Velká část českých (potažmo středoevropských) milovníků outdooru byla „odkojena“ na skautských nebo jiných letních táborech. Mnoho z nás s nostalgií vzpomíná na romantiku letních večerů, bojovky, sbírání bobříků, sezení u táboráku a první lásky. Většinu táborníků při tom celém provázel jeden vynález, jehož specifičnost pro náš region jsme si možná v tu dobu ani neuvědomovali – podsadový stan.
Geniální a cenově dostupné řešení
Stan s podsadou už je na českých táborech známý více než sto let. Přitom když se podíváte na starší archivní snímky z USA, Velké Británie nebo třeba Švédska, kde byly skautské aktivity v průběhu 20. století také velmi populární, podsady tam neuvidíte. Z toho lze usuzovat, že se do určité doby skutečně jednalo o středoevropské specifikum. I když právě Američané ho z československého prostoru časem částečně převzali.
Podsadový stan má klasický vzhled, který si s ničím jiným nespletete. Autor: Frettie – Vlastní dílo, CC BY 3.0.
Stan s podsadou se skládá ze samotné podsady, což je dřevěný rám se vstupními dvířky a zpravidla dvěma palandami, a horního klasického stanu tvaru A, který je oproti tradičnímu „áčku“ posunut „o patro výš“. Geniálním řešením je podsadový stan zejména proto, že skauti v něm nepotřebují žádnou izolaci odspodu. Vzhledem k tomu, že spí na palandě, stačí jim tak na dřevěný rám položit třeba karimatku, ale klidně i matraci. Můžou se tak cítit i na táboře téměř jako doma.
Kde se podsadový stan objevil
Klasický skautský podsadový stan zabírá plochu 4 metry čtvereční. Každá ze stran stanu je tedy dva metry dlouhá. V roce 1913 nahradil tento typ stanu klasické řešení spočívající ve spojení dvou celt do tvaru jehlanu či právě áčka. To se na začátku 20. století běžně používalo. Jenže když v onom roce čeští táborníci v onom roce přijeli k Pelíškovu mostu na Sázavě, zjistili, že na podmáčeném terénu se příliš tábořit nedá. A tak vymysleli, že svoje slamníky, původně umístěné na celtě, zvednou. Díky tomu mohli být celou noc v suchu.
V průběhu 20. století se podsadový stan stál standardem – a dodnes, když nějaké dítě kreslí letní tábor, bývají jeho nedílnou součástí právě podsadové stany. Původ podsadových stanů by však téměř upadl v zapomnění, nebýt vedoucího Skautského archivu Romana Šantory, který napsal knihu Skautské století. Ostatně vzhledem k tomu, že byl skauting v průběhu 20. století totalitními režimy několikrát postaven mimo zákon, byla přerušena kontinuita a tím i kolektivní paměť.
Tradiční vzhled skautského tábora. Bez podsadového stanu by letní romantika našeho dětství a dospívání nikdy neměla takovou atmosféru. Autor: Draceane – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0.
O konkrétním autorovi nápadu na stan s podsadou se však jen spekuluje. Portál Lidovky cituje Šantoru, který pravděpodobné autorství myšlenky přisuzuje Janu „Žánu“ Pulkrábkovi, skautskému vedoucímu z tábora u Pelíškova mostu. Ten možná jako inspiraci využil tehdejší koncepci stanů rakousko-uherské armády. Jenže je pravda, že vojáci se tehdy izolovali od země jen na výšku jednoho prkna. Skauti jejich nápad posunuli o úroveň výš, když začali stavět metr vysoké podsady.
Podsadový stan i pro vaši zahradu
Mnozí rodiče dnes svým dětem kupují prefabrikované zahradní domky, ale klidně se inspirujte táborníky a postavte si na zahradě domu nebo chalupy podsadový stan. Je to jednoduché a poměrně levné řešení (i při dnešních cenách dřeva), které dětem udělá minimálně stejnou (nebo i větší) radost jako luxusní domečky z hobbymarketů.
K obkladu podsady můžete používat tzv. krajinky (tj. seřezanou kulatinu), jako to dělali skauti více než sto let, případně si z pily dovézt osámované a ohoblované desky a postavit trochu moderněji vyhlížející variantu. Obklad pouze navrtáte na rám z trámků, případně vytvoříte skládačku z dílů podobných podlážkám pro lešení a spojíte ji L profily (a dvířka samozřejmě panty). U druhé možnosti spočívá výhoda v tom, že mimo sezónu můžete stan jednoduše rozložit a v kompaktní podobě uskladnit třeba na půdě.
Dřevo klidně použijte i na konstrukci střechy. Přes tuto konstrukci pak přehoďte celtu a máte hotovo. A děti mají zábavu na celé léto. A dokonce ve stanu na zahradě mohou i přenocovat, přiměřeně věku buď sami nebo s rodiči. Ostatně ti z rodičů, kteří mají v oblibě outdoorové aktivity, budou vděční za každou příležitost, kdy je budou moci přiblížit svým dětem.
Jedná se skutečně o český vynález?
Někteří o podsadovém stanu jakožto vynálezu českých skautů pochybují. Mají k tomu ostatně hodnověrné důkazy – fotografie z druhé poloviny 19. století, kdy podobný typ stanů využívali australští a američtí zlatokopové. Známá je například fotografie podsadového stanu z australského města Ballaarat v blízkosti Melbourne ve státě Victoria z roku 1851, kde v onom roce započala zlatá horečka.
Fotografie stanu vyšla jako pohlednice roku 1910, a tak se jí Pulkrábek a další skauti klidně mohli inspirovat. Rozdíl oproti skautskému stanu však v tomto případě spočíval v tom, že stan, který používali zlatokopové, byl evidentně určený pro čtyři osoby.
Ať se však čeští skauti svými australskými předchůdci inspirovali či nikoliv, jisté je, že podsadový stan pořádně zpopularizovali a bez nich by vlastně naše letní tábory nikdy neměly takovou atmosféru. Inspirace ze zahraničí mohla přijít, nebo šlo skutečně o náhodu – ostatně jsou známy případy vynálezů, na kterých začali pracovat třeba dva, tři lidé současně, aniž by o sobě navzájem věděli.
- Pavel Kreuziger
- Pavel se k našemu týmu dostal díky dlouholetému psaní o čemkoliv. Témata jako outdoor a survival ho ale baví víc než dosavadní zaměření. Přírodu miluje už od dětských táborů, od nichž plynule přešel k puťákům a trampským výšlapům. Po letech následného sezení u počítače usoudil, že v teple kanceláře se z něho chlap nestane, a začal se vracet ke kořenům. A taky má rád psy.
Přejít do magazínu
