se narodil v britské kolonii na Ceylonu v městečku Colombo 16. září 1906. Byl britským podplukovníkem a řídil se celý život svým mottem, které znělo: „Každý důstojník, který jde do akce bez svého meče, je nesprávně vybaven.“.
Mládí Jacka Churchilla
Jackův otec Alec Fleming Churchill pracoval jako koloniální inženýr ve státní službě na Ceylonu. Ve stejné službě také sloužil Jackův dědeček John Fleming Churchill. Jack měl další dva bratry, jež byli pojmenováni Thomas Bell Lindsay Churchill a Robert Alec Farquhar Churchill a v jejich ranném dětství žili společně s jejich matkou Elinor Elizabeth v Hongkongu, kde Jackův otec získal post ředitele veřejných prací. Oba Jackovo bratři si mohli připsat zásluhy během druhé světové války, protože sloužili v armádě. Thomas sloužil stejně jako Jack u machesterského pluku a Robert se stal poručíkem královského námořnictva, kde sloužil u jednotky Fleet Air Arm. Návrat do Anglie rodina Churchillových naplánovala v roce 1917.
Jack Churchill studoval na King William's College, která se nacházela na ostrově Man. Později zahájil své studium také na Královské vojenské škole v Sandhurstu, což bylo v roce 1926. Nakonec také sloužil v Barmě u manchesterského pluku. Během této služby se Jack naučil perfektně hrát na dudy pod vedením Pipe Major Cameron Highlanders a v tomto období byl zároveň oceněn svou první medailí ve službě, a to indickou generální servisní medailí s barmskou sponou.
Jedním z Jackovo dobrodružství, které v této službě prožil, byla jízda na motocyklu značky Zenith, na kterém ujel 1500 mil přes indický subkontinent, přičemž se mu na jeho cestě stala celkem nemilá věc, a to byla jeho srážka s vodním buvolem. Několik mil musel také tlačit svůj motocykl po železničních kolejích, kde to místy nebylo vůbec bezpečné.
Návrat do Anglie
Jack se po službě v Barmě vrátil do Anglie, načež zjistil, že ho takový vojenský život příliš nenaplňuje a potřeboval najít nový směr. Z Anglie tedy zakrátko odešel za cestováním po světě, přičemž se na svých cestách živil jako herec a bavič. V roce 1924 si měl Jack Churchill zahrát roli ve snímku „Zloděj z Bagdádu“ ve kterém měl také možnost předvést své lukostřelecké schopnosti. O pár let později v roce 1939 dokonce reprezentoval Velkou Británii na mistrovství světa v lukostřelbě, které se konalo v norském městě Oslo.
Přišla válka
Když přišla válka, tak samozřejmě s ní zároveň i Jackovo povolání do vojenské služby. To přišlo hned poté co Německo napadlo Polsko v září roku 1939. Jack byl přidělen k manchesterskému pluku a společně s ním byl odeslán do Francie. Jack Churchill právě v těchto bojích předvedl své nevšední techniky boje a šel do nich vyzbrojen s lukem, šípy a mečem. Jack byl přesvědčen, že právě lukostřelba je velmi ideální technikou boje, protože je tichá i přesná a nepřítel nemá proti ní šanci. Což ostatně zanedlouho na bojišti ve Francii sám dokázal, když německého nacistického vojáka pomocí luku a šípů skutečně zabil. To se stalo v bitvě u l'Epinette. V této stejné bitvě měl ale Jack mnohem více zásluh. Dokázal totiž svou jednotku dostat do bezpečí, když jí během noci prováděl mezi nepřátelskými liniemi, zatímco sám měl střelné zranění na rameni.
Po bojích u Dunkerk ke Commandos
Když byly bitvy u Dunkerk u konce, přihlásil se Jack Churchill dobrovolně k jednotkám, které se nazývaly Commandos. V prosinci 1941 se společně s touto jednotkou zúčastnil operace Archery, jako zástupce velitele. Tato operace měla za úkol zlikvidovat německé posádky, které se usídlily na norském ostrově Vågsøy. Aby zde povzbudil ostatní členy jednotky, hrál na své dudy melodii písně „March of the Cameron Men“. Poté co jí dohrál vrhl Jack Churchill první granát. Po svém boku měl samozřejmě také svůj meč. Za tento nájezd a společně s ním i za zásluhy v bitvě u l'Epinette byl Jack vyznamenán Vojenským křížem za statečnost.
Další jeho válečnou zkušeností bylo vedení No. 2 Commanda při vylodění v italském Salernu na Sicílii. Při tažení po Sicílii povzbuzoval své vojáky Churchill hraním na dudy a sám byl jako vždy netradičně vyzbrojen mečem a lukem s šípy. Při této akci se podařilo Churchillovo jednotce zaujmout 42 nepřátelských vojáků, mezi nimiž byla i minometná posádka. Churchill byl opět vyznamenán, tentokrát Distinguished Service Order.
Nešťastné zajetí
Po tomto útoku v roce 1944 se stal Jack opět velitelem jednotky, tentokrát v Jugoslávii. Tato akce však nebyla pro Jacka Churchilla opět tou šťastnou, jelikož byl při ní zraněn a zajat po útoku na německé protivníky na ostrově Brač. Němci Jacka transportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Jackovo zajatci si tehdy mylně mysleli, že je příbuzný s Winstonem Churchillem. V koncentračním táboře si Jack naplánoval útěk a začal si tunelovat cestu ven z tábora. To se mu podařilo a vydal se na útěk ještě společně s dalším důstojníkem. Na útěku však nebyli dlouho a byli zadrženi poblíž Baltského moře ve městě Rostock. Tentokrát byl přesunut jednotkami SS do Tyrolska odkud se mu však podařilo znovu uniknout a vydal se přes Brennerský průsmyk do Itálie pěšky.
Zpět v Barmě
Po bojích napříč Evropou byl Jack Churchill poslán opět do Pacifiku, kde boje stále neutichaly. Když tam ale dorazil, válka skončila a celá situace si vyžádala Churchillův slavný komentář, jež zněl: „Kdyby nebylo těch zatracených Amíků, mohli bychom válku udržet ještě dalších 10 let!“
Zase do boje!
Jak rychle přišlo zklamání z ukončené války v Barmě, tak se naskytla další možnost, kde mohl Jack předvést své dovednosti. Bylo to právě v Palestině, kde se stal velitelem 1. praporu Highland Light Infantry. V roce 1948 se účastnil společně s dalšími několika vojáky na záchranné akci lékařů a zdravotnického personálu, kteří při cestě do nemocnice Hadada byli napadeni Araby.
Konec válčení
Po Palestině skončila Jackova vojenská kariéra, a tak si musel najít náhradní koníčky, které by uspokojily jeho dobrodružnou duši. Zamiloval se do surfování a doslova mu propadl. Vyráběl si vlastní surfy a na anglické řece Severn zdolal přílivovou vlnu, která byla vysoká metr a půl. V tu dobu také sloužil jako instruktor ve škole pozemního a vzdušného boje v Austrálii. Po válce také často závodil na motorce a s oblibou vyráběl modely lodí.
Za svůj život se Jack Churchill oženil s Rosamund Margaret Denny, se kterou se společně těšili z jejich dvou dětí. Legendární člen britské armády, který ze všech řad vyčníval zejména svou odvahou a technikou boje. Podplukovník, který byl několikrát vyznamenán za své zásluhy během válčení po celém světě, zemřel v roce 1966 ve věku 89 let v anglickém Surrey.
- Barbora Štěpánková
- Bára miluje cestování a kempování. Cestuje starým obytným veteránem, a pokud má volit mezi kempem a přírodou, divočina je pro ní jasnou volbou. Ve svém volnu se také věnuje rybaření a turistice.
Přejít do magazínu