Jídlo, jedna z mála věcí, které jsou pro náš život kriticky důležité. Pomocí něho do sebe dostáváme potřebné živiny, jakými jsou – minerály, vitamíny, aminokyseliny a další. Nedostatek těchto látek vede k prudkému úbytku síly, váhy, ale i psychické odolnosti a ostatních faktorů, které jsou potřebné. Dokážeme si představit, jak by dopadla taková expedice, kdyby nám došlo jídlo? Kam až bychom došli při trekingu, kdybychom neměli co jíst? Odpovědi na obě otázky jsou nejspíše jasné. Co však jasné není – Jaké máme tedy možnosti? Jak lze v těchto situacích úspěšně dodržovat příjem potravy? Odpověď – speciální potravinové dávky.
O co se vlastně jedná?
Mnoho lidí si při vyřčení termínu – potravinové dávky, vybaví to, co se dříve dalo jen stěží nazývat jídlem. V minulosti opravdu nešlo o chutnou stravu, spíše o způsob, jak přežít. Tomu je však v dnešní době konec. Díky moderním technologiím si můžeme dopřát výborné jídlo i uprostřed lesa. Jak to dokážeme? Moderní potravinové dávky, nebo zkrátka instantní jídlo, ušlo již pěknou cestu. Díky tomu je chutné, stále čerstvé a především, opravdu výživné. Může zato především technologie uchovávání a přípravy. Jídlo je zabalené v hermeticky uzavřeném obalu, před tím je však speciálně připraveno tak, aby vydrželo co nejdéle a zároveň vyžadovalo co nejmenší přípravu. Přeci jen si většinou nemůžeme dovolit mít u sebe několik různého nádobí, koření a přípravků, které běžně doma používáme. Jak tedy celá příprava probíhá a jaké máme vlastně možnosti?
Jako doma!
Určitě si pamatujeme onu univerzální hnědou omáčku, neboli UHO. Její chuť byla stejná na bramborách, na těstovinách, ale i na rýži. Není divu, že si dřívější potravinové dávky nevydobyly žádnou oblibu. To však u moderních neplatí. Chutný vepřový steak s rýží? Brambory s hovězím masem? Těstoviny s kuřecím na divoko? Zní to jako menu z restaurace že? No a co takový nákyp, zemlbába nebo těstoviny po Provencálsku? Také se Vám sbíhají sliny? A co když řekneme, že i takové jídlo s sebou můžeme nosit na túry bez předchozí přípravy. Jediné co většinou potřebujeme je trocha vody. Už to celé začíná dávat smysl, že? A kdo by si nechtěl vychutnat dobrý pokrm někde v divočině…
Jak na to?
Procesy přípravy těchto pokrmů jsou rozdílně. Některé se musí zalít horkou vodou a povařit, což je pro nás občas nepříjemné. Ne vždy mámo možnost uvařit si vodu. Mnohem lepší je možnost, která vznikla u americkým MRE – Meal Ready to Eat. Příprava je v tomto případě až revolučně jednoduchá a uživatelsky přívětivá. Balení se skládá z několika částí. Samotného jídla v obalu, jednoho velkého sáčku a speciální podložky. Ta je velmi důležitá. Nalije se do ní voda – je jedno jaká a odkud. Po vlití vody začne probíhat termogenní reakce příbuzná hašení vápna. Podložku spolu s jídlem vložíme do obalu a necháme celé prohřát. Podle některých zdrojů se místo vody dá použít i moč, což je opět o krok blíže k naprosté univerzálnosti. Dalo by se tedy říct, že potřebujeme k jídlu jen lžíci, ale ruku na srdce – často si vystačíme i bez ní.
Co k tomu dodat…
Univerzální potravinové dávky nám mohou zachránit život, ale i psychickou stabilitu, která je v krizových situacích opravdu velmi důležitá. Proto bychom měli zvážit jejich přítomnost v našem batohu během túr a expedic. Minimální náročnost a maximální efekt. Stojí to za to!