Připraveni na jaro? Ne? Pak tu pro vás máme nálož jarního vybavení a informací
Sortiment

Důležitá data: Bombardování Drážďan WW2

14.05.2022 | Zábava, volné chvíle | Jana Černá | Doba čtení: 7 minut
Nalezeno v magazínu (0)
Nalezeno ve slovníku (0)
Bohužel, na zadaný dotaz jsme nic nenašli.

Před koncem 2. světové války spojenci rozbombardovali Drážďany. Jednalo se pouze o surový útok na civilisty a uprchlíky před frontou v touze po odplatě nebo hlavní roli hrála likvidace továren na vojenskou techniku, přerušení infrastruktury a vyvolání chaosu za účelem přiblížení konce druhé světové války?

Bombardovaní Drážďan spojeneckými letadly

 Spojenci svrhli na Drážďany 3 900 tun výbušných a zápalných pum.

Všestravující ohnivá bouře

V důsledku intenzivního bombardování vznikla ohnivá bouře. Masivní požáry odčerpávající kyslík z ovzduší vytvářely ohnivý vichr o síle orkánu. Teplota dosahovala 1 500°C a dým z ohně stoupal až 7 kilometrů vysoko. Všude se roztékal asfalt a z krytů požár odsál veškerý kyslík.

Doporučené produkty

Bombardování zničilo 6,5 kilometrů čtverečních centra města a proměnilo ho v trosky. Drážďany hořely tři dny a tři noci. Počet obětí se odhaduje na 19 až 25 000.

Mezi oběťmi nebyli pouze drážďané, ale také uprchlíci před frontou, kteří se v Drážďanech ukryli před postupující Rudou armádou. K vyšším ztrátám na životech zřejmě přispěl i plán bombardování, kdy byli ve druhé vlně zabíjeni lidé, kteří se snažili uhasit požáry po první vlně.

Bombový útok na Drážďany na dobové fotografii

 Spojenci Drážďany proměnili v popel a prach.

Plán narušení přesunu německých jednotek

Na konci roku 1944 německá armáda ustupovala, ale stále ještě nebyla poražena. Odhadovalo se, že pokud by se Sovětům povedlo obsadit východní pozice, mohlo by ke zhroucení německé armády dojít v polovině dubna. Pakliže by Sověti Slezsko obsadit nedokázali, válka by dle prognóz trvala minimálně až do listopadu.

4. února během jaltské konference sovětský generál Alexej Antonov přednesl plán k přerušení přesunu německých jednotek. Současně s postupem sovětských vojsk měly být bombardovány dopravní křižovatky, továrny na výrobu vojenské techniky a ropné rafinerie. Účelem bylo vyvolání zmatku a narušení zásobování vojenských jednotek ze západu na východ, kam němci přesouvali desítky svých divizí.

Proč právě Drážďany?

Drážďany byly jedním z nejdůležitějších průmyslových center Třetí říše a v roce 1944 také nejdůležitějším výrobcem zbraní. Bylo zde 127 továren a dílen, které zásobovaly německou armádu vojenskou technikou. Nacházely se zde továrny na výrobu leteckých komponentů, protiletadlová a dělostřelecká továrna, výrobna jedovatých plynů, muniční sklady, stanové tábory a kasárna.

Významné byly i severojižní a východozápadní dopravní tepny. Z tohoto důvodu představovaly Drážďany klíčový cíl.

Americký plukovník Harold E. Cook, který byl v Drážďanech vězněn, později vypověděl, že Drážďany byly ozbrojeným táborem s tisíci německých jednotek, tanků, dělostřelectva a s mílemi nákladních aut plných zásob, které byly určeny pro podporu německých jednotek na východní frontě. Navíc vojenský význam měly i drážďanské dopravní tepny.

Obrana města

Kolem Drážďan byla původně rozmístěna protiletecká obrana. Nebyla však příliš využívána a její baterie byly tedy postupně přesunuty na východní frontu, kde posílily protileteckou obranu a používaly se proti tankům. Drážďany tedy během bombardování měly slabší obranu. Navíc většina stíhaček Luftwaffe zůstávala na zemi, protože byla velká nouze o benzín.

Kobercové bombardování ve 4 vlnách

Útok na Drážďany započal v noci ze 13. na 14. února, kdy na město shodilo pumy 765 čtyřmotorových Lancasterů a Halifaxů britského Command RAF.

  • V první vlně bombardování před půlnocí ze 13. na 14. února zasáhlo 240 britských Lancasterů (největších bombardérů té doby) pumami střed města.
  • Po půlnoci v druhé vlně bombardovalo 525 britských letadel hlavní shromaždiště lidí, kteří přežili první vlnu.
  • 14. února za ochrany 316 stíhacích letounů P-51 Mustang, bylo z britské letecké základny vysláno 461 čtyřmotorových bombardovacích strojů B-17 Flying Fortress, aby zaútočili na nádraží, přilehlé železniční seřadiště a na několik továren mimo centrum města.
  • Čtvrtá vlna nastala 15. února, opět kolem poledne. Tato poslední vlna byla v porovnání s předchozími, nejméně ničivá.

Americký bombardér Boeing B-17F Flying Fortress ´124485 - DF-A´ ´Memphis Belle.

 Těžký americký bombardér Boeing B-17F Flying Fortress ´124485 - DF-A´ ´Memphis Belle.

Zbloudilá letka bombardovala Prahu

14. února americká 8. letecká armáda USAAF vyslala z britské základny čtyři svazy 1 377 bombardovacích a 962 stíhacích letounů. 84 strojů B-17 směřovalo k železničnímu a silničnímu mostu ve Weselu, 375 letounů B-24 směřovalo k seřaďovacímu nádraží v Magdeburku, další letouny 457 B-17 mířily k Saské Kamenici a nejsilnější uskupení k Drážďanům – 461 bombardérů B-17 Flying Fortress za ochrany 316 stíhacích letounů.

Bombardéry ze základny startovaly ve formacích. Jednou z těchto základen bylo letiště Nuthampstead. Vzlétlo z ní 38 z 62 bombardérů 398. a 91. bombardovacího svazu, které kvůli navigačnímu omylu 15. února vysypaly pumy namísto Drážďan, na Prahu. Někteří navigátoři amerických bombardérů do vysílaček hlásili, že se nacházejí nad cílovým městem pro shoz pum. Navigátoři, který chybu poznali, však museli svou letku následovat.

Po poledni tak během několika minut bylo na Prahu od jihozápadu svrženo 152 tun pum. Bombardování zasáhlo Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Nové Město, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. V důsledku tohoto spojeneckého náletu bylo zabito 701 lidí a 1 184 jich bylo zraněno. Jednalo se o druhý ze tří amerických náletů na Prahu, který byl co do počtu obětí nejtragičtější.

Toho dne bomby spojenců dopadly ještě na několik dalších českých měst. Svaz, který mířil na Drážďany, bombardoval kromě Prahy ještě Záluží u Mostu, Duchcov a Plzeň. Svaz letounů vyslaný na Saskou Kamenici (Chemnitz) bombardoval Cheb, Tachov a Karlovy Vary.

Válečný zločin nebo strategický útok?

Historikové a odborná veřejnost se v pohledu na tuto událost, dělí na dva tábory. Jeden tábor zastává názor, že bombardování Drážďan bylo válečným a svým způsobem zbytečným zločinem, neboť konec druhé světové války se blížil. Druhý tábor je přesvědčen, že se jednalo o logický a strategický krok ke zničení továren na výrobu vojenské techniky, přerušení zásobování východní fronty ze západu a uspíšení konce druhé světové války.

Doporučené produkty
Autor článku
Jana Černá
Mezi její největší zájmy patří cestování, voda, les, kempování, metalové festivaly, historie a rekonstrukce bitev. A samozřejmě také psaní pro on-line magazíny a časopisy, kterému se věnuje od roku 2010.
Přejít do magazínu
Obsah článku

Líbí se Vám článek?